EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


11. Přijímání poselství

Vybraná poselství - Svazek třetí


Rejstřík - na začátek na začátek

11. Přijímání poselství

Poselství povzbuzení, výstrahy a napomenutí. - půl století jsem už poslem Božím a pokud budu žít, budu dál přinášet poselství, která mi Pán pro svůj lid dává. Nepřivlastňuji si žádnou slávu; Za mého mládí mě Bůh učinil svým poslem, abych sdělovala svému lidu svědectví povzbuzení, výstrahy i napomenutí. Po šedesát let jsem ve spojení s nebeskými posly a neustále se učím poznávat božské věci i způsob, jakým Bůh bez přestání působí, aby vyvedl duše z jejich bludných cest ke světlu v Božím světle.

- Letter 86, 1906.

Někteří přijmou, někteří zamítnou. - Musím pracovat pro ty, kteří touží po pomoci, i když poskytnuté světlo se neshoduje s jejich názory. Chtějí však poznat světlo od Boha, protože mají ovoce díla, které Pán konal ze své lásky po minulých čtyřicet pět let skrze Svůj oddaný nástroj. Uznávají, že toto dílo je od Boha, a jsou proto ochotni opravit své názory a změnit svůj způsob jednání.

Ti však, kteří chtějí podporovat a uchovat si své vlastní názory, protože nejsou schvalovány, usuzují, že na sestru Whiteovu se vykonává vliv, aby přijala určitý způsob jednání, který není v souladu s jejich názory… a nedají se ovlivnit Takové přátele bych si vůbec nevážila tam, kde jsou těžkosti, anebo zvláště v nějaké krizi. Teď znáte mé smýšlení. Nechci konat dílo Boží tak, že je pokazím. Chci znát, co je povinnost a postupovat v souladu s Duchem Božím.

- Letter 3, 1889.

Dopis Ellen Whiteové je poselství od Boha. - Ptáš se mě, zda mi Pán dal ten dopis, abych ti ho dala. Říkám, že ano. Svatý Bůh Izraelský ti nebude nápomocen, pokud žiješ ve svých hříších. Toto poselství mi dal Bůh. Kdybys byl od té doby, co toto poselství bylo dáno, došel k novému pojetí, co je hřích, kdybys se poctivě obrátil - stal se dítětem Božím místo toho, abys byl přestupníkem Jeho zákonu - pak není nikoho, kdo by byl potěšen víc než já.

- Letter 95, 1893.

Pravdivost zjevení uznána veřejně. - Dopoledne jsem lidem hovořila v Bloomfieldu v Kalifornii o tom, že se musí nutně zbavit nedostatků svých povah, aby mohli stát nevinni před Božím Synem, až přijde. Ve shromáždění zavládlo hluboké dojetí. K několika lidem jsem se obrátila osobně a vytkla špatnosti, které mi byly zjeveny a jejich případech. Všichni na to reagovali a mnozí s pláčem doznávali své hříchy i pravdivosti zjevení.

- Letter 7, 1873.

Vykládáno ve světle předem utvořených stanovisek. - Mnozí lidé vykládají to, co já píší, ve světle svých vlastních, předem utvořených stanovisek. Vy víte, co to znamená. Jistým výsledkem toho je odlišnost v chápáno a odlišná mínění. Problémem, který nedovedu rozřešit, je pro mne otázka, jak mám psát, aby mi rozuměli ti, na které se obracím s důležitou věcí. Budu se však snažit psát mnohem méně. Lidé se navzájem ovlivňují ve svém myšlení, a tak ti, kteří to nechápou, mohou popouzet jiné, aby to také nechápali, když jim podají svůj výklad námětů, vyšlých z mého péra. Někdo je pochopí, protože myslí, že by se měly shodovat s jeho názory. Jiný staví svůj výklad na psané látce a jistým výsledkem je zmatek.

- Letter 96, 1899.

Částečné přijetí. - Mnoho měsíců - až na několik nocí - nejsem schopna od jedné hodiny spát. Sedím a v duchu hovořím s tebou i s jinými a prosím vás, jak by matka prosila svého syna…

Jsi bezpochyby překvapen - jak jsem také očekávala - že ti píši takovým otevřeným a rozhodným způsobem. Musím to však činit, protože jsem byla ustanovena služebníci Kristovy milosti a toto poselství musím konat pro Pána. Je možné, že sám se sebou jsi velmi spokojen, a že popřeš mé vidění, které se týkalo tvého případu. Někteří to dnes tak dělají…

Toto je důvod, proč muži a ženy nevidí vždycky své omyly a chyby, i když se na ně poukazuje. Tvrdí, že věří viděním, o kterých slyší, dokud nepřijde, poselství, že musí změnit své plány i metody, že jejich povahový základ musí být docela jiný, jinak že jej smete příval a bouře. Pak je ďábel svádí, aby se ospravedlňovali.

