2. Srpna 1896

Moje pozornost byla obrácena k instrukci, kterou Bůh milostivě udělil v pracovnicích evangelia. Vstala jsem ve tři hodiny ráno a četla o tom, v malé knížečce nazvané PŘEDSEDOVÉ VÝBORU, na straně 232. Tytéž věci mi byly opět předkládány. Chtějí se naši bratři těchto věcí vystříhat? Nebo se chtějí odvrátit od světla? Předseda Generální konference má jednat podle daného světla a ne proti tomuto světlu. Církev bude poskvrněná, budou-li lidé zavírat oči před svědectvím, které Bůh ve své laskavosti dal a budou-li pokládat za moudrost chodit ve světle jisker vlastního křesadla. Takoví mužové postrádají kvalifikace, aby se mohli stát kazateli, nebo dokonce předsedy konference. Nečerpali radu z Pramene vší moudrosti.

Kdo je dosazen na místo předsedy výborů, musí vědět, že je srdce lidské převrácené a že potřebuje, aby bylo bdělostí a modlitbou přesně hlídáno. Hledá-li Pána svědomitě a vytrvale, dopomůže mu Bůh, aby se stal člověkem representativním a může mu být důvěřováno tak, jako Bůh důvěřoval Abrahamovi. Aby obstál, má zapotřebí plné výzbroje Boží, neboť musí bojovat dobrý boj víry a činit vše, čemu ho Duch Boží naučí. Jeho nepřátelé mohou být členy jeho vlastní domácnosti, jeho žena a děti, nebo to mohou být jeho vlastní zděděné, nebo pěstované sklony, které ustavičně hledí získat nadvládu, Člověk je lidského a vadného charakteru a musí o vítězství bojovat. Každý, kdo správně začíná, musí začít svým vlastním srdcem. Nechť stoupá k nebi horlivá modlitba z nepokryteckých úst: „Srdce čisté stvoř mi, ó Bože“ Žalm 51,12. A dostane se jí odpovědi: „A dám vám srdce nové“. Ez. 36,26.

Všichni se musí naučit svým lekcím, kteří se chtějí vydat na místo, kde budou zkoušení a zkušování Bohem, aby bylo zřejmo, zda mohou být každého dne zapsáni jako věrní a praví šafáři Bohem jim svěřených schopností. Ukázali, že pociťují bázeň Boží, ať již jednají s nadřízenými, podřízenými, nebo sobě rovnými. Musí pěstovat pravdu jako neochvějnou zásadu, aby mohla posvětit jejich duši. Stvořitelná, proměňující moc Ducha svatého učiní je společníky Ježíše Krista. Zápřeže ve jhu s Kristem mohou se stát více, než vítězi.

Člověk, který si je plně vědom, že je ve službě Ježíšově, bude toužit po Božím přátelství. Bude malým před Bohem, aby mohl být ničím a Bůh vším. Takový člověk je společníkem Kristovým, způsobilým předsedat svěřenému výboru. Dokáže-li, že je obezřetný, je připraven pro jakékoliv postavení, odpovídající jeho zkušenosti a schopnosti. Dejte církvím na srozuměnou, že takovému člověku má být důvěřováno a že má být podpírán. Mohou k němu jít a hovořit s ním. Takový člověk nebude nikdy pociťovat, že postačil bez stálé milosti Boží nést tíží díla svěřeného výboru. Nebude sám chtít konat dílo a sám nést odpovědnost. Moudrým vedením rozpozná schopnosti druhých.

Použije těch, kteří mají tyto schopnosti a pomůže jim a oni pomohou nést jeho břímě.

Zajedno s bratřími

Je sobecké, když muži, pociťujíce, že mají vykonat nějakou službu pro Boha, si přeji, aby byli sami se svým dílem a odmítají spojit se s těmi, kteří by jim mohli být nápomocni z obavy, že by se jim nedostalo všeho uznání za dobré dílo, jež si slibují sami vykonat. Toto velice brzdilo dílo Boží. Nechť bratr podpírá bratra. Spojte se poutem lásky Petra a Jana. Nechť každý povzbuzuje svého bratra, aby mu stál po boku a složil horlivě a se zájmem, jako společník ve velkém díle. Dva nebo tři se mohou spolu modlit, mohou společně zpívat chvalozpěvy svému Bohu a mohou vyrůstat v plnost postavy spolupracovníků s Bohem. Musí být dbáno dokonalého souladu. Všichni musí jako malé dítky sloužit Pánu s vědomím, že jsou větvemi téhož vinného rodného kmene.

