3. 8. 1894

Kristus ztotožňuje svůj zájem se zájmem lidstva. Dílo, nesoucí Boží ověření je dílem, které zjevuje Ducha Ježíšova, které odhaluje Jeho lásku, Jeho péči, Jeho něžnost v zacházení s duchem lidským. Co by uviděl člověk, kdyby clona mohla být odhrnuta a on mohl spatřit výsledek svého jednání s bloudícími, kteří potřebovali moudré zacházení, aby nebyli zahnání z cesty. „Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilněte, a přímé kroky čiňte nohama svýma, aby což zkulahvělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo”. Žid. 12,12-13.

Chceme se vždy pokoušet o takové jednání, ale hlavní věcí je, abychom sami byli každého dne obráceni k Bohu a abychom byli nádobami, kterých může použít ke cti a slávě svého jména. Pravá cena duše může být hodnocena jedině křížem Golgatským. !Nebo tak Bůh milovat svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v Něho, nezahynul, ale měl život věčný”. Jan 3,16. Ti, kdo jsou neobráceni, kdo jsou neposvěcení, projeví, jakého jsou ducha. Ukáží svou líbost, nebo nelíbost, že jejich přirozené cítění není pod kontrolou posvěcené vůle. Náboženství Ježíšovo přetvoří veškeré lidstvo. Pavda Boží má moc přetvořit charakter.

Máme mít víru, která pracuje láskou a očišťuje duši. Víra, která takto nečiní, nemá ceny. Ovoce ratolesti ukáže, jaký je charakter rodného kmene. Kdo je štípen v Kristu, bude vyvýšen. Místo, aby jednal ukvapeně, místo, aby vzal bloudící svou přísností a tvrdostí všechnu víru a naději, bude napravovat hříšníky, bude utěšovat truchlící, bude mírnit útisk a nespravedlnost a bude pracovat podle plánu, podobného plánu Kristovu a ve všech obchodních podnikáních. Místo, aby vyvolal nesvár, bude šířit pokoj a soulad.

Tvrdý, kritický, nespravedlivý duch je trpěn mezi těmi, kdo mají postavení v díle Božím. Pokud ti, kdo trpí tohoto ducha, nebudou obráceni, budou zbaveni svých povinností ve výborové radě a to i v obchodních záležitostech. Dokud nebudou obrácení, nesmí být jejich hlasů v radě dbáno, neboť celkový resultát přináší víceč škody, než užitku. Zlo převládá, pro slovo je z člověka provinilec, podezírání, nedůvěra, žárlivost, pomlouvání a nespravedlnost se jeví i ve spojení s věcí Boží. Falešná horlivost je pokládána za horlivost pro věc Boží, ale bídné, nečisté roucho svého „já” musí být strženo a na jeho místě musí člověk přijmout spravedlnost Kristovu. Pronásledování mezi členy církve je strašlivou věcí. Je pravda, že se někteří dopustili omylu a dělali chyby, ale je taktéž pravda, že tyto omyly a chyby nejsou v očích Božích zdaleka tak vážné, jako zatvrzelý a neodpouštějící duch těch, kdo kritisují a pomlouvají. Mnozí z těch, kteří bezohledně soudí druhé, dopouštějí se sami omylů, které ačkoliv nejsou zjevné, jsou poskvrněny smrtelným zlem, který ničí jejich duchovní život.

Láska a jednota

Bůh by otevřel svému vyznávajícímu lidu oči, aby mohli poznat, že musí milovat Boha nade vše a bližního jako sebe samého, chtějí-li být zachráněni v Jejho království. Mnozí ukazují, že nejsou pod vedením Ducha Kristova, ale pod vedením jiného ducha. Vlastnosti, které staví na obdiv, jsou tak napodobeny vlastnostem Kristovým, jako charakteristické znaky satanovy. Je vrchovaný čas, aby věřící stáli sobě bok po boku a společně usilovali o život věřný, místo aby se drželi stranou a vyjadřovali slovy i jednáním: „Já jsem světější, než ty”. Ti, kdo chtějí napnout všechny své síly pro záchranu duší, jdoucích na zahynutí, musí mluvit od srdce k srdci a musí být spojení páskou lásky a sympatie. Bratři by měli projevovat téhož ducha, jako náš milostivý a věrný Velekněz, který je dojat našimi slabostmi. Můžeme vdechnout umdlévajícím a beznadějným nový život. Můžeme dosáhnout vítězství, jež se zdála nemožná našemu omylnému, špatně chápajícímu mínění a malosti naší víry. Víro! My sotva víme, co to je.