Spolehlivý zdroj poznání. - Především Bible a po ní příroda by nám měla být učebnicí. - 6T 185
I malému dítěti, které se nemůže učit z tištěných knih ani se zapojit do běžné školní praxe, tomu příroda nabízí spolehlivý zdroj poučení a radosti. Srdce, které se dosud nezatvrdilo vlivem zla, rozezná citlivě přítomnost Boží, která prostupuje všechny stvořené věci. Ucho, které dosud není otupeno hlukem světa, je pozorné k hlasu, který promlouvá ze všech projevů přírody. Stejným zdrojem poučení a potěšení může být příroda i pro starší, kteří také potřebují její stálé tiché připomínání toho, co je věčné a duchovní. - Ed 100
Použijte přírodu v ráji jako učebnici. - Celá příroda se stává výkladem Božího plánu. Eden, který byl domovem Adama a Evy, na každém kroku poukazoval na Boha a Jeho božský záměr. Pro jejich pozorný sluch to byla píseň moudrosti, moudrost připoutávala k sobě zrak a vjem působil na srdce; tak vše bylo v těsném styku s Bohem v jeho stvořeném díle. - CT 186
Kniha přírody před nimi rozvinula svá živá ponaučení a poskytovala nevyčerpatelný zdroj poučení a radosti. Každý list v lese a kámen v horách, každá zářící hvězda, vše, co bylo na zemi, v moři i na obloze, mělo vepsané jméno Boží. Obyvatelé Edenu byli ve styku se vším, co bylo stvořeno, s listem, květinou, stromem, s každým živým tvorem, od mořských obrů až po částici slunečního paprsku. Od nich shromažďovali poznání tajemství života. Sláva Boží na nebi a nesčetné světy, které krouží na svých oběžných drahách „vznášející se oblaka“ Jb 37, 15 tajemství světla a zvuku, dne i noci, to vše byly předměty žáků první školy na této zemi. - Ed 21
Po pádu byly hodiny přidány. - Ačkoli země byla porušena kletbou, příroda i nadále zůstávala lidskou učebnicí. Nemohla už představovat jenom dobro, neboť zlo bylo všudy přítomné, svým poskvrňujícím dotykem zasáhlo zemi, moře i vzduch. Kde byl kdysi vepsán charakter Boží a poznání dobra, tam byly nyní vepsány vlastnosti Satana a poznání zla. Z přírody, která nyní projevovala poznání dobra i zla, přijímal člověk postupně varování před následky hříchu. - Ed 26
Příroda objasňovala Biblická poučení. - Bibličtí pisatelé použili mnoho názorných poučení z přírody. Budeme-li poznávat svět přírody, pak Duch Boží nám umožní plněji pochopit poučení ze slova Božího. - Ed 120
Ve světě přírody vložil Bůh do rukou dětí klíč k otevření pokladnice svého slova. Neviditelné je objasňováno na viditelném, Božská moudrost, věčná pravda, nekonečná milost, to vše lze pochopit z věcí, které stvořil Bůh. - CT 187
Doporučme dětem, aby si samy v přírodě nacházely věci, které jsou dokladem Biblického učení a objevovaly v Bibli podobnosti vzaté z přírody. Měly by vyhledávat jak v Bibli, tak i v přírodě vše, co by bylo podobenstvím na Krista a také ty věci, které položil k doložení pravdy. Tak se mohou naučit poznávat Boha při pohledu na strom, na vinnou révu, na lilii i růži, na slunce nebo hvězdy. Mohou se naučit slyšet Boží hlas v ptačím zpěvu, v šumění stromů, v dunění hromů i v hudbě moře. A celá příroda jim bude opakovat jeho vzácná ponaučení.
Kteří se takto obeznámí s Kristem, těm už země nikdy nebude osamělým a deprimujícím místem. Bude jejich otcovským domem, v němž je On přítomen a kde žil kdysi mezi lidmi. - Ed 120
Bible vysvětluje tajemství přírody. - Když přijde dítě do kontaktu s přírodou, bude se mu jevit značně komplikovaná. Nebude ji chápat, nerozpozná působení protichůdných sil. Je tedy na místě, aby mu přírodu někdo vysvětlil. Při pohledu na projevující se zlo v přírodě se všem dostává stejně tragické poznání: „Nepřítel to učinil“ Mt 13, 28.
Učení o přírodě může být správně pochopeno jen ve světle, které září z Golgaty. Použijte betlémský příběh a oběť kříže a na nich dokážete, jak je dobré přemáhat zlo a že každé požehnání, které přijímáme, je darem vykoupení. V trní a ostnech, v bodláku a v koukolu je znázorněno zlo, které ničí a překáží. Ale na zpívajícím ptáčkovi a rozevírajícím se květu, na příkladu deště a slunce, na letním vánku a jemné rose; na mnohatisícových možnostech, s nimiž se setkáváme v přírodě, od dubu až po fialku, která rozkvétá a jeho kořenů, všude je vidět obnovující lásku. A příroda k nám stále promlouvá o Boží dobrotě. - Ed 101
Hodiny v ideální školní třídě. - Tak jako obyvatelé ráje se učili z díla přírody, jako Mojžíš poznával stvořitelskou ruku Boží na rovinách i horách v Arábii, jako dítě Ježíš se učil v Boží škole na svazích Nazaretu, tak podobně se mohou učit i dnešní děti. Neviditelné je objasňováno na viditelném. - Ed 100
Zdůrazňujte lásku k přírodě. - Matky podporujte u sebe i u svých dětí lásku pro všechno, co je v přírodě krásné. Poukazujte jim na slávu nebes, na tisíce krásných tvarů i forem, které jsou ozdobou země, a pak jim povězte o Bohu, který toto vše stvořil. Takto můžete vést jejich mladou mysl ke Stvořiteli a v jejich srdcích probouzet úctu a lásku k dárci každého požehnání. Pole i hory, které jsou vstupní halou přírody, mohou být i školní třídou pro malé děti. Její pokladnice může být i učebnicí pro malé děti. Takto vtisknuté poznatky do jejich myslí nemohou být tak brzy zapomenuty…
Rodiče mohou udělat mnoho spojení svých dětí s Bohem, budou-li jim doporučovat, aby měly zalíbení v projevech přírody, kterou jim dal Bůh k tomu, aby viděly ruku Dárce ve všem, co přijímají. Srdce tak může být připraveno pro setbu pravdy, která vyraší v příhodnou dobu a přinese bohatou sklizeň. - ST 6. 12. 1877
Vzpomeňte si na ptáky a jejich zpěvy chvály. - Zvláště malé děti mohou přijít do důvěrného styku s přírodou. Nesnažte se je spoutávat společenskými zvyklostmi, ale dejte jim volnost jako jehňátkům, aby si hrály na čerstvém vzduchu a na slunci. Poukazujte jim na keře i květiny, na přízemní trávu a do výše se tyčící stromy a důvěrně je seznamte s jejich proměnnou krásou křehkostí tvarů. Naučte je poznávat moudrost a lásku Boží v jeho stvořitelském díle. A až v jejich srdcích zesílí radost a vděčná láska, ať ji projeví jako ptáci ve chvalozpěvu.
Vychovávejte děti a mládež aby se zamýšlela nad dílem velkého Mistra a k utváření svého charakteru se nechala inspirovat půvabem přírody. Až si láska Boží získá jejich srdce, přenášejte do jejich životů krásu svatosti. Tak budou moci využívat své schopnosti k požehnání ostatních a ke cti Boží. - CT 188
Ukažte v přírodě na Boží charakter. - Děti by měly být vedeny k tomu, aby se mohly odvážně postavit proti zlu. Od samotné přírody je směřujte k Božímu charakteru, aby se seznámily s jejím Tvůrcem. Jak mohou své děti přivést co nejlépe ke službě a k oslavě Boha? To by měla být otázka k zamyšlení pro rodiče. Jestliže celé nebe se zajímá o dobro lidského pokolení, neměli bychom se také my poctivě snažit udělat vše pro to, co by prospělo našim dětem? - MS 29, 1886
Naší mysli dodáváme sílu studiem přírody. - Sláva Boží se projevuje v jeho díle. Tato tajemství člověk pochopí hlubokým studiem. Myšlení lidí, kteří měli rádi zábavy a byli ovlivněni čtením smyšlených povídek, pro ty bude příroda otevřenou knihou a dočtou se pravdu o díle kolem nich. Všichni si mohou najít studijní témata, třeba v prostém listu stromu, v trávě, která jako zelený, sametový koberec pokrývá zemi. Rostliny i květiny, stromy se svým majestátem, hrdě se tyčící hory, žulové skály, neklidné oceány, vzácné zdroje světla, které jsou rozsety po nebi a vytváří krásu noci, nevyčerpatelné zdroje slunce, vznešená sláva měsíce, chlad zimy i letní žár, dokonalé a harmonické střídání ročních období, to vše je kontrolováno nekonečnou mocí. To jsou otazníky, které vedou k hlubokému zamyšlení a napnutí představivosti.
Jestliže je mysl naplněna lehkomyslností a vůlí, která touží po radosti, místo aby se soustředila na skutečnost a správné zaměření, pak se ani srdce nemůže naplnit úctou a oni budou uctívat Boha přírody. Budeme-li uvažovat o Božím charakteru a studovat ho tak jak je zjeven v jeho stvořeném díle, pak se před námi otevře spousta nových podnětných myšlenek, které oprostí mysl od nízkých, ponižujících a oslabujících zábav. V tomto světě stojíme jen na počátku pochopení Božího díla, které bude pokračovat i na věčnosti. Bůh dal člověku spoustu námětů k přemýšlení, které by měly vyburcovat schopnost myslet. Můžeme poznávat povahu Stvořitele podle toho, co vidíme na nebi i na zemi a to by mělo naplnit naše srdce vděčností a přimět k poděkování. Každý nerv i smysl odpoví na projevenou Boží lásku v Jeho krásném díle. - 4T 581
Ježíšovou učebnicí byla příroda a Bible. - Ježíš svoji výchovu získával ze zdrojů určených nebem, z prospěšné práce, ze studia Písem, z přírody, ze životních zkušeností - z Boží učebnice, která je plná ponaučení pro ty, kteří přijímají jeho pomocnou ruku, mají otevřené oči a vnímavé srdce. - MH 400
Jeho důvěrná znalost Písma svědčí o tom, jak svědomitě se již ve svém mládí věnoval studium Božího slova. A to, co ho obklopovalo, to bylo knihovnou Božího stvořitelského díla. Ten, který toto všechno stvořil, poznával nyní, co jeho vlastní ruka vepsala na zemi, v moři i na obloze. Pozoroval život rostlin, zvířat a také život člověka. Od svého nejrannějšího mládí ho naplňovala představa žít k požehnání ostatních. Byl pro to inspirován přírodou. Při pozorování života rostlin a zvířat se v jeho mysli objevovaly nové myšlenky, jakou cestou jít…
Když se Ježíš učil poznávat smysl věcí, otevírala se před ním důležitost poznání Božího slova i díla. Provázely ho nebeské bytosti, ale sám činil uzávěry ze svých myšlenek a úvah. Od prvých začátků rozumového chápání stále rostl v duchovní milosti a v poznávání pravdy.
Každé dítě může získat poznání, jaké měl Ježíš. Snažíme-li se poznat našeho nebeského Otce podle jeho slova, přistupují k nám andělé, posilují nás v úvahách, pozvedají a zušlechťují naše povahy. - DA 70
Své poznatky později používal ve svém učení. - Veliký učitel vytvářel vztah svých posluchačů k přírodě, aby mohli naslouchat hlasu, který promlouvá ze všeho, co bylo stvořeno. Když se jejich srdce obměkčila a mysl začala vnímat, pokoušel se jim vysvětlit duchovní význam toho, co před sebou viděli. Rád přibližoval pravdu v podobenstvích a tím ukazoval, jak jejich duch je přístupný vlivům přírody a jak rád dělá duchovní závěry z běžného denního života.
Ať už to jsou ptáci, kteří nad námi poletují, rozkvetlé louky, rozsévač zrna, pastýř a jeho stádo - tím vším Kristus objasňoval nesmrtelnou pravdu. Čerpal své názorné příklady z každodenního života, ze skutečností, které byly jeho posluchačům blízké - hovořil o kvasu, o skrytém pokladu, o perle, o rybářské síti, o ztracené minci, o marnotratném synovi, o domech postavených na skále a písku. V jeho učení bylo něco, co lidi zaujalo a dotklo se i jejich srdce. Pak plnění denních povinností už pro ně nebylo jen dřinou, která jim neumožňuje vyšší poznání, ale oživuje, povznáší a je stálou připomínkou neviditelného a duchovního.
Takovými učiteli bychom měli být i my. Děti by měly pohlížet na přírodu jako na výraz Boží lásky a moudrosti. Aby vzpomínka na něj byla spojena s představou ptáčka, rostliny, stromu, aby všechny věci viditelné jim vysvětlovaly to, co je neviditelné a všechny příběhy ze života se staly prostředkem božského ponaučení.
Až se takto naučí čerpat poučení ze všeho stvořeného, ze všech životních zkušeností, řekněte jim, že stejné zákony, které řídí přírodu a ovlivňují život, mají také vliv na nás, že jsou dány pro naše dobro a jedině tehdy, když je budeme poslouchat, nalezneme pravé štěstí a budeme úspěšní. - Ed 102, 103
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt