Jak se lid Boží blíží nebezpečím posledních dnů, radí se satan vážně se svými anděly o nejúspěšnějším plánu, jak zvrátit jejich víru. Vidí, že populární masové církve již jsou ukolébány ve spánek jeho podvodnou mocí. Tím, že vzbuzuje v nich zalíbení ve zchytralosti, může je svými lživými zázraky nadále držet pod svým vlivem. Proto posílá své anděly, aby kladli léčky zvláště těm, kteří očekávají na druhý příchod Kristův a snaží se zachovávat všechna přikázání Boží.

Velký podvodník praví: „Musíme hlídat ty, kteří obracejí pozornost lidu na Sobotu Hospodinovu, přivedou mnohé k tomu, aby poznali požadavky Zákona Božího. Totéž světlo, které odhaluje pravou Sobotu, odhaluje též službu Kristovu v nebeské svatyni a ukazuje, že právě pokračuje poslední dílo pro spásu člověka. Udržujte ducha lidu v temnotě, dokud nebude toto dílo skončeno a zajistíme si tak svět i církev.

Dále říká: „Sobota je tou velkou otázkou, která rozhoduje o soudu duší. Musíme vyvyšovat vlastní sobotu - neděli. Způsobili jsme, že byla přijata jak světáky, tak i členy církve. Nyní musí tedy být církev přivedena ještě k tomu, aby se spojila se světem pro její zachování. Musíme pracovat znameními a zázraky, abychom zaslepili jejich oči a přiměli je, aby odložili rozum a bázeň Boží a následovali zvyků a tradic.

Ovlivní populární kazatelé, aby odvrátili pozornost svých posluchačů od přikázání Božích. To, co Písmo prohlašuje za dokonalý Zákon svobody, má být představováno jako jho a nevolnictví. Lid přijímá výklad Písma od svých kazatelů a sám v něm nebádá. Proto, když bude pracovat skrze kazatelé, bude moci lid ovládat dle své vůle.

Dále praví velký podvodník: „Ale naším hlavním zájmem je umlčet tuto sektu světitelů Soboty. Musíme proti nim vyvolat lidové masové rozhořčení. Získáme velké a světsky moudré muže na naši stranu a vnukneme mocným, aby vykonali naše úmysly. Potom bude neděle, kterou jsem já ustanovil, vynucena těmi nejpřísnějšími a nejpřesnějšími zákony. Ti, kteří jich nebudou dbát, budou vyhnáni z měst, vesnic a vydání na pospas hladu a odříkání Až budeme mít jedenkrát moc ve svých rukou, ukážeme, co dovedeme udělat s těmi, kteří nebudou chtít upustit od věrnosti a oddanosti Bohu. Přimějme římskou církev, aby ukládala vězení, mučení a smrt těm, kteří odmítli ustoupit jejímu výnosu a předpisu. A až nyní uvedeme v soulad protestantské církve i svět s touto pravou rukou naší mocí, získáme konečně zákon, který nám dovolí vyhubit všechny, kteří se nebudou chtít podřídit naší moci. Bude-li za znesvěcení naší neděle vyhlášen trest smrti, přistoupí v řadách zachovatelů přikázání mnozí na naši stranu”.

„Ale dříve, než přikročíme k těmto krajním opatřením, musíme vyvinout všechnu svou moudrost a vynalézavost, abychom oklamali a svedli všechny ctitelé pravé Soboty. Můžeme jich mnoho odloučit od Krista pomocí světáctví, choutek a pýchy. Mohou se domnívat, že jsou v bezpečí, jelikož věří pravdě, ale jejich hovění chutěm a nižším vášním, které zmatou úsudek a zničí jejich schopnost rozeznávat a zapříčinit jejich pád”.

„Jděte a spijte vlastníky půdy a peněz v péči o jejich vlastní život. Předveďte jim svět v nejpřitažlivějším světle, aby zde ukládali své poklady a upjali svá srdce k časným věcem. Musíme učinit, co nám jen bude možno, abychom zachránili, aby ti, kteří pracují ve věci Boží, nemohli získat prostředky, kterých by použili proti nám. Držte peníze v našich vlastních řadách. Čím více prostředků budou mít, tím více uškodí našemu království, odváděním našich poddaných. Zařiďte, aby více pečovali o peníze, než o budování Kristova království a o šíření pravdy, kterou nenávidíme a nemusíme se pak obávat jejich vlivu, neboť víme, že každá sobecká a chamtivá osoba padne do naší moci a bude nakonec oddělena od lidu Božího”.

„Skrze ty, kteří mají pouze formu zbožnosti a neznají její moci, můžeme získat mnohé, kteří by nám jinak uškodili. Milovníci zábav, více než milovníci Boží se stanou našimi nejzpůsobilejšími pomocníky. Ti, z této třídy lidí, kteří jsou schopni a chytří, ti nám poslouží za vnadidlo, lákající druhé do našich nástrah. Mnozí se nebudou jejich vlivu obávat, poněvadž vyznávají tutéž víru. Takto je přivedeme k závěru, že jsou požadavky Kristovy méně přísné, než kdysi věřili a že přizpůsobením se světu budou mít větší vliv na světáky. Takto budou odvádět od Krista a pak již nebudou mít síly, aby mohli odolávat naší moci a za krátko budou ochotní zesměšňovat svou dřívější horlivost a oddanost”.

„Dokud neudeří ale velká rozhodující rána, musí být naše úsilí proti zachovávatelů přikázání neúnavné. Musíme být přítomni ve všech jejich shromážděních. Na jejich konferencích velmi utrpí naše věc a musíme být velmi bdělí a použít všeho svého svůdnického umění, abychom zabránili duším v naslouchání pravdě a možnosti, aby jí byly dotčeny”.

„Budou mít na kolbišti za své nástroje muže, trvající na falešných doktrinách, smíšených právě tolik s pravdou, aby byly s to klamat duše.

Budou mít také nevěřící, kteří budou vyjadřovat pochyby o varovném poselství Hospodinovu Jeho církvi. Kdyby lidé četli a věřili tomuto napomínání, měli bychom málo naděje na vítězství. Ale budeme-li moci odvrátit jejich pozornost od těchto výstrah, nepoznají naši moc a zchytralost a nakonec je uvidíme bezpečně v našich řadách. Bůh nepřipustí, aby jeho Slovo bylo beztrestně zlehčováno, budeme-li duše moci po nějakou dobu zdržovat v klamu, bude jim Boží milosrdenství odňato a On je ponechá naší plné nadvládě”.

„Musíme způsobit zmatek a rozdělení. Musíme zničit jejich strach o vlastní duše a vést je ku kritizování, k souzení, k obviňování a zatracování mezi sebou, aby hýčkali v sobě sobectví a nepřátelství. Pro tyto hříchy nás Bůh vyobcoval ze své přítomnosti a všichni, kteří budou následovat našeho příkladu, stihne podobný osud”.

Pro další studium: CO 37, 593-602, EW 71-73.