^{7T 62} Přišli jsme do doby, kdy každý člen církve by se měl chopit zdravotně-misijního díla. V jistém smyslu svět je lazaretem, naplněným obětmi jak tělesně, tak duševně nemocnými. Všude hynou lidé z nedostatku známosti pravd, které nám byly svěřeny. Členové církve se musí probudit, aby si mohli uvědomit svoji zodpovědnost za zvěstování těchto pravd. Ti, kteří byli pravdou osvíceni, mají světu přinášet světlo. Skrývat naše světlo v této době znamená dopustit se strašného omylu. Poselství Božímu lidu dnes zní: "Povstaň, zaskvěj se, nebo přišlo světlo tvé a sláva Hospodinova vzešla nad tebou."

Na každém kroku vidíme ty, kdo měli mnoho světla a poznání, jak se dobrovolně rozhodli pro zlo, místo pro dobro. Tím, že neusilují o žádnou reformu, jdou od zlého k horšímu. Avšak lid Boží nemá kráčet v temnotě, má chodit ve světle, neboť jsou to reformátoři.

Před skutečným reformátorem zdravotně misijní dílo otevře mnoho dveří. Nikdo nemusí čekat až bude povolán do nějakého odlehlého pole, dřív než začne pomáhat jiným. Kdekoliv jste, můžete okamžitě začít. Příležitosti jsou na dosah jednoho každého. Chopme se díla, za něž jsme odpovědni, díla, které má být vykonáno ve vašem domově i u vašich sousedů. Nečekejte na jiné, aby vás pobízeli k činnosti. V bázni Boží jděte neprodleně vpřed, maje na mysli svoji osobní zodpovědnost Tomu, který dal svůj život za vás. Pracujte tak, jako kdyby jste slyšeli Krista, který vás osobně volá ^{7T 63} vykonat to nejlepší v Jeho službě. Nehleďte na to, zda někdo jiný je k tomu ochoten. Jste-li opravdu posvěcení, Bůh přivede vaším prostřednictvím k pravdě jiné, které může použít jako nádobu k udělení světla mnohým, jež se potácejí v temnotě.

Každý může něco dělat. Někteří se snaží vymlouvat a říkají: "Mé domácí povinnosti, děti si vyžadují všechen čas i prostředky." Rodiče, vaše děti by měli být vaši pomocnou rukou a umocnit vaši sílu a schopnost pracovat pro Mistra. Děti jsou mladšími členy Boží rodiny. Měli bychom je vést aby se posvětili Bohu, Jemuž patří právem stvoření i vykoupení. Měli bychom je učit, že všechny jejich tělesné, rozumové a duševní síly patří Jemu. Měli bychom je vychovávat k nápomocné službě v různých odvětvích nesobecké služby. Nedovolte svým dětem, aby kdy byly překážkou. Děti by se měly dělit o vaši duchovní jakož i tělesná břemena. Tím, že pomáhají jiným, rozmnožují své vlastní štěstí a užitečnost.

Náš lid by měl ukázat, že se živě zajímá o zdravotně-misijní dílo. Ať se připraví pro užitečnou službu studiem knih, které byly napsány pro naše poučení v těchto odvětvích. Tyto knihy zasluhují mnohem více pozornosti a ocenění, než jim bylo dosud věnováno. Mnohé, co je k užitku a pochopení všech, bylo napsáno pro zvláštní záměr - k poučení o zdravotních zásadách. Ti, kteří studují a uplatňují tyto zásady, budou bohatě požehnáni tělesně i duchovně. Pochopení filosofie zdraví bude ochranou před mnohým zlem, které se ustavičně rozmáhá.

Mnozí, kteří se chtějí vzdělat ve zdravotně-misijním odvětví, mají domácí povinnosti, ^{7T 64} které jim někdy brání studijně se scházet s jinými. Ti se mohou mnoho naučit ve svém vlastním domově o tom, co je výslovnou Boží vůlí v těchto odvětvích misijního díla a tak umocnit své schopnosti pro službu jiným. Otcové a matky, naberte poznání kolik jen můžete ze studia našich knih a publikací. Čtěte knihu "Dobré zdraví", neboť je plná hodnotného poučení. Udělejte si čas přečíst svým dětem ze zdravotních knih, jakož i z knih pojednávajících obzvláště o náboženských předmětech. Poučte je o významu péče o tělo - příbytek, v němž žiji. Vytvořte domácí čtenářský kroužek, v němž každý člen rodiny zapomene na uspěchanost každodenních starostí a zapojí se do studia. Otcové, matky, bratři a sestry, chopte se tohoto díla celým srdcem a uvidíte, jestli domácnost tím mnoho nezíská. Obzvláště pak mladí lidé, kteří byli zvyklí číst romány a laciné příběhy, budou mít užitek z toho, že se připojí k večernímu studijnímu kroužku. Mladí mužové a ženy, čtěte literaturu, která vám dá pravé poznání a která bude pomocí celé rodině. Řekněte se vší rozhodností: „Nebudu utrácet převzácné chvíle četbou toho, co pro mně nemá žádný užitek a co mně jen mrzačí pro službu jiným. Celý svůj čas a myšlenky posvětím na získávání schopností pro Boží službu. Zavřu svoje oči před nízkými a hříšnými myšlenkami. Moje uši patří Pánu a nebudou naslouchat jemnému našeptávání nepřítele. Můj hlas nepropůjčím ničemu, co není pod vlivem Ducha Božího. Moje tělo je chrámem Ducha Svatého a každá síla mé bytosti bude posvěcena ušlechtilým záměrům.“

Pán chce, aby mladí lidé byly Jeho pomocnou rukou. Jestliže by se v každém ^{7T 65} sboru posvětili Jemu, a usilovali o sebezapírání v domově a pomáhali své ustarané matce, tato matka by si našla také čas navštívit sousedy a příležitostně by sami mohli pomoci malými skutky milosrdenství a lásky. Do mnoha domácností by se mohli dostat zdravotní knihy a časopisy pojednávající o zdraví a střídmosti. Rozšiřování literatury je důležitá věc, neboť takovým způsobem může být uděleno vzácné poznání o uzdravování nemocí - poznání, které by mohlo být velikým požehnáním těm, kteří si nemohou dovolit zaplatit návštěvu lékaře.

Rodiče by se měli snažit zaujmout své děti studiem fyziologie. Mezi mladými je pouze málo těch, kteří mají nějakou určitou představu o tajemství života. Studium obdivuhodného lidského organismu, vztah a závislost jeho složitých částí, je jedním bodem, o který se mnoho rodičů jen málo zajímá. I když jim Bůh říká: "Nejmilejší, žádámť obzvláštně, abys se dobře měl, a zdráv byl, tak jako duše tvá dobře se má", přece nerozumní vlivu těla na mysl a vlivu mysli na tělo. Více se zajímají o zbytečné povídání, a pak nářkem nad nedostatkem času se chtějí omluvit, proč nemají nutné poznání, které by je uschopnilo náležitě poučit své děti.

Kdyby se všichni chtěli poučit o tomto předmětu a cítili potřebu uplatnit ho v praxi, situace by byla mnohem lepší.

Rodiče, poučte své děti, aby postřehly příčinou souvislost věci. Ukažte jim, že budou-li přestupovat zdravotní zákony, musí to zaplatit utrpením. Poučte je, že zanedbání tělesného zdraví, vede k nedbalosti mravní. Vaše děti si vyžadují trpělivou, věrnou péči. Nestačí, ^{7T 66} abyste své děti jen sytili a šatili; měli byste se také snažit o rozvoj jejich duševních sil a vštěpovat do jejich srdcí správné zásady. Jak často se však povahová krása a laskavost chování ztrácí se zřetele v honbě za zevnějškem. Rodiče, nedejte se ovládnout světským náhledem; neusilujte o dosažení jeho úrovně. Uvažte, co je hlavním cílem života a pak k němu zaměřte všechno své úsilí. Nemůžete beztrestně zanedbat vlastní výchovu svých dětí. Jejich porušený charakter odhalí vaší nevěrnost. Zlo, které nenápadně přehlédnete, drsné, hrubé způsoby, nevšímavost a neposlušnost, lenost a nepozornost, přinesou pohanění na vaše jméno a trpkost do vašeho života. Osud vašich dětí spočívá velkou měrou ve vašich rukou nedbalostí o neplnění povinností, dětí můžete je převést na stranu nepřítele a učinit z nich jeho nástroje ke zkáze jiných; jestliže je však věrně poučíte a svým vlastním životem jim dáte předně dobrý příklad, můžete je vést ke Kristu a oni pak ovlivní jiné a tak mnozí mohou být zachráněni skrze ně.

Otcové a matky, uvědomujete si důležitost a zodpovědnost, která na vás spočívá? Uvědomujete si nutnost střežit své děti před zvyky nedbalosti nemravnosti? Dovolte svým dětem vytvářet pouze takové přátelství, které správně ovlivní jejich povahu. Nedovolte jim být večer venku, nevíte-li kde jsou a co dělají. Poučte je o zásadách mravní čistoty. Jestliže jste zanedbali povolnou výchovou řádek za řádkem, příkaz za příkazem, zde trochu a tam trochu, okamžitě začněte konat tuto svoji povinnost. Uvědomte si svoji odpovědnost a pracujte pro časnost i pro věčnost. ^{7T 67} Ať nemine další den, aniž by jste nevyznali svoji nedbalost svým dětem. Řekněte jim, že nyní zamýšlíte konat Bohem vám určené dílo. Požádejte je, aby spolu s vámi usilovali o nápravu. Vynaložte neochvějné úsilí, abyste vykoupili minulost, nezůstávejte déle ve stavu laodicejského sboru. Ve jménu Páně vyzývám každou rodinu, aby ukázala svoji pravou barvu. Reformujte církev ve svém vlastním domově.

Plníte-li věrně svoji povinnost v domácnosti, a to otec jako kněz domova, matka jako domácí misionářka, umocňujete tím síly k vykonání dobra i mimo svého domova. Když vzděláváte své schopnosti, jste připravenější pracovat ve svoru i ve svém okolí. Tím, že své děti připoutáte k sobě a k Bohu, otcové, matky i děti se stanou Božími spolupracovníky.

°°°°

Život pravého věřícího zjevuje Spasitele přebývajícího v srdci. Ježíšův následovník se podobá Kristu duchem i povahou. Je tichý a pokorný, jako Kristus. Jeho víra působí skrze lásku a očišťuje duši. Celý jeho život je svědectvím o moci Kristovy milosti. Čisté učení evangelia nikdy neponižuje příjemce, nikdy z něj nedělá tupce nebo hrubce, nebo nezdvořilce. Evangelium zjemňuje, zušlechťuje, povznáší, posvěcuje soudnost a ovlivňuje celý život.

°°°°

Bůh nenechá své věrné pracovníky osamoceně zápasit proti veliké přesile a nedá, aby byli přemoženi. Jako převzácný drahokam zachová každého, jehož život je skryt s Kristem v Bohu. O každém takovém říká: „a učiním tě jako pečetní prsten; nebo jsem tě vyvolil.“ Ag 2, 24.