Bratr Wilcox pronesl k trůnu milosti tuto modlitbu:

„Milostivý Bože, náš nebeský Otče, radujeme se, že žádná zkouška na zemi není tak velká, abys neměl útěchu a sílu, aby ji tvé děti unesly. Radujeme se, že můžeme tohoto jitra přijít k tobě a vědět, že jsi náš Otec. Radujeme se z velké lásky, jíž nás miluješ v našem hříšném, smrtelném stavu, ne proto, že jsme hodni lásky, ale protože ty jsi láska.

Děkujeme ti za dar tvého jednorozeného Syna, že za nás zemřel a že vněm tak nehodné hříšníky, jako jsme my, můžeš přijmout a učinit vhodné pro slavné dědictví o němž jsme slyšeli.

Děkujeme ti, že tvá síla je tak velká, že můžeš vše v nás potlačit a zvítězit nad tím, co není hodno lásky, že můžeš vzít ubohé, nízké příměsky naší lidské povahy a učinit je pravým, čistým zlatem Božím.

Děkujeme ti za všechna tvá drahocenná zaslíbení a ujištění tvého Slova, za všechny jeho věrné výstrahy, za všechny jeho svaté předpisy, za blahoslavenou naději v druhý příchod našeho Spasitele, který je právě před námi, který tuto zemi svou mocí přemění ve věčný domov svých dítek.

Děkujeme ti, Otče náš, za to, co jsi pro nás udělal v tomto posledním velkém evangelizačním hnutí. Děkujeme ti za dílo, které jsi způsobil skrze sovu služebnici, naši sestru, ležící tu dnes ráno před námi, za všechny rady a poučení, jež jsi skrze ni dal, za všechnu práci, již jsi skrze ni vykonal, za ústavy, k jejichž založení přispěla, za mocné poselství, jež zvěstovala.

A zatímco jsou naše srdce tohoto rána nevýslovně smutná, Otče náš, chválíme a velebíme tě přece za to, cos učinil tím, že bereš ubohé, slabé člověčenství a činíš je takovýmto nástrojem k vybudování svého díla.

Přibliž se srdcím, jež jsou dnes zlomená. Vylij na ně balzám svého Ducha, své svaté dobroty. Naplň svou vzácnou přítomností prázdnotu, způsobenou smrtí. Pomoz těm, kteří truchlí, aby vzhlédli nad tuto dobu k tomu slavnému jitru, které je před námi, v němž Pán Ježíš Kristus zahojí každou ránu, již způsobil hřích a v němž utěší každé zarmoucené srdce a vše učiní na věky nové.

Prosím tě, abys nám pomohl pochopit naučení o krátkosti lidského života, pochopit nutnost odevzdat se tobě, porozumět povzbuzení, jež nám dáváš životem, který právě skončil pro ty, kteří se zasvětí tvé službě.

Víme, že naše sestra je skryta. Odevzdáváme ji tobě. Ty promluvíš po malé chvíli a mrtví vstanou k nesmrtelnosti. Prosíme tě však za žijící. Modlíme se ta ty, kteří ještě byli na tomto světě zanecháni, aby se setkali s boji a zkouškami těchto posledním dnů. Jak jsme přece slabí - jak neschopni setkat se s některou z těchto malých věcí! Naše naděje je této hodiny v tobě. A prosíme, abys nás, velký Bože, učinil schopnými ke službě, abys nás uschopnil pro větší úsilí, abys nám dal pevnější víru, více píle a moci své milosti, abychom mohli jít vstříc zkouškám a bojům, abys nás ochraňoval přede všemi klamy a úskoky nepřítele, abys nám dal jasný zrak, abychom rozeznali, čím podle Boží vůle má být každý z nás a co máme dělat, abys nám nakonec při příchodu našeho Pána dal rychlé vítězství.

A tak, Otče, klademe v tomto smutečním dni tyto věci do tvých rukou a prosíme, aby velký Bůh, který nás vedl a byl s námi, nás vedl a řídil na každém kroku cesty, aby nás vyvedl z pouště pochybností a zkoušek k zemi dokonalosti, kde už nebude hřích a strasti a kde se budeme radovat z našeho drahého Vykupitele, který zvítězil nad hříchem, a proto je vítězem nad smrtí. Dej, Otče náš, aby v onen velký den také ti, kteří jsou zde shromážděni, byli v zástupu, jenž bude věčně žít se všemi dobrými, kteří byli uloženi k odpočinku a s těmi, kteří tu zůstanou až do tvého příchodu. Prosíme o to všechno ve jménu Ježíše Krista. Amen.“