Výchova k přirozené jednoduchosti. - Malé děti by měly být vychovávány prostým dětským způsobem. Měli bychom je vést tak, aby se spokojily s málem, plnily své povinnosti, také zábavy a poznání by měly být přiměřené jejich věku. Dětství odpovídá stéblu v podobenství a stéblo má jen svou vlastní krásu. Dětem by neměla být vnucována předčasná dospělost, ale naopak by si měly co nejdéle zachovat svěžest a půvab své mladosti. Čím je život dítěte klidnější a jednodušší, čím více oproštěny od afektovaných rozrušení a čím více je v souladu s přírodou, tím je výhodnější pro jeho tělesnou i duševní aktivitu a duchovní sílu. - Ed 107

Rodiče by měli svým příkladem podporovat utváření sklonů k jednoduchosti a odvrátit pozornost svých dětí od předstíraného života k přirozenému. - ST 2. 10. 1884

Neafektované děti jsou sympatičtější. - Nejsympatičtější jsou ty děti, které jsou přirozené a nejsou afektované. Není moudré upozorňovat na děti… Neměli bychom podporovat jejich ješitnost a chválit jejich výraz obličeje, jejich slova nebo skutky. Neměly by se také oblékat nákladně, přehnaně a výstředně. Podporuje to jejich nafoukanost a probouzí závist u jejich kamarádů. Učte děti, že pravá, ozdoba není ta zevnější. „Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní v splétání vlasů a v províjení zlatem aneb o odívání plášťů. Ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýž před obličejem Božím velmi drahý jest“. 1. Pt 3, 3. 4. - CT 141 142

Tajemství pravého půvabu. - Poučte děvčata, že pravý půvab ženství nezáleží jen v kráse tvarů a postavy, ani v bohatství a úspěšnosti, ale v pokoře, tichosti ducha, v trpělivosti, štědrosti, laskavosti i ochotě pracovat a obětovat se pro druhé. Měly by se naučit pracovat a snažit se o dosažení nějakého cíle, pro něco žít, důvěřovat Bohu, poznávat Ho a respektovat své rodiče.

Když potom dospějí, jejich myšlení bude čisté, budou spoléhat na sebe a stanou se milovanými sestrami. Takovou ženu nebude možno ponížit, unikne pokušení a zkouškám, které zničily už tolik žen. - Health Reformer, December, 1877

Símě domýšlivosti. - V mnohých rodinách jsou zasévána semínka domýšlivosti a egoismu již v útlém dětství. Nápadité výroky dětí a jejich jednání jsou v jejich přítomnosti komentovány i chváleny, opakovány a před jinými zveličovány. Malé děti si toho všímají a domýšlivě se nafukují. Využívají přerušené konversace a drze se předvádějí. Lichocení a shovívavost podporují jejich domýšlivost a vzdorovitost a nakonec dosti často si nejmladší vládnou celé rodině a také rodičům.

Dispozice utvářené takovým druhem výchovy není možné odkládat do doby dospělosti, až duševně vyspějí. To vše s nimi stále roste a to, co se v dětství považovalo za chytráctví, je u dospělých považováno za sprosté a odsouzení hodné. Chtěly by vládnout svému okolí, a pokud se někdo vzepře a neustoupí jejich přáním, považují to za urážku a jsou dotčeni. To vše je důsledek shovívavosti, která se jim tolerovala v mládí, místo aby se naučily odříkání, které ne nutné k překonání životních utrpení a těžkostí. - 4T 200, 201

Nepodporujte touhu po chválení. - Děti potřebují uznání, sympatii, povzbuzení. Ale je třeba si uvědomit, že v nich nemáme podporovat touhu po chválení. Jestli některý z rodičů nebo učitel mají na paměti pravý ideál charakteru nebo možnosti jak ho dosáhnout, pak nemůže podporovat a udržovat v sobě pocit naduté soběstačnosti. Nebude v mládeži podporovat touhu nebo snahu chlubit se svými schopnostmi nebo znalostmi. Ten, kdo vidí dál než jen sebe, bude pokorným a ještě bude mít takový respekt, že nebude uveden do rozpaků, ani vyveden z konceptu vnějšími projevy nebo lidským velikášstvím. - Ed 237

Podporujte jednoduchost v jídle i v oblékání. - Rodiče mají svatou povinnost dokázat při výchově dětí, že je naučili podílet se na povinnostech rodiny, aby byly spokojené s jednoduchou normální stravou a upraveným poměrně levným oblečením. - CT 158

Kdyby jen otcové a matky splnili svoje povinnosti a odpovědnost před Bohem. Jaká změna by nastala ve společnosti. Děti by nebyly kaženy vychvalováním, rozmazlováním a zbytečnou shovívavostí v oblékání. - RH 13. 4. 1897

Učte jednoduchosti a důvěře. - Měli bychom učit naše děti jednoduchosti a důvěře. Měli bychom je naučit milovat, poslouchat a pokorně se sklánět před Stvořitelem. Ve všech životních plánech a záměrech by mělo být rozhodující Jeho oslavení a hlavním motivem každého jednání Jeho láska. - RH 13. 6. 1882

Kristus náš příklad. - Náš Vykupitel Ježíš chodil po zemi s důstojností krále, a přece byl tichý a pokorného srdce. Byl světlem a požehnáním pro každou rodinu, protože sebou přinášel radost, naději a odvahu. Kéž bychom mohli být spokojenější s málem, neměli tak velké touhy srdce, nesnažili se získat věci těžko dosažitelné, kterými bychom zkrášlili své domovy a vážili si tichosti a pokory srdce, což Bůh považuje za cennější než klenoty. Krása jednoduchosti, pokory a opravdové oddanosti by učinily ráj i z chudé rodiny. Je lepší trpělivě snášet těžkosti, než ztratit duševní pohodu a spokojenost… 4T 622