^{7T 197} Při zřizování institucí v nových polích je často nutné vložit zodpovědnosti na osoby neúplně obeznámené s pracovními podrobnostmi. Tito lidé pracují za velikých nesnází a nebudou-li mít jejich spolupracovníci nesobecký zájem o Boží dílo, výsledek bude pak nakonec jen překážkou jeho rozmachu.

Mnozí si uvědomují, že práce, kterou konají, patří pouze jim a že nikdo jiný by do Toho neměl mluvit. Právě tito jednotlivci si snad neuvědomují že existují ještě lepší metody; a přece, když se jim odvážíte poradit, bývají uraženi a ještě rozhodněji následují své nezávislé jednání. A dále, někteří z pracovníků nejsou ochotní pomáhat nebo poučit své spolupracovníky. Jiní nezkušení nechtějí, aby jejich neznalost vyšla najevo. Dopouštějí se omylu za cenu mnohého času a ztráty materiálu, neboť jsou příliš pyšní, než aby někoho požádali o radu.

Příčinu nesnází není těžko odhalit. Pracovníci byli nezávislými vlákny, zatím co se měli pokládat za vlákna, která nutno spolu utkat, aby mohl vzniknout vzor.

Tyto věci zarmucují Ducha Svatého. Bůh touží po tom, abychom se jeden od druhého učili Neposvěcená nezávislost nás staví tam, kde jsme zbaveni možnosti spolupráce s Ním. Ovšem že satan se z tohoto stavu věci velice raduje.

Nemělo by zde být žádné tajnůstkářství, žádná úzkostlivost, aby jiní nezískali vědomosti, které vlastní několik jednotlivců. Takový duch podněcuje ustavičné podezírání a opatrnictví, pěstuje se zlé smýšlení a podezírání, a bratrská láska mizí ze srdce. ^{7T 198}

Jedno odvětví Božího díla souvisí s jiným odvětvím. Uzavřenost nemůže existovat tam, kde Bůh je na prvním místě; neboť On je Pánem všeho taktu, vší vynalézavosti; On je základem všech správných metod. On je Ten, který uděluje poznání a žádný člověk nemá hledět na toto poznání jako na výlučně své vlastní.

Pracovníci by se měli zajímat o každé odvětví díla. Jestliže je Pán obdařil postřehem, schopnostmi a poznáním, jímž mohou pomoci v některém jiném odvětví díla, mají ochotně posloužit tím, co sami přijali.

Každá schopnost, která může být zužitkována v instituci, měla by být nesobecky přinesena a zužitkována jako úspěšný, živý a působivý činitel v Boží službě. Posvěcení pracovníci kteří vlastní hřivny a vliv, jsou právě ti jednotlivci, jaké vydavatelství zrovna potřebuje.

Každý pracovník bude vyzkoušen, zda pracuje pro pokrok Boží instituce, nebo slouží pouze svým vlastním zájmům. Ti, kteří budou obráceni, denně budou dokazovat, že získané přednosti a poznání nezužitkovávají pouze pro svůj osobní zisk. Uvědomují si, že tyto přednosti jim poskytla Boží prozřetelnost, aby jako Boží nástroje mohli sloužit Jeho dílu a konat lepší práci.

Nikdo by neměl pracovat pro chválu, nebo ctižádost, nebo společenský postup. Pravý pracovník vynaloží to nejlepší úsilí, neboť takovým způsobem může oslavit Boha. Vynasnaží se zužitkovat všechny své schopnosti. Provede své povinnosti jako Pánu. Jeho jedinou touhou bude, aby Kristus mohl přijmout čest a dokonalou službu.

Pracovníci by měli vynaložit všechno své úsilí k získaní předností pro dílo Boží. Takovým způsobem mohou sami získat sílu a účinnost.