^{7T 80} Ti, kteří rozhodují o umístnění našich sanatorií, modlitebně by měli zkoumat charakter a cíl našeho zdravotního díla. Ustavičně by měli pamatovat na to, že usilují o obnovu obrazu Božího v člověku. Jednou rukou mají přinášet lék k úlevě tělesně trpícím a druhou rukou evangelium na pomoc hříchem obtíženým duším. Takto mají pracovat jako skuteční misionáři. V mnoha srdcích mají zasít símě pravdy.

Při volbě místa pro naše sanatoria neměla by přicházet v úvahu žádná sobecká nebo osobní ctižádost. Kristus přišel na tento svět, aby nám ukázal jak žít a pracovat. Od Něj se učme nehledat pro naše sanatoria místa, která jsou nám nejpříjemnější, nýbrž taková místa, která jsou nejvhodnější pro dílo.

Dostala jsem světlo, že ve zdravotně-misijní práci jsme přišli o mnoho velikých možností tím, že jsme si neuvědomili potřebu změnit své plány, když šlo o umísťování sanatorií. Boží vůlí je, aby tyto instituce byly zřizovány mimo měst. Měly by být budovány na venkově, podle možnosti v nejpůvabnějším okolí. V přírodě - Boží zahradě - nemocní vždy najdou něco co odvrátí jejich pozornost od nich samotných a jejich myšlenky pozvedne k Bohu.

Byla jsem poučena, že o nemocné bychom měli pečovat mimo ruchu měst, vzdáleni od ustavičného hluku, rachotu vozů a aut. Lidé, kteří přicházejí do našich sanatorií ^{7T 81} z venkova, vysoce si ocení tiché místo; a v tichém ústavu budou nemocní spíš ovlivněni Duchem Božím.

Překrásná byla zahrada Eden, domov našich prvních rodičů. Nádherné křoví a překrásné květiny pozdravovaly oko na každém kroku. V této záhradě byly nejrůznější stromy, mnohé z nich obtěžkány vonným a chutným ovocem. Na jejich větvích radostně pěli ptáci své chvalozpěvy. Adam a Eva ve své neposkvrněné čistotě se těšili z podívané a melodií ráje. A dnes, i když hřích vrhl svůj stín na zem, chce Bůh, aby Jeho dítky našly potěšení v díle Jeho rukou. Podle Božího plánu měli bychom svá sanatoria budovat ve volné přírodě; a čím víc se budeme přidržovat tohoto plánu, tím obdivuhodněji budou se uzdravovat trpící lidé. Pro svá výchovná a zdravotní střediska měli bychom volit místa vzdálená temných mraků hříchu, které visí nad velikými městy; tam kde Slunce spravedlnosti může vycházet a "zdraví bude na paprscích jeho." Mal 4, 2.

Vedoucí našeho díla by měli poučovat lid, že sanatoria mají být zakládána v nejkrásnějším prostředí, tam, kde nedoléhá hluk města - měla by to být místa, kde moudrým usměrněním mohou být myšlenky nemocných spojeny s Božími myšlenkami. Znovu a znovu jsem popisovala taková místa; zdá se však, jako by to všechno bylo nadarmo. Nedávno jsem byla upozorněna velice jasně a přesvědčivě na přednosti budování našich ústavů obzvláště sanatorií a škol mimo měst.

Proč naši lékaři chtějí, abychom tyto ústavy budovali ve městech? Samo ovzduší měst je porušeno. V nich nemohou být bezpečně ochráněni ti nemocní, kteří mají ^{7T 82} co nejvíce přemáhat své převrácené choutky. Pro nemocné, kteří jsou obětí alkoholických nápojů, jsou městské hospody ustavičným pokušením. Budovat naše sanatoria tam, kde jsou obklopeny bezbožností, znamená mařit úsilí o léčbu nemocných.

Stav ve městech bude čím dál tím pochybnější, a vliv městského prostředí bude zřejmě nepříznivý pro dílo našich sanatorií.

Z hlediska zdravotního, kouř a prach měst je velice škodlivý, a nemocní, kteří většinu svého času jsou uzavřeni mezi čtyřmi zdmi, často cítí, že ve svých pokojích jsou uvězněni. Když vyhlédnou z okna, vidí pouze domy, domy, domy. Lidé takto uzavření ve svých pokojích mají sklon přemýšlet nad utrpením a zármutkem. Nemocný člověk je často otráven svým vlastním dechem.

