Prvotní prohlášení

Viděla jsem stav některých, kteří zastávali přítomnou pravdu, ale brali na lehkou váhu vidění - způsob, který si Bůh zvolil k tomu, aby vyučoval na několika příkladech ty, kteří se uchýlili od biblické pravdy. Viděla jsem, že když bojují proti viděním, nebojují proti červu - slabému nástroji, skrze něhož mluvil Bůh - ale proti Duchu svatému. Viděla jsem, že je maličkost mluvit proti nástroji, ale je nebezpečné opovrhovat Božími slovy. Viděla jsem, že když byli v bludu a Bůh se rozhodl ukázat jim jejich omyly skrze vidění a oni Boží vyučování skrze vidění brali na lehkou váhu, budou ponecháni, aby se vydali svou vlastní cestou a zabředli do bludu a domnívali se přitom, že mají pravdu, dokud nezjistí, že je příliš pozdě. Potom jsem je slyšela v době soužení volat ve smrtelném zápase k Bohu: „Proč jsi nám neukázal naši špatnost, abychom se mohli napravit a být připraveni na tuto dobu?“ Potom na ně anděl ukázal a řekl: „Můj Otec vás učil, ale vy jste se nepoučili. Mluvil skrze vidění, ale vy jste Jeho hlas brali na lehkou váhu, a On vás odevzdal vašim vlastním cestám, abyste byli naplněni svými vlastními skutky.“

- Broadside, To Those Who Are Receiving the Seal of the Living God, 31.1.1849.

^{1SM 41} Bezpečný návod pro závěrečné dny

V posledních padesáti letech k nám bylo přineseno bohatství morálního vlivu. Skrze svého svatého Ducha k nám neustále přicházel Boží hlas ve výstrahách a poučeních, aby upevnil víru věřících v ducha proroctví. Znovu a znovu přicházelo slovo: Piš věci, které jsem ti dal na utvrzení víry mého lidu v postavení, které zaujal. Čas a zkoušky nezrušily tento pokyn, ale přes roky utrpení a sebeobětování upevnily pravdu daných svědectví. Pokyn, který byl dán v prvotních dnech poselství má být střežen jako bezpečný pokyn k následování v těchto jeho závěrečných dnech. Lidé lhostejní k tomuto světlu a pokynu nesmí očekávat, že uniknou nástrahám, o kterých jsme jasně řekli, že způsobí to, že odpůrci světla zakopnou, padnou a chytnou se do léčky a zemřou. Budeme-li pečlivě studovat druhou kapitolu Židům, poznáme, jak je důležité vytrvale se držet každé zásady pravdy, která byla dána.

- Review and Herald 18.7.1907.

Výčet různých názorů

Brzy bude vynaloženo veškeré možné úsilí znehodnotit a převrátit pravdy svědectví Ducha Božího. Musíme mít v pohotovosti připravena jasná, přímá poselství, která od roku 1846 přichází Božímu lidu.

Budou takoví, kteří s námi byli kdysi jednotní ve víře, kteří budou vyhledávat nová, neznámá učení, něco nezvyklého a vzrušujícího, co by předložili lidu. Budou předkládat všechny myslitelné klamy a předkládat je tak, jako by přicházely od sestry Whiteové, aby mohli zlákat duše.

Ti, kteří pokládají světlo dané Hospodinem za obyčejnou věc, nebudou mít z uděleného pokynu prospěch.

Existují takoví, kteří překrucují Bohem daná poselství a to v souladu s jejich duchovní slepotou.

Někteří se vzdají své víry a budou popírat pravdu poselství a označovat je za podvod.

^{1SM 42} Někteří je budou vystavovat posměchu, a tak budou pracovat proti světlu, které Bůh dává po celá léta, a ti, kteří jsou slabí ve víře, budou takto svedeni.

Ale ostatním poselství velmi pomohou. I když nejsou osobně adresovány jim, napraví se a budou vedeni k tomu, aby se stranili výslovně označeného zla. Duch Hospodinův bude v tomto poučení a z mnoha myslí budou odstraněny pochybnosti. Sama svědectví budou klíčem, který vysvětlí daná poselství, stejně jako Písmo je vysvětleno Písmem. Mnozí budou dychtivě číst poselství kárající zlo, aby mohli poznat, co mají dělat, aby byli spaseni. Nadejde světlo v jejich myšlenkách a Duch osvítí mysl, když bude biblická pravda zřetelně a jednoduše představena v poselstvích, která Bůh posílá svému lidu od roku 1846. Tato poselství mají najít své místo v srdcích, a nastane obrácení.

- Letter 73, 1903.

Nebezpečí rozebírání inspirovaných poselství

Někteří posuzují Písma a prohlašují, že ta či ona stať není inspirována, protože na ně nepůsobí uspokojivě. Nemohou je uvést do souladu se svými filozofickými a vědeckými názory „falešně nazvaného umění“ (1Tm 6,20). Ostatní z rozličných důvodů zpochybňují části Božího Slova. Tak mnozí zaslepeně chodí na cestu připravenou nepřítelem. Není tedy výsadou žádného člověka vynášet soud nad Písmy, soudit nebo odsuzovat jakoukoli část Božího Slova. Když si to někdo troufne, satan vytvoří takovou atmosféru, kterou, když bude dýchat, zakrní jeho duchovní růst. Když se člověk cítí natolik moudrý, že si odvažuje rozpitvávat Boží slova, jeho moudrost je u Boha pokládána za bláznovství. Když pozná víc, bude se domnívat, že musí poznat všechno. Ale jeho prvořadým úkolem je stát se učenlivým. „Učte se ode mne“, říká Velký Učitel, „neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým." (Mt 11,29)

^{1SM 43} Vy, kteří vzděláváte sebe a ostatní v duchu kritizování a obviňování, pamatujte, že napodobujete satanův příklad. Pokud vám to vyhovuje, tak zacházíte se Svědectvími jako kdyby jste jim věřili a citujete z nich, abyste podepřeli nějaká tvrzení, která si přejete prosadit. Ale co tehdy, když je dáno světlo, aby napravilo vaše omyly? Přijmete světlo i potom? Když Svědectví mluví proti vašim myšlenkám, zacházíte s ním velmi lehkomyslně.

Nikomu nenáleží pronášet ani slůvko pochybnosti, které by pracovalo jako jed v myslích ostatních a otřásalo jejich důvěrou v poselství, která dal Bůh, která pomáhala při položení základu tohoto díla a provází je až do dnešního dne. Všem, kteří se postavili proti Svědectví, bych chtěla říci: Bůh dal poselství svému lidu a jeho hlas bude slyšet, ať už chcete nebo ne. Váš odpor mi neublížil, ale vy musíte vydat počet Bohu nebe, který posílá tato varování a poučování, aby udržel svůj lid na správné cestě. Budete se mu muset zodpovídat za svou slepotu, za to, že jste kamenem úrazu na cestě hříšníků.

„K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedle slova toho, v němž není žádné záře." (Iz 8,20). Dokonce i dílo Ducha svatého na srdce má být zkoušeno Božím Slovem. Duch, který inspiroval Písma, vždy povede k Písmům.

- General Conference Daily Bulletin, 13.4.1891.

Inspirovaná poselství nesprávně použitá

Jeden muž jménem B přišel až z Michiganu se zvláštním poselstvím pro sestru White. Říkal, že sestra White byla Bohem jmenována k tomu, aby zaujímala postavení, která zaujímal Mojžíš a že on, B, má zaujímat postavení Jozueho. Tímto způsobem mělo dílo pokračovat vpřed. Dílo sestry White se mělo spojit s jeho dílem a měli jsme s mocí hlásat pravdu.

Tento muž si dovoloval, jak to dělají mnozí ostatní, směšovat velkou část Písma se svým poselstvím - cituje úryvky, které ^{1SM 44} vztahuje na adventisty sedmého dne. V době, když jsem byla spojena s dílem, povstalo mnoho takových lidí. Vybrali a uspořádali části Písem, které upravili tak, aby se vztahovaly na lid Boží. Pan B četl hlasitým, silným hlasem úryvky, které vybral, a prohlašoval, že se vztahují na nás jako na lid. Řekl, že musím pochopit, že má pravdu; cožpak to nebyla Bible, co četl?

„Ano“, řekla jsem, „vybral jsi a dal dohromady tyto části Písem, ale stejně jako mnozí, kteří povstávají tak jako ty, vytrhuješ Písma a vykládáš si je po svém, avšak já vím, že je nelze vykládat tak, jak je vykládáš ty.

„Ty a každý, kdo si něco namlouvá, může uspořádat a uspořádává určité části Písem o velkém významu a používá je podle svých vlastních nápadů. Kdokoliv může nesprávně vykládat a používat Boží Slovo, a odsuzovat přitom lidi a věci a potom zaujmout stanovisko, že ti, kteří odmítají přijmout Jeho poselství, zavrhli Boží poselství a rozhodli o svém osudu pro věčnost.“

Z různých dopisů, které ke mně přicházejí vidím, že takoví lidé jako B, prohlašují, že jsou posláni Bohem, přicházejí k těm, kteří jsou více či méně oddělení od našeho lidu. Tyto duše jsou připraveny chopit se všeho, co budí dojem nebeského původu. Přicházejí ke mně dopisy naléhavě žádající o odpověď; Vím, že mnozí lidé berou svědectví, která dal Hospodin a používají je tak, jak by se podle nich mělo používat. Vytrhávají větu tady a tam, vyjímají je z jejich pravého kontextu a používají je podle své myšlenky. Takto jsou slabé duše uváděny na nesprávnou cestu. Kdyby mohly po pořádku číst všechno, co bylo dáno, pochopily by pravé použití a nebyly by zmateny. Mnohé, co vyznívá jako poselství od sestry Whiteové slouží záměru špatně vykládat sestru Whiteovou, tak aby svědčila ve prospěch věcí, které nejsou v souladu s tím, co si myslí a soudí. To její práci velice znepříjemňuje. Od jednoho ke druhému se šíří zprávy o tom, co řekla sestra Whiteová. Každým opakováním se zpráva rozrůstá. Jestliže má sestra Whiteová něco říci, ^{1SM 45} nechejte ji, aby to řekla. Nikdo není povolán k tomu, aby byl mluvčím sestry Whiteové ... Nechte prosím, sestru Whiteovou nést její vlastní poselství. Od ní to vyjde s větším půvabem než od někoho, kdo jí tlumočí.

- Manuscript 21, 1901.

Zpochybňování Svědectví

(Výňatek z kázání na Generální konferenci z r. 1883, který se objevuje v Zápisníkových letácích, Církev, číslo 6.)

Když najdete lidi zpochybňující svědectví hledající na nich chyby a snažící se odvrátit lid z jejich vlivu, buďte ujištěni, že skrze ně nepracuje Bůh. Je to jiný duch. Pochybnost a nevěru pěstují ti, kteří nechodí obezřetně. Trápí je svědomí, že jejich život nevydrží zkoušku Ducha Božího, mluvícího k nim skrze Slovo nebo skrze svědectví Ducha, který by je přivedl ke Slovu. Místo toho, aby začali svým vlastním srdcem a přišli do souladu s čistými zásadami evangelia, vyhledávají chyby a odsuzují právě ty prostředky, které Bůh zvolil, aby připravil lid k tomu, aby obstál v den Hospodinův.

Až přijde nějaký pochybovač, který není ochotný měřit svůj život biblickým měřítkem, který usiluje získat si přízeň všech, pak velmi brzy si povolá ty, kteří nejsou v souladu s dílem Božím. Ti, kteří jsou obráceni a utvrzeni v pravdě, nenajdou ve vlivu nebo učení takového člověka nic potěšujícího a užitečného. Ti, kteří mají ale vadnou povahu, jejichž ruce nejsou čisté, jejichž srdce nejsou svatá, kteří mají uvolněné životní návyky, kteří jsou doma nezdvořilí a v jednání nedůvěryhodní - ti všichni se určitě budou radovat z nových předložených názorů. Všichni, budou-li chtít, mohou pochopit pravý cíl toho člověka, povahu jeho učení podle povahy jeho následovníků.

Ti, kteří mají nejvíce řeči proti svědectvím, jsou většinou ti, kteří je nečetli, právě tak jako ti, kteří se chlubí tím, že nevěří ^{1SM 46} v Bibli, mají malé poznání jejího učení. Vidí, že je odsuzuje a když ji zavrhnou, dává jim to pocit bezpečí v jejich hříšném životě.

Okouzlující moc bludu

V bludu a nevěře je něco, co svádí a okouzluje mysl. Zpochybňovat, pochybovat a pěstovat nevěru, abychom se omlouvali, když scházíme z přímé cesty, je daleko snazší, než očistit duši vírou v pravdu, a k tomu navíc poslušností. Když ale lepší vlivy vedou člověka k tomu, že zatouží se vrátit, zjistí, že je zatažen do takové satanovy sítě, že je jako moucha v pavučině pavouka, že se to zdá beznadějné, a zřídka se osvobodí z osidel, která mu nastražil lstivý nepřítel.

Když lidé jednou připustí pochybnost a nevěru ve Svědectví Ducha Božího, jsou silně pokoušeni k tomu, aby lpěli na názorech ke kterým se před ostatními hlásili. Jejich teorie a představy se v jejich mysli usadí jako těžký mrak, zahánějící každý paprsek důkazu ve prospěch pravdy. Pochybnosti, které se pěstují neznalostí, pýchou a láskou k hříšným zážitkům, uvazují na duši pouta, která jsou zřídkakdy zlomena. Kristus a jenom On může dát potřebnou sílu je zlomit.

Svědectví Ducha Božího jsou dána proto, aby vedla lidi k Jeho Slovu, které je zanedbáváno. Jestliže i potom těmto poselstvím není věnována pozornost, je Duch svatý před duší skryt. Jaké další prostředky má Bůh v záloze, aby získal bloudící lidi a ukázal jim jejich pravý stav?

Sbory, které nechaly působit vlivy, které oslabují víru ve svědectví, jsou slabé a vrávorající. Někteří kazatelé se snaží přilákat lidi na sebe. Když se někdo pokusí napravit nějakou chybu na těchto kazatelích, brání se a říkají: „Můj sbor uznává moji práci."

Ježíš řekl: „Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho." J 3,20. Dnes je mnoho takových, kteří se ubírají podobnou cestou. Ve svědectvích ^{1SM 47} jsou upřesněny právě ty hříchy, kterými se provinili. Proto nemají chuť je číst. Jsou takoví, kteří od svého mládí dostávají skrze svědectví výstrahu a napomenutí; avšak chodí ve světle a změnili se? - Vůbec ne. Stále se oddávají stejným hříchům, mají stejné povahové kazy. Tato zla maří Boží dílo a dávají podobu sborům. Není vykonána práce, kterou Pán chtěl, aby dali do pořádku sbory, neboť jednotliví členové - a zvláště vedoucí stáda - nechtěli být napraveni.

Mnohý člověk vyznává, že přijal svědectví i když nemají vliv na jeho život, ani povahu. Jeho chyby sílí, jak jim shovívá, a když byl častokrát napomenut a nedbal na to, ztrácí moc sebeovládání a zatvrzuje se v činění zla. Když je přepracován, když na něj přijde slabost, nemá vnitřní sílu povznést se nad nedokonalosti povahy, které nepřemohl. Stávají se jeho nejsilnějšími rysy a přemáhají ho. Potom ho vyzkoušejte a zeptejte se: Nekáral Bůh po léta tuto stránku tvé povahy svědectvím?“ Odpoví: „Ano, dostal jsem písemně svědectví o tom, že se v těchto věcech mýlím.“ Proč jsi tedy nenapravil tyto špatné zvyky? „Domníval jsem se, že ten, kdo mně napomíná, se musí mýlit. To, co jsem viděl, jsem přijal; to co jsem neviděl, to jsem si řekl, že je názor člověka, který dal ta poselství. Toto napomenutí jsem nepřijal.“

V některých případech právě povahové kazy, které Bůh chtěl, aby je jeho učedníci viděli a napravili, ale které odmítli vidět, stály tyto lidi život. Mohli žít, aby byli řečištěm světla. Bůh chtěl, aby si mohli uchovat své tělesné a duševní síly k tomu, aby mohli dělat službu pro Něj přijatelnou. A kdyby přijali Boží radu, byli by úplně takoví, jaké je chtěl mít, byli by schopnými pracovníky pro rozvoj pravdy, lidmi, kteří by měli vysokou úctu a důvěru našeho ^{1SM 48} lidu. Avšak nyní spí v hrobě, protože nepochopili, že Bůh je zná lépe, než oni znají sami sebe. Jeho myšlení nebylo jejich myšlením, ani Jeho cesty nebyly jejich cestami. Tito jednostranní lidé dávali podobu dílu všude, kde pracovali. Sbory pod jejich vedením byly velmi oslabeny.

Bůh napomíná lidi, protože je miluje. Chce, aby byli silní v Jeho síle. Aby měli vyváženou mysl a vyrovnanou povahu; potom budou příkladem Božímu stádci, povedou je slovem a příkladem blíž k nebi. Tehdy vystaví svatý chrám Bohu.

- Manuscript 1, 1883.

Hledání výmluvy ve Svědectvích

Někteří, kteří nejsou ochotni přijmout světlo, ale dávají přednost cestám, které si sami zvolí, budou pátrat ve Svědectvích, aby v nich našli něco, co povzbudí ducha nevěry a neposlušnosti. Takto bude vnesen duch rozdělení, neboť duch, který je vede k tomu aby kritizovali svědectví, je také povede k tomu, aby sledovali své bratry a našli na nich něco, co by mohli odsoudit.

- Manuscript 73, 1908.

Poslední satanův klam

Satan ... neustále vnucuje to nepravé, aby to odvedlo od pravdy. Tím posledním podvodem satana bude zmařit všechen vliv Svědectví Ducha Božího. „Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid." (Př 29,18) Satan bude pracovat důmyslně, různými způsoby a skrze různé nástroje, aby zviklal důvěru ostatku Božího lidu v pravé Svědectví. - Letter 12, 1890.

Vzplane nenávist proti svědectvím, a ta je satanská. Satanovým dílem bude zviklat víru sborů ve svědectví z tohoto důvodu: Satan nemůže mít tak volnou cestu když přináší své podvody a spoutává duše ve svých klamech, jestliže je věnována pozornost výstrahám, napomínáním a radám Ducha Božího.

- Letter 40, 1890.