Ujištěním, že se dostane zvláštní pomoci těm, kteří vytrvali ve víře, se vzpružil určitý počet mladých lidí k novému pokusu o prodej časopisů, při němž by se sami vydržovali. Poukazovali však na to, že by museli mít větší zásobu dobře prodejných knih.

Bratr Matteson dosvědčil, že udělal všechno pro povzbuzení a vzdělání kolportérů a že souhlasili s tím, že budou prodávat časopisy a menší knihy, ale příjmy nestačily k jejich živobytí a nevěděl si rady, co dělat, aby bylo dosaženo lepších výsledků. Řekl, že je rozhodnutý se o to ještě jednou pokusit s povzbuzením sestry Whiteové.

Tak bylo vynaloženo zvláštní úsilí ve Skandinávii v zimě roku 1885-86 k výchově a vzdělání kolportérů. Vzdělávací kursy byly pořádány ve Švédsku, Norsku a Dánsku. Kurs ve Stockholmu trval tři měsíce. Zúčastnilo se ho dvacet osob. Šest hodin během dne strávili v kolportáži, rána a večery byly věnovány studiu. Prodej knih a traktátů v roce 1886 činil 5.386 dolarů a předplatné časopisů 3.145 dolarů.

Po letech bratr Matteson prohlásil, že brzy po svém návratu z basilejské konference byl v práci pro dílo kolportáže tak pevně přesvědčen o tom, že pracovníci musí žit z malého příjmu, že každého přemluvil, aby si vedl přesný záznam o svých příjmech a vydáních a tento záznam mu jednou týdně ukazovali, on se na to podíval a navrhl v tom nebo onom bodě, aby ušetřil. Brzy se dostavil obrat, protože kolportéři méně vydávali a více vydělali a někteří si vydělali dost, aby byli soběstační, aniž by přijali něco z pokladny sdružení.

Ve střední Evropě čekalo dílo kolportáže na knihy, učitele a vedoucí. Kniha „Život Kristův“, která se ve skandinávských zemích osvědčila jako velmi oblíbená, byla přeložena do němčiny a francouzštiny a byla připravena začátkem roku 1887 pro rozšiřování.

Bratr Conradi přišel počátkem roku 1886 z Ameriky a po návštěvě sborů a skupin světitelů soboty v Německu, Rusku a Švýcarsku podal zprávu, že jednou z nejnutnějších potřeb evropského pole jsou knihy o přítomné pravdě, které lidem do domova přinesou posvěcení a vzdělaní kolportéři. Viděl jasně, že naše spisy mají přinést lidem v Evropě adventní poselství a protože se nedostává misijních peněz k vyplácení i malé mzdy kolportérům, bude se muset ve střední Evropě udělat tentýž pokus, s nímž se začalo ve Skandinávii, totiž školit kolportéry, aby prodávali spisy a žili bez mzdy z vlastních prostředků. Viděl také, že naši mladí muži potřebují zaměstnání, které by je vychovalo a vzdělalo ve zdatné pracovníky v díle Kristově.

Bratr Conradi shromáždil v Basileji skupinu šesti nebo osmi mladých lidí a začal je školit. Prohlašoval, že lidé potřebují zachraňující pravdy, obsažené v našich knihách, že sestra Whiteová řekla, že tyto knihy by mohly být prodávány po dobré přípravě. Bratr Matteson potvrdil, že on a jeho mladí spolupracovníci musí najít cestu. Studovali jejich knihu, až byli naplněni nadšením nad velkými pravdami v ní obsaženými. Jím pak vyučeni a povzbuzeni vyšli a měli úspěch.