EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Kapitola 4

Vybraná poselství - Svazek druhý


Rejstřík - na začátek na začátek

Kapitola 4

Když přijde do rodiny vážná nemoc, je velmi nutné, aby každý člen přísně dbal na osobní čistotu a vhodnou stravu, aby si udržel zdraví a posílil se proti případnému onemocnění. Je také velmi důležité, aby se pokoj nemocného hned od počátku řádně větral. Prospěje to jak nemocným, tak těm, kdo jsou nuceni pobývat po většinu dne s nimi.

Pro nemocného je nanejvýš potřebné, aby v místnosti byla stálá teplota. Někteří lidé vyžadují více tepla než jiní a cítili by se dobře jen v místnosti, kde by se jinému zdálo příliš teplo. Jestliže každý z nich bude mít možnost dát zatopit tak, aby to vyhovovalo jeho představě o teple, nebude rozhodně teplota v pokoji nemocného stálá. Někdy tam bude pro nemocného příliš teplo, podruhé příliš chladno, což pro něho nebude dobré. Přátelé nemocného nebo ošetřovatelé, kteří jednou pro svou úzkost, jindy pro nucené bdění jsou připraveni o spánek a kteří jsou v noci náhle probouzeni ze spánku, aby šli do pokoje nemocného, jsou vystaveni chladu. Takoví lidé nemohou správně odhadnout zdravou teplotu v pokoji nemocného. Tyto věci se mohou zdát málo významné, ale pro uzdravení nemocného jsou velmi důležité. V mnoha případech byl život ohrožen extrémními teploty v pokoji nemocného.

Při pěkném počasí by měli nemocní vždycky mít hojnost čerstvého vzduchu. Jejich pokoje nemohou být vždycky stavěny tak, aby se okna i dveře daly otevřít a aby přesto průvan nešel přímo na ně a nevystavoval je nachlazení. V takových případech by se měly otevřít okna i dveře do vedlejší místnosti, aby se takto čerstvý vzduch do místnosti nemocného dostal. Čerstvý vzduch bude pro nemocné blahodárnější než lék a je pro ně mnohem důležitější než jejich strava. Bez potravy se lépe a dříve zotaví než bez čerstvého vzduchu.

Mnozí pohybu neschopní lidé trávili týdny a měsíce v uzavřených místnostech znemožňujících přístup světlu a čistému, posilujícímu vzduchu, jakoby vzduch byl smrtící nepřítel, zatímco právě toto je lék, který nemocní potřebují, aby se uzdravili. Celé tělo zesláblo a ochuravělo z nedostatku vzduchu, tělesná odolnost klesala, protože v organismu přibývalo odpadových látek i jedovatých léků předepisovaných lékaři, až se tělo zhroutilo docela a nemocní zemřeli. Byli by mohli žít. Bůh si jejich smrti nepřál. Zemřeli jako oběti nevědomosti své i svých přátel i nevědomosti a klamu lékařů, kteří jim předepisovali módní jedy a nechtěli jim dovolit pít čistou vodu a dýchat čerstvý vzduch. Tyto dvě věci by byly posílily životní orgány, vyčistily krev a pomohly přírodě v jejím úkolu přemoci špatný tělesný stav. Tyto cenné léky, které nám Bůh poskytuje zdarma, lidé zavrhli a pokládají je nejen za bezcenné, ale dokonce za nebezpečné, a důvěřivě užívají jedy, které jim lékaři předpisují.

Tisíce lidí, kteří mohli ještě žít, zemřelo na nedostatek čisté vody a čistého vzduchu a tisíce žijících invalidů, kteří jsou břemenem sobě i jiným, myslí, že jen léky, které jim předpisují lékaři, je udržují při životě. Vyhýbají se čerstvému vzduchu i čisté studené vody, ale právě tyto Boží dary potřebují ke svému ozdravění. Kdyby byli poučeni, aby si místo užívání léků zvykli cvičit ve volné přírodě, větrat v zimě i v létě své byty a užívat měkké vody na pití a ke koupání, mohli by být zdraví a spokojeni a jejich život by nebyl pouhým živořením.

Ošetřující osoby a zdravotní sestry jsou povinny zvlášť pečovat o své zdraví, zejména když jde o horečnaté nemoci a tuberkulosu. V pokoji nemocného by se neměla zdržovat stále táž osoba. Je bezpečnější, aby se u nemocného střídaly dvě nebo tři sestry. Každá by měla co nejčastěji cvičit v přírodě. Toto je důležité pro ty, kdo ošetřují ležící nemocné, zvláště když přátelé nemocných patří mezi ty, kdo nedovolí, aby se v pokoji nemocného co nejčastěji větralo.

Ošetřující osoby velmi často nevědí, co tělo potřebuje, ani jak nutný je pro naše zdraví, čerstvý vzduch a jak zhoubně působí vdechování vzduchu plného zárodků ve světnici nemocného.V tomto případě je ohrožen nejen život nemocného, ale sami ošetřující se vystavují nebezpečí, že onemocní a pozbudou zdraví a snad i život.

Dostane-li někdo v rodině horečku, dostane ji obyčejně i další člen rodiny. K tomu by nemuselo docházet, kdyby rodina zachovávala správnou životosprávu. Je-li jejich strava taková, jak by měla být, zachovávají-li ve všem čistotu a větrají-li často, nemusí horečka zasáhnout jiného člena rodiny. Důvod častých horečnatých onemocnění v rodinách i u ošetřujících je ten, že pokoj nemocného není udržován v čistotě ani správně větrán.

Jestliže ošetřující osoby si chrání zdraví a uvědomují si nutnost větrání k prospěchu svému i pacienta, ale nemocný i jeho rodina se brání tomu, aby do jeho pokoje vnikal dostatek světla a vzduchu, pak si ošetřující nemusí dělat žádná výčitky, jestliže od nemocného odejdou. Není povinností jednoho člověka nebo více lidí, aby riskovali onemocnění a ohrozili své životy dýcháním otráveného ovzduší.

Jistá žena, matka dětí, uposlechla hlasu povinnosti a šla ošetřovat nemocného, do jehož pokoje nebylo dovoleno vpustit čistý vzduch. Onemocněla, protože dýchala ovzduší plné zárodků, a po mnohém utrpení zemřela. Její děti zůstaly bez matky. Nemocný, o něhož tato matka nesobecky pečovala, se uzdravil, ale ani on ani jeho přátelé nepochopili, že tu byl obětován drahocenný život proto, že oni nevěděli, jak čistý vzduch souvisí se zdravím. Necítili ani zodpovědnost vůči dětem, které byly takto oloupeny o matku.

Matky někdy dovolí svým dcerám, aby pečovaly o nemocné ve špatně větraných místnostech a výsledek pak je, že je musí ošetřovat, když onemocní také. Matčina úzkost a péče o nemocnou dceru často způsobí, že onemocní i matka a nezřídka pak dochází v rodině ke zbytečným tragediím a komplikacím.

Obvykle přichází za nemocnými mnoho návštěvníků, kteří s nimi povídají a unavují je svými řečmi, když oni potřebují klidně a nerušeně odpočívat. Mnozí si svou nemoc přivodili tím, že své síly přepínají. Jejich vyčerpaná energie je nutí, aby ustali v práci a ulehli. Klid, žádné starosti, světlo, čistý vzduch, čistá voda a bezmasá dieta je vše, co potřebují, aby jim zas bylo dobře. Proto by je jejich přátelé a známi neměli svými návštěvami unavovat.

Pro nemocné je někdy potěšující dostávat návštěvy a vědět, že přátelé na ně v jejich trápení nezapomínají, ale musí tu být dodržena pravá míru.

Hodně škody vzniklo nemocným z toho, že chtějí mít u sebe v noci službu. V kritických případech je to snad nutné, ale často se stává, že tím vznikne nemocnému víc zla než dobr. Jeho pokoj je málo větrán, takže ovzduší v takových místnostech může stav nemocného ještě pohoršit. Jsou-li v místnosti jeden nebo dva opatrovníci, kteří spotřebují tu trošku svěžího vzduchu, jenž snad pronikne do pokoje štěrbinami oken a dveří, bude nemocný ještě oslabenější než by byl, kdyby byl ponechán o samotě. Ani tady ještě celé zlo nekončí. I jeden jediný opatrovník může nemocného do jisté míry rušit. Jsou-li opatrovníci dva, často spolu rozmlouvají, někdy nahlas, ale častěji šeptem, což je pro nervy nemocných mnohem nepříjemnější a víc rozčilující než mluvení hlasité.

Noční služba bývá také příčinou toho, proč nemocní nespí a prožívají v bolestech bezesnou noc. Kdyby byli ponecháni sami, bez světla, s vědomím, že všichni odpočívají, mohli by se mnohem lépe uklidnit a spát a ráno by se probouzeli osvěženi. Nemocní často nevědí, jak cenná je pro ně každá troška čerstvého vzduchu a netuší, že jeho nedostatek je příčinou i jejich sklíčenosti. Ti, kdo nemocné ošetřují, by je měli - pokud možno - v noci nechat v klidu odpočívat a sami pobývat ve vedlejších místnostech.

V pokoji nemocného by neměl být žádný zbytečný hluk, žádné rozčilování a v celém domě by měl vládnout co největší klid. Nevědomost, zapomětlivost a nedbalost byly příčinou smrti mnohých lidí, kteří by byli mohli žít, kdyby o ně byli pečovali rozumní, přemýšliví ošetřovatelé. Dveře by se měli otvírat a zavírat velmi opatrně a ošetřovatelé by neměli být uspěchaní, ale klidní, soustředění.

Pokojem nemocného by měl - pokud možno - ve dne v noci procházet proud čerstvého vzduchu, který by neměl přímo zasahovat pacienta. Pokud jsou prudké horečky, není nebezpečí z nachlazení. Když však přijde krize a horečka mizí, je třeba zvýšené péče. Pak je zapotřebí neustálého dohledu, aby si tělo udrželo životní sílu. Nemocní musí mít čistý vzduch, který posiluje. Jestliže to nejde jinak, měl by být nemocný přesunut do jiné místnosti a do jiné postele v době, kde se jeho pokoj, postel a lůžkoviny větrají. Jestliže lidé zdraví mají zapotřebí daru světla a vzduchu a musí zachovávat návyky čistoty, aby si zachovali zdraví, pak nemocní potřebují těchto darů ještě mnohem víc vzhledem ke svému celkovému oslabení.

Mnoho trpících by mohlo být zachráněno, kdyby se všichni snažili přesným dodržováním zákonů zdraví nemoci předcházet. Ve všem by se mělo dbát přísné čistoty. Mnozí lidé se nenamáhají, aby si své zdraví udrželi, pokud jsou zdrávi. Nedbají osobní čistoty a nepečují o to, aby jejich oděv byl stále čistý. Nečistota z těla proniká neustále a nepozorovaně póry, a není-li povrh kůže v dobrém stavu, je tělo zatěžováno nečistými látkami. Když se oděv, který nosíme, často nepere a nevětrá, je brzy plný nečistoty, která pochází z toho, že tělo se potí. Když svůj oděv a prádlo často vyměňujeme, pak póry kůže znovu vstřebávají odpadové látky z těla. Tyto se tak dostávají zpět do krve i do vnitřních. Příroda vyvíjí úsilí, aby se těchto otravných látek zbavila a tělu ulevila. To se projeví horečkou, které my říkáme nemoc. Kdyby ti, kdo jsou takto postiženi, pomáhali přírodě v jejím úsilí užíváním čisté, měkké vody, předešlo by se mnohému trápení. Mnozí však, místo aby to dělali a snažili se odstranit z těla otravné látky, dodávají tělu ještě horší jed, aby jím odstranili ten, který už v těle je.

Kdyby si každá rodina uvědomovala blahodárné výsledky dokonalé čistoty, záleželo by všem na tom, aby svá těla i své obydlí zbavili veškeré špíny a rozšířili by svou snahu i na okolí budov. Mnozí strpí, aby se v blízkosti jejich obydlí povalovala zkažená zelenina, protože si nejsou vědomi následků. Tyto odpadky se rozkládají a výpary, které z nich vycházejí, otravují vzduch. Vdechování nečistého vzduchu ovlivňuje i plíce, takže organismus onemocní.

Tak se stalo, že celé rodiny byly zachváceny horečkami, mnozí zemřeli a zbývající část rodinného kruhu pak skoro reptala na svého Stvořitele, že na ně sesílá takové bolestné ztráty, zatímco jedinou příčinou všech jejich nemocí i smrti byla jejich vlastní nedbalost. Nečistota kolem jejich budov byla původcem nakažlivých nemocí i jejich neštěstí, z nichž nyní obviňují Boha. Každá rodina, která si váží zdraví, by měla své domy i jejich okolí zbavit všech hnilobných látek.

Bůh přikázal, aby děti Izraele udržovaly své tělo i oděv v čistotě. Ti, kteří byli nečistí, byli vyloučeni z tábora až do a pak byli požádáni, aby očistili sebe i svůj oděv než vstoupí do tábora. Bylo jim také od Boha přikázáno, aby na místech, kde tábořili, i kolem ležení nebyla žádná nečistota, aby Hospodin nic takového neviděl, když by šel kolem.

Pokud se týče čistoty, Bůh ji nevyžaduje nyní o nic méně od svého lidu než ji požadoval od dávných Izraelců. I dnes nedostatek čistoty způsobuje nemoci, takže nemoc a předčasná smrt nepřicházejí bez příčiny. Tvrdošíjné horečky a prudké nemoci se vyskytnou občas v sousedství i ve městech, která se předtím pokládala za zdravá. Někteří lidé na tyto nemoci umírají, jiní na ně doplatí trvale podlomeným zdravím. V mnoha případech jsou jejich vlastní dvory původcem zkázy, neboť jed z hnilých látek naplňuje ovzduší a je velmi vdechován. Lhostejnost a nedbalost, jíž býváme svědky, je až udivující. Taková místa by se měla zvlášť v létě denně čistit, odpadky zasypat vápnem nebo popelem, nebo je pokaždé zakopat.

Některé domy jsou nákladně zařízeny, víc pro uspokojení pýchy a pro přijímání návštěvníků než pro osvěžení a zdraví členů rodiny. V nejlepších pokojích jsou záclony stále staženy, aby světlo, sesílané nám od Boha, nepoškodilo nákladný nábytek a koberce a nezbavilo lesku rámy obrazů-. Návštěvníkům uvedeným do těchto parádních místností, hrozí nachlazení ze sklepních ovzduší, které v nich vládne. Stejné uzavřené a nezdravé ovzduší vládne v přijímacích pokojích a ložnicích. Ten, kdo si lehne do těchto postelí, které nebyly volně vystaveny světlu a vzduchu, činí tak na úkor svého zdraví a často i samého života.

Místnosti, které nejsou vystaveny světlu a vzduchu, jsou vlhké. Postele i lůžkoviny nasají vlhkost a ovzduší v těchto místnostech je otrávené, protože je světlo a vzduch nepročistily. Spaní v těchto parádních, nezdravých bytech přivodilo už mnohé nemoci. Každá rodina, která si cení zdraví víc než prázdné chvály návštěvníků, se postará o to, aby každá místnost v jejich domech byla několik hodin denně větrána a měla hojnost světla. Mnozí však budou dál lpět na parádě a snesou raději nemoci i smrt, než by neměli módní byty. Budou sklízet to, co zaseli. Budou žít tak, jak je to v módě a trpět nemocemi, dají se léčit módními jedy a budou umírat módní smrtí.

Pokoje, kde se spí, by se měly zvlášť dobře větrat a ovzduší by se mělo ozdravit světlem a vzduchem. Rolety by se měly každý den na několik hodin vytáhnout, záclony odhrnout a místnost by se měla důkladně vyvětrat. Nemělo by tam být nic, co by kazilo čistotu ovzduší.

V mnohých rodinách jsou časté bolesti v krku, nemoci plic a jater. Tyto nemoci si členové těchto rodin způsobují sami. Jejich ložnice jsou malé, nejsou pro spaní vhodné ani na jednu noc, ale spí se v nich týdny, měsíce i roky. Okna i dveře jsou stále zavřeny, neboť všichni se bojí, že by se nachladili, kdyby jedinou štěrbinou dovnitř vnikal vzduch. Tak všichni dýchají neustále týž vzduch, který je nakonec úplně nasycen jedovatými a odpadovými látkami, které jejich plíce a kůže vylučují. O tom, jaký nezdravý vzduch mají ve svých uzavřených místnostech, se tito lidé přesvědčí nejlépe při návratu domů zvenku. Pak snad získají představu o tom, jakou nečistotu vdechují jejich plíce při pobytu v těchto místnostech a jak je jejich zdraví ohroženo. Všichni lidé by měli pohlížet na světlo a vzduch jako na nejvzácnější dary nebes.

Pokoje na spaní by měly být velké a uspořádány tak, aby tudy ve dne i v noci proudil vzduch. Ti, kdo znemožnili vzduchu přístup do svých ložnic, měli by svůj způsob života ihned změnit: pouštět postupně vzduch do místností, zvýšit jeho oběh v zimě i v létě co nejvíc, bez zbytečného strachu z nachlazení- Mají-li být plíce zdravé, musí mít čistý vzduch.

Ti, jimž v noci vzduch volně nekoluje v pokojích, se obyčejně probouzejí s pocitem vyčerpání a nevědí, proč tomu tak je. Celé jejich tělo se totiž dožadovalo čerstvého vzduchu, ale nedostalo se mu ho. Pro většinu lidí by bylo velmi příjemné, kdyby se ráno, když vstanou, otřeli houbou namočenou ve studené vodě, nebo se studenou vodou omyli. Pak by se měly všechny lůžkoviny vyvětrat. Měla by se otevřít okna, aby se všechny pokoje na spaní alespoň několik hodin - když už ne celý den - řádně větraly. Tímto způsobem se postel i povlečení důkladně vyvětrá a nečistota se z pokoje odstraní.

Stromy a keře nemají být posázeny příliš těsně ani hustě kolem domu. Není to zdravé, neboť vzduch ani slunce nemohou dovnitř a v domě se pak usazuje vlhkost, zejména v období, kdy více prší. Mnohé stromy shazují hodně listí, které se rozkládá a otravuje ovzduší, není-li ihned odstraněno. Dvorek, zkrášlený několika stromy a keři v náležité vzdálenosti od domu, působí pěkným a veselým dojmem na členy rodiny a když se o ně dobře pečuje, nemohou zdraví nijak škodit.

Mnozí lidé očekávali, že Bůh je ochrání před nemocemi jen proto, že Ho o to prosili. Bůh však nedbal jejich modliteb, neboť jejich víra se plně neprojevila skutky. Bůh neučiní zázrak, aby uchránil před nemocí ty, kdo nepečují o sebe, ale ustavičně porušují zákony zdraví a nijak se nesnaží nemocem předcházet. Jestliže my se své strany děláme vše, co můžeme, abychom byli zdrávi, pak smíme očekávat, že se dostaví požehnané výsledky a my můžeme prosit Boha ve víře, že požehná naší snaze o zachování zdraví. On pak vyslyší naši modlitbu, poslouží-li to k oslavě Jeho jména. Dejte však všem na srozuměnou, že se musí o zdraví přičinit. Bůh nebude působit zázraky, aby zachoval zdraví těch lidí, kteří svou lehkomyslnou nepozorností k zákonům zdraví přispívají k tomu, aby onemocněli.

- How to Live, No 4, pp. 54-64.

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy