Po pádu našich prarodičů v ráji lidská rasa upadá. Tělesné znetvoření, duševní méněcennost, nemoci a lidské utrpení doléhají od doby pádu víc a víc na každou následující generaci, a přece lidské masy spí a nevšímají si skutečných příčin. Neberou v úvahu, že oni sami jsou z velké části vinni tímto žalostným stavem věcí. Ze svého utrpení viní obyčejně Boha. Ale základem všeho tohoto trápení je nestřídmost většího či menšího stupně.

Když vztáhla Eva ruku po ovoci ze zakázaného stromu, neznala míru svých přání. Od doby prvotního hříchu ovládlo uspokojování vlastních požadavků srdce mužů a žen. Lidé hověli především své chuti k jídlu a řídili se jí, místo aby dbali svého rozumu. Aby Eva uspokojila svou chuď, překročila Boží příkaz. Bůh jí dal všechno, co si jen žádala, nebyla však spokojena. Od té doby šli její padlí synové a dcery neustále jen za tím, co žádaly jejich oči a jejich chuť. Ani oni nedbali na Boží zákony, byli neposlušní a stejně jako Eva - si namlouvali, že následky nebudou tak strašné, jak se myslelo.

Člověk nedbal na zákony svého bytí, nebyl spokojen s potravou, která byla nejzdravější, ale uspokojoval svou chuť i na úkor svého zdraví, a tak se brzy dostavil následek v tom, že stále přibývalo nemocí.

Bůh stanovil zákony našeho bytí. Jestliže by tyto zákony porušujeme, musíme za to dříve nebo později platit. Zákony správné životosprávy porušujeme nejvíc tehdy, když povolujeme své chorobné chuti k jídlu a přejídáme se. Nadměrné množství potravy - i jednoduché - může způsobit vážné poruchy zažívacích orgánů. Budete-li se nadto ještě přejídat potravou nezdravou, budou následky pro vaši tělesnou soustavu ještě vážnější.

Lidé povolují čím dál víc svým neřestem, až jim obětují i své zdraví. Lidé starého světa se v jídle a pití nemírnili. Jedli maso, třebaže jim Bůh maso zvířat nedovolil jíst. Jedli a pili nad míru a oddávali se nemravnostem a ohavnému modlářství. Byli násilničtí, divocí a tak zkažení, že Bůh je již nemohl snášet. Jejich pohár nepravosti se naplnil, proto Bůh očistil zemi od mravní zkázy potopou. Když se lidé po potopě znovu na zemi rozmnožili, zapomněli na Boha a poskvrnili se před ním. Jejich neumírněnost v každém směru narůstala do velkých rozměrů.

Pán svůj lid vyvedl vítězně z Egypta. Vedl je pouští, aby je zkoumal a podrobil zkoušce. Vždy znovu dokazoval svou zázračnou moc tím, že je osvobozoval od nepřátel. Zaslíbil, že se vezme k sobě jako svůj zvláštní poklad, budou-li poslouchat Jeho hlasu a budou-li zachovávat Jeho přikázání. Nezakázal jim jíst maso zvířat, ale neposkytl jim ho mnoho. Opatřil jim tu nejzdravější potravu: seslal jim chléb s nebe a dal jim tu nejčistší vodu z tvrdé skály. Uzavřel s nimi smlouvu, že budou-li ho ve všem poslouchat, ochrání je před nemocemi.

Hebrejové však nebyli spokojeni. Pohrdli potravou, kterou dostali z nebe a přáli si vrátit se do Egypta, kde mohli sedět u hrnců masa. Dávali přednost otroctví, dokonce i smrti, jen aby měli maso. Bůh se rozhněval a aby uspokojil jejich chtivost, dal jim maso, po němž bažili, noho jich však po jeho požití zemřelo.

Nádab a Abiu zahynuli ohněm Božího hněvu pro svou nemírnost v pití vína. Bůh chtěl, aby Jeho lid chápal, že dostanou odplatu podle toho, budou-li poslouchat zákony nebo budou-li je přestupovat. Zločinnosti a nemocí přibývalo s každou následující generací. Nemíra v jídle a pití a hovění nízkým vášním ochromily všechny ušlechtilejší schopnosti. Choutky do značné míry ovládly rozum.

Lidé stále víc povolovali své rostoucí chuti po hojném jídle, až se stalo zvykem plnit si žaludek všemi možnými lahůdkami. Největší nestřídmost v jídle bývá na zábavných večírcích. Pojídají se hojné obědy a pozdní večeře bývají ze silně kořeněných mas s hojnou šťávou, dorty, koláče, zmrzlinu atd.

Vedení na těchto módních schůzkách se obyčejně ujímají nepraví křesťané . Nákup lahůdek, které mají svádět k jídlu, aby se tímto způsobem získaly peníze pro náboženské účely, stojí velké sumy a navíc tato jídla škodí lidskému zdraví. Takovým způsobem sehráli kazatelé a nepraví křesťané svou nedobrou roli a přispěli - ať už příkazem nebo vlastním příkladem - k požitkářství, nemírnosti v jídle a k obžerství, které ničí zdraví. Místo aby se odvolávali na rozum člověka, na jeho dobrotu, lidskost, jeho ušlechtilejší schopnosti, dovolávají se jeho chuti k jídlu jako jeho nejlepší lidské stránky.

Požitek z jídla přiměje lidi, aby dávali peníze, které by jinak nedali. Jak smutný obraz pro křesťany! Jak se asi taková oběť líbí Bohu? Peníz vdovy mu byl jistě milejší. Dělají dobře ti, kdo celým srdcem následují její příklad. Má-li taková oběť nebeské požehnání, stane se z nejprostšího daru cenná věc.

Muži a ženy, které se prohlašují za Kristovy následovníky, jsou často otroky módy a nenasytné chuti k jídlu. Čas a síla věnovaná přípravě takových schůzek by se měly věnovat vyšším a ušlechtilejším cílům. Protože je to v módě, mnozí, kteří jsou chudí a závislí od své denní práce, utrácejí své peníze za nákladná jídla pro návštěvníky, pro něž to není příjemné, protože vědí, že hostitelé by tyto peníze potřebovali pro svou rodinu. Ćas strávený vařením jídla a pro uspokojování chuti na útraty žaludku, by měl být věnován mravní a náboženské výchově jejich dětí.

Takové návštěvy se stávají příležitostí k obžerství. Množství škodlivých jídel a nápojů neúměrně zatěžuje trávicí orgány. Životní síly jsou vybičovány k nepotřebné činnosti, dostávají se pocity vyčerpanosti a poruchy oběhu krevního. Výsledkem je, že celý organismus pociťuje nedostatek životní energie. Takové návštěvy pak nejsou požehnáním, jak by měly být, ale ztrátou, protože vaše hostitelka - místo aby měla užitek z vašeho rozhovoru - se lopotí nad sporákem a připravuje všelijaká jídla pro vás, abyste je obdivovali. Něco takového by křesťané neměli nikdy podporovat. Vysvětlete bratřím a sestrám, že je nenavštěvujete kvůli jídlu, ale že vaše společné posezení, výměna myšlenek a pocitů by měly být pro obě strany požehnáním. Společný rozhovor by měl pozvedat a zušlechťovat tak, aby na něj pak mohli všichni vzpomínat s pocity skutečné radosti.

Hostitelé by měli návštěvníkům podávat zdravá, výživná jídla z ovoce, zrní a zeleniny, připravené jednoduše a chutně. Takové jídlo bude vyžadovat jen málo přípravy nebo vydání a bude-li se jíst v malých dávkách, nebude nikomu škodit. Jestliže světští lidé chtějí obětovat čas, peníze a zdraví, aby uspokojili svou chuť, nechte je. Sami pak doplatí na to, že porušují zákony zdraví. Křesťané by však měli k těmto věcem zaujmout své stanovisko a správným směrem uplatňovat svůj vliv. Mají dostatek možnosti, jak napravit tyto módní zvyky, které ničí tělesné i duševní zdraví.

Mnoho lidí má velký zlozvyk jíst těsně před spaním. Oni jinak možná jedí pravidelně třikrát denně, ale protože mají pocit slabosti, který pokládají za známku hladu, vezmou si ještě čtvrté jídlo. Tento nesprávný postup se stane návykem a jim se zdá, že neusnou, pokud si před spaním nevezmou něco k jídlu. V mnoha případech je příčina této slabosti v tom, že zažívací ústrojí bylo již během dne přetěžováno nadměrným množstvím nesprávné potravy. Unavené zažívací orgány potřebují nyní po nějakou dobu naprostý klid, aby znovu získaly energii, kterou vyčerpaly. Druhé jídlo by se nikdy nemělo jíst, dokud žaludek neměl čas si odpočinout od námahy, kterou měl s jídlem předešlý. Třetí jídlo - pokud se má vůbec jíst - by mělo být lehké a mělo by se požívat několik hodin před spaním.

Mnozí lidé si však unavený žaludek marně stěžuje na únavu. Dostane naopak ještě víc potravy, které uvede zažívací ústrojí do pohybu, aby ve spánku vykonávalo znovu týž pracovní pochod. Takoví lidé spí obyčejně neklidně, mají nepříjemné sny a ráno se probouzejí neosvěženi. Dostavuje se pocit ochablosti a ztráta chuti k jídlu. Celé ústrojí pociťuje nedostatek energie, protože mu nebyl dopřán čas k odpočinku. Tito lidé si začnou stěžovat na špatné trávení a diví se, čím to může být. Nejsou si vědomi toho, že taková životospráva prováděná delší dobu způsobuje vážné škody na zdraví. Krev nemá správné složení, pleť šedne a často se objevují vyrážky. Také se ozývají bolesti v žaludeční krajině. Když pak tito lidé dělají nějakou práci, žaludek se tak unaví, že jsou nuceni všeho nechat a odpočívat. Zdá se jim, že jim „jinak nic není“ a nedovedou si tento svůj stav vysvětlit.

Ti, kdo místo třikrát denně budou nyní jíst pouze dvakrát, budou zprvu více nebo méně trpět pocitem slabosti, hlavně v tu dobu, kdy byli navyklí jíst své třetí jídlo. Jestliže však budou dostatečně vytrvalí pocity slabosti vymizí.

Když se ukládáme k spánku, měl by náš žaludek mít svou práci skončenou, aby se - stejně jako jiné části těla - mohl těšit za odpočinku. Zažívání by se nemělo dít ve spánku. Když žaludek, který byl přetížen, vykonal svůj úkol, je vyčerpán. Projevuje se to pocitem slabosti. Klamou se ti, kdo si myslí, že takové pocity způsobil nedostatek potravy a proto přijímají další jídlo. Přijatá potrava odstraní na chvíli slabost, která je obyčejně výsledkem pojídání masa, je to častým jídlem ve velkém množství. Žaludek se unavuje, protože je neustále v činnosti a přitom zpracovává potravu, která zdraví neslouží. Zažívací ústrojí slábne čím dál víc. Náprava záleží v tom, že budeme jíst méně často a méně štědře a upokojíme se s prostou, jednoduchou stravou - dvakrát, nejvýš třikrát denně. Žaludek musí mít svůj pravidelný čas práci i odpočinku, neboť nepravidelně přijímanou potravu porušujeme zákony zdraví. S návykem pravidelného správného jídla se žaludek postupně zotaví.

Představa, že stůl se musí pod různými jídly prohýbat, je naprosto zvrácená. Takoví otroci jídla mívají pak ráno páchnoucí dech a potažený jazyk. Necítí se zdrávi a diví se, proč trpí různými potížemi.

Pro zachování zdraví je nutná umírněnost jak v práci, tak v jídle a pití.

Mnozí lidé jsou již tak oddáni nemírnému jídlu a pití, že se nedokáží této záliby vzdát. Spíš by obětovali zdraví a předčasně zemřeli, než by omezili svou nezřízenou chuť k jídlu. Je mnoho takových, kteří nevědí, jak jejich jídlo a pití souvisí se zdravím. Kdyby byli poučeni, našli by možná v sobě dostatek mravní síly, aby svou chuť potlačili a jedli střídměji a zdravěji. Ušetřili by si tak velmi mnoho trápení.

Chtějí-li si takoví lidé uchovat zbytek životní síly, musí se zbavit každého nadměrného břemene. Jejich žaludek už nebude nikdy dokonale zdravý, ale správnou výživou bude ušetřen dalšího oslabování a mnozí nadměrní jedlíci se přece jen poněkud zotaví, pokud ve své sebevražedné žravosti nezajdou příliš daleko.

Ti, kdo sami sobě dovolí stát se otroky své vražedné chuti, jdou často ještě dál a snižují sami sebe tím, že hoví svým zvráceným vášním, které podněcuje jejich nemírné jídlo a pití. Špatné návyky pak ničí do značné míry i jejich rozumové schopnosti.

Divím se, že obyvatelé země nebyli již zničeni, podobně jako lid Sodomy a Gomory. Důvodů k tomu by bylo dostatek, neboť zvrhlost nynějšího světa i úmrtnost lidí je veliká. Rozum je u mnohých lidí ve vleku slepých vášní a každá vyšší shoda je obětována chtíči.

Mírnost v jídle a pití se stala prvním velikým zlem. Muži i ženy učinili ze sebe otroky své zvrácené chuti.

Vepřové maso je nejobvyklejší, ale také nejškodlivější částí výživy. Bůh je nezakázal židům jíst jen proto, aby dokázal svou autoritu, ale proto, že nebylo pro výživu člověka vhodné.

Požívání vepřového masa způsobovalo různé nemoci, zejména v teplém podnebí Palestiny. Bůh však nikdy nenaznačil, že by se za určitých okolností mělo jíst vepřové maso. Pohané jedli vepřové a rovněž Americký lid požíval hojnost vepřového masa jako důležitou součást výživy. Protože maso vepře nemá v přírodním stavu dobrou chuď, bývá hodně kořeněno, což dělá zlou věc ještě horší. Toto maso také nejvíc ze všech druhů mas znečišťuje krev, je proto příčinou různých nemocí. Lidé, kteří se hodně pohybují venku, si neblahé účinky požívání vepřového masa tak neuvědomují jako ti, kdo vedou sedavý způsob života a pracují duševně.

Používání vepřového masa však neškodí jen tělesnému zdraví, ale působí i na myšlení a otupuje citlivost. Není možné, aby maso nějakého živého tvora bylo zdravé, když je jeho přirozeným živlem špína a když požírá kdejakou ohavnou věc. Maso vepře obsahuje to, čím se vepř živí. Jestliže je lidé jedí bude jejich krev i maso zkaženo nečistotou, která se přenese na ně z vepře.

Požívání vepřového masa způsobuje lidem stále veliké utrpení. Zvrácené lidské chutě si nejvíc žádají to, co je pro zdraví lidí nejškodlivější. Kletba, která na tuto zemi těžce dolehla a kterou pocítilo celé lidské pokolení, pocítila také zvířata. Degenerace se projevila ve velikosti a v délce života. Teď se rodí, aby zlými vlastnostmi lidí trpěla víc než by trpěla za jiných okolností.

Existuje jen málo zvířat, která netrpí nemocemi. Mnohá se rodí jen proto, aby velmi trpěla nedostatkem světla, čistého vzduchu a zdravé potravy. Když je lidé vykrmují, jsou často zbavena možnosti pohybu v uzavřených stájích. Nemohou se pohybovat a těšit se z čerstvého vzduchu. Mnoho ubohých zvířat je odsouzeno dýchat jed špíny, která je v chlévech a stájích. Když musí takové nečistoty vdechovat jejich plíce nezůstanou dlouho zdravé. Nemoc se přenese na játra, a tak onemocní celé tělo. Pěstitelé taková zvířata zabíjí a připravují pro trh a lidé ochotně toto otrávené maso jedí. Tímto způsobem vzniká mnoho nemocí. Lidé se však nedají přesvědčit, že právě maso, které jedli, otrávilo jejich krev a způsobilo jim trápení. Mnozí umírají na nemoci způsobené pouhým požíváním masa, svět však - zdá se že nezmoudřel.

Když ti, kdo požívají masitou potravu, nepociťují její účinky bezprostředně, není to důkazem, že jim maso neškodí. Může působit na tělesnou soustavu, a přece si to lidé v přítomné chvíli vůbec neuvědomují.

Zvířata jsou nacpána do uzavřených vozů a dopravována tisíce kilometrů téměř bez vzduchu, bez světla, potravy a vody, dýchají zkažený vzduch z hromadící se nečistoty, a když přijdou na místo svého určení, jsou hlasem zmořená a napůl udušená. Řezník pak dílo dokoná a připraví maso pro trh.

Často jsou zabíjena zvířata, která byla hnána na porážku velký kus cesty, takže jejich krev se nutně zahřála. Předtím byla zvířata překrmována, mají hodně masa a nyní jsou zabíjena ve stavu úplného vyčerpání, takže ten, kdo jí jejich maso, jí jed.

Velmi mnoho zvířat se prodá na trh do měst. Ti, kdo je prodávají, vědí, že byla nemocná, a ti, kdo je pro trh kupují, to většinou vědí také. Toto se děje ve velkém měřítku hlavně ve velkých městech.

Zdá se, že některá zvířata přiváděna na porážku si uvědomují co se bude dít a zmocňuje se jich zuřivost, ba šílenství. V takovém stavu jsou zabíjena a jejich maso dodáno na trh. Takové maso je jed pro ty, kdo je sní a způsobuje pak křeče, mrtvici nebo náhlou smrt. Příčinou všech těchto strastí však nikdo nevidí v mase. S některými zvířaty, určenými na porážku, se zachází nelidsky. Jsou doslova mučena a zabíjena teprve po mnoha hodinách velikého trápení. Prasata jsou dodávána na trh, i když mají mor a jejich otrávené maso šíří nakažlivé nemoci s velkou úmrtností.

- How to Live (Jak žít), č.l. str. 51-60.