Jestliže se země obdělává, může za přispění Božího požehnání uspokojit naše potřeby. Nemusíme být zmalomyslnění Časnými věcmi jen proto, že nám chybí něco z vybavení městského bytu, či sklíčeni čekáním. Měli bychom radostně, vděčně a s nadějí obdělávat půdu věříce, že země v sobě pro věrného dělníka skrývá bohaté zásoby, bohatší než zlato a stříbro. Obvinění, že půda je skoupá, je falešným svědectvím. Řádným a promyšleným vzděláváním vydá země svá bohatství ve prospěch člověka. Hory a kopce se mění, země stárne jako roucho, ale požehnání Boží, které prostírá stůl pro Jeho lid na poušti, nikdy neustane.

Před námi jsou vážné doby a vyvstává velká potřeba pro rodiny, aby opustily města a odešly na venkov, aby pravda mohla být nesena mezi ploty právě tak jako na slavná místa této země. Mnoho záleží na sladění našich plánů se Slovem Páně a neustávající energii v jejich provádění. Více záleží na posvěcené činnosti a vytrvalosti než na géniu a knižní moudrosti. Veškeré hřivny a všechny schopnosti dané lidem mají jen nepatrnou hodnotu, nejsou-li využívány.
Mládež a děti ocení návrat k jednoduchým způsobům. Práce v zahradě a na poli pro ně bude vítanou změnou od únavného učení, ke kterému jejich mladá mysl nikdy nepřilne. Zvláště hodnotné to bude pro nervózní dítě, pro které je učení z knih vyčerpávající a těžké na zapamatování. Studium přírody se mu stane zdravým a šťastným zážitkem a dojmy, které takto získá, v jeho mysli nikdy neuvadnou, protože budou spojeny s předměty, které jsou neustále před jeho zraky. - 6T 178,179 (1900)