Hobart, Tasmania, 1.5.1895
Mnozí již odrostli své adventní víře

Jelikož nastala přemíra nepravostí, vychladla láska mnohých. Je jich mnoho, kdo odrostli své adventní víře. Žijí pro svět, pravíce v srdci svém to, co by si přáli, aby nastalo: „Prodlívá Pán můj přijíti“. Mat.24,48 a bijí spoluslužebníky. Činí tak z téže příčiny jako Kain, když zabil Abela. Abel byl rozhodnut uctívat Boha podle Jeho direktivy. To se však nelíbilo Kainovi. Myslel, že jsou jeho vlastní plány nejlepší a že Pán se s tím spokojí. Kain neuznal ve své oběti svou závislost na Kristu. Myslel, že bylo s jeho otcem Adamem krutě nakládáno, když byl vyhnán z ráje. Myšlenka, že by měl míti tento hřích stále na mysli a obětování krve zabitého beránka, jako vyznání úplné závislosti na moci mimo jeho samého, byla utrpením pro vysokomyslného ducha Kainova. Jelikož byl starší, měl Abel podle jeho mínění následovat jeho příkladu. Když však byla oběť Abelova Bohem přijata, když posvátný oheň ztrávil oběť, dostoupil hněv Kainův vrcholu. Bůh se snížil, aby mu věc vysvětlil, ale Kain se nechtěl usmířiti s Bohem a nenávidě Abela, poněvadž mu Bůh projevil svou přízeň. Tak se rozhněval, že zabil bratra svého.

Pán je ve sporu se všemi lidmi, kteří říkají ve své nevíře a pochybnosti, že Pán prodlévá přijíti a kteří bijí své spoluslužebníky a jedí a pijí s opilci - pracujíce na těchže zásadách - jsou zpiti, ale nikoli vínem, vrávorají, ale ne pro silný nápoj. Satan ovládl jejich mozek a oni nevědí, oč klopýtli.

Následek odloučení se od Boha

Jakmile se člověk odloučí od Boha a jeho srdce se nenachází pod podmaňující mocí Ducha svatého, probudí se v něm vlastnosti satanovy a počíná utiskovati své bližní. Jeho vliv je opakem pravdy, poctivosti a spravedlnosti. Tento sklon se jeví v našich ústavech, nejen ve vztazích pracovníků mezi sebou, nýbrž v přání, aby mohl jeden ústav kontrolovat a ovládat všechny ostatní ústavy. Mužové, jímž je svěřena velká odpovědnost, ale kteří nemají živého spojení s B hem, pracovali a pracují navzdory Ducha svatého. Poddávají se témuž duchu jako Chore, Dátan a Abiron a jako Židé za dnů Ježíšových. (Viz Mat. 12,22-29, 31-37). Bůh znovu a znovu varoval tyto muže, ale oni nedbali a měli odvahu pokračovat tímže životem.

Přečtěme si slova Kristova u Matouše 23,23. „Běda vám zákoníci a farizeové, pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu a opouštíte to, což těžšího jest v zákoně, soud a milosrdenství a věrnost. Tyto věci měli jste činit a onech neopouštět. Tato obžaloba je pronesena jako výstraha všem těm, kteří „zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř jste plní pokrytectví a nepravostí“. Mat. 23,28. Říkají: „Jsme osvobození od všech těchto věcí“. Říkají též:“Kdybychom byli za dnů otců našich, nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků. Protož praví Ježíš: „Osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali“. Mat. 23,30-31. Jaké zde máme naučení, jak hrozné a rozhodné! Ježíš pravil: „Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitelé a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete a některé z nich bičovati budete v školách svých a budete je honiti z města do města“. Mat. 23,34.

Toto poselství se doslova naplnilo na Židech v jejich zacházení s Kristem a na poslech, které jim Bůh poslal. Chtějí lidé následovat v těchto posledních dnech příkladu těch, které Kristus odsoudil?

Tyto strašlivé předpovědi se dosud plně nevyjevily, ale jestliže Bůh šetří jejich životy a oni živí téhož ducha, který vyznačoval jejich působení před shromážděním v Mineapolis i po něm, pak se plně ztotožňují se skutky těch, kteří zavrhli Krista, když byl na této zemi.

Nebezpečí posledních dnů visí nad našimi hlavami. Satan se ujímá vlády nad každou duší, která se se vší rozhodností nepoddává vládě Ducha Božího. Někteří živí nenávist proti mužům, kterým Bůh svěřil zvláštní poselství tomuto světu. Započal i své ďábelské dílo v Mineapolis. Později, když viděli a cítili působení Ducha svatého, dosvědčujícího, že ono poselství bylo od Boha, nenáviděli je ještě více, poněvadž bylo svědectvím proti nim. Nedovedli pokořiti svých srdcí a káti se, nedovedli dáti Bohu slávu a nedovedli se zastati pravdy. Pokračovali ve svém vlastním duchu naplnění závistí, žárlivostí a podezříváním tak, jak činili Židé. Otevřeli svá srdce nepříteli Boha i člověka. A tito mužové zaujímali postavení důvěry a formovali dílo dle vlastní podoby, jak jen jim bylo možno…..

Výzva ku pokání

Ti, kteří jsou nyní prvními, kdo byli nevěrní věci Boží, budou brzy posledními, nebudou-li se káti. Nepadnou-li spěšně na skálu a nebudou-li rozražení a znovuzrození, budou pokračovat v hýčkání ducha, kterého dosud hýčkali. Nerozeznali sladkého hlasu milosti. Biblické náboženství, v soukromí i na veřejnosti, patří u nich minulosti. Horlivě vytáhli proti nadšení a fanatismu (vášeň). Víra, volající k Bohu, aby zmírnil lidské utrpení, víra, kterou Bůh uložil vyznávati svému lidu, tato víra je nazývána fanatismem. Ale je-li na této zemi něco, co by nadchlo člověka posvěcenou horlivostí, je to pravda, která je v Kristu Ježíši. Je to veliké, velkolepé dílo vykoupení. Je to Kristus, učiněný nám moudrostí, spravedlností, posvěcením a vykoupením.

Bůh často ve své prozřetelnosti oznámil, že nic menšího, než zjevená pravda Slova Božího, může odvrátit člověka od hříchu, nebo zachovati ho od přestupků. Toto slovo, které zjevuje trestnost hříchu, má moc nad lidským srdcem, má moc učiniti člověka spravedlivým a takovým ho uchovati. Pán pravil, že Jeho Slovo má býti studováno a posloucháno. Má býti převedeno do praktického života. Toto Slovo je tak neměnitelné, jako charakter Boží - totéž včera, dnes i na věky.

Pravé vnuknutí, nadšení

Je-li vůbec něco na našem světě, co by mohlo inspirovat (vnuknutí) nadšení, je to kříž Golgatský. „Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž, abychom synové Boží slouli. Protož svět nezná nás, že jeho nezná“. 1.Jan 3,1. „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v Něho, nezahynul, ale měl život věčný“. Jan 3,16. Kristus má býti přijat, má býti v Něho uvěřeno a má býti vyvýšen. Toto má býti předmětem rozhovoru - drahocennost a vzácnost Krista.

Pravda má býti nastolena na trůn v našem srdci.

V Battle Creeku je třída lidí, majících pravdu vštípenou do srdce. Je to pro ně mocí Boží ku spasení. Ale není-li pravda nastolena na trůně srdce a nenastane-li rozhodný přechod ze tmy do světla, ti, kteří nesou posvěcenou odpovědnost, jsou služebníky temna, slepí vůdcové slepých. „Jsou oblakové bez vody, jimiž vítr sem i tam točí, stromové uvadlí, neužiteční, dvakrát mrtví a vykořenění“. Juda 12. Bůh požaduje, aby každá duše, vzývající Jeho jméno, měla pravdu ve svém srdci. Doba, ve které žijeme, toho vyžaduje. Věčnost toho vyžaduje. Čisté náboženství toho vyžaduje.