Až si toto poselství přečteš, budeš jistě v pokušení říci: „Tak tomu není. Já nejsem takový, jak mě tu líčí. Někdo o mně, sestře Whiteové napovídal hromadu nepravdy.“ Já ti však jménem Páně říkám, že slova, která tu píši, jsou od Boha. Jestliže k této závažné věci zvolíš takový postoj, ukazuješ, jak malá je tvá víra v dílo, které Pán uložil své služebnici, aby je vykonávala.

- Letter 13, 1902.

Části zjevení, které zavrhují oblíbené záliby. - někteří povrchní věřící přijímají jisté části zjevení jako Boží poselství a ty části, které odsuzují jejich oblíbené záliby, zavrhnou. Takoví lidé jednají proti svému vlastnímu prospěchu i prospěchu církve. Podstatné je, abychom chodili ve světle, dokud máme světlo.

- MS 71, 1908

Zahrávaní si s poselstvími. - Já často nepředvídám, že vyslovím věci, které určitě vyslovím, když mluvím před lidmi. Bůh mi může dát slova napomenutí, výstrahy nebo povzbuzení, jak se mu jeví vhodná ku prospěchu duší. Já budu tlumočit tato slova a ona snad prorazí cestu k mým bratří, které mám upřímně ráda a kteří respektují pravdu.

Je možné, že nevěřící tato slova překroutí, nepochopí, ale to mě nijak nepřekvapí. Mít však za své bratry ty, kteří jsou obeznámeni s mým posláním a mou prací, ale zahrávají si s poselstvím, které mi Bůh dává, abych je přinášela, to Jeho Ducha zarmucuje.

Odrazuje mne, že si ve svědectvích vybrali ty části, které je uspokojují tím, co vysvětlují, aby ospravedlnili svůj vlastní způsob jednání a činili dojem, že tu část přijímají jako Boží hlas; a když pak přicházejí jiná svědectví, která jim vytýkají jejich způsob života, když jsou pronášena slova, která se neshodují s jejich názory a úsudky, tu zneuctívají Boží dílo tím, že říkají: „Ach, toto nepřijímáme, to je pouze názor sestry Whiteové - a ten není o nic lepší než názor můj nebo někoho jiného.“

- Letter 3, 1889.

Čekání na slova, na kterých spočívá lidský výklad. - Jsem citlivá na tu skutečnost, že jsem m, a že musím chránit své tělesné, duševní i morální síly. Opakovaná změna pobytu způsobovaná nutným cestováním a to, že kamkoliv jsem přišla, jsem se chopila nutným cestováním a to, že kamkoliv jsem přišla, jsem se chopila veřejné práce, bylo pro mne příliš mnoho; k tomu ještě přistupují spisy, na nichž pracuji ve dne a v noci, jak Pán působí na mou mysl Svým Duchem svatým.

Když se setkávám s důkazy, že někteří budou s těmito svědectvími zacházet podle lidského úsudky těch, kteří je budou přijímat - když si uvědomím, že někteří dávají dobrý pozor na některá slova, napsána mým perem, na nichž mohou postavit své lidské vady za tím účelem, aby obdrželi svůj postoj a ospravedlnili chybný způsob jednání - když na toto vše myslím, není pro mne příliš povzbuzující psát dál.

Ovšem někteří z těch, kteří jsou kárání, se ze všech sil snaží o to, aby každé slovo obhajovalo jejich vlastní tvrzení. Překrucování, shovívavost, zkreslování a zneužívání Slova vzbuzuje údiv! Lidé jsou v této práci pevně semknuti. Nač nepřijde jeden, to vynahradí jiná hlava.

- Letter 172, 1906.

Překrucování Písem a svědectví. - Kristova podobenství nebyla často chápána špatně proto, že je neobjasnili, ale proto, že mysl Židů - podobně jako mysl mnohých lidí dnes, kteří tvrdí, že věří - byla plná předsudků. Protože Kristus se nepřidal k zákoníkům ani farizeům, nenáviděli Ho, stavěli se proti Němu, snažili se mařit Jeho úsilí a znevážit Jeho slova.

Proč lidé nechtějí chápat pravdu a žít podle ní? Mnozí studují Písmo proto, aby dokázali, že jejich názory jsou správné. Mění mysl Slova Božího, aby vyhovovalo jejich vlastním názorům. A tak činí i ze svědectvími, které On sesílá. Citují půl věty, vynechají druhou půlku, která, kdyby byla citována, by ukázala, že jejich rozumování je nesprávné. Bůh vede spor s těmi, kteří překrucují Písmo tím, že je přizpůsobují svým předem utvořeným představám.

