EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Pracovníci nakladatelství

Svědectví pro církev - svazek třetí


Rejstřík - na začátek na začátek

Pracovníci nakladatelství

3T 190 Ti v nakladatelství, kdo vyznávají, že věří pravdě, měli by projevit moc pravdy ve svém životě a dokázat, že na základě zásad usilují o pokrok. Své životy a povahy by měli utvářet podle dokonalého Vzoru. Kdyby mohli všichni prozíravě dohlédnout do úžasných skutečností věčnosti, jaká hrůza zmocnila by se některých lidí v nakladatelství. Někteři se chovají lhostejně, ačkoli je od věčných událostí dělí jen velice malá doba. Bylo mi dáno mnoho varovných napomenutí a to s velikou šetrností a vážnými prosbami, z nichž každá je věrně zaznamenána v nebesích pro den konečného zúčtování. Neutuchající láska Kristova provázela pracovníky nakladatelství. Bůh jim žehnal a napomínal je, aniž přestal nenávidět hřích a nevěrnost, která se jich přidržuje jako malomocenství. Hluboké a vznešené pravdy, které mohli členové nakladatelství slyšet, měly by probudit jejich soucit a vést je k vyššímu ocenění světla, které jim dal Bůh. Budou-li kráčet ve světle, okrášlí a zušlechtí se jejich životy nebeskou ozdobou, čistotou a pravou dobrotou.

Před každým pracovníkem nakladatelství je otevřena cesta, aby se celým srdcem zapojil do díla Kristova a do zachraňování duší. Kristus opustil nebesa a lůno svého Otce, aby přišel do nepřátelského ztraceného světa zachraňovat ty, kteří mají být spaseni. Odloučil se od svého Otce a zaměnil čisté společenství andělů za padlé, hříchem poskvrněné lidstvo. Se zármutkem a úžasem Kristus je svědkem chladu, lhostejnosti a nedbalosti s jakou se staví jeho formální následovníci v ústředí ke světlu, varovnému poselství a lásce jim projevené. Kristus připravil chléb a vodu života pro všechny hladové a žíznivé.

Pán žádá, aby všichni pracovníci ústředí pracovali ze vznešených pohnutek. Kristus jim dal příklad svým životem. Všichni by měli pracovat se zájmem, odevzdaností a vírou pro spásu duší. Kdyby všichni v nakladatelství pracovali s nesobeckými zájmy, uvědomujíce si posvátnost díla, spočinulo by na nich Boží požehnání. 3T 191 Kdyby byli všichni radostně a ochotně nesli svá rozličná břemena, tíha a zmatenost situace by nebyla tak těžce dolehla na mého manžela.

Jak málo opravdových modliteb bylo vysláno k Bohu za ty, kdo pracovali v nakladatelství a nebyli cele v pravdě! Kdo spolupracoval s Pánem na vinici? Viděla jsem, že andělé byli zarmouceni nad lehkovážností zdánlivých následovníků Kristových, kteří měli co činit s posvátnými věcmi v nakladatelství. Někteří nemají o posvátnosti díla vznešenější představu, než jako kdyby pracovali v nějakém běžném zaměstnání. Bůh nyní vyzývá všechny neužitečné dělníky, aby se mu posvětili a všechnu svou naději složili v Něm.

Pán chce, aby všichni pracovníci nakladatelství o dílo pečovali a nesli určitá břemena. Vyhledávají-li radovánky, nejsou-li sebezapíraví, pak se nehodí do nakladatelství.

