Sebeovládání je nejvyšším cílem. - Výchovou se má dítě vést k sebeovládání. Má se naučit sebedůvěře a sebeovládání. Proto jakmile je schopné pochopit, má své rozumové chápání usměrnit k poslušnosti. Při každém jednání je třeba uvádět poslušnost jako správnou a dobrou. Pomozte mu poznat, že všechny věci podléhají zákonu a že neposlušnost vždy nakonec skončí neštěstím a utrpením. Když Bůh říká „neučiníš”, varuje nás ve své lásce před následky neposlušnosti a to jen proto, aby nás uchránil před zlem a prohrou. - Ed 287
Získání síly vůle. - Správný důvod k pokárání je tehdy, jestliže viník sám pozná svoji chybu a jeho vůle je ochotná k nápravě. Dosáhne-li se toho, pak mu ukažte na zdroj odpuštění a moci. - Ed 291
Ti, kteří své žáky vedou k poznání, že jen na nich záleží, budou-li čestnými a prospěšnými muži a ženami, budou mít trvalý úspěch. - FE 58
Správné zvyky, sklony, zlé záměry. - Je povinností rodičů, aby brzdili, vedli a dohlíželi. Nemohou se dopustit většího zla, než když svým dětem vyhoví ve všech jejich dětských přáních a rozmarech a nechají je dělat, co se jim zachce. Nemohou jim více uškodit, než když v jejich myšleních vznikne dojem, že jsou na světě proto, aby se bavily, vycházelo se jim vstříc, dělaly si, co samy chtějí a viděly jen svoji radost a zájmy… Mládež potřebuje rodiče, kteří je budou vychovávat a vést, opravovat jejich špatné návyky a sklony a odstraňovat jejich zlé úmysly. - MS 12, 1898
Rozbijte Satanovy opory. - Matky; osud vašich dětí spočívá do značné míry ve vašich rukou. Jestliže neplníte svoji povinnost, zařazujete je do Satanových řad, aby se tak mohly sát nástrojem ke zničení dalších osob. Anebo vaše opravdové vedení a zbožný příklad je může vést ke Kristu, následně ovlivňovat další a tak mnoho duší může být zachráněno vašim působením. - ST 9. 2. 1882
Dívejte se pozorně a začněme chytat puštěná oka jako při pletení. Rozbijeme opory nepřítele. Milosrdně napravujme naše dětí a chraňme je před mocí nepřítele. Nenechte se odradit. - RH 16. 7. 1895
Učte respektovat rodičovskou a Boží autoritu. - Děti… by neměly být vedeny, vychovávány a usměrňovány, dokud se nenaučí poslouchat své rodiče a respektovat jejich autoritu. Tímto způsobem se naučí respektovat i Boží autoritu a rodinná výchova se stane průpravou pro nebeskou rodinu. Výchova v dětství a v mládí by měla být taková, aby děti byly připraveny k převzetí svých náboženských povinností a staly se způsobilými ke vstupu do nebeských příbytků. - RH 13. 3. 1894
Ten, který je zdrojem poznání, předem určil podmínku pro naše uschopnění ke vstupu do nebeské blaženosti slovy: „Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázání, aby měli právo k dřevu života a aby branami vešli do města. ” Zj 22, 14 Poslušnost Božích přikázání je cenou za nebe a poslušnost rodičů je podle Pána velmi důležitým úkolem, který se mají děti naučit. - MS 12a, 1896
Poslušnost ze zásady, ne z donucení. - Řekněte přesně svým dětem, co od nich požadujete. Pak by měly pochopit, že vaše slovo platí jako zákon a je třeba ho poslouchat. Takto je vychováte k respektování Božích přikázání, v nichž Bůh prohlásil: „Budeš” a „Nebudeš”. Pro vašeho syna je mnohem lepší poslouchat ze zásady než z donucení. - RH 15. 9. 1904
Poučení o bezvýhradné důvěře. - Laskavé a třesoucí se ruce soucitného otce svázali Izáka, protože to přikázal Bůh. Syn se podřizuje, stává se obětí, protože věří ve správnost jednání svého otce…
Tento Abrahamův čin víry je zaznamenán k našemu užitku. Ukazuje nám velký příklad důvěry v Boží požadavky, i kdyby byly jakkoliv těžké a bolestné. Také děti učí plně se podřizovat svým rodičům a Bohu. Abrahamova poslušnost nás učí, že nic nemůže mít pro nás takovou hodnotu, abychom to odmítli dát Bohu. - 3T 368
Mládež odpoví na důvěru. - Mládež musí být přesvědčena o tom, že jí důvěřujeme. Má smysl pro čest, chce být respektována a má na to právo. Budou-li mít žáci dojem, že nemohou vejít nebo odejít, sedět u stolu nebo být někde jinde, třeba ve svém pokoji jinak než pod dozorem, že jsou sále sledováni, aby mohli být kritizováni a žalovalo se na ně, bude to mít demoralizující účinek a chvíle volně budou bez radosti. Vědomí stálého dozoru je víc než rodičovský dohled a je i horší. Vždyť moudří rodiče mohou zachovat takt a nahlédnout pod povrch. Uvidí, jak se mysl horečně zabývá tužbami mládí, je ovlivňována pokušeními a přemýšlí, jak potlačit zlo. Ale stálá ostražitost není přirozená a plodí zlo, kterému se chtělo vyhnout. Zdravé mládí potřebuje cvičení, radost a štěstí, příjemné prostředí okolo sebe, aby se vyvinulo fyzické zdraví a vyrovnaný charakter. - FE 114
Sebeovládání proti absolutní autoritě. - Je mnoho rodin, u nichž se zdá, že děti jsou vychovávány správným způsobem. Ale jakmile tento zavedený systém přestane působit, zdá se, že nejsou schopné myslet, jednat nebo rozhodovat samy za sebe. Tyto děti byly tak dlouho pod železnou nadvládou, která nepřipouštěla samostatné myšlení a jednání ani tam, kde to bylo na místě, tak že si přestaly důvěřovat, spoléhat na vlastní úsudek a mít i svůj vlastní názor. Když pak odchází od rodičů a mají stát na vlastních nohou, snadno se nechají ovlivnit názory jiných špatným směrem. Nemají ustálenou povahu. Nemusely být odkázány na vlastní názor a míru praktičnosti, proto se ani jejich myšlení nevyvíjelo a nesílilo. Tak dlouho je rodiče vedli, že na ně plně spoléhají ve všem. Rodiče se stali jejich rozumem a úsudkem. Na druhé straně však není možné nechat mládež myslet a jednat zcela nezávisle na názorech rodičů. Děti se mají naučit a respektovat prakticky ověřené názory a nechat se vést svými rodiči a učiteli… Mají být vychovány, aby smýšlely ve shodě se svými rodiči a učiteli a poznaly, že je pro ně výhodné uposlechnout jejich rady. Až pak budou vycházet z rukou rodičů a učitelů, nebudou jejich charaktery jako třtina kazící se ve větru. - 3T 227
Přísná výchova od mládí - bez vhodného zaměření k samostatnému myšlení a jednání, na které svými schopnostmi stačí, i bez možnosti svého myšlení a sebeúctu dále rozvíjet a prokázat důvěru ve své schopnosti - vytvoří vždy skupinu rozumově a mravně jedinců. A když pak jsou postaveni do světa a mají sami jednat, ukáže se, že byli cvičeni jako zvířátka a nebyli vychováváni. Jejich vůle nebyly vedena, ale jen podřízena tvrdé disciplíně rodičů a učitelů. - 3T 132, 133
Špatné výsledky, když jedna vůle převládá na jinou. - Rodiče a učitelé, kteří se vychvalují tím, že mají pod svojí kontrolou myšlení a vůli dětí, které vychovávají, jistě by se přestali vychloubat, kdyby mohli sledovat budoucí osudy těch dětí, které si podrobili silou a strachem. Ty vůbec nebyly schopné obstát v tvrdých životních podmínkách. Když tato mládež není závislá na rodičích a učitelích, i je donucena přemýšlet a jednat samostatně, je skoro jisté, že se nerozhodne správně a podlehne pokušení. V životě se jim pak nedaří a stejné nedostatky se projevují v jejich náboženském životě. Kdyby mohli vychovatelé dětí a mládeže vidět výsledky své pochybné výchovy v budoucnu, určitě by změnili svůj plán výchovy. Ti učitelé, kteří se utěšují tím, že plně kontrolují vůli svých žáků, nepatří mezi nejúspěšnější, i když dočasný pohled může být pro ně lichotivý. - 3T 228
Bůh nikdy neurčil, aby jeden člověk ovládal myšlení druhého. Ti, kteří usilují o to, aby individualitu svých žáků nechali formovat vlastní osobností a stali se tak jejich rozumem, vlivem a svědomím, berou na sebe těžkou odpovědnost. Tito žáci se mohou za určitých okolností projevit jako dobře vycvičení vojáci. Jestliže však přestane působit kontrola, projeví se potřeba vlastního, samostatného a zásadního jednání. - 3T 133, 134
Odborné a trpělivé úsilí. - Máme-li správně vychovat mládež, je k tomu zapotřebí, odbornost a trpělivé úsilí. Zvláště se jedná o děti, které přicházejí na svět zatížené dědictvím zla a přímými důsledky hříchů svých rodičů. Potřebují velmi pečlivou výchovu, aby se mohly jejich morální i intelektuální schopnosti rozvíjet a posilovat. Zodpovědnost rodičů je opravdu velká. Zlé sklony mají být pečlivě omezovány a něžně vytýkány. Myšlení se má povzbuzovat, aby si oblíbilo to, co je správné. Je také třeba vést je k sebeovládání. To všechno se má dělat s rozumem, jinak námi sledovaný záměr bude zmařen. - Christian Temperance and Bible Hygiene, str. 138
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt