Rodiče mají být Božími reprezentanty. - Každá rodina v soukromém životě by měla být sborem, krásným symbolem církve Boží v nebi. Pokud si rodiče uvědomují odpovědnost ke svým dětem, pak za žádných okolností nebudou nadávat a trápit se kvůli nim. To není v žádném případě způsob, jak vychovávat dítě. Mnoho dětí se naučí být věčně nespokojenými, nedočkavými, hašteřivými, neovladatelnými, protože jim bylo dovoleno jednat tak vznětlivě i doma. Rodiče si mají uvědomit, že jsou u dětí na místě Božím, mají je povzbudit při každé správné zásadě a potlačit každou špatnou myšlenku. - Letter 104, 1897

Pokud se zanedbávají ze strany rodičů nebo učitelů morální hodnoty dětí, jistě se děti zvrhnou. - RH 30. 3. 1897

Biblické náboženství je jediná záštita. - Všeobecně řečeno, mládež má velmi málo mravní síly. Je to důsledek zanedbané výchovy v dětství. Poznání Boží povahy a naší odpovědnosti k němu bychom neměli považovat za něco méně závažného. Biblické náboženství je jedinou záštitou a ochranou mládeže. - 5T 23. 24

Šťastní jsou ti rodiče, jejichž životy jsou věrným odrazem božského, takže zaslíbení a přikázání Boží probouzejí v dítěti vděčnost a hlubokou úctu. Lásku, spravedlnost a trpělivost Boží vysvětlují svým dětem jen ti rodiče, kteří sami mají něžnost, spravedlnost a trpělivost Boží. A ten, kdo učí dítě, aby je milovalo, důvěřovalo jim a poslouchalo, je učí také lásce, důvěře a poslušnosti ke svému nebeskému Otci. Rodiče, kteří vštěpují svým dětem takový dar, dávají jim vzácnější poklad, než je bohatství všech věků - poklad tak trvalý jako věčnost. - PK 245

Náboženské vyznání je bezcenné bez náboženství v rodině. - Každodenní skutky jsou měřítkem a formou našich nálad a povahy. Pokud se neprojevuje náboženství v rodině, pak je náboženské vyznání bezcenné. Ať naše ústa neřeknou jediné nelaskavé slovo těm, kteří patří do rodinného kruhu. Udělejte milé prostředí s něžnou ohleduplností ke druhým. Jen ti vstoupí do nebe, kteří ve zkušební době zformovali svůj charakter, a ten vyzařuje nebeský vliv. Svatí v nebi musí být nejprve svatými na zemi. - ST 14. 11. 1892

Jak půvabně se projeví povaha v rodině, zcela shodně se projeví v nebeských příbytcích. Míra vašeho křesťanství je přesně změřena vaším jednáním v rodině. Milost Kristova umožňuje těm, kteří ji obdrželi učinit z domova kout štěstí, míru a pokoje. Pokud nemáte ducha Kristova, nejste jeho a nikdy neuvidíte vykoupené svaté v jeho království a ty, kteří s ním budou v nebeské blaženosti. Bůh si přeje, abyste se Mu cele posvětili a představovali jeho charakter v rodinném kruhu. - ST 14. 11. 1892

Dílo posvěcení začíná v rodině. Ti, které jsou křesťany doma, budou také křesťany v církvi a ve světě. Mnozí nerostou v milosti, protože selhali a neustále rozvíjeli náboženské vztahy v rodině. - ST 17. 2. 1904

Rodiče jako vychovatelé ve sboru rodiny. - Hovořím k otcům i matkám: můžete se stát vychovateli ve vašem rodinném sboru. Můžete se stát misijní, duchovní silou. Rodiče by měli cítit potřebu stát se misionáři v rodině, měli by udržovat v rodině prostředí oproštěné od vlivu nelásky, bezcitu a nesoudnosti. Škola v rodině je místem, kam mohou sestoupit andělé Boží a požehnáním vynaložené úsilí úspěšně završit. - MS 33, 1908

Pokládejte rodinné společenství za školu výchovy a předběžnou zkoušku náboženských povinností. Vaše děti budou zapojeny ve sborech a jejich duchovní síla a tělesné schopnosti musí být účinné a působivé při službě Kristu. Musí se naučit milovat pravdu, protože existuje pravda. Musí být posvěceny pravdou, neboť se mají postavit před soud a zakrátko bude učiněno rozhodnutí, zda každý z nich může přejít na vyšší školu a stát se členem královské rodiny, dítětem nebeského krále. - MS12, 1898

Musí vést zásadový život. - Do mladistvé mysli se vtiskne všechno. Studují výraz obličeje, působivost hlasu a napodobují držení těla. Podráždění a mrzutí otcové a matky učí své děti něčemu, co v některém období svého života by mohli předávat světu, kdyby jim patřil. Děti musí vidět u svých rodičů zásadovost, která je v souladu s jejich vírou. Vedou-li sami zásadový život a cvičí se v sebeovládání, pak mohou rodiče zformovat charaktery svých dětí. - 4T 621

Zasvěcuj své děti jako dělníky pro Krista. - Ti, kteří jsou spojeni přirozenými pouty, působí svým vlivem jeden na druhého. Členové rodiny by měli projevovat laskavost a nejněžnější lásku. Každé vyslovené slovo a projevené skutky by měly být v souladu s principy křesťanství. Takto by se rodina mohla stát školou, v níž se školí dělníci pro Krista.

Domov má být považován za posvátné místo… V každý den svého života bychom se měli odevzdávat Bohu. Takto bychom mohli dosáhnout zvláštní pomoc a denní vítězství. Kříž se rodí každý den. Je třeba ovládat každé slovo, protože jsme zodpovědní Bohu, zda svými životy, a podle našich možností, reprezentujeme charakter Kristův. - MS 140, 1897

Fatální omyl zapříčiňuje mnohé. - Můžeme vychovávat své syny a dcery k běžně poctivému a domněle křesťanskému životu, kterému však chybí sebeobětování a nad nímž musí být vynesen rozsudek toho, který je pravda: „Neznám vás” takto si počínají tisíce. Chtějí svým dětem zajistit výhody z evangelia, ale odmítají jeho ducha. To ale není možné. Ti, kteří odmítají výsadu společenství s Kristem ve službě, zamítají možnost dát se vést, neboť ta jim propůjčuje způsobilost podílet se s ním na jeho slávě. Odmítají vedení, které jim v tomto životě dává sílu a ušlechtilost charakteru. Mnohý otec a matka, kteří Kristův kříž svým dětem zatajovali, příliš pozdě poznali, že je tím předali nepříteli Boha a člověka. Zpečetili jejich pád a to nejen pro budoucí, ale i pro přítomný život. Pokušení nad nimi zvítězilo. Vyrostly k žalu a hanbě těch, kteří jim dali život a staly se prokletím světa. - Ed 264. 265

Nevíme, k jaké službě budou naše děti povolány. Svůj život možná stráví v rodinném kruhu, snad se zapojí v duchovním povolání do občanského života anebo půjdou jako učitelé evangelia do pohanských zemí. Ale všichni jsou povoláni k tomu, aby se stali Božími posly, kazateli milosti světu. Má se jim dostat vychování, které jim pomůže stát po Kristově boku v nesobecké službě. - 2T 245

Učte je spoléhat na Boží pomoc. - Pokud si přejete, aby vaše děti měly větší schopnost ke konání dobra, učte je mít správný vztah k budoucímu světu. Pokud jsou vedeny k tomu, aby spoléhaly na Boží pomoc ve všech těžkostech a nebezpečích, pak jim nepochybí síla k potlačení vášní ani k ovládnutí pokušení konat zlo. Spojení se zdrojem moudrosti jim dá světlo a sílu k rozpoznání dobra a zla. Takto nadáni se stanou morálně a intelektuálně silní, budou mít jasnější chápání a lepší úsudek již v současných poměrech. - Pacific Health Journal, January, 1890

Spása zajištěna vírou a věrností. - Můžeme prožívat v našich rodinách Boží spásu. Ale my musíme v ní věřit, žít pro ni a mít stálou víru a důvěru v Boha… Omezení, které nám Boží slovo ukládá za povinnost, je v našem vlastním zájmu a způsobuje větší štěstí v rodině i v našem okolí. Zjemňuje náš vkus, posvěcuje naše rozhodnutí, naší mysli přináší klid a nakonec věčný život… Služební andělé zůstávají v našich příbytcích a s radostí přinášejí do nebe zprávy o tom, jak pokračujeme v božském životě a anděl provádějící záznam to dělá s radostí. - ST 17. 4. 1884

Kristův duch bude stále působit v našem rodinném životě. Pokud lidé otevřou své srdce působení nebeské pravdy a lásky, pak tyto zásady budou proudit jako prameny v poušti, osvěžovat všechny a způsobí oživení tam, kde je pustina i smrt. - MS 142, 1898

Vaše děti si odnesou z domova do života ušlechtilé vlivy o rodinné výchově. Pak práci, kterou jste věnovali dítěti v kruhu rodiny během prvých let života, přenesou váš vliv do školních lavic. Jejich vliv zapůsobí na mnohé další. Takto bude Pán oslaven. - MS 142, 1898