Tak to také bylo s velkou většinou těch nešlechetnějších a nejlepších mužů všech dob. Čtěte historii Abrahama, Jákoba, Josefa, Mojžíše, Davida, Eliáše. Studujte životy lidí pozdějších dob, kteří se vší ctí mohli zaujmout pozice důvěry a odpovědnosti, lidí, jejichž vliv na povznesení světa byl nejúčinnější. Kolik z nich bylo vychováno ve venkovském domově. O přepychu toho věděli velmi málo. Nestrávili své mládí v zábavách. Mnozí z nich museli zápolit s chudobou a těžkostmi. Brzy se naučili pracovat a jejich činorodý život v otevřeném ovzduší dal životnost a pružnost všem jejich schopnostem. Museli být závislí na svých vlastních zdrojích, naučili se Čelit obtížím a překonávat překážky, získávali odvahu a vytrvalost. Naučili se lekcím sebedůvěry a sebeovládání. Do značného stupně ochráněni před zlým společenstvím, byli spokojeni s líbezností přírody a zdravou společností. Jejich vkus i jejich zvyky byly jednoduché. Byli ovládáni zásadami a vyrůstali v Čistotě, síle a pravdě. Když byli povoláni ke svému životnímu dílu, vložili do něj duševní i fyzickou sílu, svěžest ducha, schopnost plánovat i vykonávat a nepohnutelnost v odolávání zlu, což je učinilo mocí dobra ve světě.