Cooranbong, Austrálie, 14.6.1896

Drahý bratře a sestro ----:

Večer minulého pátku jsem s vámi rozmlouvala o vašich pracovních metodách. Nebeský strážce nám stál po boku a přála bych si, abych dovedla napsat každé slovo, které pronesl, ale obávám se, že toho nesvedu. Ty jsi řekl: „Přál bych si znát svou povinnost. Necítím se jaksi spokojen s výsledkem své práce“. V odpověď bylo slyšet hlas vedle nás: „Měj důvěru v Boha, uč se od Něho. Když se dotýkáš svatých pravd Slova Božího, vyzdvihuj Krista, máte velmi zapotřebí naučit se Kristovu způsobu učení. Když vyučujete lid, uvádějte jen několik podstatných bodů a soustřeďte myšlenky na tyto body. Uvádíte ve svých úvahách nedůležité myšlenky. Ty nejsou vždy !vůní života k životu“, a nevztahují se přímo na váš text. Tím, že odbočujete z přímé linie a vnášíte to, co odvádí mysl od předmětu, oslabujete vše, co jste řekli před tím.

Nesouvislé podávání pravdy

Bůh si nepřeje, abyste se domnívali, že jste puzeni Jeho Duchem, když odbíháte od tématu a vnášíte cizí věci, mající za účel pokárání, nebo výtku, které by neměly být jmenován ve spojitosti se slovy slavnostní a posvěcené pravdy. Když tak činíte, promarňujete svůj vliv a oslabujete dojem, užitečný pro naučení, výtku, nápravu a spravedlnost. Zmařili jste mnoho vzácných myšlenek tím, že jste je smísili s jinými myšlenkami, které vám právě napadly, ale které se nevztahují přímo k tématu. Co jest daleko vzdáleno od udaného tématu, nemá mít místa ve vašich úvahách.

Na tomto světě jsou duše, hlasitě volající po živém Bohu. Ale ubohá lidská přirozenost je krmena nevhodným pokrmem. Ve sborech jsou předkládány hladovějícím a žíznícím duším neuspokojující přednášky. Tyto úvahy nejsou oním Božským projevem, který dojímá mysl a vyvolává žár v duši. Posluchači nemohou říci: „Zdaliž srdce naše v nás nehořela, když mluvil nám na cestě a když otvíral nám Písma“? Luk. 24,32. Lidu se podává přemíra žvastů, ale to neprobudí přestupníky, nebo neusvědčí duše ze hříchu. Duše, které přicházejí, aby slyšely, potřebují jasné, přímé podání pravdy. Ti, kteří ochutnali ze Slova Božího, přebývali dlouho v ovzduší, kde není Boha a touží po božské přítomnosti.

Opašte bedra své mysli, vyzbrojte se, abyste mohli přijatelně hlásat pravdu Boží. Kažte pravdu v její prostotě, ale nechť jsou vaše úvahy krátké. Setrvávejte se vší rozhodností na několika důležitých bodech. Uvědomte si, že v každém okamžiku Duch Boží musí být s vámi přítomen, neboť jen On může vykonat to, co vy sami ze sebe vykonat nemůžete. Jste-li zatíženi nepříjemným charakterem, zbavte se ho buď osobní práci, nebo vážnou modlitbou dříve, aby od vás odňal toto břemeno. Držte se rozhodně několika málo bodů. Dávejte lidu čistou pšenici, pečlivě prosetou ode všech plev. Hleďte, aby vaše úvahy neobsáhly toliko, že by bylo vidět slabost, místo pevných důvodů.

Předkládejte pravdu tak, jaká je v Kristu Ježíši, aby si naslouchající odnesli ten nejlepší dojem.

Zlo dlouhých kázání

Mluvte krátce. Vaše úvahy jsou obvyklé dvakrát tak dlouhé, než by měly být. Je zcela možné zacházet s dobrou věcí tak, že ztratí svou vůni. Když je úvaha příliš dlouhá, pozbavuje poslední část kázání síly a zájem o to, co předcházelo. Nebásněte, ale mluvte k věci. Dávejte lidu skutečnou manu nebeskou a Duch bude svědčit vašemu duchu, že to nemluvíte vy, ale že Duch svatý mluví skrze vás. Učitel Slova Božího musí nejprve sám mluvit s Bohem a potom se může postavit před lid s Duchem, působícím na jeho mysl. Bude-li věrně spolupracovat s Kristem, dojde naplnění zaslíbení: „Aj, já s vámi jsem po všechny dny“. Mat. 28,20.

Dbejte, abyste nikdy neztratili vědomí přítomnosti božského strážce. Pomněte, že nemluvíte pouze k neosvícenému shromáždění, ale k někomu, koho byste měli vždy uznávat. Mluvte právě tak, k hladovějícím a žíznícím a beránkům Božím, kteří musí být nasyceni, jako byste mluvili před celým nebeským Vesmírem.

Kažte Slovo

Ti, kteří si činí právo na kázání Slova, měli by také Slovo kázat, majíce vždy na paměti, že jsou spolupracovníky Božími. On jest jejich silou a bude-li příležitost, bude pracovat za ně. Jsou-li pokorní, nespoléhají-li na vlastní domnělou moudrost a schopnost, vloží Bůh argumenty do jejich mysli a bude mluviti jejich ústy. On taktéž ovlivní i mysl posluchačů a připraví tak jejich srdce ku přijetí zasévané setby.

Milý bratře, denní práce musí být tebou konána mocí Boží, nebo se tu postaví po boku místo Ducha svatého, nepřítel Boha i člověka. Pod jeho vlivem se ukáže oslabení tvé práce. Nejvzácnější body naší víry, týkající se spásy duše budou ve tvých rukou zkresleny a zkomoleny.

Dokud nezměníš způsob své práce, budeš poskytovat nesprávnou a nedostatečnou výchovu těm, s kterými pracuješ. Nechť se tvé srdce láme a zápasí v touze po Bohu - živém Bohu. Nedopusť, aby cokoliv odvádělo tvé myšlenky od díla Božího k nedůležitým věcem. Pracuj se vší vážností a zbožností, sílou, kterou ti Bůh daroval a volej církev, aby s tebou pracovala. Nespoléhej se na sebe, ale opírej se o ujištění, že Bůh je předním dělníkem. Ty jsi pouze Jeho služebníkem, tvoje práce spočívá v hlásání Jeho Slova: „Božíť jsme zajisté pomocníci!. 1.Kor. 3,9.

Sebezapření

Neosobuj si žádnou slávu. Nepracuj s rozdělenou myslí, pokoušeje se sloužit zároveň sobě i Bohu. Vyřaď svoje „já“. Nechť tvá slova vedou znavené a obtížené, aby složili svá břemena u Ježíše. Pracuj, jak bys Ho viděl po své pravici, ochotného dát svou sílu a Všemohoucí moc v jakékoliv těžkosti.

Pán jest tvým rádcem, tvým vůdcem, hlavou tvého spasení. Předchází před tvým obličejem, aby bojoval a přemáhal. Oddej se mu duší i tělem a zapuď všechny ohledy k sobě. Zapři se, vezmi svůj kříž a pracuj vážně pro svého Mistra. Nevydávej v dlouhých úvahách zbytečně všechny své síly. To vyčerpává všechnu životní energií tak, že ti zbývá jen nedostačující síla pro nejdůležitější část díla. - službu dům od domu.

Práce evangelisty

Vyučování Písma, modlitby v rodinách - to je práce evangelisty a toto dílo musí být spojeno s vašim kázáním. Je-li to přehlíženo a zanedbáváno, setkává se i kázání s naprostým neúspěchem. Musíš být co nejbdělejší. Ty a tvá manželka se musíte osobním úsilím co nejvíce sblížit s lidmi. Učte je, že láska k Bohu musí proniknout do nejtajnějších svatyní vašich domovů. Bude-li toto vaším přáním, bude s vámi zůstávat moc Ducha svatého, aby vám ve vaši práci pomáhal.

Přinášíme poslední poselství milosti hynoucímu světu a Bůh od nás požaduje, abychom vnášeli život a moc do našeho díla. To můžeme jedině s pomocí Ducha svatého. Zděděné sklony a špatné návyky musí se podrobit disciplíně a často i křižování. Pokořte se pod ruku Boží, neboť vaše cesty nejsou cestami Božími a vy oba se musíte ve škole Kristově ještě mnoho učit.

Minulého večera bylo vám dáno naučení: „Raďte se s bratry. Vaše plány musí být pečlivě zkoumány ještě s druhými“. Byla dána výstraha před závislosti na lidech a před spoléháním na jejich moudrost. Pokušitel zamýšlí svést z cesty přesvědčováním, aby přestali vzhlížet ke Kristu o sílu a výkonnost a aby učinil jejich oporou hříšného člověka. To se stalo v mnoha případech. Satan nastražil svou past, aby polapil muže a ženy, získal je na svou stranu a přiměl je k závislosti na smrtelných bloudících bližních.

Zvláštní nebezpečí extrémů

Ale je-li v tomto bodě udělena výtka, zmocní se nepřítel rady udělené a předkládá ji v tak pokřiveném světle, že se ti, kteří se chtějí řídit vlastním soudem, cítí se velmi nuceni plánovat a vymýšlet závažná opatření, aniž by se dříve poradili s bratřími. Takto se snaží blud získávat uznání. Lidé jdou jedním směrem do krajnosti a když jsou i napomenutí, jdou opět do krajnosti, ale opačným směrem.

Jste v nebezpečí, že se dopustíte omylů, budete-li postupovat ve své vlastní domnělé moudrosti. Je vám zapotřebí rady. Nemáte schopnosti pro všechny druhy práce a neměli byste začínat dílo v důležitých městech, jste-li v nebezpečí, že položíte základ, který nemůžete dokončit. Světlo musí být výslovně dáno Bohem a povinnosti musí být jasné a zřejmé dříve, než jeden, nebo dva muži vstoupí do nových a důležitých polí. Musíte se radit se svými bratry, neboť je nebezpečí, že budete překotně kouti plány a vymýšlet nové metody.

Slova, která neměla být nikdy vyslovena, byla vámi řečena o vašich bratřích. Nedorozumění a falešné pojetí druhých vám bylo sděleno a váš mozek byl takto přiveden k mudrování, což není ani bezpečné, ani správné. Bděte nad svými myšlenkami. Držte zkrátka impuls i srdce. Byla přednesena slova, která vás přiměla, abyste důvěřovali vlastním plánům a metodám více, než je správné. Se rtů splývají slova nežádaná a neposvěcená Bohem.

Dejte pozor, abyste snad byli nepřipraveni v době, kdy byste mohli dokázat, že jste přítelem a mohli zaujmout místo přítelovo zdravou radou.

Důležitost porady s bratřími

Nepřestávejte nezáviset na radách bratří. Je vaší povinností radit se s bratřími. To se může dotknout vaší pýchy, ale pokora mysli učená Duchem svatým bude naslouchat radě a vykáže všechnu sebedůvěru. Když daná rada je v rozporu s vašimi osobními přáními, nesmíte si myslet, že je vaše vlastní moudrost dostačující, abyste udíleli rady druhým, nebo že si smíte dovolit zanedbávat udělenou radu.

Všude, kdekoliv pracujete, je zapotřebí, abyste spojili své úsilí se snahou ostatních zdatných pracovníků. To se vám může zdát pokořující, ale nemělo by tomu tak být, neboť Bůh dal rozmanité dary a přeje si, aby tyto dary se spojily v dokonalou harmonii.

Je nutné, abyste si uvědomili nebezpečí, dívat se na věci z vlastního stanoviska a z vlastní rozeznávací možnosti. Bylo by jen dobré pro vás, kdybyste otevřeně vyložili své plány bratřím, abyste poznali, jakými se zdají být jim z jejich stanoviska. Neboť různé okolnosti mohou tak živě zapůsobit na vaši mysl, že je vám nemožné podati nestranný posudek. Podrobte své plány přísné zkoušce a s vážnou modlitbou přenechte svou záležitost tomu, který zná všechny věci. Raďte se spolu. Nedopusťte, aby našeptávání vašeho rozumu, nebo rozumu druhých uzavřelo dvéře vašeho srdce radě služebníků Páně.- 9. Srpna 1896. Toto jsem vám napsala, poněvadž to je vážná záležitost, zahrnující vážné následky, které by měly vliv na budoucí dílo v jiných místech. Bratr ---- nepotřebuje vašich lichotek, neboť si plně cení vlastních schopností a upozorňuje na ně znehodnocováním schopností druhých. Neuvědomuje si, že chce být prvním. Není připraven, aby na sebe vzal odpovědnost služebníka evangelia, neboť potřebuje pokorného a zkroušeného ducha. Musí pokračovat v biblických výkladech a když bratři shledají, že je způsobilým stát se kazatelem evangelia, bude to oznámeno. Musíte mít jistotu.

Práce kolportérská

Nenahlížím, proč by nebyla práce kolportérská tak dobrá a úspěšná, jako každá jiná práce, konána pro Pána. Právě kolportéři se mohou seznámit s lidmi, mohou se s nimi modlit a mohou poznat jejich skutečné potřeby. Ve světle, které mi Pán dal, je zřejmé, že spočívá na kolportérech velká odpovědnost. Mají se dát do práce připraveni vysvětlovat Písmo a nic nemá být řečeno a konáno, co by jim mohlo vázat ruce. Když slouží na svých cestách z místa na místo důvěru vkládati na Pána, budou andělé Boží kol nich, budou jim vkládat do úst slova, která mají mluvit a která přinesou světlo, naději a odvahu mnoha duším. Kdyby nebylo práce kolportérů, mnoho lidí by nikdy neslyšelo o pravdě.

Kolportér má mít sebou knihy, brožury a traktáty, aby je mohl rozdávat těm, kteří si nemohou od něho knihy zakoupit. Tímto způsobem může být pravda uvedena do mnohých domovů.

Ze všech darů, které dal Bůh člověku, není většího a ušlechtilejšího a nic není větším požehnáním, než řeč, je-li posvěcená Duchem svatým. Neboť jazykem přesvědčujeme a utvrzujeme, jako také jazykem obětujeme své modlitby, a chvály Bohu a jazykem podáváme bohaté myšlenky Spasitelovy lásky. Takovou práci může kolportér rozsévat setbu pravdy a dát zasvítit světlu Slova Božího do mnoha myslí.

Nepodceňujte služebníků evangelia

Upřímně doufám, že nikdo nebude mít dojem, že by kolportování snižovalo služebníků evangelia, slyšte svědectví apoštola Pavla: „Vy víte od prvního dne, v kterýž přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl, slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů židovských, kterak jsem ničeho nepominul, což by užitečného bylo, abych vám oznámil a neučil vás vůbec zjevně i po domích, svědectví vydávaje Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista“. Sk.20,18-21. Výřečný Pavel, kterému se Bůh předivným způsobem zjevil, chodil dům od domu se vší pokorou myslí a s mnoha slzami a pokušeními.

Nejvzácnější služba

Bylo mně ukázáno, že může být kolportáži konána nejcennější služba a to i kazateli. Touto prací získají rozmanité zkušenosti a budou konat totéž dílo, jako apoštol Pavel. Podávám zde výňatek z provolání našim bratřím, aby kolportovali naše měsíčníky a knihy: „Kolportáž je důležité pracovní pole. Inteligentní, bohabojný a pravdu milující kolportér zastává totéž místo, jako kazatel evangelia. Má se tedy kolportér cítit volným více snad, než vysvěcený kazatel, aby jednal dle vlastních motivů? Měl by být nevěrným všem zásadám kazatelského díla a prodávat jen takové knihy, které jsou nejlevnější a nejprodejnější a opomíjet předkládat lidem knihy, které jim dají co nejvíce světla, poněvadž by takto mohl získat pro sebe více peněz? Kolportáž je dílo misijní a pole musí být zpracováno z misijního hlediska, sobecké zásady, láska k hodnosti a postavení neměla by být ani jedenkrát mezi nimi vyslovena. Pomýšlení na úsilí stát se tím největším, nemělo by nám přijít nikdy ani na mysl“.

Pro další studium: GW 14,16,19, 29-39, 249-274.

Taktéž není úkolem kázání - pobavení. Někteří kazatelé přijali způsob kázání, nepůsobícím nejlepším vlivem. Stalo se jim zvykem vplétat do svých úvah anekdoty. Takto způsobený dojem na posluchače není vůní života k životu. Kazatelé by neměli míchat zábavné historky do svého kázání. Lid potřebuje čistou potravu, pečlivě prosátou od plev - klábosení. „Kažte Slovo“, byl příkaz daný Pavlem Timoteovi a to je také příkaz náš. Kazatel vplétající vyprávění veselých příběhů do svých úvah, zahrává si s ohněm, neboť používá cizího ohně. Bůh je urážen a věc pravdy je zneuctěna, když se jeho představitelé snižují k laciným laškovným slovům.

Review and Herald, 22. 12. 1904.