Rozměry správné výchovy. - Pravá výchova je mnohem víc než sledování určitého studijního záměru. Má širší význam. Zahrnuje harmonický rozvoj tělesných sil a mentálních schopností. Vyučuje lásce a bázni Boží a je přípravou pro svědomité plnění životních povinností. - CT 64

Ke správné výchově patří nejen duševní kázeň, ale i přizpůsobení novým podmínkám, které zajistí zdravé morální zásady jednání a správné chování. - CT 331

Při každé výchově je prvním zásadním úkolem poznání a pochopení vůle Boží. Do každého dne života bychom měli vnést úsilí o dosažení tohoto poznání. Odborné získání vědomostí jen lidskou analysou nás dovede ke zdánlivému vzdělání, ale ve škole Boží a Kristově získáme vědomosti nebeské. Ke zmatení ve výchově došlo proto, že moudrost a poznání Boží nebyly vyvýšeny nad ostatní. - CT 447

Vliv, který je v rozporu se sobeckou rivalitou a chamtivostí. - Kterým směrem se ubírá výchova v takové době, jako je dnešní? Na kterou z pohnutek se nejčastěji odvoláváme? Na sobectví. Značná část této výchovy je jen překrucování jejího významu. Sobecká přání, ambice, stále neuspokojená touha po moci, lhostejnost k právu a potřebám lidstva, ty se stávají kletbou našeho světa a mohou nalézt svoji protihodnotu jen v opravdové výchově. V Božím plánu života je místo pro každou lidskou bytost. Každý má své nadání zdokonalit v co největší míře. Svědomité užívání jak malých, tak i velkých darů opravňuje člověka ke cti.

V Božím plánu není místo pro sobecké soupeření. „Ti, kteří se měří jen podle sebe a srovnávají sami se sebou” 2K 10, 12, ti nejsou moudří. Cokoliv děláme, má být konáno „jako z moci, kteréž jemu uděluje Bůh. ” 1 Pt 4, 11 Naše dílo má být konáno „z celé duše, jako Pánu a ne lidem. Vědouce, že od Pána vzíti máte odplatu dědictví, neboť Pánu Kristu sloužíte. ” Kol 3:23-24 Jaká to je ušlechtilá služba a výchova získaná uplatňováním těchto zásad. Ale jak docela odlišné jsou ve své většině dnešní způsoby výchovy! Už od nejútlejšího dětství se organizují soutěže a soutěžení. To vše vychovává k sobectví, které je kořenem zla. - Ed 225, 226

Model byl dán v Edenu. - Systém výchovy zavedený na počátku světa se stal vzorem k následování pro všechen budoucí čas. V Edenu, v domě našich prarodičů, byla zřízena vzorová škola, jako názorný příklad těchto zásad. Zahrada Eden byla učebnou a příroda učebnicí. Sám Stvořitel byl učitelem. - Ed 20

Být příkladem u Mistra. - Při působení na své žáky používal Spasitel stejný způsob výchovy, který byl zaveden již na počátku. Prvých dvanáct vyvolených s několika dalšími, kteří jim pomáhali službou při jejich povolání a byli tak čas od času s nimi ve styku, vytvořili Ježíšovu rodinu. Byli s ním v domě, u stolu, v soukromí i v přírodě. Doprovázeli Ho při Jeho cestách, sdíleli s Ním Jeho zkoušky, a pokud to bylo možné, zapojili se aktivně do Jeho díla.

Když někdy sedávali společně na úbočí hory, učil je. Jindy zase u moře nebo z rybářského člunu, někdy během cesty. Kdykoliv mluvil k zástupu, učedníci vytvořili vnitřní kruh. Tlačili se do Jeho blízkosti, aby jim neuniklo žádné z Jeho ponaučení. Byli vzornými posluchači, neboť chtěli porozumět pravdám, které se měly hlásat ve všech zemích a ve všech dobách. - Ed 84, 85

Správná výchova je praktická i literární. - V dětství a mládí by se mělo kombinovat učení a praxí a získané vědomosti ukládat v paměti…

Děti se mají vést k tomu, aby na sebe vzaly část domácích povinností. Mají být poučeny, jak mají pomáhat tátovi a mamince v malých věcech. Měli by se vést k zásadě naučit se myslet, k zatěžování paměti a zapamatování si předepsané práce. Tím, že si zvykají být doma užitečnými, vychovávají se k vykonávání praktických povinností, které jsou přiměřené k jejich věku. - FE 368, 369

Nejde o přirozený výběr mládeže. - Mládež si přirozeně nevolí způsob výchovy, který by je vhodně připravil pro praktický život. Oni důrazně opakují svoje přání, to co mají rádi, co nemají, čemu dávají přednost a co je zajímá. Mají-li rodiče správný pohled na Boha, na pravdu, na vliv a přátelské vztahy, které by měly tvořit hráz kolem dětí, uvědomí si, že na nich spočívá Bohem daná zodpovědnost za pečlivé vedení nezkušeného mládí. - CT 132

Útěk od životního břemene není cestou. - Přesvědčte mládež, že výchově se neučí proto, jak uniknout nepříjemným úkolům a těžkým břemenům v životě. Jejím smyslem je usnadnit si své dílo poznáním lepších způsobů a vyšších cílů. Poučte je, že smyslem života není zajištění co největších zisku pro sebe, ale vzdání úctu svému Mistru, když vykonávají svůj podíl na díle světa a podají pomocnou ruku těm, kteří jsou slabí a neobeznámení. - Ed 221, 222

Výchovou lze probudit ducha služby. - Služba pro Krista v maličkostech každodenní praxe má sílu utvářet povahu a vést život cestou nesobecké služby. Úkolem rodičů a učitelů je probouzet tohoto ducha, podporovat ho a navádět na správnou cestu. Nemohl jim být svěřen důležitější úkol. Duch služby je duchem nebes a andělé přispějí svojí pomocí každému úsilí k jeho rozvoji a podpoře.

Taková výchova musí být založena na Božím Slově. Jedině v něm jsou dány zásady v plnosti. Z Bible by se mělo vycházet jako ze základu pro další studium i učení. Hlavním poznáním je poznání Boha a Toho, kterého poslal. - MH 401

Důležitější je morální výchova než intelektuální. - Děti potřebují vhodnou výchovu proto, aby mohly být ve světě prospěšné. Ale každá snaha, která povyšuje intelektuální vzdělání nad morální výchovu, je zaměřená nesprávným směrem. Poučování, zušlechťování, propilování, tříbení a zkultivování mládeže a dětí by mělo být hlavní starostí jak rodičů, tak i učitelů. - CT 84-85

Cílem je utváření charakteru. Nejvyšší stupeň je ten, který nám umožňuje nejen takové poznání a výchovu, ale povede k dokonalému rozvoji charakteru a uzpůsobí člověka pro takový život, který lze posoudit Boží mírou pro život. Věčnost nemáme ztrácet ze svého zřetele. Nejvyšší je ta výchova, která naučí naše děti a mládež křesťanství, která jim dá praktické poznání Božích cest a předá jim ta ponaučení, která o charakteru Boha Otce říkal Ježíš svým učedníkům. - CT 45, 46

Návyk řídí rozvoj. - Dětství i dospívání je to období, v němž se musí děti i mládež přizpůsobovat na nové podmínky a nechat se vést. Je důležité, aby škola obojí co nejlépe sladila. Děti si navyknou buď na službu hříchu, nebo se zaměří na službu spravedlnosti. Včasná výchova mládeže formuje jejich povahy jak pro život světský, tak náboženský. Šalomoun říká: „Vyučuj mladého podle způsobu cesty jeho, nebo když se i zestará, neuchýlí se od ní. ” Př 22, 6 Tato řeč je jasná. Šalomounem autoritativně přikázaná výchova je usměrňovat, vychovávat a rozvíjet.

Chtějí-li to rodiče a učitelé dosáhnout, musí si sami ujasnit možnou cestu dítěte. To vyžaduje víc, než jen knižní znalosti. To vyžaduje pochopení, co je dobro, poctivost, spravedlnost a svatost. Jde o chápání střídmosti, zbožnosti, bratrské služby, lásky k Bohu a lidem. Abychom mohli dosáhnout tohoto cíle, pak musíme věnovat pozornost tělesné, duševní, morální a náboženské výchově dětí. - 3T 131, 132

Příprava Božích služebníků. - Odpovědnost za křesťanskou výchovu svěřených dětí připadá na otce a matky. V žádném případě nesmí připustit, aby jakákoliv záležitost zabrala jejich myšlení, nárok na čas i schopnosti natolik, že by se jejich děti mohly pozvolna vzdalovat, až by nakonec odpadly od Boha. Nesmí připustit, aby se jejich děti vymkly z jejich držení do rukou nevěřících.

Musí učinit vše, co mohou, aby je uchránili před duchem světa. Musí je vést k tomu, aby mohly být Božími dělníky, stát se lidskou rukou Boha a byli připraveni i s dětmi pro věčný život. - FE 545

Učení lásce a bázní Boží. - Křesťanští rodičové, nechcete pro Krista zpytovat svá přání a zamyslet se nad svými dětmi, zda snesou kritéria Božího zákona? Základním předpokladem výchovy je naučit děti lásce a bázní Boží. - RH 24. 6. 1890

Mnozí to považují za přežitek. - Většinou se jako přežitek přehlíží výchova s věčnou platností. Výchova dětí k tomu, aby se spolu podílely na vytváření svého charakteru a při tom sledovaly i své nynější dobro, klid i štěstí, a dohlíželi na jejich kroky po těchto cestách, za něž Pán zaplatil výkupné, jsou odmítány a považovány za nemoderní, a proto nevhodné. Aby našim dětem bylo dovoleno vstoupit jako vítězům branami Božího města, musí být vychovány v bázní Boží a k zachovávání Jeho přikázání v přítomném životě. - FE 111

Růst není nikdy ukončen. - Naším pozemským úkolem je příprava na život věčný. Započatá výchova zde na zemi nebude v tomto životě skončena, ale bude pokračovat po celou věčnost - stálý růst bez konce. Moudrost a láska Boží se bude stále dokonaleji projevovat ve vykupitelském plánu. Když Spasitel vede své děti k pramenům živé vody, chce jim přát i poklady moudrosti. Dnem za dnem se budou před nimi otevírat nové krásy Božího díla a důkazy o Jeho stvořitelské moci, která stále udržuje v chodu celý vesmír. Ve světle vyzařujícím z trůnu se rozplynou všechna tajemství a duše bude naplněna údivem nad jednoduchostí věcí, které před tím zůstaly nepochopeny. - MH 466