^{7T 85} V srpnu roku 1901, při návštěvě stanového shromáždění v Los Angeles, byla jsem v nočním vidění ve shromáždění. Jednalo se tam o výstavbu sanatoria v Jižní Kalifornii. Někteří tvrdili, že toto sanatorium by mělo být vystavěno v městě Los Angeles, a poukázalo se na námitky proti zřízení tohoto sanatoria na venkově. Jiní zas mluvili právě o venkovských přednostech.

Mezi námi byl Ten, který celou záležitost vysvětlil jasně a co nejprostěji. Řekl nám, že by bylo omylem zřizovat nějaké sanatorium v omezených prostorách města. Sanatorium by mělo mít větší pozemek, aby nemocní mohli určitou práci vykonávat případně venku. Neocenitelná je práce venku pro lidi nervově sklíčené a slabé. Měli by jim být svěřeny do péče květinové záhonky. Používáním hrábí, motyky a rýče se vyléčí z nejedné své nemoci. Lenost je příčinou mnoha nemocí.

Pobyt na čerstvém vzduchu prospívá tělu i duchu. Je to Boží ozdravný lék. Čistý vzduch, čerstvá voda, slunce, krásné přírodní prostředí - toto jsou Jeho prostředky k navrácení zdraví nemocným přirozeným způsobem. Nad stříbro a zlato má větší cenu pobyt na slunci, nebo ve stínu stromů.

Na venkově naše sanatoria mohou být obklopena prostředím květin, stromů, sadů a hájů. Lékaři a ošetřovatelé mohou snadno čerpat z přírodních jevů Boží poučení. ^{7T 86} Nemocným by měli ukázat na Toho, jehož ruka stvořila ty mohutné stromy, rostoucí trávu a překrásné květy a povzbudit je, aby v každém otvírajícím se poupěti a pučícím květu viděli výraz Jeho lásky ke svým dětem.

°°°°

Je výslovnou vůlí Boží, aby naše sanatoria byla zřizována pokud možno co nejdále od města. Podle možnosti tyto ústavy by měly být umístěny daleko, v tichém, odlehlém prostředí, kde nemocným bude poskytnuta příležitost poznávat Boží lásku a rajský domov našich prvních rodičů, který bude skrze Kristovu oběť člověku navrácen.

V úsilí o uzdravení nemocných měli bychom si posloužit krásným dílem Božího stvoření. Pohled na květiny, dozrávající ovoce a poslouchání radostného zpěvu ptactva, má zvláštní obveselující účinek na nervový systém. Z venkovského života získávají mužové, ženy a děti touhu po čistotě a nevinnosti. Vlivem povzbuzujících, oživujících a životodárných vlastností prostých léčebných prostředků přírody je činnost těla posílena, rozumové schopnosti probuzeny, představivost umocněna, duch oživen a mysl připravena poznávat krásu Božího světa.

Působením těchto vlivů, starostlivé péče a zdravé stravy nemocní nacházejí své ztracené zdraví. Slabý krok nabývá své pružnosti. Zrak získává svou jasnost, beznadějný člověk začíná doufat, kdysi umdlená tvář dostává radostný výraz. Naříkavý hlas ustupuje klidnému tónu, slova vyjadřují důvěru: "Bůh je naše útočiště i síla, pomoc vždycky hotová." Ž 46, 1. ^{7T 87} Zatažená naděje křesťana se vyjasňuje. Vrací se víra, je slyšet slova: "Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje." "Velebí duše má Hospodina, a veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli svém." "On dává ustalému sílu, a tomu, ježto žádné síly nemá, moci hojně udílí." Ž 23, 4; L 1, 46.47; Iz 40, 29. Uznání Boží dobroty při těchto darech povzbuzuje mysl. Bůh je velice blízko a rád vidí, když si ceníme Jeho darů.

°°°°

Když byla stvořena země, byla svatá a krásná. Bůh ji prohlásil za velice dobrou. Každá květinka, každý keř, každý strom odpovídal záměru svého Stvořitele. Všechno, na čem spočinul zrak, bylo milé a mysl naplňovalo myšlenkami o Boží lásce. Když satan svedl člověka do hříchu domníval se, že znemožní příliv Boží lásky plynoucí lidskému pokolení; místo toho však nastal ještě větší příliv nových a hlubších projevů Božího milosrdenství a dobroty.

°°°°

Nebylo Božím záměrem, aby se Jeho lid tísnil v zalidněných městech, terasách a činžovních domech. Na počátku usadil naše první rodiče v překrásné zahradě s půvabnou hudbou přírody, a On chce aby z těchto obrazů a melodií přírody se člověk i dnes radoval. Čím více se dostáváme do užšího souladu s Božím původním plánem, tím příjemnější bude naše postavení pro obnovu a zachování zdraví.