Bylo naplánováno, že sestra Whiteová se svým synem, s bratrem Baniellsem a Starrem navštíví novozélandskou konferenci, která se měla konat v dubnu roku 1892, ale krátce po skončení shromáždění v Melbourne byla postižena silným zápalem nervů. Jelikož bylo jasné, že se tohoto shromáždění nebude moci zúčastnit, najala si byt v Prestonu, v severním předměstí Melbourne a řekla, že udělá vše, co bude v jejich silách, aby dokončila dávno slíbené dílo o Kristově životě.

Čas od času, když bylo příznivé počasí, mluvila sestra Whiteová v sobotních shromážděních sborů v Melbourne. Když někdy nebyla schopna vystoupit po schodišti vedoucím k Federal Hall, byla za kazatelnu přinesena a když při dvou nebo třech příležitostech nebyla schopna stát, mluvila v sedě z pohodlné židle.