^{7T 203} Vidím-li nebezpečí, které hrozí mládeži z hlediska nebezpečné četby, nemohou odkládat, abych nenapsala další varovné napomenutí, které jsem dostala ohledně tohoto velikého zla.

Pracovníci si příliš málo uvědomují škodu, která vyplývá z varování před četbou pochybného charakteru. Jejich pozornost je upoutána a jejich zájem probuzen tím, čím se zabývají. Výroky ulpívají v paměti. Myšlenky jsou usměrněny. Čtenář je téměř podvědomě ovlivněn duchem autora a do mysli a povahy je vtisknuta jakási pečeť zla. Jsou někteří, jež mají málo víry a málo sebeovládání a je těžké, aby odpudili myšlenky vyvolané takovou literaturou.

Před přijetím přítomné pravdy byli někteří zvyklí číst romány. Když se pak připojili k církvi, učinili určité úsilí, aby překonali tento zvyk. Dát této třídě lidí četbu podobnou té, kterou již zanechali, znamená tolik, jako nabídnout notorickému opilci alkohol. Tím, že povolují pokušení, které je ustavičně před nimi, brzy ztrácejí zájem o dobrou četbu. Nemají žádný zájem o studium Písma. Jejich mravní síla je oslabena. Hřích jim připadá čím dál tím méně odporný. Projevuje se stále větší nevěrnost a vzrůstá nechuť pro povinnosti praktického života. Převrácená mysl, se pohotově chopí každé napínavé četby. Tím způsobem bývá satanu otevřena cesta, aby duši dostal zcela do své moci.

Je nutno zavrhnout díla, i když by jednoznačně nesvedla nebo neotrávila čtenáře, ale odebírají nám chuť ke studiu Písma. Toto Slovo je skutečnou mannou. Všichni ^{7T 204} by měli potlačit skutečnou touhu k četbě toho, co není pokrmem pro duši. Nemůžete náležitě konat dílo Boží s jasnou myslí a přitom ji zaměstnávat podobnou četbou. Ti, kdo jsou v Boží službě, by neměli utrácet ani čas, ani peníze na lehkou četbu. Co má pleva společného s pšenicí?

Nemáme čas na to, abychom se pouštěli do lehkovážných zábav a ukájení sobeckých žádostí. Je čas, abyste se zaměstnávali vážnými myšlenkami. Nemůžete přemýšlet o sebeobětavém životě Vykupitele světa a současně nacházet radost v žertování, šprýmování a utrácení svého času v pošetilostech. Velice potřebujete praktickou zkušenost v křesťanském životě. Mysl musíte vychovat k Božímu dílu. Náboženská zkušenost je velkou měrou určována povahou knih, které čtete ve svých volných chvílích.

Jestliže milujete Písmo a zkoumáte je při každé příležitosti abyste obdrželi z Jeho bohatých darů, pak můžete být ujištěni, že Ježíš vás táhne k sobě.

"Hleďtež, aťby vás někdo neobloupil moudrostí světa, a marným zklamáním, uče podle ustanovení lidských, podle živlů světa a ne podle Krista. Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně. A v něm jste doplněni, kterýž jest hlava všeho knížatstva i mocností." Kl 2, 8-10.

Nemůžete být dokonalí v Kristu a přitom dychtivě sahat po tom, co pochází od takzvaných slavných mužů světa a upřednostňovat jejich moudrost před moudrostí toho Velikého Učitele, jaký kdy na světě byl. Vyhledávat poznání u takových pramenů je představeno v Slově jako hledání vody v děravých cisternách, které nedrží vodu. ^{7T 205}

Boží pravda by měla být předmětem uvažování a rozjímání. Čtěte Písmo a pokládejte Ho za Boží hlas, mluvící přímo k vám. Pak najdete inspiraci a moudrost, která je duchovní.

°°°°

Shromažďování mnoha knih za účelem studia příliš často stojí mezi Bohem a člověkem jako množství poznání, které oslabuje mysl a činí ji neschopnou strávit to, co již přijala. Mysl je přiotrávena. Je potřeba moudrosti, aby si člověk mohl správně vyvolit mezi těmi mnohými autory a Slovem života, aby mohl jíst tělo a pít krev Syna Božího.

Moji bratři, opusťte proudy nížin a pojďte k čistým vodám Libánu. Nikdy nemůžete chodit v Božím světle, když plníte mysl přemnohým, co ona nemůže strávit. Je čas, abychom se rozhodli pro Boží pomoc a nechali mysl ovlivnit pouze Božím Slovem. Zavřeme dveře tomu přemnohému čtení. Více se modleme a jezme ze Slova života. Nebude-li na srdce a mysl působit mocnější dílo milosti, nikdy neuzříme Boží tvář.