Velmi zesláblí jsme se vraceli z Wisconsinu a toužili jsme po klidu. Byli jsme však znepokojeni, když jsme našli trpící sestru Annu. Byla velmi vážně nemocná. Zkoušky se množily a měli jsme mnoho starostí. Dělníci tiskárny byli u nás na stravu a naše rodina čítala 15 - 20 členů. V našem domě se pořádala všechna shromáždění. Neměli jsme klidných sobot, neboť některé sestry tu zůstávaly obyčejně celý den se svými dětmi. Naši bratři a sestry většinou neuvážili starosti a vydání, která se tím zvětšovala. Když přinášeli jednoho dělníka za druhým nemocné domů, obávala jsem se, že se zhroutíme pod neklidem a starostmi. Často jsem myslela, že více neuneseme, zkoušky se však množily a překvapena jsem viděla, že nejsme přemoženi. Učili jsme se zkušeností, že můžeme snést mnohem více zkoušek a utrpení, než jsme pokládali za možné. Bdělé oko Páně nad námi bdělo, abychom nebyli zničeni.
29. srpna 1854 nastala naší rodině nová odpovědnost narozením Williho. Ten odvrátil trochu mé myšlenky od těžkostí, které mě obkličovaly. Asi v té době jsme dostali první číslo listu, který nesl falešné jméno "Messenger of Truth" (Posel pravdy). Ti, kteří nás tímto listem pomlouvali, byli za své přestupky a omyly pokáráni. Nepřijali domluvu a nejdříve tajně a potom veřejně užívali svého vlivu proti nám.
Pán mi ukázal povahu a konec této strany. Ukázal mi, že jeho nelibost spočívá na těch, kteří jsou ve spojení s oním listem, že jeho ruka je proti nim a že pravda přece jen nakonec zvítězí, přestože nějaký čas budou mít úspěch a svedou některé spravedlivé a že každá spravedlivá duše, kterou drželi v zajetí, se vyprostí z klamu a z vlivu oněch bezbožných mužů, protože ruka Boží byla proti nim a oni museli padnout.
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt