Pán si přeje, aby se Jeho lid odřekl všeho nebiblického v Jeho službě. Z mužů povolaných ke službě Boží se nesmí stát jejich modly. Nesmí k nim být vzhlíženo s pověrčivým uctíváním. Pro moc, kterou jim propůjčuje jejich úřad, nesmí být pohlíženo na jejich hřích nade všecko hříšnější, neboť když se dopouštějí hříchů, činí sebe služebníky hříchu, nástroji satanovými, skrze něž může s úspěchem hřích udržovat.

Všichni si musí uvědomovat, že je zvláštní úsilí satanovo namířeno proti kazatelům. Vědí, že jsou pouze lidskými nástroji, nemajícími vlastní milosti a svatosti. Vědí, že jsou pouhým nástrojem, ustanoveným Bohem, aby byli mocnými prostředníky pro záchranu duší a že budou úspěšnými jedině tehdy, když jim Bůh, věčný Bůh, propůjčí úspěchu. Vědí, že poklad evangelia je v hliněných nádobách a že to je jedině moc Boží, která z nich může učinit nádoby ke cti. Mohou pěstovat vinice, Pavel může sázet a Apollo zalévat, ale jedině Bůh může dát vzrůst.

Bůh nikdy nezanechal svou církev beze svědka. Ve všech pokušeních a zkouškách, v oposici a pronásledování, uprostřed mravní temnoty, kterou církev procházela, měl Bůh muže, které si připravil, aby se chopili Jeho díla v různých místech a je šířili a zvelebovali. Skrze patriarchy a proroky zjevoval svou pravdu svému lidu. Kristus byl učitelem svého lidu zdávna, právě tak opravdově, jako jim byl, když přišel na svět, oděn rouchem lidství. Tehdy skrýval svou slávu v lidské podobě, zjevoval se často svému lidu a mluvil s ním „tváří v tvář, jako mluví člověk s přítelem“. On, jejich neviditelný Vůdce, byl zahalen v ohnivém sloupu a v oblaku a mluvil ke svému lidu ústy Mojžíše. Hlas Boží bylo slyšet u proroků, které určil pro zvláštní dílo. Měli zvláštní poselství, které bylo podle způsobu a vůle Boží a to vkládal do úst jejich a přikázal jim je hlásat. Ujišťoval je, že jim Duch svatý dá výmluvnost. On, který znal lidské srdce, dal jim slova, kterými mohli zapůsobit na lid.

Poselství se vždy nelíbilo těm, kterým bylo posláno. Nepřáli si slyšet nic nového, ale chtěli chodit tak, jak chodili dříve. Ale Pán je vyburcoval výtkami a káral jejich jednání. Vdechl nový život spícím na stráži povinností, protože nebyli věrnými strážnými, kteří neměli spát ve dne, ani v noci. V bdělosti museli rozeznávat nepřítele a dát výstražné znamení lidu, aby každý mohl být na svém místě, aby ani bdělý nepřítel nemohl získat té nejmenší výhody.

Odpovědnost strážných Božích

I dnes prohlašuje Pán svým strážným, že budou ve svých hříších odvolání, budou-li nevěrní a nebudou-li varovat lid, nalézající se v nebezpečí. „Krev jeho, praví z ruky tvé vyhledám“. Ex.3,18. Ale pozvednou-li jeho poslové svého hlasu v kárání a varování, aby odvrátili lid od špatných cest a dávají-li přesto tyto duše sluchu tomuto volání, je strážný bez viny, ale hříšník proti Bohu bude vzat ve svých hříších, jeho krev bude na jeho vlastní duši.

Tyto vážné věci byly mi předloženy v jasných liniích. Bůh ustanovil apoštoly, kazatelé, evangelisty a učitelé pro zdokonalení svatých, pro dílo kazatelské, pro vybudování těla Kristova, abychom všichni došli jednoty víry. Bůh svému lidu prohlašuje: „Boží rolí, Boží vzdělání jste“. 1.Kor. 3,9. Musí se jít neustále vpřed. Krok za krokem musí stále kráčet jeho následovníci přímo vpřed, jinak by chromý byl vyřazen z cesty. Ti, kteří chtějí pracovat pro Boha, musí pracovat rozumně, aby doplnili nedostatky v sobě a oslavili Izraelského Boha choděním a prací ve světle slunce Spravedlnosti. Takto povedou církev výše k nebesům a budou stále zřetelněji ukazovat její oddělení od světa.

V té míře, jak se lidé připodobňují božskému vzoru, přestanou dbát vlastní osobní hodnosti. S horlivým, neutuchajícím, milujícím a poddaným zájmem budou chránit posvátné zájmy církve před zlem, hrozícím kalit a zatemňovat slávu, kterou chce Bůh nechat skrze ni svítit. Shledají, že satanovy úskoky nenalézají v ní ani místo, ani podpory ve smyslu povzbuzování ke kritizování, podpichování, klebetění, pomlouvání a obviňování bratří. Neboť to by ji oslabilo a ponížilo.

Boje posilují

Nikdy nebude v dějinách církve doba, kdy by mohli dělníci Boží složit ruce v klín a žít v pohodlí, řkouce: „Všude je mír a bezpečnost. Neboť tehdy přijde náhlá zkáza. Vše může zdánlivě prospěšně postupovat, ale satan je bdělý a studuje jiný způsob útoku, kde by mohl být úspěšnější, neboť je veden mocí zdola. V té míře, jak dílo Boží s posvěcenou a s neodolatelnou energií pokračuje, upevňujíc korouhev Kristovy spravedlnosti a vedeno mocí od trůnu Božího, stává se velký spor stále prudším a rozhodnějším. Mysl se řadí proti mysli, plány proti plánům, zásady nebeského původu proti zásadám satanovým. Pravda ve svých různých fázích bude stále v rozporu s bludem v jeho stále se měnící a vzrůstající formě, který by, bylo-li by to možné, svedl vyvolené.

Naše dílo musí být dílem vážným. Nesmíme bojovat jako ti, kteří jen mlátí do vzduchu. Přisluhování, kazatelna a tisk vyžadují muže, jako Kálef, kteří pracují s odvahou, muže jejichž oči jsou posvěcené, aby mohl poznat pravdu od bludu, jejichž uši jsou posvěceny, aby mohli zachytit slova věrného strážce. Duch od trůnu Božího se dává pocítit degenerovanému křesťanstvu a zkaženému světu, který je ochoten dát se strávit dlouho odkládaným soudem uraženého Boha.

Nenávist k výtkám

Nyní je nebezpečí, že lidé ztrácí se zřetele důležitost pravdy pro tuto dobu a budou hledat ony věci, které jsou pro ně nové, cizí a strhující. Když jsou mnozí kárání Duchem Božím, jim povolanými nástroji, odmítají se napravovat a do jejich srdcí zapouští kořeny hořkost proti Božím služebníkům, nesoucím těžká a nepříjemná břemena. Jsou to muži, vyučující pravdě, kteří nezdokonalují svých cest před Bohem, ale snaží se skrývat své nedostatky a tak podporují odcizení se Bohu. Nemají dosti mravní síly a odvahy činit věci, které jsou i pro jejich vlastní dobro. Nevidí nutnost nápravy a tak zavrhují Slova svého Pána a nenávidí toho, kdo je napomíná u brány.

A právě toto odmítnutí dbát napomenutí, které Pán posílá, umožňuje satanovi, aby z nich udělal nejzapřísahlejší nepřítele těch, kteří jim hlásají pravdu. Budou falešně svědčit proti těm, kteří jim přinesli poselství Páně.

Člověk, který zavrhne Slovo Boží, který usiluje o vlastní cestu a o prosazení vlastní vůle, trhá na kusy posla i poselství, které Bůh posílá, aby mu odhalil jeho hříchy. Sklony takového ovlivnily jeho chování a on se nyní ubírá špatnou cestou. Boží zásada zní: „Protož buď že jíte, neb pijete, aneb cokoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte“. 1.Kor.10,31. Ale on tak nečiní. Je takovým, jak smýšlí člověk tělesný. Ze srdce přicházejí zlé myšlenky, vnuknuté satanem. Počíná vtipkovat o zvláštnostech a slohu, duch satanův jej spřahuje s nepřítelem, aby pronášel kritiku o méně důležitých tématech. Pravda se mu stává stále méněcennější. Stává se obviňovatelem bratří atd. a mění vůdce. Vnější svět má pro něho větší váhu, než proud světla, které Bůh vylil na svět v poselstvích, které dal a s nichž se kdysi radoval. Ach, jak mnoho věcí se zběhlo od doby, kdy jej tak neplnila nenávist vůči Bohu, protože mu bylo ukázáno na jeho nebezpečí a špatnosti. Připustil, aby zlé myšlenky sílily a převládaly proto, že nejedl každého dne tělo a nepil krev Syna Božího a z toho důvodu se nestal účastníkem božské povahy. Člověka poskvrňuje to, co z něho vychází. Jak zkažený musí být pramen, z kterého tyto špatnosti vznikly!

Osudová volba

Neposvěcení kazatelé se staví proti Bohu. Oslavují Krista a boha tohoto světa jedním dechem.Vyznávají Krista, ale objímají Barabáše a volají svými činy: „Ne toho, ale Barabáše“. Jan 18,40. Mějte se na pozoru všichni, kdo čtete tyto řádky. Satan se vychloubá, co vše může učinit. Zamýšlí roztříštit jednotu, za kterou Kristus prosí pro svou církev. Praví: „Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho“. 1.Král. 22,22. Jen vyčkejte syna podvodů a falešného svědka v církvi, který má velké světlo a veliké svědectví a tato církev se vzdá Pánem seslaného poselství a přijme nejnevěrohodnější výklad, falešná mínění, nesprávné teorie. Satan se jejich bláhovosti směje, neboť víc, co je pravda.

Mnozí budou na našich kazatelnách třímat v ruce pochodeň falešného proroctví - zapálenou pekelnou pochodní satanovou. Bude-li hýčkána pochybnost a nevěra, budou věrní kazatelé vzati lidu, domnívajícímu se, že již příliš mnoho znají. Kristus praví: „Ó, kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma“. Luk. 19,42.

Světlo pravdy

Přesto všechno stojí základ Boží pevně. Pán zná ty, kteří jsou jeho. Posvěcený kazatel nesmí mít v ústech lest. Musí být jasný, přímý, jak den a prostý vší poskvrny zla. Posvěcení kazatelé a tisk budou světlem, vyzařujícím světlo pravdy na tuto vzpurnou generaci. Bratři, potřebujete světlo, více světla. Trubte troubou na Sionu, trubte na poplach na svaté hoře. Shromažďujte zástupy Pána se srdcem posvěceným, abyste mohli slyšet, co chce Pán říci svému lidu, neboť On zvětšil světlo pro všechny, kteří chtějí slyšet. Nechť se všichni vyzbrojí a dostaví se k boji - na pomoc Pána proti mocným. Sám Hospodin bude pracovat pro Izraele. Každý lživý jazyk bude umlčen. Andělé Boží zvrátí podobné podvodné plány, které byly připraveny. Opory satanovy nikdy nezvítězí. Vítězství bude doprovázet poselství třetího anděla. Tak jako Vůdce zástupů Hospodinových zbořil hradby Jericha, tak zvítězí i lid Boží zachováváním přikázání Páně a všichni protivníci budou poraženi. Nechť žádná duše si neztěžuje na služebníky Boží, kteří přišli, aby jim přinesli poselství s nebes. Nehledejte na nich chyby a neříkejte: „Příliš poručníkují, mluví velmi přísně“. Je možné, že mluví tvrdě, není toho však zapotřebí? Bůh způsobí, že jim zalehnou uši, nebudou-li dbát Jeho hlasu, nebo jeho poselství. Obviní ty, kteří odporují Slovu Božímu.

Mužové příležitostí

Satan činí vše možné, aby nic neproniklo k nám, jakožto lidu, co by nás káralo a napomínalo, abychom odkládali své omyly. Ale je zde lid nesoucí truhlu Hospodinovu. Z nás vyjdou ti, kteří již nechtějí nésti truhlu. Ale to nemůže být pravdě na překážku, neboť tato bude pokračovat a stoupat až do konce. V minulosti vzbudil Bůh muže a má je dosud, kteří čekají na vhodnou dobu připraveni, aby vystoupili s jeho pozváním a procházeli omezením, která jsou pouze jako čerti namalovaní na zdi. Vyleje-li Bůh svého Ducha na lidi, budou pracovat. Budou hlásat Slovo Boží, pozvednou svého hlasu jako trouby. Pravda nedozná újmy, ani neztratí na své moci v jejich rukou. Oni ukáží lidu jeho přestoupení a domu Jákobovu jeho hříchy.

Satanovo mocné dílo

Spor bude stále prudší. Satan se zmocní pole (světa) a bude představovat Krista. Bude ho nesprávně představovat, bude ho zneužívat a překrucovat všechno, co mu bude jen trochu možné, jen aby svedl, možno-li i vyvolené. I v našich ústavech byly a jsou rodiny, které se kdysi těšily pravdě a které ztrácejí víru pro pomluvy a faleš těch, které milovali a s kterými se rádi radili. Otevřeli svá srdce setbě koukolu, koukol vzrostl mezi pšenicí a oběma se dařilo. Úroda pšenice byla stále menší, až vzácná pravda ztratila pro ně svou moc. Po nějakou dobu provázela falešná horlivost jejich nové teorie, což zatvrdilo jejich srdce proti zastáncům pravdy tak, jako to učinili Židé proti Ježíšovi. V horlivosti satanově měli někteří po nějaký čas zdání mužů, žijících ve skvělých podmínkách víry, ale tomu bylo tak pouze po nějakou dobu. Satan je přivedl tak daleko, že počali opovrhovat Duchem Božím. Rozkošatili se jako zelený strom vavřínový. Pán je trpí po nějaký čas. Dovoluje jim, aby projevovali závist a nenávist vůči lidu Božímu, jako dovolil satanovi rozvinout jeho charakter, aby stál před nebeským Vesmírem, před nepadlými světy i před padlým světem v nahotě svých pravých vlastností jako podvodník, žalobce bratří a jejich vrah.

Postavit valy proti nepříteli.

Mnozí, kteří se nyní dovolávají víry v pravdu, ale nejsou pevně zakotveni, budou spřaženi se satanovou partou. Ti, kteří nepracovali na straně Boží, budou zanecháni, aby byli kamenem úrazu těm, kteří získali živou zkušenost. Nechť každý kazatel místo kritizování a dotazování, místo pochybování a oposice, je-li mu k tomu dána možnost, raději již nyní použije všech možností k vybudování bašty proti nepříteli. Nechť se lid Boží raději horlivě a neustále modlí o pomoc Boží milosti a to, aby Velitel zástupů Hospodinových se ujal raději pole, než aby kdo z nich bojoval proti těm, které Bůh poslal k jejich záchraně. Místo, aby zasedli k soudu nad muži, které Bůh přijal pro svou službu, nechť raději dnem i nocí učiní náplní svých modliteb prosbu, aby Pán vyslal více dělníků na svou vinici. Kazatelé, nezneuctívejte svého Boha a nezarmucujte Ducha svatého káráním cest a mužů, které On si vyvolil. Bůh zná každý charakter. Vidí temperament těch, které si vyvolil. On ví, že nikdo jiný, jen vážní, pevní, rozhodní a silní mužové budou pohlížet na Jeho dílo v jeho životní důležitosti a že vloží proto takovou pevnost a rozhodnost do svých svědectví, že udělají trhlinu do satanovy bašty. Bůh udílí lidem radu i kárání pro jejich dobro. Poslal své poselství, ve kterém jim řekl, čeho bylo pro tuto dobu potřebí (r.1897). Přijali jste toto poselství? Dbali jste výzvy? Dal vám příležitost, abyste přišli vybaveni a vyzbrojeni ku pomoci svému Pánu? A po vykonání všeho toho pravil vám, abyste vytrvali. Ale byli jste hotovi? Řekli jste: „Zde jsem, pošli mne!“ Seděli jste tiše a nedělali nic. Nechali jste slova svého Pána nepovšimnuta padnouti k zemi. A nyní přijímá Pán muže, kteří byli chlapci, když vy jste již stáli v popředí bitvy. Nyní jim svěřuje poselství a práci, kterou jste vy na sebe nevzali. Chcete jim být proto kamenem úrazu? Chcete je kritizovat? Chcete snad říci: „Jsou vytrhováni ze svých míst“? A přece jste to vy, kteří jste nevyplnili ta místa, na které jsou oni nyní povoláni.

Ach, proč mají být lidé překážkou tam, kde mají být pomocí? Proč blokují kola, když mají být v pohybu, aby bylo vidět úspěch? Proč olupují vlastní duši o dobro a druhé o požehnání, které by mohli skrze ně přijat? Tito navrhovatelé světla zůstanou neplodnými pouštěmi, kde nepotečou občerstvující, uzdravující vody a jejich přisluhování bude jako valy před vláhou, tak jako bylo pohoří Gilboe, kde nebylo ani rosy, ani deště. Nejsou odění Božím pomazáním a nepřinášejí bližním požehnání. Měli by pokořit svá srdce a vyznat své nepravosti a zlomit satanovou moc nad sebou. Měli by zlomit okovy, které ukovala výchova, předsudky, nebo návyky. Kdyby jen hledali Boha v uchu pokání, nalezli by jej. Pak by neprosazovali vlastní vůli, ale šli tam, kam je vede Duch Páně, byli Jím vedeni.

Shromažďujte světlo

Očišťování nastane určitě v naší zemi, v každé církvi, která měla možnosti a výsady, ale nedbala jich. Netrpí nedostatkem jasných důkazů. Věřící potřebují čistá a posvěcená srdce, která by shromažďovala a udržovala všechno Bohem svěřené světlo a potom teprve budou moci chodit v tomto světle.

Není potřebí, abychom říkali: „Nebezpečí posledních dnů se již brzo dostaví. „Již nadešla. Potřebujeme nyní meče Hospodinova, abychom bili duši a morek tělesných žádostí a vášní. Nechť nastane rozdělení a proniknutí v daleko větším měřítku, než se dosud kdy dálo. Nechť jsou sraženi všichni hrdopyšní. Nechť je tělesná jistota (bezpečí) stržena a útočiště lží, kterými se snaží oklamat lid Boží. Nechť porazí jejich samospravedlnost a otevře oči slepých, aby viděli, že nejsou všechno v očích Božích.

Obracíme se k lidu Božímu, majícímu dnes pevnou důvěru, k tomu lidu, který se nikdy neodloučí od víry, která byla jednou dána svatým, tomu lidu, který stojí z přímá uprostřed mravní temnoty těchto dnů zkázy. Slovo Pána vám praví: „Já plesati budu v Jeruzalémě a radovati se v lidu svém“. Iz.65,19. Či zde nemůžeme vidět otcovskou lásku Boží, vyjádřenou k těm, kteří stojí pevně ve víře v spravedlnost? Nejužší příbuzenství je mezi Bohem a jeho lidem. Nejsme jen předmětem Jeho ohleduplného milosrdenství, Jeho odpouštějící lásky, jsme více než to. Pán se raduje nad svým lidem. Má v něm zalíbení, je jejich bezpečím. Ozdobí všechny, kteří Mu slouží celým srdcem a duchem svatosti. Odívá je spravedlností. Miluje ty, kteří plní Jeho vůli, kteří vyzařují Jeho obraz. Všichni praví a věrní jsou přizpůsobeni obrazu Jeho Syna. V jejich ústech není nalezeno lstí, neboť jsou bez chyby před trůnem Božím.

Pro další studium: EW 61-64.