- MS 22, 1890.

Překroucená a špatně chápaná slova. - Připadá mi nemožné, aby mě chápali ti, kterým se dostalo světla, ale přitom v něm nechodili. Co bych možná řekla v soukromých rozhovorech, by opakovali tak, aby to mělo význam přesně opačný než to, co by to bylo znamenalo, kdyby posluchači byli posvěceni byli posvěceni na mysli i na duchu. Bojím se mluvit i ke svým přátelům, nebo potom slýchám, že sestra Whiteová řekla to, nebo sestra Whiteová řekla ono.

Má slova bývají tak překrucována a nesprávně vykládána, že docházím k závěru, že Pán si přeje, abych se vyhýbala velkým shromážděním a odmítala soukromé rozhovory. To, co řeknu, se podá v tak zvráceném světle, že je to pro mě nové a cizí. Je to promísené slovy, která vyslovili lidé, aby podepřeli své vlastní teorie.

- Letter 139, 1900.

Hlas Prvního uprostřed nás. - Vyzývám tě, abys ses postavil na stranu Páně a hrál svou úlohu jako věrný poddaný království. Buď vděčný za dar, který byl dán církvi, aby vedl lid boží v závěrečných dnech dějin země. Od počátku měla Boží církev ve svém středu dar proroctví jako živý hlas, který radí, napomíná a poučuje.

Nyní jsem dospěli k posledním dnům díla trojandělského poselství, kdy bude satan působit s rostoucí sílou, protože ví, že jeho čas je krátký. V téže době se nám působením darů Ducha svatého dostane schopnosti k vykonání nejrůznějších činností, když na nás sestoupí Duch svatý. Toto je doba pozdního deště.

- Letter 230, 1908.

Ochranná bariéra odstraněna. - Ďábel se mistrně snažil zničit víru našeho vlastního lidu ve Svědectví, a když se tyto omyly ujaly, oni tvrdí, že dokazují všechny názory pomocí Bible; vykládají však Písmo nesprávně. Podávají odvážná tvrzení - jako starší Canright - a nesprávně používají proroctví a Písmem, aby dokázali nepravdu. A když lidé takto vykonali své dílo tím, že oslabili důvěru našich sborů ve Svědectví, odstranili překážku, aby se nevíra v pravdu obecně rozšířila a nepozvedne se žádný hlas, aby učinil přítrž síle bludu.

Je to přesně tak, jak určil satan, a ti, kteří už připravují cestu pro lid, aby nedbal výstrah a výtek ve Svědectvích Ducha Božího, uvidí, že začne růst příliš omylů všeho druhů. Budou prohlašovat, že Písmo je jejich svědectví a satanovy podvody v každé podobě zvítězí.

Záchrana před satanovými svůdnými klamy. - lidé mohou stavět plán za plánem a nepřítel se bude snažit odvádět duše od pravdy. Ale všichni, kteří věří, že ústy sestry Whiteové mluvil Pán a dal jí poselství, budou bezpeční před mnohými zklamáním, které přijde v těchto posledních dnech.

- Letter 50, 1906.

Nezrazujete mne, ale Pána. - Pokoušela jsem se konat svou povinnost k vám i k Pánu Ježíši, jemuž sloužím, a jehož věc miluji. Svědectví, která jsem vám přinášela, mi byla opravdu zjevena Pánem. Je mi líto, že jste zamítli podávané světlo…

Zrazujete svého Pána, protože vám ve Své velké milosti pravdivě ukázal, kde duchovně stojíte? On zná každý cíl lidského srdce, před Ním není nic skryto. Nejsem to já, koho zrazujete, nejsem to já, proti komu jste tak rozhořčeni. Je to Pán, který mi dal poselství, abych vám je přinesla.

- Letter 66, 1897.

Vzdávají se víry ve Svědectví. - Jedna věc je jistá: Ti adventisté sedmého dne, kteří se postavili pod prapor satanův, se nejprve vzdají své víry ve výstrahy a napomenutí, obsažené ve Svědectvích Ducha Božího.

Výzva k velikému posvěcení a světější službě se už koná a bude se v ní pokračovat.

- Letter 156, 1903.

Dva typické příklady

1. Vděčné přijatí osobního svědectví. - Vrátili jsme se 12.12. (1892). Příštího dne večer volal bratr Faulkhead, že se chce se mnou setkat. (Viz. 2SM str. 125-140, týká se to poselství daného N.D. Faulkheadovi.) Jeho případ mne tížil. Řekla jsem mu, že mám pro něj i jeho ženu poselství, které jsem pro ně několikrát připravila k odeslání, ale že jsem cítila, že Duch Páně mi to zakazuje udělat. Žádala jsem ho, aby určil dobu, kdy je mohu navštívit.