Mnoho jiných žel přichází na zřizování velikých zdravotních institucí ve velkých městech.

Proč olupovat nemocné o požehnání ozdravného venkovského života? Byla jsem poučena, že když nemocní budou povzbuzeni k tomu, aby vycházeli ze svých pokojů a trávili čas na čerstvém vzduchu, pěstovali květiny a vykonávali nějakou jinou lehkou příjemnou práci, jejich myšlenky budou odvráceny od nich samých k něčemu ozdravnému. Pohyb na čerstvém vzduchu by měl být předepisován jako užitečná, životodárná nutnost. Čím delší dobu udržíme své pacienty venku, tým větší naději budou mít. Obklopte je překrásnou přírodou a zaveďte je mezi květiny a do prostředí zpěvavých ptáků, a jejich srdce se rozezpívá v souladu se zpěvy ptáků. Zavřete je do ^{7T 83} místnosti a ať jsou tyto místnosti sebeelegantněji zařízeny, budou mrzutí a zamračení. Popřejte jim požehnání života v přírodě a jejich duše bude povznesená. Uleví se tělu i duši.

Mým poselstvím je: "Ven z měst." Naši lékaři se o to měli již dávno zajímat. Doufám, modlím se a věřím, že se nyní probudí a uvědomí si důležitost venkovského života.

Blíží se čas, kdy veliká města budou navštívena Božími soudy. V malé chvíli tato města budou strašně otřesena. Nezáleží na tom jak veliké a jak pevné jsou tyto budovy, nezáleží na tom, jak mohou být zabezpečeny proti požáru. Stačil by nepatrný dotek Boží ruky a v několika minutách nebo hodinách jsou tyto stavby v troskách.

Bezbožná města našeho světa mají být smetena metlou zkázy. V neštěstích, která nyní dopadají na veliké budovy a veliké části měst, nám Bůh zjevuje, co přijde na celou zemi. Řekl nám: "Od stromu pak fíkového naučte se podobenství tomuto: Když již ratolest jeho omládne, a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto. Taktéž i vy, když byste uzřeli toto všecko, vězte, že blízko jest a ve dveřích." Mt 24, 32.33.

°°°°

Cihlové a kamenné budovy nejsou tím nejvhodnějším materiálem pro stavbu sanatoria, neboť jsou všeobecně chladné a vlhké. Můžeme říci, že cihlová budova je půvabnější a že budova by měla být půvabná. My však potřebujeme prostranné budovy; a jestliže cihla je příliš drahá, pak musíme budovat ze dřeva. Musíme usilovat o šetrnost. Tuto potřebu nám diktuje velikost díla, které musí být vykonáno v mnoha odvětvích v Boží vinici. ^{7T 84}

Bylo namítáno, že nemocní se nebudou cítit v dřevěném stavění v bezpečí před ohněm. Jsme-li na venkově a ne ve městech, kde budovy jsou těsně vedle sebe, oheň by mohl vzniknout z vnitřku a ne zvenčí; a z toho důvodu by cihlová stavba nebyla o nic bezpečnější. Nemocným by se mělo vysvětlit, že kvůli zdraví má dřevěná stavba před cihlovou mnoho předností.

°°°°

Po celá léta jsem dostávala zvláštní světlo, že svoji práci nemáme soustřeďovat do měst. Ruch a zmatek, který naplňuje tato města, podmínky, různé organizační společenské přesuny, byly by velikou překážkou našemu dílu. Lidé se snaží přivést do některých organizací ty, kteří jsou zapojení do různých oborů. Toto není Božím plánem, nýbrž plánem mocnosti, kterou bychom neměli žádným způsobem uznávat. Boží Slovo se naplňuje; bezbožní se spolčují proto, aby byli zničeni.

Měli bychom použít všechny nám svěřené schopnosti ke zvěstování posledního varovného poselství světu. V tomto díle máme zachovat svojí individualitu. Nemáme se spojovat s tajnými společnostmi, anebo vstupovat do různých jiných organizací. Máme stát svobodní v Bohu, ustavičně očekávat od Krista poučení. Všechno naše jednání má být činěno ve vědomí důležitosti díla, které má být vykonáno pro Pána.

°°°°

Byla jsem poučena, že města budou naplněna zmatkem, násilím, zločinností a že tyto věci se budou rozmáhat až do konce pozemských dějin.