Pracovníci tohoto podniku by si měli při vstupu do těchto místností uvědomit, že vstupují na svaté místo - místo, kde se koná dílo Boží při šíření pravdy, která rozhodne o určení lidí. To si patřičně neuvědomují. Mezi sázeči se zbytečně mluví, čímž se mysl odvádí od práce. Nakladatelství není místem návštěv, zdvořilostí, zábavy, nebo sobectví. Všichni by si měli uvědomovat, že konají dílo Boží. Ten, který zná všechny pohnutky a čte v srdcích, zkoumá, zkouší a zná svůj lid, obzvláště ty, kteří dostali světlo a poznání a kteří pracují v jeho svatém díle. Bůh je zkoumatelem srdcí a zkušovatelem ledví, a nepřijme nic menšího,než úplné odevzdání a posvěcení dílu. Všichni v nakladatelství by měli brát na sebe každodenní povinnosti, jako kdyby byli v Boží přítomnosti. Neměli by se spokojit, aby přijímali mzdu za nějaký povrchní výkon. 3T 192 Všichni by měli pracovat tam, kde mohou nejlépe posloužit. V nepřítomnosti bratra Whitea někteří pracují svědomitě, jiní slouží jen na oko. Kdyby všichni v nakladatelství, kteří se pokládají za Kristovy následovníky, věrně vykonávali své povinnosti, nastala by veliká změna k lepšímu. Mladí mužové a ženy byli velice zabrání do jiných zájmů, mluvení, žertování a šprýmování a Boží andělé byli vypuzováni z nakladatelství.

Marcus Lichtenstein byl bohabojný mladík, avšak u členů sboru jakož i u pracovníků nakladatelství viděl tak málo pravých náboženských zásad, že byl zmaten, zarmoucen a znechucen. Pohoršil se na nedostatku svědomitosti při zachovávání soboty, jak se to projevilo u mnohých, kteří se pokládali za zachovavatele přikázání. Marcus si velice vážil nakladatelského díla, avšak marnivost, žertování a nedostatek zásadnosti jej pohoršovaly. Bůh ho pozvedl a ve své prozřetelnosti mu pomáhal konat dílo v nakladatelství. Avšak někteří pracovníci nakladatelství vědí dnes málo o záměrech a vůli Boží, proto i Marcusovu obrácení ze židovstva připisovali jen malý význam. Jeho přínos nebyl oceněn. Často ho zarmucovalo jednání bratra F a ostatních v nakladatelství a když se pokoušel napomenout je, jeho slova byla nevlídně přijata, jako by je chtěl poučovat. Jeho vadná mluva byla pro některé příležitostí k žertování a výsměchu.

Marcus se velice trápil nad případem bratra F, nevěděl však, jak by mu pomohl. Marcus by nikdy nebyl odešel z nakladatelství, kdyby mladí lidé byli věrni svému vyznání. Ztroskotá-li u víře, jeho krev bude jistě vyhledávána u mladých vyznavačů Krista, kteří svými skutky, slovy a chováním jasně naznačují, že nepatří Kristu, nýbrž do světa. 3T 193 Tento žalostný stav nedbalosti, lhostejnosti a nevěrnosti musí přestat. V nakladatelství musí nastat důkladná a trvalá změna, jinak ti, kteří měli tolik světla a tak veliké přednosti, měli by být propuštěni a na jejich místo dosazeni jiní, bude-li třeba i nevěřící. Je strašné žít v sebeklamu. Anděl poukazujíc na ty v nakladatelství,řekl: „Nebude-li vaše spravedlnost větší než zákonníků a farizejů, nikdy nevejdete do království Božího.“ Vyznání nestačí. V duši musí nastat změna, která se projeví v životě.

Kristova láska sahá do samých hlubin pozemské bídy a utrpení; jinak nepomůže skutečným hříšníkům. Sahá také k trůnu Věčného, jinak by člověk nemohl být povznesen ze svého poníženého stavu a naše potřeby by nebyly ukojeny a touhy by nebyly naplněny. Kristus otevřel cestu ze země k nebesům. On je spojnicí mezi dvěma světy. Přináší lásku a soucit Boží čIověku a svými zásluhami usmiřuje člověka s Bohern. Kristus je cesta, pravda i život. Není snadné následovat krok za krokem namáhavě a pomalu vpřed a vzhůru cestu čistoty a svatosti. Kristus se však dokonale postaral, aby dal novou sílu a božskou odvahu při každém kroku v posvěceném životě. To je poznání a zkušenost, která chybí všem v nakladatelství a kterou musí mít všichni, nechtějí-li každodenně přivádět pohanění na dílo Kristovo.

Bratr G dělá chybu ve svém životě. Příliš se přeceňuje. Nezačal budovat správným směrem, aby jeho život mohl být úspěšný. Začíná od střechy, aniž postavil pořádný základ. Základ musí být pod zemí a pak může pokračovat ve stavbě. Potřebuje kázeň a zkušenost každodenních povinností života, to, co mu věda nedá; všechno jeho vzdělání mu nedá sílu, aby si navykl na těžkosti života.

Podle toho, co mi bylo ukázáno, v nakladatelství nutno pečlivě vybirat. Mladí a nezkušení, neposvěcení lidé by tam neměli mít místo, neboť jsou vystaveni pokušením a nemají ustálenou povahu. 3T194 Ti, kdo zformovali svůj charakter, mají pevné zásady a v srdci Boží pravdu, nebudou předmětem ustavičných starostí a obavy, nýbrž spíše pomocníky a požehnáním. Nakladatelství je plně schopno opatřit si dobré, schopné a zásadní pracovníky. Církev naproti tomu ty neměla usilovat o to, aby ušetřila nějaký haléř na těch, kteří přicházejí pracovat a učit se řemeslu do nakladatelství. Jsou zaměstnání, kde by někteří mohli dostat více než v nakladatelství, avšak nenajdou nikdy významnější, čestnější a vznešenější povolání, než je dílo Boží v nakladatelství. Ti, kdo pracují věrně a nesobecky, budou odměněni. Připravenou mají korunu slávy s níž na váze jsou všechny pozemské pocty a radosti jen nepatrným práškern. Obzvlášť požehnaní budou ti, kteří věrně sloužili Bohu a dbali o duchovní blaho jiných v nakladatelství. Peněžní a časné zájmy v porovnání s tím, jsou bezvýznamné. Na jedné misce vah je zlato jako prach, na druhé lidská duše. Ta má takovou cenu, že Syn Boží obětoval čest, bohatství a slávu jen, aby ji vykoupil z otroctví hříchu a beznaděje zoufalství. Duše má nekonečnou cenu a vyžaduje největší pozornost. Každý bohabojný člověk v nakladatelství by měl zanechat dětinské a marné věci a s pravou mravní odvahou stát přímo, důstojně, jako muž vyhýbající se jakékoli ponižující familiárností, přece však svazující srdce se srdcem ve svazku křesťanského zájmu a lásky. Srdce touží po soucitu a lásce a to je to jediné, co je osvěží a posílí, jako když na květy padne déšť a zasvítí slunce.

Písmo nutno číst každý den. Náboženský život, život posvěcený Bohu je nejlepším štítem pro mladé lidi procházející pokušením ve společnosti po dobu studia. Slovo Boží dá správnou normu pro spravedlnost i pro zlo a mravní zásadu. Ustálené zásady pravdy jsou jediným štitem mládeže. Silná předsevzetí a rozhodná vůle zavřou mnohé dveře k pokušení a odrazí vlivy neslučitelné s budováním křesťanského charakteru. Slabý, nerozhodný duch, v dětství i mladosti neukázněný, bude po celý život mít těžkosti, neboť mu chybí rozhodnost a pevné zásady. Takoví lidé budou mít vždy překážky v úsilí o úspěšný život a budou v nebezpečí, že ztratí onen věčný život. Je nutné usilovat se vší opravdovostí o spravedlnost. Na prvním místě by měla být čest Boží a na druhém věrný zájem o lidi konáním každodenních povinností, odvážným vypořádáním se s těžkostmi a snášením břemen pevným a odvážným srdcem. 3T 195 Opravdovost a neúnavné úsilí spojené se silnou vůlí a celou důvěrou v Boha, pomůže v každé situaci, připraví pro užitečný život v tomto světě a uzpůsobí pro život nesmrtelný.

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy