Kristův vliv má být v našem světě pociťován Jeho věřícími dětmi. Ten kdo je obrácen, má vykonat týž druh vlivu, který se projevil pomocí Boží při jeho obrácení. Veškerou svou práci na tomto světě máme konat v harmonii, lásce a jednotě. Kristův příklad máme mít stále před očima a následovat ho.

V jednotě je síla a Pán si přeje, aby tato pravda byla stále zjevována všem údům těla Kristova. Všichni mají být spojení v lásce, mírnosti, v pokoře mysli. Protože jsou organizováni ve společenství věřících k tomu cíli, aby se spojovali a šířili svůj vliv, mají pracovat, jak pracoval Kristus.

Mají být vždy laskaví a vážit si jeden druhého. Každé obdarování má své místo a má zůstat pod vládou Ducha svatého.

Křesťanské společenství vytvořené pro svoje členy. - Církev je křesťanské společenství, vytvářené pro členy, ze kterých je složeno, aby se každý člen mohl radovat ze vždy přítomné milosti i z obdarovaných ostatních členů a Božího působení na ně podle jejich jednotlivých darů a schopností. Církev je spojena svatými pouty společenství tak, aby každý člen mohl mít užitek z vlivu druhého. Všichni mají být svázáni smlouvou lásky a harmonie. Křesťanské zásady a způsoby celého společenství věřících mají čerpat sílu a moc z harmonické činnosti. Zjemňující a proměňující vliv rozličných schopností ostatních členů má být k užitku i zdokonalení každému věřícímu tak, aby věci, které se nedostávají jednomu, mohly být hojněji ukázány na jiném. Všichni členové mají držet pospolu, aby se církev mohla stát nádhernou podívanou světa, andělům i lidem.

Úmluva o shodě mezi členy církve znamená, že každý člen bude následovat Krista, že všichni vezmou na sebe Jeho jho a budou se učit od Něho, který je tichý a pokorný srdcem. Budete-li tak činit, řekl Spasitel, „naleznete odpočinutí duším svým. Jho mé zajisté jest rozkošné, a břímě mé lehké.“ (Mat. 11,29.30)

Ti, kdo nesou Kristovo jho, půjdou spolu. Budou pěstovat pochopení a shovívavost a ve svaté řevnivosti se budou ze všech sil snažit ukázat jiným shodu a lásku, jejíž potřebu sami tolik pociťují. Ten, kdo je slabý a nezkušený, může být ve své slabosti posílen těmi, kteří mají více naděje, kdo mají zralou náboženskou zkušenost. Třebaže je nejmenší ze všech, je kamenem, který musí být ve stavbě viditelný. On je živým údem organizovaného těla spojeného s Kristem, který je jeho živou hlavou a ztotožněný skrze Krista se všemi přednostmi Kristovy povahy, takže se Spasitel nestydí nazývat ho bratrem.

Užitečnost, která roste připoutáním k církvi. - Proč jsou věřící včleňováni do některé církve? Protože Kristus chtěl tímto způsobem zvětšit jejich užitečnost ve světě a posílit jejich osobní vliv na dobro. V církvi má být udržována kázeň, která chrání práva všech a posiluje smysl pro vzájemnou závislost. Bůh nikdy nenaznačil, že rozum a úsudek jednoho člověka by měly být rozhodující. Nikdy nenaznačil, že by měl jeden člověk panovat, plánovat a vymýšlet bez pečlivé a zbožné úvahy celého těla, které umožňuje, aby se v chování všech jevila naprostá hluboká harmonie.

Věřící mají ve světě zářit jako světla. Město na hoře ležící nemůže být skryto. Církev, oddělená od světa a lišící se od něho, je nebesy oceňována, jako největší věc na celé zemi. Údy se zaručují, že se odloučí od světa a zasvětí své služby jednomu Mistru, Ježíši Kristu. Mají ukazovat, že si zvolily Krista za svého vůdce… Církev má být - jak určil Bůh - představitelem Boží rodiny v jiném světě.

- Letter 26,1900

Bůh má organizované tělo

Dejte pozor na ty, kteří nesou velké břímě, protože se přiznali k církvi. Vyvolení, kteří stojí a vzdorují bouři odporu světa a zvedají pošlapaná přikázání Boží, aby je vyvýšili jako svatá a hodná uctívání jsou opravdu světlem světa…

Pravím vám, bratři, že Pán má organizované tělo, skrze něž chce působit. Může být mezi nimi víc než dvacet Jidášů, může tam být jeden ukvapený Petr, který ve zkoušce neobstojí a zapře svého Pána. Mohou tam být osoby jako byl Jan, jehož Ježíš miloval, ale on může mít horlivost, která by zničila životy lidí přivoláním ohně z nebes, aby odplatil urážku Krista a pravdy. Avšak velký Učitel se snaží dát pokyny k nápravě těchto existujících špatností. Činí dnes totéž se svou církví. Staví jim před oči poselství Laodicejským.

Ukazuje jim, že všechno sobectví, všechna pýcha, všecko sebe povyšování, všechna nevěra a zaujatost, které vedou k odporu proti pravdě a odvracejí od pravého světla, jsou nebezpečí; ti, kteří tyto věci miluji, budou ponecháni v temnotě jako národ Židovský, i když se z těchto hříchů kají. Nechejte každou duši hledat odpověď na Kristovu modlitbu. Nechejte každou duši, aby jí zněla tato modlitba v mysli, v prosbách, napomenutí, aby všichni mohli být jedno, jako Kristus a Otec jsou jedno, a aby pracovali k tomuto cíli.

Neobracejte válečné zbraně do našich vlastních řad, obraťte je proti nepřátelům Božím a nepřátelům pravdy. Opakujte modlitbu Kristovu celým srdcem; „Otče svatý, ostříhej jich ve jménu svém, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my.“ (Jan 17,11)

Čím má být Kristova modlitba. - Kristova modlitba není pouze pro ty, kteří jsou nyní Jeho učedníky, ale pro všechny ty, kdo uvěří v Krista skrze slova Jeho učedníků třeba až před koncem světa. Ježíš byl ochoten zříci se svého života, aby ukázal život a nesmrtelnost v pravém světle. Uprostřed svého utrpení a denně od lidí zavrhován, shlíží Kristus po dva tisíce let na svou církev, která bude existovat do posledních dnů, než se skončí dějiny této země.

Církev Páně trvá od dne přes všechny změny, jež přinášel čas, až do přítomné doby, r. 1893. Bible nám ukazuje vzor církve. Její členové mají být jednotní mezi sebou i s Bohem. Jsou-li věřící spojeni v Kristu, živém vinném kmeni, jsou pak jedno i s Kristem, plni soucitu, něhy a lásky.

Ti, kteří pronášejí úsudek o církvi. - Jestliže se někdo odtahuje od organizovaného těla lidu, zachovávajícího Boží přikázání, začne-li vážit církev na svých lidských vahách a začne proti ní pronášet úsudky, pak můžete poznat, že ho nevede Bůh. Je na nesprávné cestě.

Ustavičně postávají mužové a ženy, kteří začnou být těkaví a nepokojní, kteří chtějí zavést nějaký nový vynález, udělat nějakou obdivuhodnou věc. Satan číhá na svou příležitost, aby je nechal učinit něco, co vyhovuje. Bůh svěřil každému člověku jeho úkol.

Obnovit, nikoliv zničit. - V církvi je mnoho příležitostí a výsad aby pomáhaly těm, kteří jsou hotovi zemřít, a aby vdechli církvi horlivost, ale nerozbily církev. V církvi je plno příležitostí, jak kráčet cestou Kristovou. Je-li srdce zapálené, aby úporné pracovalo k hlubšímu posvěcení a svatostí, pak pracujte v tomto směru ve vší skromností a pokoře. Církev potřebuje svěžest a inspiraci lidí, z nichž dýchá pravé ovzduší nebes, aby církev oživili, nicméně mezi pšenici bývá koukol…

Chtěla bych napomenout všechny věřící, aby se učili udržet svou bohabojnou řevnivost na uzdě, jinak satan odejme vaše srdce Bohu a vy začnete nevědomky pracovat v jeho duchu, aniž byste zpozorovali, že jste vyměnili vůdce, a že se nalézáte ve zrádné moci tyranově.

Jako církev máme být ostražití a pracovat pro bloudící, kteří jsou mezi námi, jako dělníci společně s Bohem. Jsme vybaveni zbraněmi ducha, máme sílu strhnout pevnost nepřítele. Nemáme metat hromy a blesky proti bojující Kristově církvi, neboť satan dělá v tomto směru vše, co je v jeho moci a vy, kteří tvrdíte, že jste zbytkem Božího lidu, byste udělali lépe, kdybyste mu nepomáhali udáváním, obviňováním a odsuzováním. Snažte se obnovovat, nikoliv strhávat dolů, brát odvahu a ničit.

- MS 21, 1893 (Publikováno v Review and Herald, 8.listopadu 1956).