Od roku 1901 až 1909 byl profesor Irwin předsedou Avondalské školy a ve své zprávě generální konferenci roku 1909 dosvědčil splnění toho, co bylo o avondalském díle předpověděno: „Protože čas ubíhá a my máme příležitost vidět rozvoj díla, můžeme ze zkušenosti s nejplnější jistotou říct, že Bůh řídil volbu tohoto místa. Všechno, co bylo řečeno o škole na tomto místě, se vyplnilo, všechno.“

Profesor Irwin dále objasnil: „V poradě se setrou Whiteovou navrhli bratři tak široké a velkodušné plány pro školu, že jsem po dobu své osmileté spolupráce s ní ani jediný předložený plán nemusel měnit. Bůh vedl založení díla právě zde a všechno, co jsme se zde za těch osm let snažili udělat, bylo prostě jen plnější rozvinutí plánů, které již byly položeny. Věřím, že tento rozvoj je důkazem, že Boží poučení je pravé.

Nutným výsledkem by tedy bylo, že založením takové školy v kraji, kde je málo členů a kde lidé procházejí vážnými finančními těžkostmi, na škole spočíval velký dluh asi 23.800 dolarů. Asi v té době se začalo s prodejem knihy Kristova podobenství. Naši bratři a sestry v té zemi s vážným předsevzetím přiložili ruku k dílu a jednali podle naučení. V důsledku jejich snah do dnešního dne škola prodejem Kristových podobenství získala si 20.000 dolarů. Protože dluh se zvýšil na 23000 dolarů od doby, kdy jsme začali, je původní dluh prodejem knihy téměř úplně splacen.

Na počátku prodeje Kristových podobenství měla Avondalská škola cenu asi 23000 dolarů. Hodnota školy v roce 1909 se zvýšila na 67000 dolarů. Když připočteme 20000 dolarů k 23000 dolarů původní ceny, máme 43000 dolarů. Když toto číslo odečteme od 67000 dolarů nynější ceny, pak vidíme, že škola za uplynulých 8 let vydělala asi 24000 dolarů. To dokazuje, že výrobní školy se mohou stát rentabilními podniky.

Když jsme před osmi lety nastupovali svůj úřad v této škole, vydělali si žáci svou prací asi 1000 dolarů za rok, to znamená, že pracovali dostatečně, aby dostali úvěr 2000 dolarů za rok. Toto dílo od onoho dne až dodnes ustavičně rostlo, až naše knihy 30. září 1908 ukázaly, že si žáci uplynulá léta na své vzdělání vydělali.

Od začátku práce s knihou Kristova podobenství jsme v poli nikdy nežádali ani jeden cent darů. Věříme, když Pán říká, že dílenská škola může být úspěšně vedena jak finančně, tak i jinak. Nezbývá nám než vydržet a dokázat, že to, co řekl Pán, je pravda.

Jsem si vědom, že čísla nejsou nutně znamením úspěchu nějaké školy. Onoho času se také říkalo, že tato škola by měla připravovat misionáře, kteří by šli do jiných polí. A jak víte, v Austrálii máme veliké misijní pole, které představuje mnoho milionů lidí. Většina z nich jsou domorodci, ke kterým se musí přítomná pravda dostat. Před pěti lety jsme neměli v těchto misijních polích více než dva nebo tři z Avondalské školy. Dnes je však z této školy asi 30 pracovníků.“

Na generální konferenci v roce 1913 podával zprávu o Avondalské škole br. Fulton: „Každý rok nám tento ústav podává nové pracovníky pro naše pole. Mnozí, kteří v předcházejících letech byli žáky této školy, konají nyní doma i v cizině úspěšné dílo.“