Sestra Anna byla stále nemocná. Její otec, její matka a její starší sestra přišli z Maine, aby ji v její nemoci navštívili. Anna byli klidná a veselá. Velice se na toto setkání se svými rodiči a sestrou těšila. Rozloučila se s nimi, když odcházeli zpět do Maine, aby je už více neviděla, až Bůh své věrné vzbudí ke zdraví a nesmrtelnosti.

V poslední dny své nemoci chvějícími se rukama urovnala své věci a rozhodla o nich podle své vůle. Vyslovila vážné přání, aby její rodiče přijali sobotu a bydleli v naší blízkosti. "Když si představím, že by to tak někdy mohlo být, pak bych mohla úplně spokojeně zemřít", říkala.

Její poslední činnosti, kterou její vyhublé, chvějící se ruce dělaly, bylo napsání několika řádků svým rodičům. A vyslyšel Bůh její poslední přání a modlitby? Do dvou let její rodiče zachovávali biblickou sobotu a šťastně bydleli necelých 50 metrů od našeho domova.

Rádi bychom Annu u nás přidrželi, ale museli jsme ji zavřít její oči a položit k odpočinku. Ona dlouho své naděje kladla na Ježíše a v radostném očekávání se dívala na jitro zmrtvýchvstání. Položili jsme ji vedle milého Nathaniela na hřbitově v Mount Hope.