^{6T 176} I když vznikají těžkosti, nemáme se vzdávat dílenského vzdělání, jež jsme pojali do svého výchovného systému. V době studia by měli mít naši mladí lidé možnost naučit se zacházet s nástroji. Pod vedením zkušených mistrů, například způsobilého, trpělivého a přívětivého truhláře, by měli žáci sami postavit budovy na školním pozemku, provádět potřebné opravy a tak se prakticky učit, jak lze úsporně stavět. Žáci by se měli také vzdělávat v různých pracovních oblastech, jako sazečství, tiskařství, vázání knih, při zhotovování stanů a jiných užitečných pracech. Měli by sázet ovocné stromy, pěstovat zeleninu a květiny. Pro tyto práce se mohou k vnější službě povolat žačky. Když cvičí rozumové a tělesné síly, získávají zároveň znalosti praktického života.

Pěstování těchto oborů učiní naši mládež způsobilou, aby nesla pravdu do cizích zemí. Pak nebudou závislí na lidech, mezi nimiž žijí, aby jim tito lidé vařili, seli a stavěli. Také nebude potřeba vydávat peníze na dopravu mužů na vzdálenosti tisíce mil, aby stavěli školy a obytné domy. Misionáři budou mít mezi lidmi mnohem větší vliv, když budou umět nezkušené učit, jak mají pracovat a mít co nejlepší výsledky. Takto dokazují, že misionáři mohou být průmyslovými vychovateli a tento způsob vyučování se hodnotí zejména tam, kde jsou po ruce jen skrovné prostředky. Na vydržování takových misionářů je zapotřebí mnohem méně prostředků, protože při svém studiu co nejlépe používali své tělesné síly při praktické práci. ^{6T 177} Kamkoliv půjdou, bude jim vše, co takovým způsobem získali, přinášet užitek. Žáci našeho dílenského odvětví, ať jsou již zaměstnaní v práci v zemědělství nebo jinde, by měli dostat čas a příležitost, aby dále šířili praktické duchovní poznání, k němuž se touto prací dostali. Při všech praktických povinnostech života by se mělo přirovnávat učení přírody a učení Písma.

Důvody, které nás na některých místech vedly k tomu, abychom se vyhnuli městům a stavěli své školy na venkově, se osvědčily. Vydávat peníze za doplňkové budovy, když jedna škola je již zadlužená, neodpovídá Boží vůli. Kdyby se peníze, které se upotřebily na nákladné budovy pro naše větší školy použily na zakoupení pozemku, kde by žáci mohli získat důkladné vzdělání, nemusel by být zatížen tak velký počet žáků vzrůstajícím břemenem dluhů a práce těchto ústavů by se dařila. Kdybychom šli tímto směrem, byli by snad někteří žáci reptali a rodiče by uváděli mnohé námitky, ale žáci by byli mnohostranně vychováni a byli by připraveni nejen pro praktickou práci v různých povoláních, ale i pro místo na nové zemi.

Kdyby všechny naše školy podporovaly práci v zemědělství, pak bychom dnes stáli docela jinde. Nebyl by tak veliký pokles odvahy. Špatné vlivy by byly potlačeny a finanční stav by se zlepšil. Při pečlivém vzdělání pracovních sil by se lépe vyvinuly tělesné a duchovní síly a žákům se mohl přidělit stejný pracovní závazek. ^{6T 178} Ale poučení, které nám Pán vlídně poslal, bylo tak málo dbáno, že jsme překážky nezdolali.

Svědčí to o zbabělosti, když se tak pomalu a nejistě postupuje v práci na cestě, jež vede k nejlepší výchově. Pohleďte na přírodu! Ona nabízí dost místa, aby se v jejich dalekých končinách postavily školy, získávala a obdělávala orná půda. Tato práce je podstatná pro výchovu, která nejvíce podporuje duchovní pokrok, neboť hlas přírody je také hlasem Kristovým, udílejícím nám nesčetná naučení lásky a síly, poslušnosti a vytrvalosti. Někteří nedoceňují práci na venkově. Ti by neměli pro naše školy připravovat žádné plány, neboť by brzdili každý pravý pokrok. V minulosti byl jejich vliv v každém případě závadný.

Obdělává-li se půda, pak s Božím požehnáním bude krýt naše potřeby. Neměli bychom ztrácet odvahu pro zdánlivé neúspěchy v pozemských záležitostech, také zpoždění by nás nemělo zmalomyslnět. Práce na venkově by nás měla naplňovat radostí, nadějí a vděčností a měli bychom věřit, že země ve svém klíně ukrývá bohaté zásoby pro věrného pracovníka, zásoby, jež jsou cennější než zlato nebo stříbro. Vyčítáme-li jí skromnost, vydáváme špatné svědectví. Obdělává-li se země správně a rozumně, pak vydává své poklady ve prospěch lidí. Hory a pahorky se mohou změnit, země může zestárnout jako oděv, ale požehnání Boha, který svým dítkám prostírá stůl na poušti, nepřestane nikdy.

Stojí před námi vážné doby a je velmi nutné, aby rodiny z měst šly na venkov, aby se hlásala pravda na cestách a mezi ploty. Mnoho závisí na tom, abychom plánovali podle Božího slova a tyto plány vytrvale plnili. Více závisí na ^{6T 179} zbožné činnosti a vytrvalosti než na nadání a knižních znalostech. Každé nadání a všechny lidem propůjčené schopnosti mají nepatrnou cenu, jestliže se nepoužívají.

Návrat k jednoduššímu způsobu studia bude dětmi a mladými lidmi vysoce hodnocen. Práce na zahradě a na poli představuje příjemnou změnu v únavné každodenní povinnosti abstraktních učebních hodin, na něž by se jejich mladý duch neměl nikdy omezovat. Pro nervózní dítě, které vyučování podle učebnic vyčerpává a učební látku si těžko zapamatuje, bude tato změna zvlášť cenná. Ve studiu přírody spočívá zdraví a štěstí pro dítě a dojmy z něho vycházející nezmizí z paměti, protože jsou spojeny s předměty, jež neustále vidí.

°°°°

Obdělávat pole je jedním z nejlepších zaměstnání, jež sice zaměstnává svaly, ale ducha nechává odpočívat. Studium zemědělství by mělo být na našich školách pro výchovu směrodatné. To je nejprvnější práce, se kterou by se mělo na našich školách začít. Co se týká zrní, zeleniny a pro zdraví tak důležitého ovoce, neměly by být naše školy závislé na dovezených plodinách. Naše mládež se musí naučit kácet stromy, obdělávat půdu a také pracovat na duchovním poli. Různí učitelé by měli na jistý počet žáků dohlížet při jejich práci a sami s nimi pracovat. Tak se budou rovněž učitelé učit přejímat své odpovědnosti jako nositelé břemen. Schopní žáci by měli být vychováváni právě tak, aby nesli odpovědnost a pracovali společně se svými učiteli. Měli by se všichni spolu radit, jak by mohli nejlépe v práci pokračovat.

Doba je nyní příliš krátká na to, aby bylo učiněno to, co mělo být vykonáno v minulých generacích, ale i v těchto posledních dnech můžeme vykonat mnoho k odstranění existujících nesprávností ve výchově mladých. A protože čas je krátký, ^{6T 180} měli bychom se vší vážností a horlivě usilovat o výchovu mládeže odpovídající našemu vyznání. Jsme reformátoři. Chceme, aby naše děti studovaly s nejlepším užitkem. Za tím účelem bychom je měli i tělesně přiměřeně zaměstnat. Každodenní systematická práce by měla být součástí výchovy mládeže. I v této pozdní době tím lze mnohé získat. Tímto plánem žáci uplatní pružnost ducha a myšlenkovou svěžest a v daném čase mohou vykonat více duševní práce než samotným studiem. A tak mohou odejít ze školy s neposkvrněným organismem, upevněni a povzbuzeni zastat jakékoliv místo, které jim Boží prozřetelnost může určit.

°°°°

Každá užitečná ruční práce vychovává mladé k tomu, aby nesli svůj podíl na břemenech života, propůjčuje jim tělesnou sílu a rozvíjí jejich schopnosti. Všichni by měl dělat něco, co by jim samotným bylo požehnáním a jiným k prospěchu. Podle vůle Boží je práce požehnáním a jen pilný pracovník získá pravou slávu a správnou životní radost.

°°°°

Mozek a tělo musí být vyváženy ve správném poměru, aby zdraví a síla zůstávaly zachovány. Mládež si pak pro studium Božího slova přináší zdravou chápavost a odpočinuté nervy. Pak má rozumné myšlenky a drahocenné věci, jež jsou jí nabízeny z Božího slova si může zapamatovat. Osvojí si pravdy bible a jako výsledek obdrží rozeznávající schopnost pro to, co je pravda. Potom může každému, kdo se ptá na základ naděje, odpovědět s mírností a uctivostí.