Inspirace Božího slova

Teď je nejvhodnější doba, kdy lze položit otázku: „Když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?" (Lk 18,8).

Duchovní temnota přikryla zemi. Lid obestřela neproniknutelná tma. V mnoha církvích jsou pochyby a nevíra ve výklad Písem. Lidské úvahy a představy lidského srdce podkopávají inspiraci Božího Slova a to, co by mělo být jasné, je obklopeno mrakem tajemnosti. Na skalnatém základě nepovstává nic v jasných a zřetelných obrysech. To je jedno z nápadných znamení posledních dnů.

Tato svatá kniha odolává útokům satana, který se spojil s hříšníky, aby všechno, co je Božské povahy zahalil a obestřel temnotou. Ale Hospodin uchovává tuto svatou knihu svou podivuhodnou mocí v její současné podobě - jako mapu nebo průvodce pro lidskou rodinu, aby jí ukazoval cestu do nebe.

Avšak Boží projevy jsou natolik zjevně zanedbávány, že na našem světě je jen málo těch, kteří mají Božské poznání Písem a to i z lidí, kteří si nárokují právo vysvětlovat je ostatním. ^{1SM 16} Jsou tu učení lidé, kteří mají vysoké vzdělání, ale tito pastýři přesto nepasou Boží zástup. Neberou v úvahu, že výjimečnosti Písem budou stále odhalovat své skryté poklady podobně jako drahocenné klenoty jsou objevovány jejich neustálým dobýváním.

Jsou lidé, kteří se snaží být originální a chtějí být moudřejší nad to, co je napsáno; proto je jejich moudrost bláznovstvím. Předem odkrývají zázračné věci a myšlenky, které odhalují, že zaostávají v chápání Božské vůle a záměrů Božích. Ve snaze objasňovat nebo rozplétat tajemství, která jsou před smrtelným člověkem od věků skryta, se podobají člověku zmítajícímu se v blátě, který není schopen se z něj dostat, a přesto říká ostatním jak se mají dostat ven z blátivého jezera, v kterém jsou sami. Toto je názorný příklad lidí, kteří se sami ustanovili k tomu, aby opravili chyby Bible. Nikdo nemůže Bibli zdokonalit tím, že bude navrhovat co Bůh zamýšlel anebo co by měl říci.

Mnozí se na nás dívají s rozpaky a říkají: „Nemyslíte si, že chyba mohla být v opisu nebo v překladatelích?" To je možné a rozum, který je natolik omezen, že bude pochybovat a pozastavovat se nad těmito možnostmi či pravděpodobnostmi, bude zrovna tak pochybovat o tajemství inspirovaného Slova, neboť nechápavost lidí nemůže prohlédnout Boží záměry. Ano, oni by zrovna tak snadno pochybovali nad jednoduchými skutečnostmi, které prostá mysl přijímá a rozeznává to, co je Božské a pro níž je Boží Sdělení srozumitelné a krásné. Všechny tyto nejasnosti nezpůsobí potíže ani jedné duši, nezpůsobí aby klopýtla, pokud si tyto překážky nebude vytvářet sama z té nejprostší zjevené pravdy.

Bůh pověřil přípravou svého Božsky inspirovaného Slova smrtelného člověka. Toto Slovo, seřazené do knih Starého a Nového Zákona, je průvodcem pro obyvatele padlého světa. Je jim dáno jako odkaz, aby studiem a zachováváním Jeho příkazů neztratila žádná duše cestu vedoucí do nebes.

^{1SM 17} Ti, kteří si myslí, že domnělé těžkosti Písma zjednoduší tím, že budou podle svých omezených norem určovat, co je inspirované a co ne, by měli raději zakrýt svou tvář podobně jako Eliáš, když k němu promlouval tichý hlas. Nacházejí se totiž v přítomnosti Boha a svatých andělů, kteří celé věky předávali lidem světlo a znalosti, sdělovali jim, co dělat a co ne a při tom jim postupně odhalovali scény úchvatného významu v symbolech, znameních a obrazech.

A když On Bůh představoval nebezpečí, shromážděná na poslední dny, nedal oprávnění žádnému smrtelníkovi, aby rozmotával tato zakrytá tajemství, také neinspiroval žádného člověka ani nějakou skupinu lidí, aby vynášeli soudy o tom, co je inspirované a co není. Když se lidé ve své omezenosti snaží zkoumat Boží Slovo aby určili, co je a co není inspirované, předstupují před Ježíše, aby mu ukázali lepší cestu než byla ta, po které nás vedl.

Já přijímám Bibli za takovou, jaká je, za inspirované Slovo. Věřím jeho výrokům v celé Bibli. Povstávají lidé, kteří se domnívají, že v Božím Slovu neleznou něco, co budou moci kritizovat. Předkládají to jiným jako důkaz vyšší moudrosti. Tito lidé, mnozí obratní a vzdělaní, mají výmluvnost a talent a jejich celoživotním dílem je zmatení druhých vzhledem k inspiraci Písem. Ovlivňují mnohé, aby se dívali na věci tak, jako oni. Takové jednání se pak přenáší z jednoho na druhého právě takovým způsobem, jak to satan vymyslel, dokud nepochopíme plný význam Kristových slov: „Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?" (Lk 18,8).

Bratři, nedovolme, aby se váš rozum nebo ruka zabývala kritizováním Bible. Satanovi se líbí, když vidí někoho z vás konat tuto práci. Ale to není dílo, které vám Pán dal, abyste ho dělali.

Lidé by měli ponechat na Bohu, aby pečoval o svou vlastní Knihu a o své živé projevy, jako to dělal celé věky. Začínají zpochybňovat některé části zjevení, vyzvedávají chyby v zdánlivých nesrovnalostech té či oné stati. ^{1SM 18} Začínají knihou Genesis, vzdávají se toho, co pokládají za pochybné, ve svém jednání zacházejí příliš daleko, neboť satan je povede k tomu, aby pokračovali ve svém kritizování a ve všech Písmech viděli něco, o čem lze pochybovat. Jejich schopnosti kritizovat se touto činností zdokonalují, až nemohou nic přijímat s jistotou. Snažíte se s těmito lidmi diskutovat, ale váš čas je takto promarněn. Projeví svou schopnost posmívat se dokonce i Bibli. Stanou se z nich posměvači a budou se velice divit, když jim to vyložíte v takovém světle.

Bratři, osvojte si Bibli tak, jak je. Přestaňte se svým kritizováním, pokud jde o její platnost. Zachovávejte toto Slovo a nikdo z vás nebude zatracen. Celé věky se cvičila lidská vychytralost, aby posuzovala Slovo Boží svým smrtelným rozumem a omezeným chápáním. Kdyby Hospodin, Původce těchto živých projevů, poodhalil oponu a zjevil svou moudrost a slávu před lidmi, stáhli by se do sebe a volili by podobně jako Izaiáš: „Jsem člověk poškvrněné rty maje, k tomu uprostřed lidu rty poskvrněné majícího bydlím" (Iz 6,5).

Prostému a srozumitelnému sdělení rozumí dítě stejně jako dospělý člověk, venkovan i mimořádně rozumově nadaný člověk. Je-li člověk obdařen velikým nadáním duševních sil, nalezne v Božích projevech poklady pravdy, krásné a hodnotné, které dovede také ocenit. Nalezne tam také těžkosti, tajemství a divy, které mu poskytnou satisfakci, pokud je bude studovat během celého svého života. Přesto se za tím vším skrývá nekonečné.

Skromní lidé s omezenými schopnostmi a možnostmi k tomu, aby se dobře obeznámili s Písmy, nalézají v živých projevech útěchu, vedení, radu a plán spasení tak jasný, jako sluneční paprsek. Nikdo nemusí zahynout pro nedostatek poznání, pokud se sám nepoddá slepotě.

Děkujeme Bohu, že Bible je přizpůsobená jak pro člověka prostého, tak pro vzdělaného. Je vhodná pro všechny věky a pro všechny skupiny lidí. MS 16, 1888 (psáno v Minneapolis na podzim roku 1888).

^{1SM 19} Námitky proti Bibli

Lidská myšlení jsou různá. Lidé s odlišnou výchovou a myšlením jinak chápou stejná slova a pro jednoho člověka je těžké, aby předal druhému člověku jiného citového založení, vzdělání a myšlenkových pochodů prostřednictvím jazyka přesně tutéž myšlenku, která je jemu samému jasná a zřetelná. Přesto pro upřímné a opravdové lidi může být natolik jednoduchá a prostá, aby si její význam mohli převést na všechny možné situace. Jestliže člověk, se kterým mluví, není upřímný a nebude chtít vidět a pochopit pravdu, obrátí svá slova a jazyk tak, aby to ve všem vyhovovalo jeho vlastním záměrům. Slova si vyloží mylně, podle svých vlastních představ, překroutí jejich pravý význam a pak se obklopí nevěrou a prohlásí, že všechny tyto názory jsou špatné.