Nechť vedoucí jednotlivých výborů chodí pokorně s Bohem a nebudou mít příčiny psát předsedovi Generální konference, aby nechal své práce a vyřizoval za ně jejich drobné záležitosti. I mnoho závažných záležitostí může být předloženo Bohu a On dá radu v každém jednotlivém výboru. Každý má přístup k Pánu. On je dosažitelnější, než předseda Generální konference. Ať si jen předseda Generální konference vychovává předsedy jednotlivých výborů, aby moudře pečovali o svou část morální zodpovědnosti na vinici Páně, kde jsou postaveni, aniž by skládali svá břemena na něho. Veďte tyto muže, mající nadání a schopnost vzhlížet k Bohu, aby mohli být jim cvičeni (vyučováni).

Učte je, aby chodili pro instrukce k Prameni spravedlnosti. Zpytujte Písma. „Všeliké Písmo od Boha jest vdechnuté a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti. Aby byl dokonalý člověk Boží, k všelikému skutku dobrému hotový“. 2.Tim.3,16-17. Jaká je tedy vaše omluva, že se odvracíte od Toho, který jest nekonečný v moudrosti, k časnému člověku, který je právě tak slabý, jako vy? Kdosi za vás trpěl, Spravedlivý za nespravedlivé.

Jak mnoho malicherných nářků a stížností napíší lidé na papír a vlévají do duší svých bližních. Jak je nemoudré neustále opakovat a sdělovat druhým věci, které byste raději měli podržet pro sebe. Nikdy neodnímejte nikomu odvahy, ani jediným napsaným slůvkem. Budete-li vždy jednat tak, jak vám přikázal Pán Ježíš, najdete pomoc: „Pojďte ke mně všichni, kteříž pracujete a obtížení jste a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na sebe a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem a naleznete odpočinutí dušem svým“. Mat,11,28-29. Pán Bůh dal přemíru důkazů své ochoty nésti naše břímě. Pozvedáte-li Jeho břemena, pozvedá On vás a břemena též. Zve všechny, kteří pracují a obtížení jsou: „Pojďte ke mně všichni“. Není vám řečeno, že musíte chodit po světě a vypravovat o svých těžkostech a skládat svá břemena na bližní. „Aj, já s vámi jsem“, praví Kristus, „až do skonání světa“. TM 331

Varování před politickými zápletkami

27. prosince 1896

Psáno pro zasedání Generální konference v r. 1897:

Musím promluvit několik slov k našim bratřím, kteří se mají shromáždit na konferenci

v r. 1897. Stávající finanční spor mně byl představen jako jeden z mistrovských kousků satanových v těchto posledních dnech. Pracuje zde moc zdola, řídící se návodem velkého nepřítele. Měla jsem za to, že náš lid bude postupovat mírně a jednat velmi obezřetně a bude zdrženlivý ke všem těmto novým výnosům, týkajícím se oběživa. Změna oběživa není úmyslem Božím. Co způsobí? Vyvolá takový stav věcí, který přinese útisk a velkou bídu chudým. Je jedním ze satanových plánů a domnívala jsem se, že ti, kteří věří pravdě, nebudou ani v nejmenším na pochybách, oč zde běží. Ale během roku 1896 byla mně ona záležitost tak předvedena, že se třesu o náš lid. Mohla jsem slyšet rozhovor mužů v našich institucích, požívajících důvěry, kteří se přeli o různých názorech v této věci s velkým zápalem. Bylo mně dáno světlo, že je to lest, kterou zaranžoval satan, aby vyvolal neštěstí.

Chtěli bychom vědět, jak bychom se nejlépe mohli líbit našemu Spasiteli? Nikoli tím, že bychom se pouštěli do politických hovorů, ani na kazatelně a ani mimo kazatelnu. Ale tím, že budeme s bázní a s třesením dbát každého slova, které proneseme. Kde se lid shromažďuje, aby uctíval Boha, tam nedopusťte, aby bylo proneseno a promluveno jediné slovo, které by obracelo mysl od velkého ústředního zájmu, - Ježíše Krista a to ukřižovaného. Nechť je nám poselství třetího anděla břemenem výstrahy. Ničím vedlejším se nemáme zabývat. Břímě díla je: „Kažte slovo“. Někteří mají zkušenost v kázání a práci pro záchranu duší, za které položil Kristus svůj drahocenný život. Dílo Boží je zvláštním podnikáním, které zaujme každého, kdo pase stádo Boží. Nyní nadešel čas, kdy budou slyšeny hlasy: „Zde je cesta, kráčej po této stezce“. Ale Pán Ježíš praví: „Ty následuj mne“. „Kdo mne následuje, nebude kráčet v temnotách“. Jan 8,12. Záchrana duší má být naším osobním dílem a nic není tak důležité, aby to mohlo naši mysl od toho odvrátit. Kristus přišel na náš svět, aby spasil duše, aby šířil světlo uprostřed mravní temnoty. Slyší živý hlas: „Já jsem ta cesta, pravda i žovot“.

Nemíchejte se do politiky

Byla jsem udivena, když jsem viděla lidi, kteří si činí nárok na to, že věří pravdě pro tuto dobu, která je naplněna vzrušením nad událostmi, týkajícími se Pána Ježíše a věčných zájmů. Nikoli, ale zdají se býti podivně vzrušeni ohledně měny…. Někteří kazatelé se vyznamenávali tím, že promítali tento předmět i do svých úvah. Byli prudce vzrušeni, zastávali se jedné strany v otázkách, jejichž břemeno na ně Bůh nevložil. Zdá se, že tito lidé měli pořádnou dávku sebedůvěry. Ale sami opravdu nevěděli, zda mají zásady, mající svůj původ v radě nebeské, nebo v radě satanově.

Charakter rádců, pomocníků a členů výboru

Ve svých instrukcích Mojžíšovi oznámil Pán velmi jasně charakter těch, kteří měli zastávat důležité postavení rádců. Mají být „muži stateční, bohabojní, muži pravdomluvní, kteříž v nenávisti mají lakomství“. Rada Hospodinova je zvláštním způsobem přehlížena. Mužové požívající svaté důvěry nedbají toho, jsou-li pokáráni. Někteří, kteří již po léta zastávali místa pomocníků členů výborů, opovážlivě prohlásili, že nepřijmou daná svědectví. Prohlásili vítězoslavně, že mnoho našich nejodpovědnějších mužů již ztratilo víru ve svědectví sestry Hite. Takto byli posíleni zavrhovatelé pravdy ve své nevíře, poněvadž cítili, že mají dost silné spojence. Mužové, kteří měli světlo, chodili proti světlu. Tato slova jsou příhodná, klesla na ulici pravda a pravost nemá průchodu“. Hz. 59,14. Malárie nevěry rozlila své smrtelné ovzduší do našich řad na blízku i v dáli. To vše bylo jasně vyloženo, avšak po léta zůstalo nezměněno. Může být za takových okolností očekávána přízeň Boží? ….

Studujte Boží metody

Jako lidé bychom měli studovat Boží plány navedení Jeho díla. Pokud dal ohledně něčeho své direktivy, měli bychom pečlivě dbát, jak zachovávat Jeho výslovné přání. Toto dílo si zasluhuje zvláštní pozornosti. Není moudré zvolit jednoho muže za presidenta Generální konference. Dílo Generální konference se rozrostlo a některé záležitosti se zbytečně zkomplikovaly. Ukázala se potřeba ostrovtipu a obezřetnosti. Mělo by dojít k rozdělení pole, nebo nějaký plán jiný by měl být vyvýšen, aby se změnil nynější stav věcí.

President Generální konference by měl mít volnost v rozhodování, kdo mu mají stát jako rádcové po boku. Takoví, kteří zachovávají cestu Hospodinovu, kteří si uchovávají a chrání jasné rozpoznání a pěstují náboženství v rodině, takoví jsou bezpečnými rádci. O jednom takovém praví Zpytatel srdcí: „Nebo znám jej, protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy a činili spravedlnost a soud“. On. 18,19. Prezident Generální konference potřebuje rádce takového charakteru, jaké Bůh vybral pro Mojžíše. Je to jeho výsadou vyjádřit alespoň, kterým mužům by dával přednost, jako svým rádcům. Je jeho výsadou rozlišovat mezi sloužícím Bohu, nebo Jemu nesloužícím. Ale byl zasažen zvláštní slepotou. Na lidskou mysl byl vyvíjen tajemný a mocný vliv a to bylo to nejtrapnější a nejbolestnější. Po celá léta byl Bůh zneuctíván.

Mám Slovo Páně pro předsedy výborů. Mají na sebe vzít odpovědnosti, zahrnuté v důvěře v ně kladené. Ve své práci se nemůžete odpovídat lidskému měřítku, ale měřítku díla Božího. Nebudete-li to činit, nebudete-li co nejvážněji hledat Pána, nebudete-li nositeli břemen, ale budete-li chtít složit celou tíhu své odpovědnosti na presidenta Generální konference, pak se budete sami týden po týdnu, měsíc po měsíci diskvalifikovat pro dílo Boží. Měli byste je opustit a zaměřit se na všední obchodní transakce, které vám neukládají tak rozhodným způsobem věčnou odpovědnost.

Předsedové výborů, apeluji na vás ve jménu Pána Ježíše: Hledejte Hospodina, pokud může nalezen být, vzývejte ho, pokud blízko jest. Opusť bezbožný cestu svou a člověk nepravý myšlení svá a nechť se navrátí k Hospodinu a slituje se nad ní a k Bohu našemu, neb je hojný k odpuštění“. Hz.. 55,6-7. Buďte sebeobětavými misionáři, mužové rozvahy, mužové, kteří chtějí věrně a poctivě nést své odpovědnosti. Posaďte se k nohám Ježíšovým a učte se poznávat Jeho vůli. Musíte být horlivými. Neučte svým myšlenkám, svým plánům, svým názorům a zásadám. Ale učte Slovu Božímu - Slovu Hospodinovu.

Vaše modlitebné týdny nekvalifikují žádného z vás k velkým a slavnostním odpovědnostem, jestliže po těchto modlitebních týdnech pocítíte, že je vaše dílo skončeno a jestliže po pohlédnutí do velkého mravného zrcadla odejdete a zapomenete, jakým člověkem jste, není to pouhá služba jednoho dne, která by postačila potřebám duše. Musíte neustále a vytrvale přicházet do pokladnice Páně, abyste se sytili tělem a krví Syna Božího. Náboženství nesmí být zlehčováno, když bylo toto svědectví psáno, ani dnes, 1896, nebo 1897.

Vyprostěte se ze světských vlivů

Ti, kteří se podílejí na Božské povaze, mají se vymanit ze světských vlivů, z prázdných radovánek a mají se posadit k nohám Kristovým v srdečném společenství se svým Vykupitelem. Ustaňte se svým nevěřícím trápením. Když ustrašení učedníci viděli hladový zástup na břehu jezera, zmocnily se jich pochybnosti a proto se tázali: „Máme jít do vesnice nakoupit, abychom jim mohli dát jíst“? Právě tak se táží nyní na mnohých konferencích: Máme poslat do Battle Creeku, aby někdo přišel a měl s námi shromáždění, oživil a nasytil nás? Co pravil Kristus? Ne. Přikázal zástupu, aby se posadili po padesáti, nebo po stu do trávy. Uposlechli tohoto příkazu a posadili se v dlouhých řadách do trávy. Ježíš vzal pět bochníků a dvě rybičky z rukou učedníka, vzhlédl k Otci vzhůru a prosil Ho, aby požehnal tomuto hubenému příspěvku. Potom kladl do rukou učedníků pokrm, aby jej rozdělili. Sotva dostačující zásoba pod rukama jeho učedníků a On měl neustále čerstvou zásobu pro své učedníky, aby mohli podělit hladový zástup tak, až všichni měli dost. Potom bylo slyšet slova: „Seberte zbylé drobečky, aby nic nepřišlo nazmar“. Byl sebrán nadbytek potravy.

Toto je lekce pro všechny v jejich duchovní zkušenosti. Jak velikého soužení by byli lidé uchráněni, kdyby jen důvěřovali Bohu. Chléb života má být dán potřebným duším. A jaká práce je často okolo této prosté záležitosti. Konají se dlouhé porady, vymýšlejí se plány a nové metody, vyvíjí se neustále úsilí o uspořádání různých besídek, aby byl lid přitažen do modlitebny, nebo do sobotní školy Jako učedníci kladou i pracovníci otázku: „Máme jít do vesnice nakupovat? Pokorné srdce, víra a modlitba dokáže mnohem více, než vaše dlouhé porady. Naslouchejte Spasitelovu pozvání. Sehněte svou šijí pod Jeho jho. Přijměte Jeho břímě. Přijímejte, co vám nabízí. On prací: „Jho mé zajisté jestiť rozkošné a břímě mé lehké“. Mat. 11,3O.

Toto tušení a očekávání strašlivých těžkostí nemusí být. Musíme jísti a píti Slovo života, které je představováno požíváním a pitím těla krve Kristovy. Ti, kdo znají pravdu, musí být vychováni k tomu, aby je přijímali od svých vlastních pastýřů, aby se za ně modlili a v něm se cvičili. Pak porostou duše ve víře a v moudré známosti. Přijmou chléb života a stráví jej. „Začátek učení toho osvěcuje a vyučuje sprostné rozumnosti“. Žalm 119,130. Pravda musí vstoupit do srdce i mysli. Více, mnohem více modlení a méně dlouhých kázání poslouží lépe zdraví těla i duše.

Peníze byly vydány na vyslání mužů do Jeruzaléma, aby shlédli místa, kde Ježíš putoval a učil, ač máme vzácného Spasitele blízko sebe, ač Jeho přítomnost je s námi a můžeme mít Jeruzalém ve vlastních domech a církvích. Můžeme rozeznávat Jeho čerstvé šlépěje, můžeme prožívat Jeho slova a mít život věčný. Musíme jej více studovat, musíme více uvažovat a musíme vypěstovat více společenství s Kristem. Potřebujeme jen naslouchat tichému, něžnému hlasu a zůstávat vírou v lásce Kristově. Měli bychom více zdravých zkušeností a stali bychom se silnějšími křesťany.

Máme přebytečná kázání, ale my potřebujeme poznávat a přijímat Slovo! Všechna pomoc ze zámoří nemůže tomuto nedostatku odpomoci. Domácí misijní dílo musí započít domácími misionáři. Bůh není spokojen se sobeckým výmyslem dávat tolik výhod těm, kteří pravdu znají, kteří měli příležitost pochopit mnohem více z pravdy, než provádějí. Tisíce a statisíce jsou dosud v nevědomosti, hynou bez Krista. A přece se věnují peníze, čas i práce té třídě lidí, která se stále učí a přesto není nikdy s to, dojít pravdy a vlastní zkušenosti, protože nechce pravdu prakticky prožívat.

Ti, kteří jsou hotovi konat službu, jsou těmi, kteří se nejvíce sytí Kristem. Čtěte a studujte Jeho Slovo, pijte z inspirace Jeho Ducha a přijměte Jeho milost, nikoli proto, abyste hromadili poklady, ale abyste mohli dávat i druhým. Aby mohli učitelé vyučovat druhé, musí nejprve sami být žáky Kristovými. V každé církvi jsou Marty. Vyvíjejí intensivní náboženskou činnost a činí mnoho dobrého, ale potřebujeme též charaktery Marie. Ti, nejhorlivější pracovníci potřebují se učit u nohou Ježíšových.

Pro další studium: GW 271,272, 446-448, 5T 370-381, 7T 91-93.