EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Tělesná práce pro žáky

Svědectví pro církev - svazek třetí


Rejstřík - na začátek na začátek

Tělesná práce pro žáky

Dnešní výchovný systém je branou pokušení pro mládež. Ačkoli mají mnoho studijních hodin, zbývá jim ještě mnoho času k nečinnosti. Tyto volné chvíle často tráví nerozvážně. Osvojování si nesprávných zvyklostí je nakažlivé a toto zlo je velice rozšířeno. Mnozí mladí lidé, kteří byli doma nábožensky vychováni a kteří jdou do školy poměrně nevinní a čestní, se mezi neřestnými společníky mravně naruší. Ztrácejí sebeúctu a ztrácejí šlechetné zásady; čím dál, tím víc upadají, protože dospěli k nesprávnému přesvědčení, že hřích se nejeví tak příliš hříšný. Toto zlo, existující v dnešním školském systému, lze do jisté míry odstranit kombinací studia a práce. Totéž zlo existuje i na vysokých školách a to ještě ve větší míře; neboť mnoho mladých lidí bylo vychováno nemravně a jejich svědomí je zatvrzelé.

3T 149 Mnozí rodiče přeceňují stálost a dobré vlastnosti svých dětí. Jako by neviděli, že budou vystaveny svůdným vlivům znemravnělé mládeže. Rodiče mají určité obavy, když své děti posílají daleko do školy, spoléhají však příliš na dobrý příklad a náboženskou výchovu v naději, že děti zůstanou věrny zásadám i na vysoké škole. Mnozí rodiče mají však jen nepatrnou představu o tom, do jaké míry je v těchto ústavech rozšířena nemravnost. V mnoha případech rodiče vynaložili všechno úsilí a sebezapírání, jen aby jejich milované děti dosáhly nějaké ucelené vzdělání. A po všem jejich úsilí trpce poznávají, že děti si po čas studií osvojily nesprávné zvyky a jsou tělesně zničeny. Často bývají vůči rodičům nevděčné, bezohledné a nešlechetné. Postižení rodiče, sklízející nevděk dětí, naříkají nad tím, že své děti vystavili pokušení a že se z nich vrátily tělesní, duševní i mravní ztroskotanci. Se zklamanými nadějemi a zlomeným srdcem vidí své děti, do nichž vkládali tolik nadějí, že jdou cestou nemravnosti a bídně živoří.

Jsou však jednotlivci pevných zásad, kteří plní očekávání rodičů a učitelů. Studují s čistým svědomím a ze studií odcházejí zdraví, mravně nedotčeni nesprávnými slovy. Takových je však málo.

Někteří žáci celou bytostí se soustřeďují na získání vzdělání. Mozek je výkonný, ale tělesné síly zůstávají v nečinnosti. Mysl je přepracována a svaly slábnou pro nedostatek pohybu. Po skončení studií je zřejmé, že své vzdělání získali na úkor života. Studovali dnem i nocí, rok co rok s vypětím všech duševních sil aniž by popřáli dostatek cviku i svalům. 3T 150 Obětují všechno pro získání vědních poznatků a nakonec odcházejí do hrobu.

Mladé dívky se často oddávají studiu a zanedbávají jiná odvětví výchovy ještě důležitější pro praktický život, než je studium knih. A po získání svého vzdělání jsou často ochromeny na celý život. Zanedbaly své zdraví tím, že příliš mnoho dlely v uzavřených místnostech bez čistého nebeského vzduchu a Bohem daného slunečního světla. Tyto mladé dívky mohly vyjít ze školy zdravé, kdyby vedle svého studia nezapomínaly na domácí práci a pohyb na volném prostranství.

Zdraví je veliký poklad. Je to největší bohatství jaké smrtelní lidé mohou mít. Bohatství, čest, nebo vzdělání je draze koupeno, získáme-li ho za cenu zdraví. Nic z toho nám nemůže zabezpečit štěstí, ztratíme-li zdraví. Je hrozným hříchem promarnit zdraví, které nám dal Bůh, neboť jakákoli újma na zdraví oslabuje nás pro život a bez ohledu na stupeň vzdělání nás ochuzuje.

V mnoha případech si bohatí rodiče neuvědomují význam pro život potřebného praktického vzdělání pro své děti. Nevidí nutnost, aby pro duševní a mravní blaho svých dětí a pro jejich budoucí život důkladně je poučili o významu užitečné práce. Je to nutné, aby jejich děti v případě neštěstí dovedly být samostatné a uměly použít svých rukou. Mají-li sílu, pak nemohou být chudí i kdyby neměly ani haléře. Mnozí, kteří v mládí žili v hojnosti, mohou přijít o všechno své bohatství a mohou se dostat do situace, kdy rodiče, bratří a sestry budou na nich záviset. Jak je tedy důležité, aby se každý mladý člověk naučil pracovat a byl připraven pro každou tísnivou situaci. Bohatství je skutečně kletbou, dovolí-li jeho vlastníci, aby jejich dětem bránilo poznat význam práce k přípravě pro praktický život.

3T 151 Kdo není nucen pracovat, nemívá často dostatek pohybu nutného pro tělesné zdraví. Mladí lidé pro nedostatek duševní i tělesné činnosti propadají lenosti a často, což je ještě horší, pouličnímu válení, toulání, kouření, pití a hrám v karty.

Děvčata chtějí číst romány, omlouvajíce nedostatek zájmu o tělesnou práci svým chatrným zdravím. Jejich slabost vyplývá z nedostatečného pohybu svalstva, které jim dal Bůh. Myslí si, že pro domácí práce jsou příliš slabé, chtějí háčkovat a vyšívat a zachovat si jemnost svých rukou a tváře. A zatím jejich starostí přetížené matky musí namáhavě prát a žehlit jejich šaty. Tyto dívky nejsou křesťanky, neboť přestupují páté přikázání, nectí své rodiče. Největší vinu na tom má matka sama. Povolovala svým dcerám a domácí povinnost vykonávala za ně, až si domácí práce znechutily a oblíbily si příjemné nicnedělání. Děvčata jedí, spí, čtou romány a besedují o módě, a jejich život je neužitečný.

Chudoba je v mnoha případech požehnáním, neboť chrání mládež a děti před zkázou z nečinnosti. Tělesné i duševní schopnosti nutno pěstovat a náležitě rozvíjet. Rodiče by měli především a stále pečovat o to, aby jejich děti byly tělesně zdatné, aby z nich vyrostli zdraví mužové a ženy. Bez tělesného pohybu tento cíl nelze dosáhnout. K vůli vlastnímu tělesnému zdraví a mravnímu dobru, by se děti měly naučit pracovat, i když by to nedělaly z nouze. Chtějí-li mít čisté a čestné povahy, musí být ukázněni dobře vyváženou prací, která uvede do pohybu všechny svaly. Pocit užitečnosti naplní děti uspokojením a sebezapírání bude nejzdravější radostí, jakou kdy poznaly. Proč by bohatí lidé zbavovali sebe i své děti tohoto velkého požehnání?

3T 152 Nečinnost je největší kletbou, jaká kdy mohla postihnout mládež. Vašim dětem by nemělo být dovoleno povalovat se do pozdního jitra v posteli a marnit drahocenné chvíle dané jim Bohem pro nejlepší činnost, za něž mu budou odpovídat. Matka velice škodí svým dcerám, nese-li břímě, které by měly ony s ní nést k dosažení přítomného i budoucího blaha. Zlořečenství, které mnozí rodiče přivolávají tím, že svým dětem trpí lenost a nesprávnou četbu, brání jim v případě pro skutečný život. Čtení románů a jiné nezdravé četby je největším zlem pro mládež. Taková četba nepomůže dívkám, aby se z nich staly dobré, praktické matky. Jsou stavitelkami vzdušných zámků, žijí v neskutečném, vysněném světě. Jsou sentimentální a nezdravě vrtošivé. Jejich povrchní život jim brání být užitečnými. Rozumově zakrněly, ačkoli si namlouvají, že myšlenkově i svým jednáním jsou na výši. Uplatnění v domácí práci je pro mladé dívky nejužitečnější.

Tělesná práce nebude bránit pěstování intelektu. Naopak. Přednosti získané tělesnou prací vyváží osobnost a zabrání duševnímu přepracování. Námaha se přenese na svaly a uvolní znavený mozek. Je mnoho neposlušných, neužitečných děvčat, které jakoukoli práci pokládají pro ženu za nedůstojnou. Avšak jejich charaktery jsou příliš průhledné, než aby mohly oklamat citlivé, pozorné lidi, kteří prohlédnou jejich skutečnou bezcennost. Usmívají se, lehkovážně žertují a všelijak se přetvařují. Tváří se jako by neuměly mluvit otevřeně a přímo, nýbrž všechno co říkají, řeknou šišlavě a s nevhodným úsměvem. Jsou to skutečné ženy? Nenarodily se jako bláznivé, nýbrž byly tak vychovány. Z nedůtklivé, bezradné a koketné osoby nebude nikdy skutečná paní. Zdravá mysl potřebuje zdravé tělo. Tělesná zdatnost a praktické poznání všech potřebných domácích povinností nebude nikdy překážkou dobře vyvinutého intelektu; pro paní je to nanejvýš důležité.

Všechny duševní schopnosti by měly být zužitkovány a rozvíjeny, mají-li lidé mít vyrovnaný duševní život. 3T 153 Svět je plný jednostranných mužů a žen, kteří se stali takovými pro jednostranné pěstování některých schopností, zatímco jiné nečinnosti zakrněly. Většina mladých lidí není správně vychována. Mladí lidé přeceňují to, co patří k praktickému životu. Mužové a ženy se stávají rodiči, aniž si uvědomili svou zodpovědnost a jejich potomci Klesají na nižší úroveň, než byli oni sami. Lidstvo upadá čím dál tím víc. Stálý zájem o studium v dnešních školách vyřazuje mládež z praktického života. Lidská mysl potřebuje činnost. Není-li aktivní správným směrem, bude aktivní ve zlém. Má-li být duševní život vyvážen, nutno spojovat ve školách studium s prací.

V minulých pokoleních se mělo pamatovat na výchovu staršího rozsahu. Vedle škol měla být zřízena zemědělská a řemeslnická střediska. Měli tam být také učitelé pro domácí práce. Každého dne se měl věnovat určitý čas práci, aby tělesné i duševní schopnosti byly rovnoměrně vyváženy. Kdyby školy bývaly zřízeny podle zmíněného plánu, nebylo by dnes tolik duševně vyšinutých lidí.

Bůh připravil pro Adama a Evu krásnou zahradu. Připravil pro ně všechno, co vyžadovaly jejich potřeby. Vysadil pro ně plodonosné stromy všeho druhu. Štědrou rukou je obklopil vší hojností. Užitečné a krásné stromy, roztomilé květiny, které spontánně kvetly kolem nich, neměl stihnout žádný rozklad. Adam a Eva byli skutečně bohatí. Měli ráj. Adam byl pánem ve svém krásném příbytku. Nikdo nemůže pochybovat o jeho bohatství. Bůh však věděl, že Adam nemůže být šťastný, nebude-li zaměstnán. Proto mu dal práci, měl obdělávat zahradu.

3T 154 Kdyby mužové a ženy tohoto padlého pokolení měli mnoho pozemských statků, které sice v porovnání s krásným a bohatým rájem, daným vznešenému Adamovi, jsou velice chudí, neměli by vychovávat své děti tak, aby se dívaly na manuální práci jako na něco ponižujícího. Takoví bohatí rodiče poučují své děti slovem i příkladem, že peníze dělají z lidí gentlemany a dámy. Avšak naše představa o gentlemanech a dámách se měří rozumem a mravní hodnotou. Bůh nehledí na oděv. Napomenutí inspirovaného apoštola Petra zní: „Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zvnitřní, ve splétání vlasů, a províjení zlatem, anebo v odívání plášťů, ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, Kterýž před obličejem Božím velmi drahý jest“. Tichý a pokorný duch přesahuje všechnu pozemskou čest a bohatství.

Pán názorně ukazuje, jak si cení světských boháčů, kteří se upínají k marnosti pro své pozemské bohatství a připodobňuje je k bohatému člověku, který zbořil své stodoly a vybudoval větší, aby mohl uskladnit svůj majetek. Zapomněl na Boha, nepostřehl, odkud přišlo všechno jeho jmění. Ani slovem se vděčně nezmínil svému milostivému dobrodinci. Chválil jen sebe: „Duše, máš mnoho zboží složeného na mnohá léta, odpočívej, jez, pij, vesel se“ Mistr, který mu svěřil pozemské bohatství, aby mohl být k požehnání svým spolubližním a oslavovat svého Stvořitele, byl právem rozhněván nad jeho nevděčností a řekl: „Blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a což jsi připravil, čí bude? Tak jest, kdož sobě poklady shromažďuje, a není v Bohu bohatý“. Zde máme příklad toho, jak si nekonečný Bůh cení člověka. Rozsáhlý majetek, nebo jakékoli bohatství, nezajistí přízeň u Boha. Všechna tato hojnost a požehnání pochází od Boha proto, aby se člověk osvědčil, vyzkoušel a rozvinul svůj charakter.

Lidé mohou mít převeliké bohatství. Nejsou-li bohatí v Bohu, nemají-li zájem o sbírání pokladů pro nebesa a chybí-li jim božská moudrost, Stvořitel je pokládá za pošetilé. 3T155 Práce je požehnáním. Není možné, abychom se bez práce těšili zdraví. Měli bychom používat všechny schopnosti, abychom je náležitě rozvinuli a aby mužové a ženy měli správně vyvážený duševní život. Správná výchova mládeže v různých pracovních odvětvích, správné vzdělání v manuální práci i ve vědeckých odvětvích bude pro ně největším požehnáním.

Neustálé napínání mozku a zanedbávání svalů oslabuje nervy a žáci mají téměř neovládatelnou touhu po změně a vzrušujících zábavách. Když je pak po několikahodinovém studijním soustředění každodenním uvolníme, jsou jako divocí. Mnozí nebyli nikdy doma přidržováni ke kázni. Řídí se jenom svými sklony a myslí si, že studijní kázeň je pro ně přílišnou zátěží. Když pak nemají po studijních hodinách nic na práci, satan je nabádá k zneužívání sportu a jiných nešlechetností. Jejich vliv na jiné studenty je demoralizující. Ti žáci, jimž se dostalo požehnání náboženské výchovy v rodině a nevědí o neřestech společnosti, jasně se odliší od těch, jejichž duševní schopnosti měly jen podřadnou půdu a jejichž přednosti duševního rozvoje a náboženské výchovy byly velice omezeny. Jsou v nebezpečí, že ve styku s touto skupinou a v ovzduší, které nepovznáší, nýbrž snižuje a narušuje mravy, klesnou na tutéž úroveň jako jejich společníci. Mnozí studenti chvíle volna zneužívají. A přemnozí z těch, kteří odcházejí z domova nevinní a čistí, ztrácejí svou nevinnost ve společnosti svých spolužáků.

To mě vedlo k otázce: Musí všechno cenné v naší mládeži být obětováno za cenu školního vzdělání? 3T156 Kdyby byla zřízena zemědělská a řemeslnická střediska při našich školách a kdyby povolaní učitelé vychovávali mládež v různých studijních i pracovních odvětvích, kdyby každodenně věnovali určitý čas duševnímu vzdělávání a část tělesné práci, měli bychom ušlechtilejší mládež, připravenou do života a vlivnou ve společnosti. Mnozí mladí lidé, kteří by vycházeli z takových ústavů, měli by pevný charakter a byli by vytrvalí, stateční, odvážní na překonávání překážek a měli by takové zásady, které by žádný, jakkoli běžný špatný vliv nemohl ohrozit. Měli by tam být zkušení učitelé, kteří by poučili mladé dívky o vaření. Mladé dívky by se měly naučit upravovat, přizpůsobovat a spravovat šaty a tak se vzdělat pro praktické povinnosti života.

Mladí mužové by měli mít dílny, kde by se naučili různým řemeslům, která vyžadují svalovou práci a duševní schopnosti. Může-li mít mládež jen jednostrannou výchovu, co má potom větší význam, vědecké poznatky se všemi nebezpečími pro zdraví a život, nebo manuální příprava pro praktický život? Bez váhání odpovídáme: To druhé. Musíme-li něco zanedbat, ať je to spíše knižní studium.

Je velice mnoho děvčat, které se provdaly a mají rodiny, mají však jen nepatrné praktické znalosti o povinnostech ženy a matky. Dovedou číst a hrát na nějaký hudební nástroj, neumí však vařit. Nedovedou připravit dobrý chléb, což je velice důležité pro zdraví rodiny. Nedovedou šít a zhotovit oděv, neboť se tomu nikdy neučily. Všechno to pokládají za nepodstatné a ve svém manželském životě pak na někoho spoléhají a jsou jako malé děti. Tato neomluvitelná nevědomost v nejnutnějších povinnostech života připravila již mnoho rodin o štěstí.

Názor, že práce nepatří k modernímu životu, zavedla do hrobu tisíce těch, kteří jinak mohli žít. Ti, kdo pracují jen tělesně, častokrát nadměrně přepínají své tělesné síly a nedopřávají si chvíli odpočinku; zatímco duševně pracující lidé přepínají mozek a chybí jim zdravá síla z tělesné práce. 3T 157 Kdyby si duševně pracující do určité míry rozdělili břímě s lidmi pracujícími tělesně a tím posílili svalstvo, manuálně pracující by se nemuseli tak namáhat a mohli by část svého času věnovat duševnímu a mravnímu vzdělání. Lidé sedavého a literárního zaměstnání měli by pěstovat tělesnou práci, i když nemusí pracovat manuálně pro výdělek. Zdraví by mělo být dostatečným podnětem k tomu, aby je vedlo k spojení tělesné i duševní námahy.

Chceme-li mít správně vyvinuté a vyvážené muže i ženy, nutno spojovat mravní, rozumovou i tělesnou kulturu. Někdo pracuje hodně rozumově, jiný má radost z tělesné práce. Obě tyto třídy by měly usilovat o odstranění vzájemných nedostatků, aby mohli předložit celou svou bytost jako živou oběť svatou a příjemnou rozumnou službu Pánu. Zvyky a způsoby moderní společnosti neměly by být mírou jejich jednání. Inspirovaný apoštol Pavel dodává: „A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměntež se obnovením mysli své, abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá“.

Mysl duševních pracovníků se příliš namáhá. Často užívají svých duševních schopností marnotratně, zatímco pro druhou třídu je nejvyšším cílem života tělesná práce. Tato druhá skupina necvičí mysl. Jejich svalstvo je vycvičeno, zatímco jejich mozky jsou zbaveny rozumové síly. Naopak mysl přemýšlivých lidí je příliš namáhaná a tělo je zbaveno síly a zdatnosti zanedbáním svalového cvičení. Ti, kdo cele obětují svůj život tělesné námaze a druhým nechávají myslet za sebe a jen jednoduše vykonávají plány jiných mozků, budou mít sice silné svaly, ale slabý mozek. Jejich vliv je slabý v porovnání s tím, čím mohli být, kdyby používali mozek i své svalstvo. V nemoci je tato třída odolnější, protože tělesný organizmus je oživován elektrickou silou mozku, odolávající nemoci.

3T 158 Lidé s dobrou tělesnou silou by se měli naučit myslet i jednat a nečekat na myšlenkové podněty jiných. Všeobecným omylem velké většiny lidí je, že manuální práci pokládají za ponižující. Proto se mnozí lidé snaží být učiteli, úředníky, obchodníky, právníky a hledají mnohá jiná zaměstnání, která nevyžadují tělesnou námahu. Mladé ženy pokládají domácí práci za ponižující a ačkoli tělesný pohyb požadovaný při domácí práci, není-li příliš velký, má podpořit zdraví, přece budou se snažit, aby se mohly stát učitelkami, nebo úřednicemi, anebo se budou učit některé řemeslo, které je připoutá k domácímu sedavému zaměstnání. Zdravá barva mizí z jejich tváří a místo ní přichází nemoc, protože jim chybí tělesný pohyb a způsob jejich života je špatný. To všechno kvůli módě! Mají jen křehké zdraví, jsou tělesně slabé a chátrají.

Jediná omluva mladých žen, které nevyhledávají domácí práci jako zaměstnání, je ta, že lidé, kteří najímají děvčata do domácnosti, většinou s nimi zacházejí jako se služkami. Jejich zaměstnavatelé je často přehlížejí a jednají s nimi jako by nebyly hodny být členy jejich domácnosti. Nedávají jim tu úctu, kterou poskytují švadlenám, písařkám a učitelkám hudby. Avšak může být nějaké jiné důležitější zaměstnání než práce v domácnosti? Dobře vařit, podávat zdravý pokrm na stůl příjemným způsobem, vyžaduje inteligenci a zkušenost. Kdo připravuje pokrm pro náš žaludek a tím nepřímo krev, která vyživuje celý organizmus, má nejdůležitější místo a vzácné postavení. Postavení písařky, švadleny, nebo učitelky hudby nelze co do důležitosti srovnávat s postavením kuchařky.

Co bylo výše řečeno, vyplývá z toho, co mohlo být vykonáno správnou výchovou. Čas je příliš krátký na dostižení toho, co mělo být vykonáno v minulých generacích; můžeme však vykonat mnoho v těchto posledních dnech, abychom ve výchově mládeže napravili existující zlo. 3T159 A protože čas je krátký, měli bychom se vší vážností a horlivostí vychovávat mládež podle zásad našeho vyznání. Jsme reformátoři. Chceme, aby naše děti měly ze studia ten nejlepší užitek. K vůli tomu bychom jim měli popřát i tělesný cvik. Každodenní systematická práce by měla tvořit část výchovy mládeže i v této poslední době. Mnoho lze získat spojením práce se školou. Podle tohoto plánu žáci pocítí pružnost ducha a sílu myšlení a budou moci vykonat mnohem více duševní práce v daný čas, než to mohou udělat pouze studiem. Ze školy pak mohou odcházet se zdravým tělem, silou, i odvahou vydržet v jakékoli situaci života podle Boží prozřetelnosti.

Protože čas je krátký, měli bychom pracovat pilně a s dvojnásobnou energií. I kdyby naše děti nikdy nechodily do školy, přece mohou v nejdůležitějších odvětvích získat takové vědomosti, které jim budou prakticky užitečné a které vzdělají jejich mysl a umožní uplatnit jejich schopnosti. Mnozí mladí lidé, kteří prošli školou, nezískali to pravé vzdělání, které mohou prakticky použít. Mohou mít školní vzdělání, ve skutečnosti však jsou to jen školení hlupáci.

Je mnoho mladých lidí, jejichž službu by Bůh přijal, kdyby se mu cele odevzdali. Kdyby uplatnili ty schopnosti ve službě Boží, které používají ve vlastním zájmu a k získání majetku, byli by vážnými, vytrvalými, úspěšnými pracovníky na vinici Páně. Mnozí mladí lidé by měli obrátit pozornost k studiu Písma, aby je Bůh mohl použít ve svém díle. Oni však v duchovních věcech nejsou tak rozvážní jako v pozemských záležitostech; proto nedovedou konat dílo Boží, které by mohli dělat. Těch, kteří varují hříšníky a získávají duše pro Krista je jen málo, zatímco by jich mělo být mnoho. 3T 160 Naši mladí lidé jsou všeobecně moudří ve světských záležitostech, nejsou však rozvážní pokud jde o věci království Božího. Mohou obrátit svou mysl nebeským, božským směrem a chodit ve světle, a to od menšího do jeho vyššího stupně a od síly k síle, až budou moci obracet hříšníky ke Kristu a poukazovat nevěřícím a ochabujícím jasnou stezku k nebesům. A po skončení boje mohou vejít do radosti svého Pána.

Mladí lidé by se neměli pouštět do výkladu Písma a pořádat přednášky o proroctvích, nemají-li znalost významných biblických pravd, které se snaží vysvětlit jiným. Mohou mít nedostatky v běžných odvětvích vzdělání, v důsledku čeho se jim nemusí dařit vykonat tolik dobra, jak by ho vykonat mohli, kdyby měli patřičné školní vzdělání. Nevědomost není známkou větší pokory nebo duchovnosti žádného z Kristových následovníků. Pravdy Božího slova může nejlépe ocenit rozumný křesťan. Krista mohou nejlépe oslavit ti, kdo mu slouží rozumně. Velikým cílem výchovy je, aby nám pomohla používat schopnosti, které nám dal Bůh takovým způsobem, aby bylo co nejlépe hlásáno náboženství Bible a šířena sláva Boží.

Jsme dlužníky tomu, který nám dal život a za všechny hřivny, které nám svěřil. Je naší povinností vůči našemu Stvořiteli pěstovat a rozhojňovat hřivny, které nám svěřil. Výchova ukázní mysl, rozvine její schopnosti a rozvážně je usměrní, abychom byli užiteční při šíření slávy Boží. Potřebujeme školu kde ti, kteří právě vstupují do služby, mohou být vyučeni alespoň v nejběžnějších odvětvích vzdělání a kde se mohou také naučit dokonalým pravdám Božího slova. V souvislosti s těmito školami měly by se konat přednášky o proroctvích. Ti, kdo mají skutečně schopnosti, jaké Bůh přijímá pro práci na jeho vinici, byli by k většímu požehnání už po několikaměsíčním kurzu v takových školách.

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy