Milá sestro L, dověděla jsem se, že se zamýšlíš provdat za muže, který není tvé víry a obávám se, že jsi dost pečlivě neuvážila tento významný krok. Dříve než učiníš krok, jenž ovlivní tvůj celý budoucí život, naléhavě tě prosím, ^{5T 362} uvažuj o této věci důkladně a na modlitbě. Bude toto nové příbuzenstvo pro tebe zdrojem pravého štěstí? Bude ti pomáhat v životě víry? Bude se to líbit Bohu? Dáš tím dobrý příklad jiným?

Dříve než podá ruku k životnímu svazku, měla by se každá žena tázat, zdali ten, se kterým chce spojit svůj osud, je toho hoden. Jaká byla v minulosti jeho pověst? Je čistý jeho život? Je láska kterou vyjadřuje ušlechtilé, vznešené povahy, nebo je to pouhé vzrušení či nerozum? Má vlastnosti, které učiní ženu šťastnou? Najde ona v jeho náklonnosti opravdu pokoj a radost? Smí si uchovat svou osobitost nebo musí úsudek a svědomí podřídit moci svého muže? Jako Kristova následovnice nenáleží sama sobě, neboť je draze vykoupena. Může především dostát požadavkům Spasitele? Zůstanou tělo a duše, myšlenky a smysly čisté a svaté? Tyto otázky jsou životně důležité pro každou ženu, která vstupuje do manželského svazku.

Domov potřebuje náboženství. Jen tak se může předejít bolestnému příkoří, jež tak často ztrpčuje manželský život. Jen tam kde vládne Kristus, je pravá, hluboká a nesobecká láska. Jen potom se duše úzce spojí a život se utváří v plném souladu. Boží andělé jsou pak v domě hosty a jejich svaté noční bdění posvěcuje manželskou komnatu. Nízká smyslnost je zapuzena. Myšlenky míří vzhůru k Bohu, k Němu se pozvedá modlitba srdcí.

Srdce člověka touží po lásce, ale tato lidská láska není dost silná, čistá nebo vzácná, aby nahradila Ježíšovu lásku. Jen ve svém Spasiteli může žena nalézt moudrost, sílu a milost, aby mohla nést starosti, nesnáze a odpovědnost života. Měla by si Ježíše vyvolit jako svou posilu a jako svého vůdce. Nechť se žena nejprve odevzdá Kristu, dříve než se oddá pozemskému příteli a nepouští se do žádného vztahu, který by s tím byl v rozporu. Kdo chce najít pravé štěstí, ^{5T 363} musí mít Boží požehnání na prvním místě. Neposlušnost Boha je příčinou neštěstí tak mnohých srdcí a domovů. Milá sestro, jestliže nechceš mít domov, z něhož stíny Boží ochrany jednou ustoupí, pak se neprovdej za nikoho, kdo je Božím nepřítelem.

Jako někdo, kdo očekává, že se setká se svými slovy u soudu, snažně tě prosím, abys uvážila plánovaný krok. Taž se sama sebe: "Nebude nevěřící muž odvádět mé myšlenky od Ježíše? On miluje zábavu víc než Boha. Nebude mne svádět, abych se těšila tím, co jemu působí zábavu?" Stezka k věčnosti je strmá a drsná. Neber na sebe dodatečné břímě, jež zdržuje tvůj pokrok. Máš příliš málo duchovní síly a potřebuješ pomoc místo překážky.

Pán za starodávna poručil Izraeli, aby nevstupovali do manželství s modloslužebnými národy svého okolí. "Nikoli nespřízníš se s nimi; dcery své nedáš synu jejich a dcery jejich nevezmeš synu svému". Také byl dán důvod proč. Nekonečná Moudrost předpovídá následky takových sňatků a proto prohlašuje: "Neboť by odvedla syna tvého od následování mne a sloužil by bohům cizím, pročež popudila by se prchlivost Hospodinova na vás a zahladila by tě rychle". "Nebo ty jsi lid svatý Hospodinu Bohu svému; tebe vyvolil Hospodin Bůh tvůj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo všecky národy, kteříž jsou na zemi". "I zvíš, že Hospodin Bůh tvůj je Bůh, Bůh silný a pravdomluvný, ostříhající smlouvy a milosrdenství těm, kteříž ho milují a ostříhají přikázání jeho, až do tisícího kolena, oplacující tomu, kterýž ho nenávidí, v tvář jeho, tak aby zahladil jej. Nebudeť prodlévati; kdož ho nenávidí, v tvář jeho odplatí jemu". Dt 7,3.4.6.9.10.

V novém zákoně jsou podobně zakázány sňatky křesťanů s nevěřícími. Apoštol Pavel píše ve svém prvním listu Korintským: "Žena přivázána je zákonem dotud, dokud její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; může se vdáti, za kohož ^{5T 364} chce, toliko v Pánu." 1.Kor 7,39 Ve svém druhém listu píše: "Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným? A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich a procházeti se a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. A protož vyjděte z prostředku jejich a oddělte se, praví Pán a nečistého se nedotýkejte a já příjmu vás. A budu vám za Otce a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí." 2K 6,14-18

Milá sestro, odvážíš se pohrdnout těmi jasnými a přesvědčivými směrnicemi? Jak můžeš, jako Boží dítě a Kristovou krví získaná poddaná jeho říše, spojit se s někým, kdo neuznává Ježíšovy požadavky a nedá se vést jeho Duchem? Přikázání, která jsem uvedla nejsou lidská, nýbrž Boží slova. I kdyby tvůj vyvolený druh byl v každém jiném ohledu hodný (on jim není), však poselství pro naši dobu přece nepřijal. On je nevěřící a tobě nebe zakázalo spojit se s ním. Tím důrazným přikázáním nemůžeš pohrdnout bez nebezpečí pro svou duši.

Chtěla bych tě před tímto nebezpečím varovat, dříve než bude pozdě. Ty nasloucháš přívětivým, příjemným slovům a jsi nakloněna věřit, že všechno půjde dobře. Ale nepoznáváš pohnutky, jež jsou příčinou těchto krásných řečí. Ty nevidíš v hloubi srdce skrytou zlobu. Nemůžeš nahlédnout za kulisy a poznat nástrahy, které ti klade satan. On by tě chtěl vylákat na cestu, která mu usnadní vystřelit na tě šípy pokušení. Neposkytni mu ani nejnepatrnější výhody. Když Bůh působí na myšlenky svých služebníků, satan pracuje pomocí dítek neposlušnosti. Není žádného souladu mezi Kristem a Beliálem. Ti dva se spolu neshodnou. Spojíš-li se s nevěřícím, odebereš se ^{5T 365} sama na satanovu půdu. Zarmucuješ Ducha Božího a pozbýváš Jeho ochrany. Můžeš si dovolit, abys v boji o věčný život měla proti sobě takovou strašnou přesilu?

Ty snad řekneš: "Já jsem dala slovo, mám je teď vzít zpět?" Odpovídám: "Jestliže jsi udělala slib, který je v odporu s biblí, pak jej v každém případě a neodkladně odvolej a lituj v pokoře před Bohem zaslepenosti, která tě přivedla k tak ukvapenému slibu." Je mnohem lepší takové sliby v Boží bázni odvolat, než je dodržet a tím svého Stvořitele zneuctít.

Pomysli, že můžeš získat nebe a vyhnout se otevřené cestě do záhuby. Bůh to myslí tak, jak to praví. Našim prarodičům zapověděl jíst ze stromu poznání. Jejich neposlušnost však otevřela stavidla bídy pro celý svět. Jestliže jednáme proti Bohu, bude On jednat proti nám. Jediná bezpečná cesta pro nás je, v každém případě uposlechnout všechny Jeho požadavky, neboť ony všechny mají svůj původ v nekonečné lásce a moudrosti.

Nynější náklonnost k zjevnému světáctví, náklonnost neuznávat žádný vyšší požadavek nežli ten, který ukojuje vlastní přání, je znamením posledních dnů: "A jakož se dálo za dnů Noé", pravil Kristus, „tak bude i za dnů Syna člověka. Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé vešel do korábu i přišla potopa a zahladila všecky.“ Lk 17,26.27 Lidé tohoto pokolení se žení a vdávají se a pohrdají takto bezstarostně Božími požadavky jako za dnů Noemových. V křesťanství vládne úžasná a zároveň znepokojující lhostejnost vůči učení Božího slova o sňatcích křesťanů s nevěřícími. Mnozí, kteří tvrdí, že Boha milují a bojí se Ho, jdou raději za voláním vlastního srdce, než-li za radou nekonečné Moudrosti. V záležitosti, jež se týká zcela podstatně štěstí a blaha obou stran v tomto a budoucím světě, zanedbává se rozum, soudnost a Boží bázeň a uvolňuje se cesta slepému pudu a tvrdošíjné odhodlanosti. ^{5T 366} Mužové a ženy, kteří jinak jsou rozvážní a svědomití, uzavírají se každé radě. Jsou hluší vůči prosbám svých přátel, příbuzných a Božích služebníků. Projev výstrahy nebo prosby, aby byli opatrní, považují za drzé vměšování a přítel, který je tak věrný a činí námitky, je pokládán za nepřítele. Právě tak by to chtěl satan mít. Očaruje duši a omámí ji. Rozum a sebeovládání jsou vyloučeny a smyslnosti se povoluje uzda. Neposvěcené vášně nabývají nadvládu tak dlouho, až oběť procitne v životě bídy a otroctví. To není obraz fantazie, nýbrž vylíčení skutečnosti. Bůh nepotvrdí žádné spojení, které důrazně zakázal. Po léta dostávám dopisy od různých lidí, kteří uzavřeli nešťastné manželství a odpor budící události líčené v nich postačí, aby těžce dolehly na srdce. Není snadné rozhodnout, jakou radu dát těmto nešťastným, nebo jak bychom mohli ulehčit jejich tvrdý osud, ale jejich smutná zkušenost měla by být varováním pro druhé.

V této době, kdy světové dějiny spějí ke svému konci a my vstupujeme do doby nebývalého soužení, bylo by nejlepší pro muže a ženy, aby se pokud možno uzavíralo méně sňatků. Především ale, když satan se lstivější nespravedlnosti pracuje prostřednictvím těch, kteří jsou ztraceni, ať křesťané vzdají se spojení s nevěřícími. Bůh mluvil. A všichni, kteří se ho bojí, podrobí se jeho moudrým, naléhavým rozkazům. Naše city, pudy a náklonnosti musí směřovat vzhůru k nebi, ne dolů k zemi, nenacházet uklidnění ve smyslných myšlenkách a nízkém sebe ukájení. Je doba, že každý by se měl chovat tak, jako by měl stát před tváří Boha, který zkouší srdce.

Milá sestro, jako učednice Ježíšova by ses měla tázat, jaký vliv bude mít tvůj krok nejen na tebe, nýbrž i na druhé. Kristovi následovníci musí být spolupracovníky svého Mistra. Mají být, jak praví Pavel "bez úhony a upřímní synové Boží, bez obvinění uprostřed ^{5T 367} národa zlého a převráceného. Mezi kterýmžto svěťte jako světla na světě." F 2,15 Nás mají osvítit jasné paprsky božské spravedlnosti. Ať se takřka v nezmenšené síle odrážejí našimi dobrými skutky a nikdy se nezakalí. Ať působíme vlivem, který vede vzhůru k nebi, abychom nikomu v našem okolí neškodili.

"Vy svědkové moji jste" praví Ježíš, a my ve svém každodenním životě bychom se měli stále a stále tázat: "Jak dalece je dotčena vážnost Kristovy říše naším počínáním?" Jsi-li skutečně Kristovou učednicí, budeš kráčet v jeho šlépějích, ať je to jakkoli bolestné pro tvé přirozené city. Pavel praví: "Ale ode mne odstup to, abych se chlubil, jedině v kříži Pána našeho Jezukrista, skrze něhož je mi svět ukřižován a já světu." Ga 6,14 Ty sestro L., musíš sednout u Ježíšových nohou a od něho se učit jako kdysi Maria. Bůh žádá od tebe úplné odevzdání tvé vůle, tvých plánů a úmyslů. Tvým vůdcem je Ježíš. Hleď na Něho, důvěřuj Mu a nedej se ničím zadržet od posvěceného života, který jsi Bohu dlužna. Vždyť tvé občanství je v nebesích, odkudž i Spasitele očekáváme. F 3,20 Tvoje zbožnost buď taková, aby ji pocítili všichni, kteří žijí v okruhu tvého vlivu. Bůh očekává od tebe, abys ve všech věcech denního života vyhýbala se zlému ba i zdání zlého. Usiluješ o to? Ty máš nezlomný závazek, že svou svatou víru svým spojením s nepřáteli Pána nezneuctíš. Kdyby ses pokusila pohrdnout příkazy Božího slova, protože jiní tak učinili, tedy pamatuj, že tvůj příklad ovlivňuje druhé. Oni budou jednat podobně jako ty a tak zlo zasáhne větší okruh. Jestliže předstíráš, že jsi Boží dítě, bude mít tvá úchylka od Božích přikázání za následek nesmírné neštěstí pro ty, kteří na tě hledí jako na vzor.

Záchrana duší je neustálým cílem těch, kteří žijí v Kristu. Ale čím jsi dala najevo, že vidíš slavné skutky toho, který tě vyvolal z temnoty? "Probuď se ty, kdož spíš a vstaň z mrtvých ^{5T 368} a zasvítí se tobě Kristus." Ef 5,14 Setřes toto neblahé zaslepení, které ochromuje tvé smysly a duševní síly.

Jsou nám představeny nejsilnější pohnutky k věrnosti, ale také nejvznešenější odměny. Křesťané mají být představiteli Krista, syny a dcerami Božími. Oni jsou Jeho drahokamy, Jeho zvláštním pokladem. O všech, kteří zůstanou vytrvalí, praví: "Budou se se mnou procházeti v bílém rouše, nebo jsou hodni." Zj 3,4 Kdo dospěje k branám věčné blaženosti, nebude považovat žádnou oběť kterou přinesl, jako příliš vysokou.

Kéž ti Bůh pomůže, abys obstála ve zkoušce a uchránila svou nevinnost. Uchop se ve víře pevně Ježíše. Nezklam svého Spasitele.

St. Helena, Cal., 13. února 1885