Boží požehnání provázelo naši schůzku v Suttonu a po skončení shromáždění jsme se vydali na cestu do východní Kanady. Krk mi dělal velké potíže a nemohla jsem bez bolesti nahlas mluvit, dokonce ani šeptat. Za jízdy jsme se modlili o sílu k cestě.

Tak jsme cestovali dál až do Melbourne. Očekávali jsme, že se zde setkáme s odporem. Mnozí, kteří předstírali, že věří v blízký druhý příchod Spasitele, bojovali proti zákonu Božímu. Cítili jsme, že potřebujeme sílu od Boha. Prosili jsme, aby se k nám Pán přiznal. Opravdově jsem se modlila, aby má nemoc krku pominula, abych mohla mluvit. Dostala jsem však důkaz, že se mne zde dotkla ruka Páně. Obtíže v malé chvíli ustaly a můj hlas byl jasný. Při onom shromáždění nás ozařovalo světlo Páně a těšili jsme se velké volnosti. Dítky Boží byly velmi posíleny a povzbuzeny.