Odpověděl: „Jsem rád, že jsi mi neposlala písemné sdělení, chtěl bych to poselství raději osobně slyšet. Kdyby bylo přišlo jiným způsobem, myslím, že mi nebývalo ku prospěchu.“ Potom se zeptal: „Proč mi to poselství neřekneš teď?“ Řekla jsem: „Můžeš zde zůstat, abyste je slyšeli?“ Odpověděl, že může.

Byla jsem velmi unavena, protože jsem se toho dne zúčastnila závěrečných cvičení školy. Teď jsem se však zvedla z postele, kde jsem ležela, a četla jsem mu celé tři hodiny. Jeho srdce změklo, slzy mu stály v očích a když jsem dočetla, řekl: „Přijímám každé slovo; to všechno se týká mne.“

Mnohé z toho, co jsem uváděla, se vztahovalo k australskému Echo Office a jeho vedení od samého počátku. Pán mi také odhalil spojení bratra Faulkheada se svobodnými zednáři a já jsem jasně konstatovala, že nezruší-li každé pouto, které ho váže k těmto sdružením, ztratí svou duši.

Řekl: „Přijímám světlo, které mi Pán skrze tebe seslal a chci podle něho jednat. Jsem členem loží a tři jiné lože jsou pod mým dozorem. Vyřizuji všechny jejich obchodní záležitosti. Teď se už nebudu zúčastňovat jejich schůzí a styky s nimi ukončím co nejrychleji.“

Opakovala jsem mu slova, která řekl můj vůdce o těchto sdruženích. Naznačila jsem určitý pohyb, který předtím udělal můj vůdce a řekla: „nemohu uvést všechno, co mi bylo dáno.“ Bratr Faulkhead pak řekl staršímu Daniellsovi a jiným, že jsem naznačila zvláštní znamení, známé pouze vrcholné organizaci řádu zednářů, do níž právě vstoupil. Řekl, že to znamení neznám, a že jsem si neuvědomovala, že mu je dávám. Toto bylo pro něho důkazem, že Pán působí skrze mne, abych spasil jeho duši. - Letter 46, 1892.

2. Bratr a návštěvník tábořiště. - Vzala jsem některé naše bratry stranou do našeho stanu (v Miltonu ve Washington bylo stanové shromáždění) a přečetla jsem věc, napsanou před třemi lety o jejich životě. Zaručili se Generální konferenci a všechno to odvolali. Četla jsem jim přímá, jasná a adresná svědectví; potíž však byla v tom, že oni nepociťovali nutnost věřit Svědectvím. Bratr L byl jedním z členů marionského hnutí (Hnutí, které se odštěpilo a vzniklo v Marionu ve státě Iowa v šedesátých letech 19.století.), když žil v La Port ve státě Iowa a bylo záhadou, co se s těmi lidmi má dělat. Neměli žádného kazatele, nebylo ani žádného poselství, kterému by podřizovali své názory. Byla otázka, jak u nich něco uvést v činnost. Mohli jsme se jen modlit a pracovat pro ně, jakoby skutečně věřili každému slovu svědectví, ale zároveň být tak opatrní, jakoby byli nevěřící…

V sobotu (7.června 1884) jsem šla brzy ráno na shromáždění, když se mi . pro mne docela nečekaně - dostalo od Pána svědectví přímo pro ně. Pověděla jsem jim je a ukázala jim, že Pán poslal své pomocníky s poselstvíma že poselství, které přinesli, bylo tím pravým prostředkem, který určil Bůh, aby je zasáhl; oni se však opovážili poselství rozdrobit a zbavit Slovo Boží účinku…

Sobota 14.června. Měli jsme shromáždění, na něž budeme dlouho vzpomínat. V sobotu odpoledne mluvil Bratr (J.N.) Loughborough, já jsem mluvila odpoledne. Pak jsem vyzvala, aby předstoupili. Přišlo jich 35. Byli to většinou muži a ženy, mladí i stačí. Bylo to nejcennější shromáždění. Někteří z nich sešli předtím z pravdy a nyní se s lítostí a doznáním své viny vraceli, jiní tu začínali poprvé. Cítili jsme, že Pán je tu s námi. To asi způsobilo, že se vytratil jakýkoliv předsudek a byla vyslovována dojemná svědectví. Měli jsme přestávku a pak se začalo znovu a pokračovalo se v dobré práci…

V pátek odpoledne jsem přečetla důležitou věc, napsanou před třemi lety. Byla uznána za dílo Boží. Svědectví byla srdečně přijímána a byla činěna vyznání hříchů, velmi cenná pro všechny, kteří se provinili.

- Letter 19, 1884.

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy