^{6T 114} Dílo, jež bylo započato tím, že jsme si uvědomily svou odpovědnost před Bohem, bylo dílo dobré a potřebné. Dlouho bylo zanedbáváno. Pán chce, abychom na cenu lidské duše stále upozorňovaly ty, kteří její cenu nechápou. Je-li tato práce naznačena prostými, jasnými a určitými směrnicemi, pak můžeme očekávat, že povinnosti v domově budou vykonávány mnohem rozumněji a nebudou zanedbávány.

Dokážeme-li uvnitř sboru zorganizovat skupiny a moudře je poučit o úloze, kterou by měly splnit jako služebnice Kristovy, potom budou mít naše sbory životní sílu, kterou mohly mít již dávno. Potom bude také patřičně oceněna duše, pro jejíž záchranu Kristus zemřel. Naše sestry mají všeobecně příliš mnoho práce se svými rodinami a nedoceněnými starostmi. Tak jsem toužila po tom, abychom mohli vzdělat ženy, které by byly nápomocny našim sestrám, aby procitly ze své znechucenosti a uvědomily si, že mohou něco vykonat pro Pána. Toto přinese sluneční svit do jejich srdce i do života jiných. Bůh bude žehnat všem, kteří se spojí k této velkolepé práci.

Zdá se, že se mnohé mladé, ale i starší sestry lekají náboženských rozhovorů. Neváží si svých příležitosti. Přivírají okna své duše, která by měla být otevřena k nebi a otvírají je k zemi. Kdyby pochopily velikou hodnotu lidské duše, pak by zavřely okna k zemi, jež poskytují přístup světským zábavám, pošetilostem a hříchům a otevřely by okna k nebi, aby viděly duchovní věci. Slovo Boží musí být jejich jistotou, jejich nadějí a jejich pokojem. Pak mohou říci: „Chci přijmout světlo Slunce Spravedlnosti, aby mohlo svítit jiným.” ^{6T 115}

Nejúspěšnější pracovníci jsou ti, kteří radostně vykonávají dílo služby Bohu v malých věcech. Každý člověk má svou nit vetkat do tkaniny života a tak pomáhat dokončit vzorek.

Kristovo dílo sestávalo z velké části z osobních rozhovorů. Byl ohleduplný, i když měl jediného posluchače. Právě touto jednou duší nabyté porozumění bylo neseno tisícům.

Měli bychom naši mládež vychovávat k tomu, aby jiným mladým pomáhala a v tomto svém úsilí budou získávat zkušenosti, jež je uschopní stát se posvěcenými pracovníky ve větším poli. Tisíce duší možno zasáhnout nejprostším a nejskromnějším způsobem. Nejduchaplnější lidé, kteří jsou považováni za nejnadanější muže a ženy světa a jako takoví ctěni, jsou často osvěženi prostými slovy, jež pocházejí ze srdce toho, kdo miluje Boha a kdo může o oné lásce tak přirozeně mluvit, jako světští lidé mluví o věcech, o nichž přemýšlí a jimiž se živí. Často mají dobře promyšlená a připravená slova nepatrný vliv, ale pravá, upřímná slova dítka Božího pronesena ve vší prostotě, otvírají dveře k srdcím, která byla dlouho zavřena.

Všude kolem sebe můžeme slyšet ustarané nářky smutného světa. Stín hříchu na nás padá a my musíme být ochotni ke každému dobrému skutku a slovu.Víme, že máme přítomnost Ježíše. Jemný vliv jeho svatého Ducha nás učí, vede naše myšlenky a podněcuje nás, abychom mluvili slova, jež stezku jiných činí utěšenou a jasnou. Kdybychom mohli mluvit s našimi sestrami a místo: „jdi”, je přiměli, aby jednaly tak, jak bychom jednali my, aby cítily, jak my bychom chtěli cítit, pak by hodnota lidské duše byla stále více ceněna. Jsme žáky, abychom se mohli stát učiteli. ^{6T 116} Tato myšlenka musí být vštípena do mysli každému členu církve.

Plně uznáváme církevní organizaci; ta nám ale nemůže předepsat přesnou metodu, podle níž bychom měli pracovat, protože ke všem lidem se nedostaneme stejným způsobem. Nesmíme trpět, aby služebník Boží byl něčím zdržován od svých bližních. Věřící jako jednotlivec by měl usilovat o záchranu jednotlivého hříšníka. Každý člověk má udržovat světlo a nechat je svítit; a tak nebeský olej teče zlatou nálevkou do těchto lamp, když „já” je vylito z nádoby a nádoba je připravena přijmout svatý olej k docela určitému účelu. Více světla bude takovou lampou padat na stezku poutníka, nežli velkým počtem pochodní, jež jsou postaveny jen pro okázalost. Osobní zasvěcení a posvěcení dobudou pro Boha lepší výsledky, nežli lesk působící třeba největším dojmem.

Učte naše sestry, aby jejich každodenní otázkou bylo: „Pane, co chceš, abych činila dnes?” Každá posvěcená nádoba bude denně přijímat posvěcený olej, aby přetékal do jiných nádob.

°°°°

Žijeme-li na tomto světe cele pro Krista, pak je to život každodenní odevzdanosti. Kristus očekává dobrovolnou službu. Každá duše je pro Něho klenotem. Kdybychom našim sestrám doporučili dobro, jež by mohly konat skrze Krista, pak bychom uviděli dokončení velikého díla. Kdybychom probudili jejich mysl a srdce, vybojovali bychom jejich prací veliká vítězství. Vlastní já však musí zůstat skryto. Místo toho se musí zjevit Kristus jako hlavní činitel. Musí zde být vzájemné přijímání a výdej. To nás vzájemně váže jako spolupracovníky Boží. V tom je životní úkol křesťana. Kdo ztratí svůj život, nalezne jej. ^{6T 117}

Schopnost přijímat svatý olej z těchto dvou oliv se rozmnoží, když přijímající nechá vytékat ze sebe onen svatý olej ve slovech a skutcích, aby ukojil potřeby jiných duší. To je skvělá, uspokojivá práce - neustále přijímat a ustavičně rozdávat.

Potřebujeme každý den nový přísun oleje. Jak mnohým duším bychom mohli pomoci už tím, že s nimi mluvíme. Celé nebe čeká na potrubí, kterým se může rozvádět svatý olej, aby přinášel jiným radost a požehnání. Nebojím se, že někdo bude konat špatnou práci, bude-li jedno s Kristem. Když Kristus přebývá v nás, budeme pracovat neustále a důkladně, takže naše dílo má stálou hodnotu. Božská plnost požehnání poteče posvěceným pomocníkem, aby se dostala jiným.

°°°°

Pán má práci jak pro ženy, tak pro muže. Vykonají dobré dílo pro Boha, když se ve škole Kristově naučí vzácné a důležité tichosti. Nesmějí jméno Kristovo jen nést, musí mít také Jeho Ducha. Mají žít, jak žil On, očisťujíce svoje duše do všeho, co poskvrňuje. Pak budou moci prospět jiným, když budou představovat Ježíše jako Toho, který na všechno stačí.

°°°°

Ženy mohou v přítomné krizi zaujmout své místo v díle a Pán bude jejich prostřednictvím působit. Rozumí-li svým povinnostem a pracují-li pod vlivem Ducha Božího, budou mít právě pro tuto dobu potřebné sebeovládání. Spasitel na tyto obětavé ženy nechá svítit světlo své tváře a to jim propůjčí sílu, která předčí sílu mužů. Ony mohou uvnitř rodiny konat dílo, jež nemohou konat muži, práci, jež se dotýká vnitřního života. ^{6T 118} Ony mohou získat srdce těch, která nezískají muži. Jejich práce je potřebná!

°°°°

Bezprostřední nutnost se setkává s prací těch žen, jež se odevzdaly Pánu a usilují o to, aby pomáhaly potřebným, hříchem ovládnutým lidem. Jde o osobní práci evangelia. Ženy, které přijmou tuto práci, nesou spasitelné poselství do domovů lidí, na cestách a mezi ploty. Čtou a vysvětlují rodinám Slovo, modlí se s nimi, starají se o nemocné a zmírňují jejich pozemské potřeby. Vystavují rodiny a jednotlivé osoby očistnému a proměňujícímu vlivu pravdy. Dokazují, že najdou pokoj a radost, když následují Krista.

°°°°

Všichni kdo pracují pro Pána, měli by v sobě spojovat vlastnosti Marty a Marie - ochotu ke službě a upřímnou lásku k pravdě. Vlastní já a sobectví musí zmizet. Bůh vyzývá vážné spolupracovníky, rozumné, srdečné, jemnocitné a věrné zásadám. Volá vytrvalé, usilovné ženy, jež pomíjejí vlastní já a osobní pohodlí, upínají se na Krista, hlásají pravdu, modlí se s lidmi, k nimž mají přístup a pracují pro obrácení duší.

Milé sestry, čím se chceme omlouvat, že jsme nevynaložily co nejvíce času ke studiu Písma, že jsme své myšlenky neučinily obilnicí vzácných věcí, abychom je mohly sdělit těm, kteří touží po pravdě? Ujmou se naše sestry této úlohy? Budou pracovat pro Mistra?