Toto je způsob, jak s mými spisy zacházejí ti, kteří si je přejí nechápat a překrucovat. Boží pravdu obrátí v lež. Právě takovým způsobem jako oni zacházejí se spisy v mých vydaných článcích a knihách, tak pochybovači a nevěrci zacházejí s Biblí. Čtou je podle svého přání, aby zvrátili a úmyslně překroutili pravý význam sdělení. Prohlašují, že Biblí je možné dokázat všechno nebo nic a že každá sekta dokazuje správnost svého učení a že i ta nejrozmanitější učení lze dokázat z Bible.

Pisatelé Bible museli vyjádřit své myšlenky lidskou řečí. Byla psána chybujícími lidmi. Tito lidé byli inspirovaní Duchem svatým. Díky nedokonalému porozumění jazyka, díky zkaženosti lidského myšlení, důmyslného v obcházení pravdy, mnozí čtou a chápou Bibli podle svého. Není pravda, že problém je v Bibli. Politikové, kteří jsou proti vládě své doby, se hádají o paragrafy v knize zákona a mají protichůdné názory na jejich použití a na tyto zákony jako takové.

Písma nebyla lidem dána jako jeden nepřerušený řetěz sdělení, ale část po části prostřednictvím následujících generací, podle toho, jak Bůh ve své prozřetelnosti viděl vhodnou příležitost zapůsobit na člověka v různých dobách a na různých místech. ^{1SM 20} Lidé psali, jak byli pohnuti Duchem svatým. Protože nejdříve je „poupě, potom květ a potom ovoce", „nejprve bylina, potom klas, potom plné obilí v klasu". To je přesně to, čím jsou pro nás biblická sdělení.

V Písmech není vždy dokonalé uspořádání nebo očividná jednota. Kristovy zázraky nejsou podány v přesném pořadí, ale tak, jak nastávaly různé okolnosti, které si vyžadovaly Božské zjevení Kristovy moci. Pravdy Bible jsou jako ukryté perly. Musí se hledat a odkrývat horlivým úsilím. Ti, kteří se na Písma dívají pouze povrchně, budou se svou mělkou znalostí, o které si myslí, že je velmi hluboká, hovořit o rozporech Bible a zpochybňovat autoritu Písma. Ale ti, jejichž srdce jsou v souladu s pravdou a povinností, budou zkoumat Písma se srdcem připraveným přijmout Boží rady. Osvícená duše vidí duchovní jednotu, jednu úžasnou zlatou niť vinoucí se celkem, ale vystopovat tuto drahou zlatou niť si vyžaduje trpělivost, přemýšlení a modlitbu. Ostré spory nad Biblí vedly ke zkoumání a odhalily vzácné drahokamy pravdy. Bylo prolito mnoho slz, obětováno mnoho modliteb, aby Hospodin otevřel chápání svého Slova.

Bible nám nebyla dána ve vznešeném nadlidském jazyce. Ježíš přijal lidství proto, aby získal člověka. Bible musí být dána v jazyce lidí. Všechno, co je lidské, je nedokonalé. Odlišné významy jsou vyjádřeny stejným slovem; jednotlivé myšlenky nemají své vlastní pojmenování. Bible byla dána pro praktické účely.

Lidé jsou různí. Vyjadřování a řeč nechápou všichni stejně. Řeči Písma někteří rozumí tak, aby to vyhovovalo jejich zvláštním úmyslům a důkazům. Předsudky, zaujatost a vášně mají velký vliv na to, aby zatemnily chápání a zmátly mysl dokonce i při čtení slov Písma svatého.

Učedníci putující do Emaus potřebovali, aby jim byl rozuzlen jejich výklad Písem. ^{1SM 21} Ježíš šel s nimi zastřen a hovořil s nimi jako člověk. Začal u Mojžíše a proroků a ukazoval jim všechno, co se ho týkalo, co se týkalo jeho života, jeho poslání, jeho obětí, jeho smrti, že to vše bylo přesně tak, jak předpovědělo Slovo Boží. Otevřel jejich chápání, aby mohli porozumět Písmům. Jak rychle roztáhl od sebe smotané konce a ukázal jednotu a Božskou věrnost Písem. Kolik lidí v těchto dobách potřebuje, aby jim bylo jejich chápání otevřeno.

Bible je psána inspirovanými lidmi, ale není to Boží způsob myšlení a vyjadřování. Je to způsob lidský. Bůh není představen jako pisatel. Lidé často řeknou, že takový výraz by Bůh nepoužil. Ale Bůh se nedává v Bibli posuzovat ve slovech, v myšlení a ve způsobu vyjadřování. Pisatelé Bible byli Božími písaři, ne jeho perem. Podívejte se na různé pisatele.

Inspirovaná nebyla slova Bible, ale lidé. Inspirace se netýká slov člověka nebo jeho výrazů, ale člověka samotného, který je pod vlivem Ducha svatého prostoupen myšlenkami. Ale slova získávají vtisk toho určitého ducha. Božský duch a vůle se pojí s lidským duchem a vůlí, takže sdělení člověka jsou slovem Boha. - MS 24, 1886 (psáno v Evropě roku 1886).

Jednota v rozmanitosti

Strom je velmi rozmanitý, nenajdete na něm dva stejné lístky. A přesto tato rozmanitost přispívá k dokonalosti stromu jako celku.

Co se týče naší Bible, můžeme se zeptat: „Proč potřebujeme Matouše, Marka, Lukáše a Jana v evangeliích, proč je potřeba Skutků apoštolů a mnoho různých epištol, když všichni mluvili o stejné věci?“

Hospodin dal své slovo přesně takovým způsobem, jakým si přál. Podal ho skrze různé pisatele, kteří měli svou individualitu přestože se zabývali tím samým. Jejich svědectví jsou seskupeny v jedné Knize a podobají se svědectvím ve shromáždění. ^{1SM 22} Nepředstavují nic stejným způsobem. Každý má své vlastní zkušenosti, a tato rozmanitost prohlubuje poznání, které je přineseno dalším rozmanitým lidem. Vyjádřené myšlenky nejsou jednotvárné tak, jako by byly vlity do železné formy, což by dělalo jejich poslech velmi monotónní. V takové jednotvárnosti by se ztratil půvab a krása.

Stvořitel všech myšlenek může vtisknout stejnou myšlenku do vědomí různých lidí, ale každý ji může vyjádřit jiným způsobem, a přece bez rozporů. Skutečnost, že tento rozdíl existuje, nás nemá uvádět do rozpaků nebo zmatků. Málokdy se stává, že se dva lidé dívají na pravdu a vyjadřují ji přesně stejným způsobem. Každý se zabývá zvláštními problémy, jak je na ně vnímavý, podle svého založení a vzdělání. Sluneční světlo dopadající na různé předměty dává těmto předmětům různý odstín.

Prostřednictvím inspirace Duchem svatým dal Hospodin svým apoštolům pravdu, aby ji vyjádřili podle svého rozvoje Duchem. Ale jejich mysl není omezena ani vtěsnána do určité formy. - Letter 53, 1900.

Hospodin mluví nedokonalou řečí

Hospodin mluví k lidským bytostem nedokonalou řečí, aby chápající smysly a těžkopádné, pozemské chápání pozemských bytostí mohly vystihnout jeho slova. Takto je ukázána Boží blahosklonnost. Setkává se s padlými lidskými bytostmi tam, kde jsou. Bible, ačkoliv je dokonalá ve své jednoduchosti, neodpovídá na velké Boží myšlenky, neboť nekonečná myšlení se nemohou dokonale vejít do omezených myšlenkových pochodů. Místo, aby výrazy Bible byly nadsazené, jak se mnozí lidé domnívají, jsou silné výrazy ničím před velkolepostí myšlenky, i když písař vybíral ten nejvýmluvnější jazyk, kterým by převáděl pravdy vyššího vzdělání. Hříšné bytosti snesou pohled jen na stín záře nebeské slávy. - Letter, 121, 1901.

^{1SM 23} Nikdo nemá vynášet soud nad Božím Slovem

V modlitebně (v Battle Creeku) i na vysoké škole se vyučuje předmět inspirace a smrtelní lidé si přivlastňují právo říkat, že některé věci v Písmech byly inspirována a některé ne. Bylo mi ukázáno, že Hospodin nevnukl články o inspiraci, uveřejněné v Review (Odkaz se týká řady článků, jejichž autor obhajoval názor o „rozdílech ve stupních" inspirace. Viz RH 15.1.1884. - Sestavovatelé), ani neschválil, aby se doporučovaly naší mládeži na vysoké škole. Když se lidé odvažují kritizovat Boží Slovo, dostávají se na posvátnou, svatou půdu, a raději by měli s bázní a třesením uznat svoji moudrost za pošetilost. Bůh nepověřil nikoho tím, aby pronášel soud nad Jeho Slovem, aby vybíral některé věci jako inspirované a zavrhoval ostatní jako neinspirované. Se svědectvím se zachází stejným způsobem, ale Bůh v tom není. - Letter 22, 1889.