Shoda rodičů s dětmi u jídelního stolu

Naše nynější práce je velmi slavnostní a vážná a není možno se jí vyhnout. Je tu naprostá nezbytnost výchovy ve více než jednom směru. Rodiče i děti musí cítit jednu velkou potřebu: být pod Božím dohledem. Vy jste Jeho vlastnictvím; vaše děti jsou Jeho vlastnictvím, které jako mladší členové rodiny Páně si mají zvykat na to, že nebudete nijak shovívaví ke každému rozmaru a že jim leccos odepřete. Kdybyste vy byli pozorovateli téhož plánu výchovy k ukázněnosti a viděli byste jiné, jak vedou své děti, posuzovali byste je přísně.

Na druhé straně sami sobě nedovolujte sedět u stolu, pokrytého rozmanitými jídly, která máte rádi. Pochutnáváte si na nich před svými dětmi a říkáte: „Ne, vy toho nemůžete jíst. To vy nemůžete mít, to vám uškodí“, zatímco vy si bohatě dopřáváte právě těch věcí, které jim zakazujete. Vaše ukázněnost v tomto ohledu se musí upevnit.

Je to krutost, posadit se ke třetímu chodu, s uspokojením hovořit a pochutnávat si, zatímco vaše dšti sedí s vámi u stolu a nejedí nic. Tak předvádíte skvělou kázeň svých dětí, když se na vás dívají, jak jíte a nebouří se proti vaši autoritě. Ale ony se vzbouří. Teď jsou malé, ale budete-li v takovém způsobu ukázňování pokračovat, pokazí to vaši autoritu.

Pobízení děti k přejídání

Když vaše děti jsou u stolu, pak se asi bojíte, že nebudou jíst dost a pobízíte je, aby jedli a pili. Nemusíte se ani trochu starat, ani strachovat, že se dostatečně nenajedí. Jejich žaludky jsou malé a nemohou pojmout velké množství. Proto je daleko lepší dát jim jíst třikrát za den, ne pouze dvakrát. Vy je necháváte, aby se hodně najedly při jednom jídle. To pak mlže mít za následek roztažení žaludku, které způsobuje špatné trávení.

Není moudré, aby jedly a pily to, co jim nechutná. Ale na druhé straně nepochybujte a předkládejte jim právě tu stravu, kterou si přejete, aby jedly. Co je zdravým jídlem pro ně, je zdravé pro vás. Ale množství zdravé potravy by se mělo pečlivě promyslet, aby do žaludku nepřišlo najednou příliš mnoho jídla. My sami se musíme ve všech věcech mírnit, chceme-li dávat svým dětem správné naučení. Až budou starší, projeví se na nich každá nepromyšlenost z vaší strany.

- Letter 12, 1884.

Nestanovit ani jediné pravidlo

Mezi našimi jídly by nemělo být dovoleno jíst. Já jím už 25 let denně. Máslo nejím, ale někteří z mých pracovníků, kteří se mnou stolují, je jedí. Nemohou používat mléko, protože se jim sráží v žaludku, ale malé množství másla požívat mohou.

Otázku výživy nemůžeme regulovat vytvořením nějakého pravidla. Někteří lidé mohou jíst fazole a sušený hrách, ale pro mne je tato výživa bolestivá, je to jako jed. Někteří lidé mají chuť na určité věci a dobře je stráví, jiní na takové věci nemají vůbec chuť. Nemlže být tedy vytvořeno jedno pravidlo pro všechny lidi.

- MS 15, 1889.