EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Důležitost domácí výchovy

Svědectví pro církev - svazek třetí


Rejstřík - na začátek na začátek

Důležitost domácí výchovy

Ptala jsem se, zda nešlo tomuto utrpení předejít a udělat něco pro záchranu mládeže této generace před hrozící zkázou. Bylo mi ukázáno, že velkou příčinou existujícího žalostného stavu je, že rodiče necítí povinnost vychovávat své děti podle zákonů tělesné přirozenosti. Matky milují své děti zbožňující láskou povolují jejich chutím i když vědí, že to bude ke škodě jejich zdraví a že jim to přivodí nemoc a neštěstí. Tato zvrácená laskavost se velkou měrou projevuje v přítomném pokolení. Touhy dětí jsou ukájeny na úkor zdraví a štěstí, neboť bývá snadnější, když jim matka vyhoví, než aby jim odepřela, po čem touží.

Matky tak rozsévají símě, které vzklíčí a přinese ovoce. Děti nejsou vedeny k ovládání svých přání. Stávají se z nich sobečtí, poživační, neposlušní, nevděční a neposvěcení lidé. Matky, které takto činí, budou s hořkostí sbírat ovoce, které zasely. Zhřešily proti nebi i proti svým dětem a budou muset vydat počet Bohu.

Kdyby výchova po celé generace byla zcela jiná, dnešní mládež nemusela být tak zkažená a porušená. Kdyby správcové a učitelé škol rozuměli fyziologii a dbali o vědeckou výchovu mladých, ale také snažili se je poučit o tom, jak si mají zachovat zdraví, aby mohli co nejlépe zužitkovat své vědomosti, když je už jednou získali. 3T 142 Vedle škol by měly být zřízeny dílny pro různá pracovní odvětví, aby žáci mohli mít určité zaměstnání a potřebný mimoškolský pohyb.

Studium a rekreaci nutno usměrnit podle zákonů tělesné přirozenosti a uzpůsobit tak, aby byla zachována rovnováha tělesných i duševních sil. Pak by se po získání vzdělání měla věnovat pozornost praktickým poznatkům o životním povolání. U žáků by se měla ve škole probouzet mravní citlivost, aby viděli a cítili, že společnost od nich něco očekává a že by měli žít ve shodě se zákony přírody, aby svou existencí a vlivem, slovem i příkladem byli lidem k užitku a k požehnání. Mládež by si měla uvědomit, že ve společnosti stále působí svým povzbudivým a povznášejícím nebo odpudivým a ponižujícím vlivem. Mládež by měla usilovat předně o to, aby poznala sama sebe a uchovala si zdravé tělo.

Mnozí rodiče téměř po celý rok uzavírají své děti ve školách. Tyto děti studují přímo mechanicky, ale naučené si nedovedou zapamatovat. Mnohým z těchto neúnavných žáků jako by cele chyběl intelekt. Monotonie nepřetržitého studia unavuje mysl a zájem o učení ochabuje; mnozí se učí příliš namáhavě. Neradi přemýšlejí a chybí jim touha po poznání. Nezvykli si uvažovat a bádat.

Děti velice potřebují náležitou výchovu, mají-li být ve světě užitečné. Avšak všechno úsilí, které dává přednost rozumovému vzdělání na úkor mravní výchovy, je nesprávně zaměřeno. Rodiče a učitelé by se měli především zajímat o poučování, vzdělávání, uhlazování a zjemňování mládeže a dětí. Jen málo je těch, kdo hloubavě uvažují a logicky myslí, neboť nesprávné vlivy zamezily rozvoj rozumových schopností. 3T 143 Představa rodičů a učitelů, že stálé studium posílí rozumové schopnosti, prokázala svou neoprávněnost, neboť v mnoha případech vedla k opačným účinkům.

Mnozí rodiče a učitelé v rané výchově dětí nechápou, že tělesnému zdraví nutno věnovat největší pozornost, aby byl zajištěn zdravý stav těla i mozku. Bývalo zvykem povzbuzovat děti, aby chodily do školy už v nejranějším dětském věku, kdy ještě potřebují péči matky. V příliš mladém věku jsou častokrát vehnány do nedostatečně větraných učeben, kde sedí v nesprávné poloze na nedokonalých lavicích a slabé tělo některých dětí bývá pokřiveno.

Dispozice a zvyky mládeže se s největší pravděpodobností projeví v dospělém věku. Mladý strom lze ohnout kterýmkoli směrem, přežije-li to však a bude-li podle ohybů růst, bude z něho pokroucený strom, který bude svým vzhledem vždy připomínat nešetrný zásah vaší ruky. Po letech růstu můžete strom narovnávat a všechno vaše úsilí vyjde nazmar. Strom zůstane zákrskem. Podobně je tomu i s duševním životem mládeže. V dětství je nutno věnovat největší péči a lásku. Lze ji vychovávat správným nebo nesprávným směrem a pak v budoucím životě se projeví výchovné úsilí z mládí. Návyky z mladých let se růstem upevňují a umocňují přibývající silou; v pozdějším životě porostou.

Žijeme v době, kdy je téměř všechno povrchní. Všeobecně je málo stálosti a charakterové pevnosti, protože výcvik a výchova dětí je od útlého dětství povrchní. Jejich povahová stavba spočívá na sypkém písku. Sebezapření a sebeovládání nebylo vetkáno do jejich povah. Byly hýčkány a ustupovalo se jim do té míry, že nejsou uzpůsobeny pro praktický život. Mysl ovládají radovánky a dětem se lichotí a povoluje k jejich vlastní zkáze. 3T 144 Děti by měly být tak vychovány a vzdělávány, že odolají pokušením a vyrovnají se s těžkostmi a nebezpečím. Měly by se naučit se ovládat a ušlechtile přemáhat těžkosti. Nevrhají-li se svévolně do nebezpečí a nevystavují-li se zbytečně pokušení, vyhnou-li se zlým vlivům a neřestné společnosti, pak i v případě, že se nevyhnutelně ocitnou v nebezpečném prostředí, budou mít tolik charakterové síly, aby se postavily za pravdu, zachovaly si zásady a aby vyšly v síle Boží mravně nedotčeny. Bude-li správně vychovaná mládež spoléhat na Boha, její mravní síly obstojí i v nejmocnější zkoušce.

Avšak jen málo rodičů si uvědomuje, do jaké míry vychovávali své děti svým příkladem a kázní a že jsou odpovědní za jejich povahový rozvoj. Kdyby srdce křesťanských rodičů plnila vůli Kristovu, pak by se řídili radou nebeského Učitele: „Hledejte nejprve království Božího a spravedlností jeho, a toto vše bude vám přidáno“ Kdyby ti, kdo se pokládají za Kristovy následovníky, dbali jen této rady, dali by nejen svým dětem, ale také nevěřícímu světu příklad, který by správně představoval náboženství Písma.

Kdyby křesťanští rodiče žili podle přání nebeského Učitele, jedli by a odívali se skromně a žili by více ve shodě s přírodními zákony. Nevěnovali by tolik času povrchnímu životu a nemuseli by nést starosti a břemena, které Kristus na ně nevložil a které jim zcela určitě radí zanechat. Kdyby rodiče především mysleli na království Boží a jeho spravedlnost, jen málo vzácného času by se ztratilo na zbytečnou vnější okázalost, zatímco mysl dětí je zcela zanedbána. Drahocenný čas, který mnozí rodiče věnují k okázalému odívání svých dětí, byl by lépe, mnohem lépe zužitkován sebevzděláváním, aby byli připraveni patřičně poučit své děti. 3T 145 Pro spásu a štěstí těchto rodičů není podstatně důležité, aby vzácný čas zkoušky, který jim Bůh propůjčil, promarnili v odívání, v bezúčelných návštěvách a hovorech.

Mnozí rodiče naříkají, že mají tolik práce, že nemají čas na vzdělání, na výchovu svých dětí pro praktický život a na poučení, jak by se z nich stali beránci stáda Kristova. Teprve při konečném účtování, kdy bude rozhodnuto o všech lidech a skutky celého života budou odhaleny v přítomnosti Boží, Beránkově i všech svatých andělů, rodiče si uvědomí téměř nekonečnou cenu svého nesprávně stráveného času. Mnozí pak poznají, že jejich nesprávné jednání rozhodlo o určení jejich dětí. Nejen že nebudou od Krále slávy slyšet slova: „To dobře, služebníče dobrý a věrný; Vejdiž v radost pána svého“. Nýbrž budou slyšet strašné odsouzení svých dětí: „Odejdi“! To provždy vyloučí jejich děti z nebeské radosti a slávy i z Kristovy přítomnosti. Oni sami také uslyší: „Služebníče zlý a lenivý“. Ježíš nikdy neřekne: „Dobře“ těm,kdo o tento výrok nezápasí svým věrným životem sebezapírání a sebeobětování pro blaho jejich a pro rozšíření Jeho slávy. Kdo především dbá jen o vlastní samolibost a nedbá o blaho druhých, sklidí věčné zatracení.

Kdyby bylo možno probudit rodiče, aby si uvědomili hroznou odpovědnost, která na nich spočívá za výchovu dětí, věnovali by více času modlitbě a méně zbytečné okázalosti. Pak by více uvažovali, studovali a od Boha žádali moudrost a Boží pomoc pro výchovu svých dětí, aby povaha dětí byla utvářena podle vůle Boží. Neměli by se příliš starat o to, jak mohou vychovat své děti na obdiv světa, ale jak v nich mohou vychovat krásné povahy, které Bůh přijímá.

3T 146 K výchově mladých mozků nutno mnoho studovat a vážně prosit o nebeskou moudrost, neboť mnoho závisí na směru, který rodiče dávají mysli a vůli svých dětí. Správně vyvážit duševní život a to v pravý čas, je to nejdůležitější, neboť věčné určení může záviset na rozhodnutích některého kritického okamžiku. Jak je tedy důležité, aby i rodiče pokud možno nebyli obtíženi zmatkem pečování o pozemské věci a mohli uvážlivě jednat se vší rozvahou, moudrostí a láskou a především dbát o spásu svých dětí! Hlavním cílem, který by rodiče měli sledovat u svých drahých dětí, měla by být vnitřní ozdoba. Rodiče by neměli věnovat návštěvníkům a příchozím tolik pozornosti a plýtvat největším životním kapitálem - časem, aby pak mohli každodenně trpělivě poučovat své děti v zájmu správného rozvoje jejich duševních schopností.

Život je příliš krátký, než aby mohl být promarněn v bezvýznamném a marnivém rozptylování, v neužitečných návštěvách a zbytečné okázalosti nebo dráždivých zábavách. Nemůžeme si dovolit utrácet čas, který nám Bůh dal pro službu jiným a pro shromažďování pokladů pro nebe. Nikdo z nás nemá příliš mnoho času na splnění nutných povinností. Měli bychom věnovat čas vzdělávání srdce a mysli., abychom byli připraveni pro své životní dílo. Zanedbáním těchto podstatně důležitých povinností a přizpůsobováním zvyků a způsobů, módní světské společnosti dopouštíme se veliké křivdy vůči sobě i svým dětem.

Matky, které mají utvářet duševní život a povahu dětí, neměly by vyhledávat rozptýlení ve světě, chtějí-li být radostné a šťastné. Mají důležité životní dílo a proto si nemohou ani samy a ani jejich děti dovolit utrácet čas neužitečným způsobem. Čas je jednou z důležitých hřiven, které nám Bůh svěřil a za které nás bude volat k odpovědnosti. Promarnění času je promarněním rozumových schopností. 3T147 Duševní síly lze rozvíjet na vysoký stupeň. Povinností matek je pěstovat myšlenkový život a dbát o čistotu srdce. Měly by všemožně usilovat o rozumový a mravní rozvoj, aby byly připraveny pečovat o dušení život svých dětí. Lidé pěstující rádi společenské styky, budou brzy neklidní, nebudou-li navštěvovat nebo bavit návštěvníky. Ti nemají sílu přizpůsobit se okolnostem. Nutné, posvátné povinnosti v domácnosti jim připadají všední a nezajímavé. Nejdou do sebe a jsou neukázněné. Mysl hladoví po různých dráždivých scénách světského života, děti jsou zanedbány a ponechány jejich sklonům a anděl píše: „Neužiteční služebníci“. Bůh chce, abychom duševně nežili bezcílně, nýbrž abychom usilovali o konání dobra v tomto životě.

Kdyby si rodiče uvědomili, že Bůh jim určil vznešenou povinnost vychovávat děti pro užitečný život, kdyby usilovali o výzdobu vnitřního chrámu duše svých synů a dcer pro nesmrtelný život, byli bychom svědky veliké změny společnosti k lepšímu. Pak by se neprojevovala tak velká lhostejnost k praktické zbožnosti a nebylo by tak, těžké probudit mravní citlivost dětí, aby chápaly požadavky, které Bůh k nim má. Rodiče jsou čím dále tím lhostejnější k výchově dětí pro užitečná zaměstnání. Mnozí rodiče podněcují v dětech nesprávné zvyky a sklony, neupozorňují na nebezpečí, které z toho plyne a nutnost řídit se zásadami.

Děti často začínají dílo s nadšením, když narazí na nesnáz nebo únavu, usilují o změnu a začínají něco nového. Tak se mohou chápat různých věcí, narážet na malá znechucení a vzdávat se, těkají z jedné věci na druhou a nic nedodělají. Rodiče by neměli dovolit, aby jejich děti podléhaly náladovosti. 3T 148 Neměly by se natolik zaměstnávat jinými věcmi, a pak by měli čas trpělivě správně vést rozvíjející se mysl. Několik slov povzbuzení nebo nepatrná pomoc v pravý čas může překlenout těžkosti a nesnáze dětí. Ty pak z dosaženého výsledku budou mít uspokojení, které je podnítí k většímu úsilí.

Mnohé děti pro nedostatek povzbuzení a pomoci jsou znechuceny a přebíhají z jednoho zájmu na druhý. Tento žalostný nedostatek se pak projevuje v jejich zralém věku. Nedaří se jim, ať podnikají cokoliv, neboť se nenaučily vytrvat i za těžkých okolností. Tak celý život mnohých ztroskotává, protože v mládí neměly správnou kázeň. Výchova v dětství a mladosti ovlivňuje všechno jejich jednání v dospělém věku a tomu odpovídá také jejich náboženská zkušenost.

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy