Volám ke kazatelům, kteří zvěstují Slovo Boží: „Očisťte se vy, kteří nosíte nádobí Hospodinovo”. Iz. 52,11. Táží se lidu, který naslouchá slovům pravdy, hlásaných z kazatelny: Jaké jsou vaše pocity v očekávání velkého dne? Na tomto dni máte každý svou osobní účast. Nemylte se, Bůh nebude oklamán. Jste oblečeni ve svatební roucho?

Slýcháme nyní o zemětřeseních na rozličných místech, požárech, o bouřích, o neštěstích na moři i na souši, o moru a hladu. Jak na vás působí všecka tato znamení? To vše však je pouhý počátek toho, co má přijít. Vylíčení dne Hospodinova je nám dáno ve Zjevení Janově. Volání hrůzy nesčíslného množství doléhalo ve sluch Janův: „Přišel ten den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci ostáti”? Zj. 6,17. Sám apoštol byl přemožen vázní.

Kde bude vaše útočiště v ten den

Když toto vše, takové hrozné soudy přijdou na provinilý svět, kde potom bude útočiště lidu Božího? Kde a jak budou ochráněni, než přijde hněv Jeho? Jan vidí přírodní živly, - zemětřesení, bouře a politické spory - držány čtyřmi anděly. Tyto větry jsou pod jejich dozorem, dokud jim Bůh nepřikáže, aby vály. V tom záleží bezpečnost církve Boží. Z rozkazu Božího zadržují andělé větry zemské, aby nevál vítr na zemi, ani na moře, ani na stromoví, dokud nebudou zapečetěni služebníci Boží na čelích svých. Jan viděl mocného anděla vystupujícího od východu slunce. Tento nejmocnější za andělů měl v ruce pečeť Boha živého. Toho, jenž sám může dát život a může vtisknout znamení - pečeť - na čela těch, kteří mají obdržet nesmrtelnost - život věčný. Tento nejmocnější anděl má moc přikázat čtyřem andělům, aby drželi v šachu čtyři větry, dokud nebude toto dílo vykonáno, ale i přikázat, aby větrové váli.

Ti, kteří zvítězili nad světem, tělem i ďáblem budou vyvolenými a obdrží pečeť Boha živého. Avšak ti, jejichž srdce a ruce nejsou čisté, neobdrží pečeť Boha živého. Ti, kteří páchají hříchy a setrvávají v nich, budou pominuti. Jen ti, kteří v tomto skutečném velikém dni smíření vyznají své hříchy před Bohem a budou jich litovat, budou nalezeni hodni obdržet znamení Boží ochrany. Jména těch, kteří vytrvale a toužebně očekávají na příchod svého Spasitele, opravdověji a toužebněji, než ponocní svítání, budou přičteni k zapečetěným. „Všichni, jimž žáří světlo pravdy, měli by svou víru osvědčit skutky, s ní se shodujícími. Jsou-li však zlákání hříchem, staví si v srdci modlu, maří svou duši před Bohem a poskvrňují ty, kteří jsou s nimi zajedno v hříchu, budou jejich jména vymazána z knihy života, budou zanecháni v půlnoční temnotě, jelikož neměli olej ve svých lampách”. „Vám pak, kteříž se bojíte jména mého, vzejde slunce spravedlnosti”. Mal. 4,2.

Toto zapečeťování služebníků Božích je totéž, jež bylo ve vidění ukázáno Ezechielovi. Také Jan se stal svědkem tohoto nejděsnějšího zjevení. Viděl moře a vzdutí vln a lidské bytosti hynou hrůzou. Viděl pohybovat se zemi, viděl hory uvržené doprostřed moře (co se doslova splní), viděl vody vřít a hory pohybovat se ve svých základech. Viděl rány, mor, hlad a smrt, jak vykonávaly svou hroznou práci.

Zachovej život svůj

Tentýž anděl, který navštívil Sodomu, dává výstrahu: „Zachovejž život svůj”. Gn. 19,17. Jako kalichy hněvu Božího nemohou být vylity, aby zničily bezbožné a jejich skutky, dokud nebude všechen lid Boží rozsouzen a dokud nebudou případy jak živých, tak i mrtvých rozhodnuty. A i tehdy, až budou svatí zapečetěni pečetí živého Boha, budou Jeho vyvolení prožívat ještě individuální zkoušky. Dostaví se osobní těžkosti, ale pec je přísně střežena okem, které nestrpí, aby zlato bylo stráveno. Vyvolení Boží mají nesmazatelná znamení Boží. Bůh může uplatňovat právo, aby na nich bylo napsáno Jeho vlastní jméno. Bůh se skrývá v tomto svém jménu. Jejich určení zní - „Bůh - Nový Jeruzalém”. Jsou Božím vlastnictvím, Jeho majetkem.

Bude tato pečeť vložena na duše s nečistou myslí, na smilníky, cizoložníky, na člověka požadujícího manželku svého souseda? Sami si odpovězte na tuto otázku. Odpovídá můj charakter schopnostem nutným k tomu, abych mohl obdržet moc a dovolení vstoupit do příbytku, které Kristus připravil pro ty, kteří jsou jich hodní? Svátost musí být vypálena do našeho charakteru.

Bůh mně ukázal, že právě v té době, kdy se budou znamení času kolem nás mít naplnit, tehdy, když uslyšíme kroky nebeských zástupů, dokonávajících své poslání, rozumní mužové v odpovědných místech (postaveních) budou budovat svůj charakter z prohnilého materiálu, který bude stráven ve dni Hospodinově a který rozhodne o jejich nezpůsobilosti pro příbytky nahoře. Odmítli odložit znečistěné roucho, lpěli na něm, jakoby mělo vzácnou cenu. Ztratí pro ně nebesa i celou věčnost požehnání.

Buďte lidem obráceným

Vás, kteří přisluhujete svaté věci vybízím, abyste byli lidem obráceným, dříve než odcházíte, abyste působili v některém odvětví díla mého Mistra. Nyní je čas, abyste byli připravení a hotoví pro hroznou zkoušku, která jest před námi - zkoušku svatosti - bez níž žádný člověk neuzří Boha. Kéž nikdo neříká: Skryta je cesta má před Bohem, Bůh nezná mé cesty. Nyní snad není ještě příliš pozdě. Nyní můžete ještě činit pokání. Ale i když bude zapsáno proti vašim jménům odpuštění, utrpíte velkou ztrátu tím, že zůstanou na vás jizvy poskvrny, jež jste způsobili svým vlastním duším.

Ó, jak mohou ti, kteří mají velké světlo pravdy, ono velké světlo, jež bylo od Boha dáno, vyzývat hněv a soud Boží tím, že hřeší proti Němu, dopouštějíce se činů, jež jim Bůh ve svém Slově zapověděl? Jak mohou být satanem tak zaslepení, aby zneuctívali Boha a poskvrňovali vědomě své duše hříchem? Apoštol praví: „Učiněni jsme divadlem tomuto světu i andělům i lidem”. 1.Kor. 4,9. Budou se tito hříšníci - mám je snad nazývat pokrytci - na Sionu tázat: V čem jakým způsobem jsem já divadlem světu, andělům i lidem? Odpovězte sami za sebe. Svým zneužíváním světla, výsad a milosti, jež mi dal Bůh, neposlušnými činy, které kazí a poskvrňují duši. Tvrzením, že znají Boha a při tom jej vypuzují ze své mysli a nahrazují jej modlou tím, že svádí svým příkladem jiné lidi k tomu, aby lehkovážně pohlíželi na hřích? Jsem světu divadlem svou mravní nevázaností. Jsem divadlem andělům neposlušnými činy a mravní poskvrnou těla? Apoštol nás napomíná: „Protož prosím vás, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v oběť živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu svou. A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňte se obnovením mysli své, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží, dobrá, libá a dokonalá”. Řím. 12,1-2. „Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očisťujmež se od všeliké poskvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázní Boží”. 2.Kor. 7,1.

Korouhev Boží

Bůh má svůj Zákon a ten je velikým měřítkem, vzorem, korouhev spravedlnosti. Každý, kdo se spoléhá na milosrdenství Boží a dopouští se nepravostí, bude podle svých zásluh a skutků souzen. Bůh vás napomíná, abyste se oddělili od všeliké nespravedlnosti. Přikázal vám, abyste osobně odpírali ďáblu a nevítali jej jako váženého hosta. Přišla doba, kdy je Jeruzalém prosvěcován. Bůh zajišťuje povahu, váží mravní cenu jednoho každého a vyslovuje rozhodnutí nad každým případem. Pro hříšníky nemusí být pozdě, aby opravdově litovali svých hříchů, „nebo zármutek, jehož nikdy líto nebývá, ale zármutek světa smrt způsobuje”. 2.Kor. 7,10. Tento zármutek klame, není v něm pravé ctnosti. V něm nepociťujeme hříšnost povahy, nýbrž zármutek a bolest, že se o hříchu dověděli jiní lidé. Není vyznán a litován, leč jen potud, kde je vše tak zjevné, že ji nelze zapřít. To je zármutek světa, který způsobuje smrt a uspokojuje svědomí, zatím co se dále hoví hříchu, když se k tomu naskytne příležitost a nemůže být odhalen. „Ano hle, to samo, že jste podle Boha zarmouceni byli, jakou v vás způsobilo snažnost, nýbrž omluvu, nýbrž zažhnutí hněvu, nýbrž bázeň, nýbrž žádost vroucí, nýbrž horlivost, anobrž pomstu? Všelijak prokázali jste to, že jste nevinni v té věci”. 2.Kor. 7,11. Zde je vidět povinnost spočívající na církvi, jak má zacházet s těmi, jejichž jednání je opakem světla, které obdrželi. Postaví se lid Boží na stanovisko Bible, nebo bude horší, než nevěřící a dá jim příležitost, aby uvedli pohanění na Krista a Jeho pravdu, protože nebyli u víře poslušní požadavku evangelia, aby žili opatrným svatým životem?

Ti, kteří tvrdí, že mají světlo pravdy a nedostáli podmínkám, na nichž závisí splnění zaslíbení, nejsou hodni milosti Kristovy. Povaha a služba církve musí odpovídat hřivnám, které obdržela. Její víra a poslušnost musí být taková, aby věrně a plně využívala svěřeného světla.

Ale mnozí, nikoli někteří, ale mnozí pozbývali své duchovní horlivosti a svého posvěcení, odvrátili se od stále zmáhajícího světla a zdráhali se chodit v pravdě, jelikož její posvěcující moc nebyla taková, jakou očekávali. Mohli se obnovit ve svatosti a spět ke vznešené korouhvi, jak to požaduje Slovo Boží, přece však budou odsouzeni. Mnozí kazatelé a lidé jsou v temnosti. Ztratili se zřetele Vůdce, Světlo světa a jejich vina bude měřena podle hojné a mocné milosti a pravdy, které se jim dostalo.

Vztyčte korouhev

Bůh vyzývá svůj lid, aby vztýčil korouhev. Církev musí osvědčit svou horlivost k Bohu ve styku s těmi, kteří vyznávají velikou víru, ale současně uvalují pohanění na Krista. Takoví ohrožují pravdu a škodí jí. Stávají se nevěrnými strážnými. Uvádějí dílo Boží v pohanění a neúctu. Nadešla doba opravdového úsilí vyprostit církev z bahna a špíny, která kalí její čistotu. Církev Kristova je povolána, aby byla svatým a mocným lidem, jménem a ctí po celém světě. Domu Judovu a Jeruzalému jest otevřena studnice k obmytí hříchu a nečistoty. V lidu Božím, jemuž byly svěřeny svaté a důležité pravdy, jest úžasné odpadnutí. Jejich víra, jejich služba a jejich skutky musí být porovnány s tím, jaké by mohly být, kdyby šli neustále vpřed podle milosti a svaté pravdy, které jim byly dány.

Na této váze svatyně budou vážení jednotlivě členové církve křesťanské a když nebude její mravní povaha a duchovní stav odpovídat a požehnání, které jim Bůh udělil, bude nalezena lehkou. Neukáže-li se její ovoce, nebude Bůh oslaven.

„Protož pomni, odkud jsi vypadl a čiň pokání a první skutky. Pakliť toho nebude, přijdu na tebe rychle a pohnu svícnem tvým z místa jeho, nebudeš-li pokání činiti”. Zj. 2,5.

Zdá se, že poznání stavu odpadlictví jest odpadlíkům skryto. Pohnul se svícen z místa svého? Vybízím všechny, kteří bezstarostně odpočívají ve svém nynějším stavu duchovní smrti, aby procitli ze své smrti a povstali a Kristus jim udělí světlo. Mnozí odpočívají tak spokojeně, jako kdyby je chránil a vedl ve dne sloup oblakový a v noci sloup ohnivý. Mnozí tvrdí, že znají Boha a přece jej svými skutky zapírají. Počítají se ke zvláštnímu vyvolenému lidu Božímu, jemuž bylo svěřeno zvláštní a slavnostní poselství, jež má posvětit jejich život, jež mají přinést světu. Přesto lze sotva v našem středu nalézt a pocítit moc pravdy v horlivém díle pro Pána. Jak veliká je naše temnota a my to nevíme. Světla neubylo, ale my nechodíme v jeho paprscích.

Hrozná zklamání

Co může více zklamat lidskou mysl, než když si jednotlivci lichotí, že mají pravdu, že stojí na jedině bezpečném základu a že Bůh přijímá jejich skutky, protože jsou zapojeni do některého odvětví díla Božího i když hřeší proti Němu a protiví se Jeho výslovné vůli? Pracují mechanicky jako stroj, ale chybí jim příprava srdce a posvěcení charakteru. Posvátné a svaté věci jsou strženy na stejný stupeň se všedními. Proto v našich sborech panuje lhostejnost. Služba tak upadla, že se stala téměř pouhou formou.

Korouhev musí být vztyčena. Dílo musí dosíci vyšší úrovně. Musíme se odloučit od styků obyčejů světa. Kazatelé i lid musí získat vyšší úroveň. Do zkušeností a osobitých povah těch všech, kteří tvrdí, že jsou činnými v díle Božím, musí být vneseno mnohem více z Ježíše Krista a Jeho tichosti, Jeho pokory a poníženosti, Jeho sebezapření a čistoty, Jeho pravé dobroty a ušlechtilosti charakteru.

Učiňte Slovo Boží svým vůdcem a životním pravidlem. Uposlechněte slova, jež vám zjevuje Jeho přikázání. Bůh vybízí každého jednotlivce, aby jako odpovědná bytost všemi svými silami plnila Jeho zřejmou a určitou vůli. Budete-li tak činit - dokážete to. Bojujte s chybami své vlastní povahy, která zápasí s duchovním pokrokem a dosvědčíte tím, že plníte svůj podíl v díle Božím.

Kéž by nikdo netvrdil, že je poután nemístnými náklonnostmi, nezákonnou láskou, čehož se nemůže zbavit.To je klam, pěstujete a posilujete zlo. Zlo milujete více než pravdu, čistotu a spravedlnost. Nepřijímáte pomoc Boží, když se neodvracíte od svých zlých a nebezpečných spojení. Ochotně kráčíte zlou cestou, jako byste se nemohli svobodně rozhodnout. Studujte s modlitbou ve Slově Božím, poslouchejte pevně a s rozhodností Jeho příkazů, jako Daniel a Josef. Důvěřujte v pomoc Boží, kterou vám zaslíbil.

Musíte volit

Vynutí si Bůh vaši poslušnost, bude činit nátlak na vaši vůli? Nikdy. Pán vás vyzbrojil duchovními schopnostmi, moudrostí a rozumností. Poslal svého jednorozeného Syna z nebe, aby vám otevřel cestu a zabezpečil nesmrtelnost. Jaký důvod můžete uvést pro svou slabost, neposlušnost, nečistotu, pro své zlé myšlenky? Bůh dal určité prostředky, budeme-li jich pilně a s modlitbou užívat tak, aby žádná nádoby neztroskotala, ale aby v nepohodě a bouři obstála a zakotvila v přístavu blaženosti. Pakliže však tato určení a přednosti a prostředky zanedbáme a jimi pohrdáme, neučiní Bůh žádného zázraku, aby někoho z nás zachránil a my budeme ztraceni jako Jidáš a satan.

Nedomnívejte se, že Bůh učiní zázrak, aby zachránil takové slabé duše, které si libují ve zlu a dopouštějí se hříchu, anebo že do jejich života zasáhne něco nadpřirozeného, aby je vytrhlo z jejich vlastního „já” k vyšším sférám, kde by byla poměrně snadná práce bez zvláštního ukřižování sebe. Neboť všichni, kdož si takto zahrávají na satanově půdě, zahynou s přestupníky. Budou zničeni pojednou a bez pomoci.

Posvěcení

Když Bůh učinil pro lidstvo opatření, aby mohli mít život věčný, požaduje a dává k tomu prostředky, aby již nyní dosahovalo svatosti ve svém životě. Všichni, kdo si činí právo na budoucí život, budou svým životem a svou povahou dosvědčovat, že chodí v novotě života, v čistotě a svatosti, zachovávajíce vše, co bylo zjeveno.

Cesta k nebi nám byla otevřena za nesmírnou cenu Otce i Syna. Jdeme osobně touto cestou a splňujeme její podmínky? Jste i vy na této cestě? Následujeme Vůdce, Světlo života?

K čemu vyvolení?

Existuje vyvolení jednotlivce i celého lidu. Je to jedině vyvolení ke spasení člověka, které nelézáme ve Slově Božím, skrze které bude člověk zachráněn.

Mnozí pohlíželi na svůj konec v domněnce, že jsou skutečně vyvoleni, aby obdrželi nebeskou blaženost, ale to není to vyvolení, které nám ukazuje Bible. Člověk jest vyvolen, aby pracoval na své spáse s bázní a třesením. Člověk jest vyvolen, aby používal prostředků, jež Bůh dal v dosahu jeho ruky, aby bojoval proti každé nesvaté žádosti, jelikož satan hraje o jeho duši. Je vyvolen, aby bděl na modlitbách, aby bádal v Písmě a vystříhal se pokušení. Jest vyvolen, aby měl stále pevnou víru, aby byl poslušen každého slova, vycházejícího z úst Božích, aby nebyl toliko posluchačem, ale činitelem Slova. To jest vyvolení, které zjevuje Bible.

Pro ty lidi, kteří obdrželi veliké světlo, kteří byli obdařeni jako Izraelská knížata, když vystoupila n horu, aby měla společenství s Bohem, směla prodlévat ve světle Jeho velebnosti. Je osudným klamem domnívat se, že mohou i dále hřešit a před Bohem dále chodit po svých převrácených cestách, jako kdyby konali vůli Boží a jako by On nezaznamenával jejich hříchy, protože se jim dostalo takových předností. Veliké světlo a přednosti, které jim byly dány, vyžadují ctností a posvěcení shodující se se světlem, které jim bylo dáno. Nic menšího nepřijme.

Ale tato veliká zjevení Boží nikdy by neměla kolébat člověka v bezstarostnost a nedbalost. Nikdy by neměla vést k výstřednostem, nebo příjemce svádět k domněnce, že je Bůh nebude tak přísně posuzovat, protože se domnívají, že On je závislý na jejich schopnostech a vědění, čímž mohou mít podíl na onom velikém díle. Všechny tyto přednosti, jež Bůh dává, jsou jeho prostředky, aby vzbudily vroucnost ducha, horlivost a úsilí a přesnost ve vykonávání jeho svaté vůle. Vy, bratři moji, složte ruce v klín, konejte zlé skutky a pak čekejte, že Bůh učiní zázrak, aby změnil vaši povahu a vás přinutil stát se čistými a svatými muži. Budete-li se svévolně vydávat v pokušení, myslíte, že můžete očekávat, že Bůh násilně změní vaše myšlení a náklonnosti, abyste nebyli zahubeni? Vezmete-li zmiji na své srdce, chcete očekávat, že Bůh učiní zázrak, aby vás ten hlad neuštkl? Budete-li pít jed v očekávání, že vám Bůh dá protijed?

Buďte muži Božími

Když za vedení Božího pracujeme na záchranu svých vlastních duší, nesmíme důvěřovat sami sobě a domnívat se, že se můžeme sami zachránit. Usilujeme-li o to celým srdcem, celou duší a mocí, musíme všecko konat v Ježíši a skrze Něho. Ale pravda, jak je v Ježíši musí být vnesena do srdce, života, domova i do církve. Pán chce použít potrubí, které připravil pro vylití své milosti.

Ó, kéž by moji bratři byli muži podle vzoru Božího, aby zaujali svá místa ve velkém tkanivu lidstva a uvědomili sis, že jsou částí velkého celku Božího ve stvoření a vykoupení. Buďte jen muži Božími a potom učiníte rozhodný pokrok v křesťanském životě.

Prostředky jsou převěděny a opatřeny a nikdo nebude mít omluvy pro své hříchy. Když nad nimi nezvítězíte, jsou pro to důvody. Pak nebudete poslušní zjevené vůli Boží, nebudete se modlit, nebudete usilovat, nebudete potírat zlé návyky a nesvaté myšlenky. Či jste snad silnější než Bůh? Můžete, nebo máte dosti odvahy zápasit s Věčným? Nejste-li si jisti soudem Božím, nejste-li zajištěni před Jeho pomstou, nechoďte po svých vlastních, zlých cestách. Vzchopte se a vzepřete se satanovi. Učiňte něco a to hned. Čiňte pokání, vyznejte své hříchy a odvrzte je. Den ohne a bouře se již chystá přijíti na náš svět. Přizpůsobte svůj život prostým požadavkům Slova Božího. Hledejte na modlitbách a bděních pomoc Boží a Ducha svatého a budete víc, než vítězové v síle Toho, který vás zamiloval. Čtěte: 1:Jan 4,10.

Pro další studium: 5T 2O7-216.