^{3T 407} Zamysli se nad pokorným životem Syna Božího. Byl to „muž bolesti“ který poznal utrpení. Iz 53,3. Pohleď na Jeho potupení! Trpíme snad nedostatkem? I Kristus trpěl. Přestože byl Pánem nebes, pro nás se stal chudobným. Patříme mezi bohaté? I on patřil. Avšak pro nás zchudl, abychom my Jeho chudobou zbohatli. V Kristu nacházíme příklad sebezapření. Jeho oběť nespočívala jen v tom, že opustil slávu nebes, ani v tom, že Ho bezbožní lidé trápili jako zločince a odsoudili jako viníka. Dokonce ani v tom ne, že Ho vydali na smrt jako záškodníka, ale v tom, že na sebe vzal hřích světa. Kristův život soudí naši chladnou lhostejnost. Blížíme se ke konci času, kdy přišel satan velmi rozhněvaný, neboť ví, že má jen krátký čas. Působí každým svodem nepravosti v těch, kteří hynou. Kristus nás pověřil v boji zvítězit. Nekonáme však ani dvacetinu toho, co bychom mohli vykonat, kdybychom se probudili. Dílo jde pro lásku k pohodlí a pro nedostatek ducha sebezapření stranou. Náš Spasitel nám dal svým životem zářivý příklad.

Žádoucí jsou takoví Kristovi spolupracovníci, kteří cítí potřebu napnout své usilí. Činnost našich tiskáren nesmíme omezovat, ale zdvojnásobit. Na různých místech by měly být založeny školy, které by připravovaly naši mládež k práci pro pokrok pravdy.

Promarnili jsme již mnoho času a andělé zaznamenávají naši nedbalost. Pro svou ospalost a neposvěcenost ztratili jsme už mnoho vzácných příležitostí, které nám poskytl Bůh tím, že mezi nás poslal kvalifikované lidi, připravené pomoci nám v naší přítomné potřebě. Jak velmi bychom nyní potřebovali naši Hannu Moreovou, aby nám pomohla šířit zvěst mezi jinými národy. Její rozsáhlá znalost misijních polí umožnila by nám přístup k lidem jiných jazyků, ke kterým se nyní nemůžeme dostat. ^{3T 408} Bůh nám dal tento dar, aby nám pomohl v naší nynější potřebě. Tohoto daru jsme si však nevážili a Pán nám ho vzal. Ona již odpočívá od své práce, avšak její sebeobětavé skutky jdou za ní. Bylo by k pláči, kdyby naše misijní činnost měla být zdržována nevědomosti, jak získat přístup k rozličným národům a místům v onom velkém misijním poli.

Je nám úzko, ztrácíme-li některé dary, které bychom při větší bdělosti mohli mít. Pracovníci byli zdržování od práce v dozrávajících polích. Jako lid Boží musíme nutně pokořit svá srdce před Bohem a v nejhlubší pokoře prosit Pána, aby nám odpustil naši necitelnost a sobeckou lhostejnost a vymazal nám zahanbující záznam o zanedbaných povinnostech a nevyužitých příležitostech. Při pohledu na golgatský kříž opustí opravdového křestana myšlenka šetřit na obětech, určených pro dílo, které ho nic nestojí; tu bude moci slyšet: „Jdi a pracuj na mé vinici, brzy si odpočineš“.

Dříve než Pán Ježíš vstoupil na nebesa, ukázal svým učedníkům na dozrávající pole a řekl: „Jdouce do celého světa, kažte evangelium všemu stvoření“. „Darmo jste přijali, darmo dejte!“ Mk 16,15: Mt 10,8. Zapíráme sami sebe, aby obilí rozsáhlých polí mohlo být shromážděno?

Bůh nás vyzývá, abychom uplatnili hřivny vlivu a hřivny svých prostředků. Odmítneme Jej poslechnout? Náš nebeský Otec nám dává všechny dary. Zpět žádá jen jistou část, aby nás zkusil, zda nás může uznat hodnými přijmout dar věčného života.