^{3T 161} 10. prosince 1871 bylo mi znovu ukázáno, že zdravotní reforma je odvětvím velkého díla, které má připravit lid na příchod Páně. S třetím andělským poselstvím souvisí jako ruka s tělem. Lidé znevážili Desatero, Pán však nechtěl potrestat přestupníky Zákona dřív, než jim pošle poselství napomenutí. Třetí anděl zvěstuje toto poselství. Kdyby lidé poslušně přijímali zákon Desatera a ve svých životech uplatňovali zásady těchto příkazů, nebyla by kletba nemoci zaplavující svět.

Povolováním chuti a hříšným vášním nepřestupují lidé jen zákon přírody, ale i mravní zákon Boží. Proto Bůh dovolil, aby nám zazářilo světlo zdravotní reformy, abychom poznali svůj hřích přestoupení zákonů, které jsou v nás. Všechna naše radost a utrpení závisí na poslušnosti nebo přestupování přírodního zákona. Náš nebeský 0tec vidí žalostný stav lidí, z nichž mnozí vědomě a mnozí nevědomě žíjí v přestupování zákonů, které sám určil. On však ve své lásce a milosti k lidstvu posílá světlo zdravotní reformy. Zjevuje svůj zákon a též trest, jako následek za přestoupení tohoto Zákona, aby všichni byli poučeni a žili podle přírodního zákona. Svůj Zákon zvěstuje tak zjevně, že ten vyniká jako město na hoře ležící. Všechny rozumné bytosti když chtějí, mohou ho pochopit. Duševně nemocní nebudou se zodpovídat. Objasňovat tento zákon přírody a vyzývat k poslušnosti, je dílo, které provází poselství třetího anděla a které připravuje lid na setkání s Pánem.

Adam a Eva padli pro svou nestřídmou chuť. Kristus přišel a odolal nejmocnějším satanovým pokušením a přemohl v zájmu lidstva i chuť. Kristus dokázal, že i člověk může být vítězem. ^{3T 162} Tak jako Adam padl pro svou chuť a ztratil krásný ráj, mohou Adamovi potomci přemoci v Kristu chuť a střídmostí ve všem opět ráj získat.

Nevědomost dnes neomlouvá přestoupení zákona. Světlo svítí jasně a nikdo nemusí být v nevědomosti. Vždyť Bůh sám je učitelem člověka. Všichni mají před Bohem svatou zodpovědnost, aby dbali na zdravou nauku a aby učinili opravdovou zkušenost, kterou jim o zdravotní reformě dává. Přeje si, aby otázka zdravotní reformy byla přetřásána před veřejným míněním, aby lidé o ní uvažovali. Je totiž vyloučeno, aby mužové a ženy byli schopni mít společenství s nebeskými anděly v království slávy se svými hříšnými, zhoubnými a zlými zvyklostmi. Vždyť ani nerozeznávají posvátnou pravdu, která je má posvětit, zušlechtit a povznést.

Obyvatelé světa v době Noeho zahynuli pro svou povolnost zvrácené chuti. Sodoma a Gomora byly zničeny pro ukájení nepřirozené chuti, která natolik zastínila rozum, že jejich obyvatelé nedovedli postihnout rozdíl mezi svatými požadavky Božími a žádostí chuti. Ta je zotročila a oni ve svých odporných ohavnostech tak zdivočili, že Bůh je nechtěl déle trpět na zemi. Bůh připisuje bezbožnost Babylona,obžerství a opilství.

Apoštol Pavel nabádá církev: „Prosím vás tedy bratří, abyste vydávali těla svá v oběť živou, svatou, bohulibou, rozumnou službu svou“. Je vidět, že lidé mohou svými hříšnými sklony uvést na své tělo hřích. Jakmile nejsou svatí, nemohou uctívat Boha v duchu a nehodí se do nebe. Váží-li si člověk světla, jež mu Bůh o zdravotní reformě milostivě dává, může být pravdou posvěcen a připraven pro nesmrtelnost. Nedbá-li však na toto světlo a přestupuje přírodní zákony, musí za to pykat.

Bůh stvořil člověka dokonalého a svatého. Ale člověk ztratil svůj svatý stav, protože přestoupil Boží zákon. ^{3T 163} Od pádu se rychle šířila nemoc, utrpení a smrt. I když člověk urazil svého Tvůrce, láska Boží k lidem stále trvá a Bůh osvěcuje člověka, aby poznal, že pro dokonalý život musí žít v souladu s těmi přirozenými zákony, které ovládají jeho bytost. Proto je krajně důležité, aby věděl jak žít a jak používat tělesných i duševních chopností k slávě Boží.

Není možné, aby člověk přinášel svoje tělo jako živou, svatou a Bohu libou oběť, když po způsobu světa podléhá zvykům oslabujícím tělesnou, duševní a mravní zdatnost. Apoštol dodává: „A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměntež se obnovením mysli své, abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá, a dokonalá“ Ježíš na hoře Olivetské poučil učedníky o znameních, jež budou předcházet jeho příchodu. Říká: „Ale jakož bylo za dnů Noe, tak bude i příchod Syna člověka. Nebo jakož za dnů těch před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noe vešel do korábu, a nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, tak bude i příští Syna člověka“.

Hříchy, jež přivolaly Boží hněv na svět za doby Noe, jsou i dnes. Mužové a ženy zašli v jídle a pití až k obžerství. Tento rozšířený hřích, hovění zvrácené chuti, podněcoval vášně předpotopních lidí a vedl k všeobecné zkaženosti. Jejich bezbožnost a zločiny dosahovaly do nebe a Bůh smyl mravní poskvrnu země potopou.

Tytéž hříchy obžerství a opilství otupovaly smysly obyvatel Sodomy. Zdálo se, že mužové a ženy tohoto bezbožného města si v zločinech přímo libují. Kristus varuje svět takto: „A podobně, jak se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, štěpovali, stavěli. ^{3T 164} Ale dne toho, když vyšel Lot ze Sodomy, dštil ohněm a sírou z nehe, a zahladil všecky. Tak nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví“.

Kristus nám zde zanechal důležité naučení. Nepodporuje nečinnost. Jeho život dokazoval pravý opak. Kristus pracoval velmi pilně. Žil v sebezapření, byl pracovitý, vytrvalý, šetrný a skromný. Chtěl však poukázat na nebezpečí toho, kdyžbychom v prvé řadě mysleli na jídlo a pití. Poukazuje na následky holdování chuti. To způsobuje zeslabení mravních sil, takže hřích se již nejeví tak hříšný. Zločin je přímo lákavý a nízké vášně ovládají mysl člověka, až celková zkaženost vymýtí dobré zásady a pohnutky a člověk se rouhá Bohu. To jsou důsledky nemírného jídla a pití. Prohlásil, že takové poměry měly být před jeho druhým příchodem.

Dají se mužové a ženy varovat? Přijmou světlo,anebo se stanou otroky chutě a nízkých vášní? Kristus chce, abychom sledovali vyšší cíl, než pouhé jídlo, pití a odívání. Lidé sledují tyto cíle do takové míry, až se to stalo zločinem. Tato okolnost patří mezi znamení posledních dnů, ano mezi znamení Kristova příchodu. Lidé věnují čas, peníze a sílu, jež náleží Pánu, a kterou nám svěřil, na zbytečnosti v odívání a na pamlsky zvrácené chuti.To ubírá životní sílu a způsobuje utrpení a rozklad. Jsme-li pro své choutky plní zkaženosti a nemoci, nemůžeme Bohu přinést své tělo jako živou oběť.

Musíme se poučit, jak máme jíst, pít a odívat se, abychom se uchovali ve zdraví. Nemoc je zaviněna přestupováním zdravotních zákonů přírody. Naší první povinností, kterou máme vůči Bohu a bližním je, abychom byli poslušni zákonů Božích, jejichž součásti je i zdravotní zákon. ^{3T 165} Jsme-li nemocní, zatěžujeme velmi své přátele a nemůžeme plnit své povinnosti k rodině a blížním.Když přestupování zákona přírody přivodí předčasnou smrt, způsobíme tím zármutek a utrpení, připravujeme své okolí o pomoc, kterou bychom jim v životě mohli poskytnout, olupujeme svou rodinu o pohodlí a pomoc, jež jí máme dát a Boha okrádáme o službu, kterou od nás v zájmu své slávy žádá. Nejsme pak přestupníky Božího zákona v nejhoršim smyslu?

Bůh je milostivý, soucitný, a něžný. Jakmile někdo pozná světlo o tom, že ubližuje svému zdraví hříšnými žádostmi a je přesvědčen o hříchu, činí pokání a touží po odpuštění. Bůh přijme tuto ubohou oběť. Ó jak je milosrdný, že nepohrdne zbytkem poskvrněného života, který Mu trpící, kající hříšník přináší. Ve své milosti zachraňuje tuto duši skrze oheň. Avšak jaká je to nízká, ubohá oběť pro čistého a svatého Boha, když nesprávné zvyky hříšných chutí ochromily ušlechtilé schopnosti a veškeré úsilí je zvráceno a tělo i duše znehodnoceny.