(Objevilo se v Notebook Leaflets, The Church, No.5.)

Napier, Nový Zéland 9. Dubna 1893

BRATŘE A.T.JONES :

Byla jsem přítomna velkému shromáždění. Zdálo se mi, že jsi ve své řeči hovořil na téma víry a přičtení spravedlnosti Kristovy vírou. Několikrát jsi opakoval, že skutky nemají význam, protože nejsou podmínkou. Celá záležitost se jevila takto, že já jsem věděla, že lidé budou spleteni a neudělají si správnou představu o vztahu mezi vírou a skutky. Proto jsem se rozhodla, že ti napíšu - uvedl jsi tuto věc příliš ostře. Existují podmínky, za kterých můžeme přijmout Kristovo omilostnění, posvěcení a ospravedlnění. Vím, co jsi myslel, ale zanechal jsi špatný dojem na mnoho lidí. I když dobré skutky nespasí ani jednu duši, přesto je nemožné, aby byla jediná duše spasena bez dobrých skutků. Bůh nás spasí, ale platí přitom zákon, že musíme prosit, abychom mohli dostat, hledat, abychom mohli nalézt, a klepat, aby nám mohly být otevřeny dveře.

^{1SM 378} Kristus se obětoval dobrovolně, aby dokonale zachránil všechny, kteří k Němu přijdou. Všechny zve, aby k Němu přišli. „A toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven." (J 6,37) Ve skutečnosti tyto věci chápeš stejně jako já, a přesto jsi je špatně vyjádřil, a tím některé popletl. A poté, co ses radikálně vyjádřil o skutcích, nemáš jasno ani sám v sobě, když se tě na tuto věc ptají ostatní, a nedovedeš stanovit správné zásady. Ty sám nejsi schopen uvést to, co jsi říkal, do souladu se svými vlastními zásadami a vírou.

Mladý muž přišel k Ježíši s otázkou: „Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?" (Mk 10,17) A Kristus mu odpověděl. „Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vejíti do života, ostříhej přikázání". On mu řekl: „Kterých?" Ježíš jich několik citoval a mladý muž řekl: „Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává?" Ježíš odpověděl: „Chceš-li dokonalým býti, jdi a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi, a pojď následuj mne." Zde jsou podmínky a Bible má mnoho podmínek. „Uslyšev pak mládenec tu řeč, odešel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho." (Mt 19,17.20-22)

Na co je třeba dávat pozor

Když říkáš, že žádné podmínky neexistují, a když hovoříš příliš zeširoka, zatěžuješ mysl lidí a někteří tomu nepřikládají dlouhé trvání. Nechápou, jak mohou být tyto výrazy v souladu s jasnými výroky Slova Božího. Chraň prosím tyto body. Tato ostrá tvrzení ohledně skutků náš postoj nikdy neposílí. Tyto výrazy oslabují naše postavení, protože mnozí tě budou považovat za extrémistu a ztratí ze zřetele vzácné ponaučení, která pro ně máš o věcech, které nutně potřebují znát.... Můj bratře, je to pro lidskou mysl těžké, aby ^{1SM 379} uvažovala o těchto věcech, a nepopletla se jinými myšlenkami, které nejsou v souladu se Slovem Božím. Pamatuj prosím, že pod vedením Kristova učení byli mnozí z učedníků žalostně nevědomí, ale když na ně sestoupil Duch svatý, kterého jim Ježíš zaslíbil, který učinil z kolísavého Petra bojovného zastánce víry, došlo v jeho charakteru k velké změně! Ale neklaď překážku před duši v podobě bombastických výkladů a výrazů, neboť duše, která je slabá ve víře, ji nepřekoná. Buď vždy důsledný, tichý, hluboký a pevný. V ničem nezacházej do žádného extrému, ale drž se na pevné skále. Ó, drahý, drahý Spasitel. „Kdož by měl přikázání má, a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe." (J 14,21)

To je ta pravá zkouška - činění Kristových skutků. A to je důkaz lásky lidského činitele k Ježíši. Ten, kdo činí Jeho vůli, podává světu praktický důkaz, že nese ovoce, které se projevuje poslušností, čistotou a svatostí charakteru....

Můj bratře, choď opatrně s Bohem. Ale pamatuj, že oči některých lidí jsou k tobě soustředěně upjaty a očekávají, že překročíš hranici a zakopneš a padneš. Ale budeš-li se v pokoře držet Ježíše, vše je v pořádku....

Ve škole Kristově, kde se učíme, není místo. Máme pracovat na plánu sčítání a Pán bude pracovat na plánu násobení. Stálou pílí budeme skrze Kristovu milost žít z plánu sčítání a „snažit se povolání a vyvolení své upevňovat; nebo to činíce, nepadnete nikdy. Tak zajisté hojné způsobeno vám bude vejití k věčnému království Pána našeho a Spasitele Jezukrista." (2Pt 1,10-11)

- Letter 44, 1893.

Žádný kompromis s hříchem

Bratři ať zůstanou velmi opatrní při poukazování lidem na víru a skutky, ať nedojde k myšlenkovým zmatkům. Lid potřebuje ^{1SM 380} být podněcován k horlivosti v dobrých skutcích. Má se jim ukázat, jak být užitečnými, jak se očistit, aby jejich oběti byly Bohu příjemné. Je to mocí krve Kristovy. V lidech se musí projevit poselství rozhodnou povahou. Lidé musí být vedeni kupředu pokáráním a vytýkáním každého špatného způsobu.

Je-li dáno andělu kterékoli církve zmocnění podobné tomu, které bylo dáno andělu Efezské církve, ať toto poselství je slyšeno skrze lidské posly, kteří kárají bezstarostnou nedbalost, odpadnutí od víry a hřích. Lid má být přiveden k činění pokání a vyznání hříchu. Nikdy se nesnažte hřích skrýt, neboť v poselství které kárá, je Kristus prohlášen jako první i poslední, který je pro člověka všechno ve všem.

Jeho síla očekává na žádost těch, kteří chtějí zvítězit. Ten, kdo kárá, musí tak posílit své posluchače, že budou přímo lačnět po vítězství. Musí je nabádat, aby bojovali o osvobození z jakéhokoliv hříšného jednání, všeho svůdného návyku, i kdyby sebezapírání mělo být jako vyjmutí pravého oka, nebo useknutí ruky od těla. Nesmí se učinit žádný ústupek nebo kompromis zlým návykům nebo hříšnému jednání.

- Manuscript 26a, 1892.

Spolupráce s Bohem

Člověk má spolupracovat s Bohem a využívat všechnu sílu podle Bohem mu daných schopností. Ví přece, k čemu vedou správné návyky v jídle, pití, v celém způsobu života. Pán určuje, aby jeho lidští poslové jednali jako soudní a odpovědní jedinci v každém ohledu…

Nemůžeme si dovolit zanedbávat ani jediný paprsek světla, které dal Bůh. Zůstaneme-li v naší praxi neteční k těmto věcem, které vyžadují pečlivost, dopouštíme se hříchu. Lidský jedinec má spolupracovat s Bohem, zdržet se těchto náruživostí a má je přemáhat. Při tomto svém snažení má být neúnavný ve svých modlitbách k Bohu a vždy vyprošovat milost k ovládání svého já, svých vášní i ^{1SM 381} jednání. Udělenou milostí Kristovou může nám být dána možnost zvítězit. Stát se vítězem znamená víc, než se mnozí domnívají.

Duch Boží odpoví na volání každého srdce, které svých klamů a hříchů lituje, neboť pokání je dar Boží a přitom je důkazem, že Kristus duši přitahuje k sobě. Nemůžeme hříchů litovat bez Krista ani být omilostněni bez Krista, ale je to pokoření člověka v jeho lidské náruživosti a nadutosti, aby šel přímo k Ježíši s vírou a důvěrou v Něho se vším, co potřebuje....

Ať nikdo nehlásá myšlenku, že člověk má malý nebo žádný podíl ve velkém díle vítězství, neboť Bůh bez spolupráce s člověkem neučiní pro něj nic. Žádný ať neříká, že pokud uděláte vše, co je z vaší strany možné, Ježíš vám pomůže. Kristus řekl: „Beze mne nic nemůžete učinit." (J 15,5) Je třeba, aby všichni od prvého do posledního spolupracovali s Bohem. Kdyby Duch svatý nepůsobil na lidské srdce, na každém kroku bychom klopýtli a padli. Samotné úspěchy člověka nejsou ničím jiným než bezcenností, ale spolupráce s Bohem znamená vítězství. Nemáme sil, abychom sami ze sebe litovali hříchu. Dokud nepřijmeme Božskou pomoc, nemůžeme učinit jediný krok ke Spasiteli. On praví: „Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec" (Zj 21,6) ve spasení každé duše.

Ale skrze Krista je všechno. Máme inspirovat každého člověka k neúnavné vytrvalosti. Musíme strádat, bojovat, trápit se, bdít, modlit se, jen abychom zvítězili nad lstivým nepřítelem.Vždyť moc i milost, které nám v tom pomáhají, pocházejí od Boha a trvají, pokud důvěřujeme v Něho. On může zachránit až do krajnosti všechny, kteří skrze Něj přichází k Bohu. Nikdy nezanechejte v myšlení dojem, že člověk ze své strany může učinit málo nebo vůbec nic, ale raději člověka učte, aby spolupracoval s Bohem a úspěšně dosáhl vítězství.

Ať nikdo neříká, že vaše skutky nemají nic společného s vaším místem a postavením před Bohem. Rozsudek vynesený u soudu bude v souladu s tím, co bylo vykonáno a co bylo opomenuto a neuděláno. (Mt 25,34-40).

Je požadováno úsilí i práce ze strany toho, kdo přijímá Boží ^{1SM 382} milost. Neboť podle plodů se poznají vlastnosti stromu. Ačkoliv dobré skutky člověka nemají bez víry v Ježíše větší cenu až oběť Kainova, ale zakryty Kristovou zásluhou, potvrzují zásluhy toho, kdo je činí, aby obdržel věčný život. To, co je považováno za světskou morálku, nedosahuje Božské úrovně a nemá před nebem větší cenu, než Kainova oběť.

- Manuscript 26a, 1892.

Odevzdání se Duchu svatému

Každý, kdo má záměr uvést ve skutečnost to, co znamená být křesťanem, očistí se od všeho, co oslabuje a poskvrňuje. Všechny životní návyky mají být uvedeny do souladu s požadavky Slova a pravdy. Ten pak nebude jen věřit, ale bude uskutečňovat vlastní spásu s bázní a třesením a odevzdáním se do ztvárnění Duchem Svatým.

- The Review and Herald 8.3.1888.

Ježíš přijme naše předsevzetí

Když se ve svém srdci rozhodneme poslouchat Boha, když úsilí napneme až do krajnosti, Ježíš přijímá toto smýšlení a snažení jako nejlepší službu člověka a nahrazuje jeho nedostatek Svou vlastní Božskou zásluhou. Nepřijme však ty, kteří prohlašují, že v Něho věří, ale jsou neposlušní přikázání Jeho Otce. Většinou slyšíme o víře, ale větší měrou bychom měli slyšet o skutcích. Mnozí svádějí své duše lehkomyslným životem, přizpůsobeným náboženstvím bez sebezapření. Ale Ježíš praví: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následuj mne." (Mt 16,24) .

- The Signs of the Times 16.6.1890.