^{6T 369} Poslušnost přírodnímu zákonu

Protože přírodní zákony jsou Božími zákony, vyplývá z toho zřejmá povinnost tyto zákony pečlivě studovat. Měli bychom přemýšlet o tom, v jakém vztahu jsou k našemu tělu a přizpůsobit se jim. Nevědomost v tom ohledu je hříchem.

„Nevíte-liž, že těla vaše jsou údy Kristovými?... Zdaliž nevíte, že tělo vaše jest chrám Ducha svatého v vás? Kteréhož máte od Boha a nejste sami svoji. Neboť koupeni jste za mzdu. Oslavujte tedy Boha tělem svým i duchem svým, kteréžto věci Boží jsou.” (1Kor 6,15.19.20) Naše tělo je Kristovým vykoupeným vlastnictvím a nemůžeme s ním zacházet podle vlastní libosti. Člověk to tak dělal. Zacházel se svým tělem, jakoby přestupování jeho zákonů nepřinášelo žádný trest. Zvrácená chuť k jídlu zeslabila tělo a způsobila nemoc, zmrzačení a ochromení tělesných sil. Satan, který to způsobil svým pokušením, obviňuje z toho Boha. Představuje před Bohem lidské tělo, které Kristus vykoupil, jako svůj majetek i to, jak nedůstojným představitelem svého Tvůrce je člověk! Protože člověk zhřešil proti vlastnímu tělu a porušil jeho cesty, zneuctil Boha.

Jsou-li muži a ženy skutečně obráceni, vědomě se budou snažit dbát zákonů života, které Bůh vložil do jejich těla a budou se snažit vyhnout se tělesnému, duševnímu a mravnímu zeslabení. Poslušnost těchto zákonů se musí stát záležitostí osobní povinnosti. Sami musíme snášet nemoci, jež jsou důsledkem přestoupeného zákona. Musíme se zodpovídat Bohu za své zvyky a činy. ^{6T 370} Proto nemůže být pro nás otázkou: Co řekne svět? Ale: Jak mám jako křesťan zacházet s příbytkem, který mi dal Bůh? Budu usilovat o nejvyšší časné a duchovní blaho péčí o chrám, v němž bude přebývat Duch svatý, anebo se obětuji světským představám a zvykům?

Zdravá životospráva musí být rodinnou záležitostí. Rodiče by si měli uvědomit své Bohem jim dané povinnosti. Ať studují zásady zdravotní reformy a poučují své děti, že cesta sebezapírání je jedinou bezpečnou cestou. Obyvatelé světa svou bezohledností k tělesným zákonům ničí vlastní sebekontrolu a zbavují se schopnosti postřehnout věčné skutečnosti. Svévolně zanedbali své vlastní tělo a vedou také své děti na cestu povolnosti, čímž jim připravují cestu utrpení za přestoupení přírodních zákonů. Tím nikterak neprojevují moudrý zájem o blaho svých rodin.

Církev a zdravotní reforma

Poselství zdravotní reformy máme přinášet každému sboru. V každé škole má být vykonáno určité dílo. Ani vedoucí ani učitelé by neměli mít dovoleno vychovávat mládež, dokud nemají praktické poznání v tomto ohledu. Někteří si dovolili kritizovat a pochybovat a nacházet chyby na zásadách zdravotní reformy, o nichž ze zkušenosti vědí jen málo. Měli by jít ruku v ruce, srdce při srdci s těmi, jejichž práce se ubírá správným směrem.

Předmět zdravotní reformy byl přinesen sborům, světlo však nebylo srdečně přijato. Sobecká, zdraví ničící povolnost mužů a žen ochromovala vliv poselství, které má připravit lid pro veliký den Boží. Jestliže sbory očekávají sílu, musí žít podle pravdy, ^{6T 371} kterou jim Bůh dal. Jestliže členové našich sborů přehlížejí světlo v tomto ohledu, sklidí jistý výsledek jak v duchovním, tak tělesném zakrnění. A vliv těchto starých členů prokvasí nové členy. Pán nepracuje nyní tak, že by přiváděl mnoho duší k pravdě, protože v církvi jsou členové, kteří nikdy nebyli obráceni a také ti, kteří kdysi obráceni byli, ale odpadli. Jaký vliv by měli mít tito neposvěcení členové na nové rodiny? Neznehodnotí Bohem dané poselství, které má jeho lid přinášet?

Všichni ať prozkoumají své jednání a poznají, jestli neholdují něčemu, co jim určitě škodí. Ať přestanou povolovat chuti v jídle a pití.Někteří cestují do vzdálených krajů a hledají lepší podnebí, ale ať jsou kdekoliv, žaludek jim otravuje každé prostředí. Sami si připravují utrpení, kterého je nemůže nikdo zbavit. Měli by své každodenní jednání uvést do souladu s přírodními zákony a pak rozhodným jednáním a vírou bude vytvořeno duševní a tělesné ovzduší, které bude vůní života k životu.

Bratři, jsme velice pozadu. Mnohé z toho, co církev měla udělat, aby byla živou církví, není uděláno. Povolností k zvrácené chuti jsou mnozí na tom zdravotně tak, že v jejich nitru probíhá ustavičný boj proti vysokým duchovním zájmům. Jasně předložená pravda není přijata. Své zvyky musíme uvést do souladu s Boží vůlí. Písmo nás ujišťuje: „Bůh je to, kterýž působí ve vás”, člověk však musí udělat to své, aby ovládl svou chuť a vášeň. Náboženský život vyžaduje myšlenkový i citový soulad s Božími silami. ^{6T 372} Žádný člověk se nemůže sám dopracovat spasení a Bůh to nemůže pro něho udělat bez jeho souhlasného odevzdání. Je-li však úsilí člověka opravdové, Bůh s ním spolupracuje a dává mu moc stát se synem Božím.

°°°°

Mluvíte-li s lidmi o zdraví, často říkají: „My toho víme mnohem víc, než uplatňujeme.” Neuvědomují si, že jsou odpovědni za každý paprsek poznání svého tělesného blaha a že každý jejich zvyk Bůh zná? S tělesným životem nemůžeme zacházet ledabyle. Každý orgán, každá tkáň těla má být posvátně ušetřena od škodlivých zvyků.

Stravování

Naše zvyky v jídle a pití svědčí o tom, zda jsme ze světa, anebo patříme mezi ty, které Bůh svým mocným dlátem pravdy vyloupl ze světa. Toto má být Jeho zvláštní lid, horlivý dobrých skutků. Bůh mluvil ve svém Slově. V případě Daniele a jeho tří přátel nacházíme kázání o zdravotní reformě. Bůh mluvil v dějinách Izraele, jimž chtěl v jejich zájmu vzít masitý pokrm. Sytil je nebeským chlebem. Člověk jedl andělský pokrm. Oni však rozněcovali své nízké choutky a čím víc soustřeďovali své myšlenky na egyptské hrnce masa, tím víc nenáviděli pokrm, který jim dal Bůh na to, aby je udržel tělesně, duševně a mravně zdravé. Toužili po hrncích s masem a v tomto ohledu udělali právě to, co mnozí udělali v naší době.

Mnozí trpí a mnozí klesají do hrobu, protože povolují své chuti. Jedí podle své převrácené chuti, čímž oslabují své zažívací orgány 6T 373 a poškozují svou schopnost vstřebávat pokrm, který má udržovat život. To přináší těžké nemoci a často vede ke smrti. Jemný organismus těla je opotřebován vražednými zvyky těch, kteří měli poznat lepší cestu.

Sbory by měly být probuzeny a věrné světlu, které jim Bůh dal. Každý člen by měl pracovat moudře, aby ze své životosprávy vyloučil každou zvrácenou choutku.

Extrémy ve stravování

Vím, že mnozí naši bratři a sestry srdcem a zvyky odporují zdravotní reformě. Neobhajuji žádné extrémy. Když jsem se však dívala do svých rukopisů, našla jsem rozhodná svědectví a varování před nebezpečím, které přichází na náš lid v důsledku toho, že napodobujeme zvyky a způsoby světa a jsme povolní, uspokojujeme nezdravou chuť a dbáme o okázalý zevnějšek. Bolí mne srdce a jsem zarmoucena nad dnešní situací. Někteří říkají, že jednotliví bratři tyto otázky příliš zdůrazňovali. Avšak proto, že si někdo počíná neprozřetelně a své mínění o zdravotní reformě vyjadřuje při každé příležitosti, odváží se snad někdo zadržet pravdu v tomto ohledu? Lid světa je všeobecně daleko v opačném extrému povolnosti a nestřídmosti v jídle a pití a v důsledku toho jsou rozšířeny převrácené zvyky.

Mnozí, kteří se připravovali pro dílo Mistrovo, kteří si však neuvědomili, že svatá závaznost spočívá na nich, aby zachovávali zdravotní zákony, jsou dnes ve stínu smrti. Zákony lidského organismu jsou skutečně Božími zákony. Avšak tato skutečnost se zdá být zapomenuta. Někteří se omezili na dietu, která je nemůže udržet při zdraví. Neopatřili si výživnou stravu místo škodlivých potravin ^{6T 374} a nepamatovali, že příprava pokrmů nejzdravějším způsobem vyžaduje takt a dovednost. Tělo musí být náležitě živeno, má-li vykonávat svou práci. To není podle zdravotní reformy, zřekneme-li se velikého množství nezdravých pokrmů a půjdeme do opačné krajnosti a snížíme množství a kvalitu pokrmu na nejnižší míru. Pak nemůžeme mluvit o zdravotní reformaci, ale o zdravotní deformaci.

Pravá střídmost

Apoštol Pavel píše: „Zdaliž nevíte, že ti, kteříž v závod běží, všichni zajisté běží, ale jen jeden dostává cenu? Tak běžte, abyste dosáhli. A všeliký, kdož bojuje, ve všem je zdrženlivý. A oni zajisté proto, aby porušitelnou korunu vzali, ale vy neporušitelnou. Protož já tak běžím, ne jako v nejistotu, tak bojuji, ne jako vítr rozrážeje, ale podmaňuji tělo své a v službu podrobuji, abych snad jiným káže, sám nebyl nešlechetný.” (1Kor 9,24-27)

Na světě jsou mnozí, kteří otročí zhoubným zvykům. Chuť je zákon, který je ovládá a pro jejich nesprávné zvyky je mravní mysl zatemněna a moc rozeznávat svaté věci je velkou měrou oslabena. Je však nutné, aby křesťané byli přísně střídmí. Měli by pozvednout svůj prapor. Střídmost v jídle, pití a odívání je podstatně důležitá. Místo chuti libovůle by měla vládnout zásada. Kdo mnoho jí nebo má nekvalitní pokrm, snadno je rozladěn a upadá také do jiných „pokušení a v osídlo a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé, kteréž pohřižují lidi do zahynutí a v zatracení.” (1Tm 6,9) Boží spolupracovníci by měli použít všechen svůj vliv a podněcovat šíření správných zdravotních zásad.

Být věrný Bohu znamená mnoho. On klade požadavky na všechny, ^{6T 375} kdo se Mu odevzdají do služby. On chce, abychom tělo i mysl zachovali v nejlepším stavu, abychom všechny síly a schopnosti podřídili jeho vůli a abychom pomocí přísně střídmých zvyků zůstali co nejsvěžejší. Jsme odpovědni před Bohem, abychom mu bez výhrady odevzdali tělo i duši s veškerými schopnostmi, které nám svěřil. Naše síly a schopnosti mají ustavičně růst a zdokonalovat se. Odpovědnosti v tomto díle mohou nést pouze ti, kteří uznávají tuto zásadu a byli vedeni k tomu, aby o své tělo pečovali s rozvahou a bázní Boží. Ti, kteří jsou dlouho v pravdě, avšak neumí rozlišovat mezi čistými zásadami spravedlnosti a zásadami zla, kteří správně nechápou Boží milosrdenství, spravedlnost a lásku, mají být zbaveni odpovědnosti. Každý sbor potřebuje jasné a ostré svědectví, které by znělo jako zvuk polnice.

Podaří-li se nám probudit mravní vnímavost našeho lidu v otázce střídmosti, dosáhneme velkého vítězství. Mluvme o střídmosti ve všech věcech a prožívejme ji. Střídmost v jídle, pití, spánku a odívání patří mezi základní pravidla našeho náboženského života. Vnikne-li pravda do svatyně duše, ovlivní i náš tělesný život. Nedomnívejme se, že otázky týkající se lidského zdraví nejsou důležité. Naše věčné blaho je závislé na tom, jak v tomto životě využijeme svého času, síly a vlivu.

°°°°

David řekl: „Přepodivně jsem byl učiněn.” Když nám dal Pán takový příbytek, ^{6T 376} proč bychom neměli důkladně prozkoumat každou jeho část? Komůrky mysli a srdce jsou nejdůležitější. Neměli bychom pak otevřít tyto překrásné pokoje a pozvat Pána Ježíše, aby přebýval v nich a zůstal s námi, místo abychom bydleli v přízemí a oddávali se smyslným a ponižujícím choutkám?

Kazatelé mají vyučovat zdravotní reformě

Naši kazatelé by si měli moudře počínat v otázce zdravotní reformy. Měli by se obeznámit s fyziologií a hygienou. Měli by rozumět zákonům života a jejich významu pro zdraví mysli i duše.

Tisíce a tisíce ví jen málo o obdivuhodném těle, které jim dal Bůh nebo o péči, kterou by mu měli věnovat a za důležitější pokládají zájem o mnohem bezvýznamnější věci. V tomto ohledu musí kazatelé vykonat určité dílo. Zaujmou-li správné stanovisko v tomto ohledu, získají mnohé. V jejich vlastním životě a domově by se měli řídit zákony života, uplatňovat správné zásady a žít podle zdravotních zásad. Pak dovedou mluvit správně o tom předmětu, budou vést lid výš a stále výš v díle reformy. Tím, že budou sami žít ve světle, mohu přinášet svědectví veliké ceny těm, kteří takové svědectví potřebují.

Kazatelé mohou získat převzácné požehnání a bohatou zkušenost, protkají-li všechno své úsilí ve sborech poselstvím o zdravotních otázkách. Lid musí mít světlo zdravotní reformy. Toto dílo bylo zanedbáváno a mnozí hynou pro nedostatek světla, které mohli mít a musí mít, mají-li se vzdát sobeckých choutek.

Předsedové našich sdružení si musí uvědomit, že je nejvyšší čas, aby se k této otázce správně postavili. ^{6T 377} Kazatelé a učitelé mají přinést jiným světlo, které sami přijali. V každém směru je potřebná jejich práce. Bůh jim pomůže, posílí své služebníky, kteří stojí pevně a nebudou se uchylovat od pravdy a spravedlnosti, aby se přizpůsobili vlastním choutkám.

°°°°

Výchovná práce ve zdravotně misijním odvětví je dalším krokem velikého významu v probouzení člověka k jeho mravní odpovědnosti. Kdyby se kazatelé této práce chopili v různých odvětvích podle světla, které Bůh dal, pak by nastala rozhodnější reformace v jídle, pití a odívání. Svou lhostejností a odsuzujícími poznámkami nebo žertováním a výsměchem zdržovali lid. Oni sami a veliké množství jiných prožívali smrtelná muka, avšak žádný z nich nezmoudřel.

Jedině nejútočnějším bojem se dosáhlo nějakého pokroku. Lid nebyl ochoten zapřít se, nechtěl povolit rozumu a vůli Boží a ve svém vlastním utrpení a vlivu na jiné si uvědomili jistý důsledek takového jednání.

°°°°

Církev vytváří dějiny. Každý den představuje zápas a pochod. Na každé straně jsme obklíčeni neviditelnými nepřáteli a buď z milosti Boží zvítězíme, nebo podlehneme. Naléhavě prosím, aby ti, kteří zastávají v otázce zdravotní reformy neutrální stanovisko, byli obráceni. Jde o převzácné světlo ^{6T 378} a Pán mi dává poselství, abych zdůraznila, že všichni, kteří nesou odpovědnost v kterémkoli úseku Božího díla dbali, aby se pravda v srdci a životě rozmáhala. Pouze tak můžeme čelit pokušením, s nimiž se na světě setkáme.

Proč někteří z našich bratrů kazatelů projevují tak malý zájem o zdravotní reformu? Je to proto, že poučení o střídmosti ve všech věcech odporuje jejich návyku sobeckých choutek. Na některých místech to bylo velkou překážkou při našem úsilí dovést lid ke zkoumání a šíření zdravotní reformy. Nikdo by neměl být povolán za učitele lidu, když jeho vlastní názory nebo příklad odporují svědectví, které dal Bůh svým služebníkům v otázce výživy, neboť to bude působit zmatek. Pro svůj nedbalý postoj ke zdravotní reformě nebude schopen být poslem Božím.

Světlo, které Pán v tomto směru dává ve svém Slově je jasné a lidé budou zkoušeni v mnohém směru, aby se ukázalo, zda ho budou ostříhat. Každý sbor, každá rodina má být poučena o křesťanské střídmosti. Každý by měl vědět, jak jíst a pít, aby si zachoval zdraví. Jsme uprostřed závěrečných scén dějin tohoto světa a v řadách světitelů soboty by měla být souladná činnost. Ti, kteří stojí stranou tohoto velikého díla poučování lidu v této otázce, nejdou cestou, kterou jim ukazuje ten veliký Lékař. Kristus řekl: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sám sebe, a vezmi kříž svůj a následuj mne.” (Mt 16,24)

°°°°

Pán mi ukázal, že mnozí budou vysvobozeni z tělesného, duševního a mravního úpadku prostřednictvím praktického vlivu zdravotní reformy. ^{6T 379} Budou se konat zdravotní přednášky a tisknout zdravotní publikace. Zásady zdravotní reformy přijmou mnozí příznivě a mnoho lidí bude osvíceno. Vlivy, doprovázející zdravotní reformu pomohou k úsudku všem, kteří touží po světle a ti krok za krokem budou přijímat zvláštní pravdy pro přítomný čas. Takto se spravedlnost setká s pravdou.

°°°°

Život je svatý poklad, který nám jen Bůh může pomoci zachovat a použít k Jeho slávě. Avšak Ten, který vytvořil obdivuhodnou strukturu těla, obzvláště pečuje, aby ji zachoval, jestliže s Ním lidé v tomto důležitém úseku chtějí spolupracovat. Každou svěřenou hřivnu nám pomůže zužitkovat a použít ji podle vůle Dárce. Dny, měsíce a roky jsou nám přidány, abychom zužitkovali své příležitosti a přednosti a zápasili o vlastní záchranu a naším nesobeckým životem pomáhali k blahu jiným. Takto můžeme budovat království Kristovo a zjevovat slávu Boží.

°°°°

Evangelium a zdravotně misijní dílo mají jít spolu vpřed. Evangelium má být doprovázeno zásadami pravé zdravotní reformy. Křesťanství má být vnášeno do praktického života. Je nutné konat opravdové, důkladné reformační úsilí. Pravé biblické náboženství je proudem Boží lásky pro padlého člověka. Boží lid má pokračovat v přímých liniích kupředu a působit na srdce těch, kteří hledají pravdu, touží správně vykonat své dílo v této vrcholně závažné době. Lidem máme přinášet zásady zdravotní reformy a vykonat vše, co je v našich silách, abychom mužům a ženám pomohli vidět nutnost těchto zásad a jejich uplatnění.