Drahý bratře M , před několika dny jsem obdržela dopis, který jsi psal bratru N , kde uvádíš velice závažné námitky proti tomu, aby misie v --- byla vydržována vašim sdružením a říkáš, že ostatní sdružení ve všech polích by měly mít stejný zájem o tuto misií. Avšak jestliže tyto sdružení nemají nyní důležité misie podporovat ve svých krajích, není místa, kde takové misie by mohly být zřízeny? Jestliže vaše sdružení je žádáno vzít do své péče misii v --- a vydržovat ji pod dohledem Generální konference, zodpovědní lidé by si měli uvědomit, že je to důkaz, že bratři mají k nim důvěru a měli by říci: "Ano, přijímáme tuto svatou důvěru. Učiníme vše, co je v našich silách, aby misie prospívala a ukážeme, že důvěra našich bratří nebyla marná. Budeme žádat moudrost Boží, zapírat se a bude-li to nutné, přísně šetřit. Bůh podpoří vaše radostné plnění této povinnosti 5T 369 a učiní ho požehnáním pro vás spíš, než břemenem a překážkou díla ve vašem státě.
Ono veliké město je v temnotě a bludu a my jsme ho dlouho takto zanechali. Odpustí Pán tuto naši nedbalost? Jaký počet vydáme za muže a ženy, kteří zemřeli, aniž uslyšeli ozdravné, přítomné pravdy, a kteří by je byli přijali, kdyby jim světlo bylo přineseno? Jsem zneklidněna, že dílo ve --- bylo tak dlouho odkládáno. Dílo, které se tam dnes koná, mohlo být vykonáno před léty a to s mnohem menším vydáním peněz, času a námahy. Přesto všechno nesmíme ho dnes zanedbat. Nepatrné počátky byly učiněny na velice hospodárném plánu a mnohem více bylo dosaženo, než se mohlo očekávat, uvážíme-li připravené možnosti. Musíme však usilovat o další zlepšení. Musí tu být místnost, kde lidé budou slyšet pravdu. Musí zde být prostředky na podporu pracovníků tohoto misijního pole, aby žili ne v pohodlí a přepychu, nýbrž v prostých a pohodlných podmínkách. Jsou to Boží nástroje a ani slovem ani činem bychom je neměli znechucovat. Naopak, posilňujme jejich ruce a povzbuzujme jejich srdce.
Ve vašem sdružení je dost prostředků pro úspěšné budování tohoto díla. Dovolíme snad knížeti temnosti, aby bez překážek ovládal naše veliká města, protože vydržování misií něco stojí? Nechť ti, kdož chtějí následovat Krista, se plně zapojí do díla, i kdyby to mělo přesahovat hlavy kazatelů a předsedy. Ti, kdož u takové práce, jako je tato, řeknou: "Prosím tebe, vymluv mne," Lk 14,18 měli by dát pozor, aby nebyli zbaveni své povinnosti pro tuto dobu i pro věčnost. Nechť křesťané, milující povinnost pozvednou každý haléř, který mohou a další pomoc nechť očekávají od Pána. On bude působit pomocí svědomitých mužů a žen a učiní, co oni nemohou. Bude jim sesláno nové světlo a moc, když použijí to, co mají. Nová vroucnost a horlivost pohne církví, když lidé uvidí, že se něčeho dosáhlo. 5T 370
Těšíme se v duchu, díváme-li se co může být učiněno; stydíme se však před naším Stvořitelem při pomyšlení, jak málo jsme vykonali. Pastýři zanedbali Bohem jim svěřené zodpovědnosti; stali se úzkoprsými a nevěrnými, povzbuzovali neodpustitelnou zbabělost, zahálčivost a ziskuchtivost. Neuvědomují si velikost a význam díla. Potřebujeme muže, jejichž oči jsou pomazány, aby viděli a rozuměli nebeským záměrům. Teprve pak bude úroveň zbožnosti pozvednuta a budou zde skuteční misionáři připraveni i k oběti pro pravdu. V Boží církvi není místo pro sobectví a milování pohodlí. Jsou povoláváni jsou mužové a ženy, kteří vyvinou úsilí, aby pozvedli prapor pravdy v našich velkoměstech, na velikých křižovatkách cest.
Svět má být varován a my máme v pokoře pracovat tak, jak nám to Bůh umožňuje. Nechť se každý stát chopí této práce. Jaké právo mají lidé úzkého rozhledu a neposvěcených myšlenek říkat, co jejich sdružení udělá a co neudělá? Misie v --- nebude ponechána zcela vašemu vedení. Kdyby však vaše sdružení mělo srdce k dílu, mohlo by udržet dvě takové misijní stanice a necítilo by žádné břemeno. Probuďte se bratři k dílu! Čas ztracený vaší nedůvěrou a nedostatkem odvahy je provždy ztracen. Nechť kazatelé pracují se vší opravdovostí a lidé s velikým srdcem, kteří milují Boha a zachovávají Jeho přikázání, přijdou na pomoc Hospodinu. Tímto způsobem církev bude připravena pro budoucí dílo, neboť jejich dobročinnost nikdy nesmí přestat.
Starší M. jako předseda --- sdružení, tys projevil svým všeobecným jednáním, že nejsi hoden důvěry, která ti byla svěřena. Prokázal jsi svou konzervativností, že tvé myšlenky jsou úzkoprsé. Nevykonal jsi ani polovinu toho, co jsi mohl vykonat, kdybys měl pravého misijního ducha. Mohl jsi být mnohem schopnější a zkušenější, než jsi nyní; mohl jsi být mnohem lépe připravený úspěšně zvládnout toto posvátné a důležité poslání - dílo, které by ti dalo větší oprávnění pro všeobecnou důvěru našeho lidu. Avšak jako 5T 371 ostatní bratři kazatelé ve vašem státě, nepokračoval jsi vpřed podle možností, které ti otevírala Boží prozřetelnost. Neukázal jsi, že Duch svatý hluboce zapůsobil na tvé srdce, takže Bůh mohl promlouvat skrze tebe ke svému lidu. Pakliže v této krizi učiníš něco, co posílí pochybnosti a nedůvěru ve sbořích tvého regionu, cokoliv co zabrání lidu pustit se celým srdcem do tohoto díla, Bůh tě bude za to činit zodpovědným. Dal ti Bůh neomylný důkaz toho, že bratři na vašem území jsou zbavení zodpovědností přiložit své ruce k dílu v městě ---, zrovna tak, jak přikládal své ruce k dílu Kristus? Kdyby jsi stál ve světle, povzbudil bys tuto misii svou vírou.
Musíš mocnými doušky pít z pramene milosti a spasení, dřív než můžeš vést ostatní ke zdroji živých vod. Zastávaje úřad předsedy konference, se zkušeností a vlivem, jaký tento úřad dává, místo abys znechucoval lid, měl bys ho napomínat k novému úsilí, k nesení těžších zodpovědností. Zvláštní povinnosti spočívají na lidech v zodpovědném postavení; je třeba plnit naléhavé povinnosti, které by bylo pohodlné zanedbat. Když však pastýři zanedbávají povinnosti, kéž se Pán slituje nad ubohými ovcemi.
Tvoje dílo, milý bratře nesvědčí o tom, že sis uvědomil, že tvé povinnosti jsou svaté a závažné. Bylo mi ukázáno, že jsi schopen vykonat mnohem lepší dílo, než jaké jsi vykonal, a že Bůh od tebe žádá větší a lepší výkon. Požaduje poctivost a věrnost. Dílo záchrany duší je tím nejvznešenějším a nejušlechtilejším dílem, jaké kdy bylo svěřeno smrtelnému člověku. A nikdy bys neměl dovolit, aby mezi tebe a tuto svatou povinnost přišlo něco, co by odvádělo tvou mysl a mátlo tvůj úsudek. Kdo stojí v zodpovědném postavení jaké zastáváš, měl by upřednostnit věčné zájmy a časné záležitosti dát na druhé místo. Jsi Kristovým vyslancem a měl bys povzbudit ty, které usměrňuješ, aby hledali vyšší duchovní sílu, žili světějším a čistějším životem. Ve svém úsilí zachránit duše od zahynutí, v úsilí vybudovat sbor v pravdě a spravedlnosti, 5T 372 bys měl užít takt, moudrost a moc, což je tvou předností skrze neustálé spojení s Bohem. Bůh to od tebe žádá, jakož i od každého jiného kazatele v tomto díle. Měl bys projevit věrnost svému ukřižovanému Vykupiteli tím, že budeš jednat jakoby sis uvědomoval, že máš slavnou povinnost, představit každého člověka dokonalého v Kristu Ježíši, člověka, kterému nic nechybí.
Ve tvém případě mohlo být velice mnoho uskutečněno svatým životem, vroucí modlitbou, pečlivým, vytrvalým plněním každé povinnosti. Mohl jsi udělat mnoho věrným varováním, napomínáním, káráním a laskavými výzvami. Je potřebná nejen síla rozumu, ale i moc srdce. Pravda, zvěstovaná jaká je v Ježíši Kristu bude působit. Chybí ti vroucí, činné, rodinné náboženství. Sobecké zájmy zatemnily tvou mysl a zvrátily tvůj úsudek, takže sis neuvědomil Boží požadavky. Potřebuješ odlehčit svou duši od světských zálib a záležitostí a obrátit svůj zrak výhradně na Boží slávu.
Brzy bude rozhodnuto o věčném osudu všech. Z Illinois, Wisconsin, Iowa a jiných sdružení by měly vyjít desítky kazatelů s vroucí horlivostí s posledním varovným poselstvím. A v takovéto době budou předsedové naších konferencí odcházet ze společné práce a odmítnou táhnout těžký náklad? Budou snad slovem i perem znechucovat ty, kteří chtějí pracovat? Všechno, co podnikají, aby podpořili lenost a nedůvěru, je zločinem nejvyššího stupně. Měli by povzbudit lid k pilnosti v díle Božím, aby vynaložil všechno úsilí pro spásu duší. Nikdy by však neměli zanechat v jejich mysli ani nejmenší dojem, že obětují příliš mnoho pro Boží dílo, anebo že se od nich vyžaduje víc, než je rozumné. V nebeském bojování musíme přinášet oběti. Nyní je náš pracovní čas, abychom se potýkali s těžkostmi a nebezpečími. Boží prozřetelnost říká: "Jděte vpřed", ne zpět do Egypta; místo aby svědectví přizpůsobovali zálibám lidu, kazatelé by se měli snažit hledat způsoby, jak probudit ospalé. 5T 373
Bratře M, ve tvém dopise jsem postřehla jistý odstín nevěry, nedostatek soudnosti a postřehu. Tvé postavení potvrzuje svědectví, které jsem dostala, že sdružení utváříš podle omezeného rozhledu a stále jsi v cestě jeho pokroku, protože jsi nepozvedl prapor pravdy. Uvedu zde několik odstavců z tohoto svědectví, které bylo napsáno po dobu zasedání Generální konference v Battle Creeku v listopadu 1883:
„Náš rozhovor ohledně misie v --- zanechal nepříjemný dojem v mé mysli. Nepokládej mě za přísnou v mých poznámkách ohledně této misie. Tys mluvil s velkým uspokojením o způsobu, jímž se toto dílo šířilo. Tys řekl, že bratr O a ti, kteří byli s ním, spolupracovali, byli ochotni udělat pro ně všechno možné, že měli nepatrný prostor, kde se připravovali, a že konali dobré dílo co nejvšestranněji. Tvé představy v tomto ohledu nejsou správné. Světlo, které nám dal Pán, vzácnější nad cenu stříbra a zlata, má svítit způsobem příznačným pro toto dílo. Bratři, kteří pracují v této misii, nejsou zbaveni lidských nemocí. A nebude-li se věnovat pozornost jejich zdraví, jejich práce bude velice zabrzděna. Ti, kdo stojí v čele konferenčního díla, neměli by připustit takovou situaci. Měli by vychovat lid k tomu, aby dal ze svých prostředků, aby pracovníci netrpěli nouzí. Jako na Božích šafářích spočívá na nich zodpovědnost a musí dbát na to, aby jeden nebo dva nepřinášeli všechnu oběť, zatímco ostatní si žijí v pohodě, jedí, pijí a odívají se bez pomyšlení na naše svaté poslání nebo povinnosti vůči dílu Božímu.
„Bratře M bylo mi ukázáno, že toto dílo nevidíš správně a neuvědomuješ si jeho důležitost. Nepodařilo se ti vychovat lid v pravém duchu sebeobětování a odevzdanosti. Bál ses vyzvat k povinnosti bohaté lidi a když jsi udělal chabé úsilí správným směrem a oni se začali vymlouvat 5T 374 a u někoho nacházet malicherné chyby, ohledně spravování díla, domníval ses, že snad mají pravdu. Tato výmluva, která přispěla k jejich pochybnostem a nevěře, zapůsobila na tvé srdce a oni se odvrátili a naučili se odzbrojovat tvé úsilí. Zatímco šířili pochybnost ohledně svědectví, tys neučinil cos měl, abys vykořenil tyto náhledy. Měl jsi jim ukázat, že satan ustavičně podněcuje pochybnosti, žaloby a výčitky vůči bratřím, a že není bezpečné být v takové situaci.
„Můj bratře, svým jednáním jsi nepovzbudil lidi, aby šli do kazatelské služby. Namísto toho, abys vydání díla snižoval na nejnižší hranici, je tvou povinností přivést myšlení lidu k tomu, aby pochopil, že "dělník je hoden své mzdy". Sbory si potřebují uvědomit skutečnost, že je jejich povinností poctivě se chovat k Božímu dílu a nedovolit, aby vina nejhoršího loupení spočívala na nich; vina okrádaní Boha v desátcích a obětech. Jestliže se dělá dohoda s pracovníky v Jeho díle, neměli by být nuceni přijmout nepatrnou odměnu proto, že v pokladně je nedostatek peněz. Mnozí byli tímto způsobem oloupeni o jejich náležitou mzdu a před Pánem je to právě takovým přestoupením, jako zadržet mzdu těch, kteří jsou zaměstnáni v kterémkoli jiném obvyklém povolání.
„Mnozí schopní lidé by rádi šli pracovat do různých našich sdružení. Nemají však odvahu, neboť potřebují prostředky na vydržování svých rodin. Je to nejhorší taktika - dovolit sdružení tiše stát, a neuspořádat si své řádné pohledávky. Na mnoha místech se to tak děje a kdykoliv se to děje, Bohu se to nelíbí.
„Pakliže předsedové a jiní pracovníci našich sdružení upozorňují lid na povahu hříchu loupení Boha a jestliže mají pravého ducha oddanosti a odpovědnosti k dílu, Bůh učiní jejich úsilí požehnáním pro lid a bude vidět ovoce, jako výsledek 5T 375 jejich úsilí. Kazatelům se ve velké míře nepodařilo splnit svou povinnost takové práce se sbory. Kromě kázání je třeba vykonat ještě důležité dílo. Kdyby to bylo vykonáno jak si to Bůh přál, bylo by v poli mnohem více pracovníků, než jich je dnes. A kdyby kazatelé vykonali svou povinnost a vychovali každého člena, ať bohatého či chudého, aby dal Bohu podle toho, jak jim požehnal, pokladna by byla plná a mohli by z ní poctivě vyplatit pracovníkům to, co jim dílo dlužilo. A toto by velice pomohlo k rozšíření misijního díla ve všech územích. Bůh mi ukázal, že mnoho duší je v nebezpečí věčné zkázy v důsledku sobectví a světáctví; zodpovědní jsou strážní, neboť zanedbali svou povinnost. To je stav, který satan rád vidí."
„Všechna odvětví díla patří kazatelům. Není podle Boží vůle, aby někdo šel za nimi a podepíral jejich nedokončené dílo. Není povinností sdružení zaměstnávat další pracovníky, kteří by šli za nimi a sbírali uvolněná oka nedbalých pracovníků. Je povinností předsedy sdružení mít přehled o činnosti pracovníků a poučit je o věrnosti v těchto věcech; neboť žádný sbor nemůže vzkvétat, loupí-li Boha. Duchovní bída našich sborů je často důsledkem děsivě převládajícího sobectví. Sobecké, světské zájmy a plány se stavějí mezi duši a Boha. Lidé lnou ke světu, jakoby se báli, že jim unikne. Bůh nebude pečovat o ně. A tak se pokoušejí pečovat sami o sebe; jsou ustaraní, zneklidnění, zarmoucení. Starají o své veliké usedlosti a zvětšují svůj majetek.
Boží slovo mluví o "najímání dělníků… jimž je zadržena mzda". Jk 5,4 Všeobecně se to vykládá v tom smyslu, že jde o bohaté lidi, kteří zaměstnávají služebníky a neplatí jim mzdu za jejich práci, to má však širší význam. Velice se to vztahuje na ty, kteří byli osvícení Duchem Božím a přece nějakým způsobem pracují podle téže zásady, kterou tito lidé uplatňují při vyplácení pracovníků, tím, že jim dávají co nejnižší mzdu. 5T 376
Slavnostně tě varuji, aby sis nepočínal jako ti nevěrní vyzvědači, kteří šli prozkoumat zaslíbenou zemi. Když se tito vyzvědači vrátili z průzkumné cesty, shromážděný Izrael měl veliké naděje a netrpělivě očekával. Zpráva o jejich návratu šla od kmene ke kmeni a radostně byla uvítána. Lid spěchal v ústrety poslům, kteří vydrželi únavu chůze po strašných cestách a pod žhavým sluncem. Tito poslové přinesli ukázky ovoce, čímž předváděli úrodnost půdy. Shromáždění se potěšilo, že se zmocní tak skvělé země a pozorně naslouchali zprávě, která byla přinášena Mojžíšovi, aby jim ani slovíčko neuteklo. Vyzvědači začali: "Přišli jsme do země, do kteréž jsi nás poslal, kteráž v pravdě oplývá mlékem a strdí a toto jest ovoce její." Nu 13,28 Lid byl nadšen, dychtivě chtěl naslouchat Hospodinova hlasu a okamžitě jít obsadit zemi.
Vyzvědači však pokračují: "Než že lid jest silný, kterýž bydlí v zemi té, města také pevná jsou a veliká velmi, k tomu i syny Enakovy tam jsme viděli." Nu 13,29 Nyní se scéna mění. Naděje a odvaha ustupují zbabělému zoufalství, když vyzvědači vyjadřují pocity svých nevěřících srdcí, která jsou naplněna znechucením, podníceným satanem. Jejich nevěra vrhá temné stíny na shromáždění a veliká Boží moc, tak často projevená ve prospěch vyvoleného národa, je zapomenuta.
Lid je bez naděje ve svém zklamání a zoufalství. Zachvacuje je bolest a mísí se ze zmateným křikem davů. Kálef vidí situaci a staví se na obranu Božího Slova, konaje vše, co je v jeho silách, aby odporoval zlému vlivu nevěrných společníků. Lid se na chvíli ztišuje a naslouchá jeho nadějným a povzbudivým slovům týkajícím se dobré země. Neprotiřečí tomu, co bylo řečeno - zdi jsou vysoké, kamenité, silné. Zdůrazňuje však: "Jděme přece a opanujme zemi, nebo zmocníme se jí." Nu 13,31 Deset mužů ho však přerušuje 5T 377 a líčí překážky zpočátku v temných barvách. Říkají: "Nikoli nebudeme moci vstoupiti proti lidu tomu, nebo silnější jest nežli my." "Všechen lid, kterýž jsme viděli uprostřed ní, jsou muži postavy vysoké velmi. Také jsme tam viděly obry, syny Enakovy, kteříž jsou větší než jiní obrové, ježto se nám zdálo, že jsme proti nim jako kobylky a takoví jsme se i jim zdáli." Nu 13,32-34
"Tehdy pozdvihlo se všecko množství, křičeli a plakal lid v tu noc." Nu 14,1 Mužové, kteří tak dlouho snášeli převrácenost Izraele, velice dobře věděli, jaká bude další scéna. Odboj a otevřená vzpoura rychle následují, neboť satan měl plný průchod a lid byl jakoby bez rozumu. Zlořečili Mojžíšovi a Aronovi, zapomínali, že Bůh slyší jejich bezbožné řeči a že anděl, zahalený v oblačném sloupu Jeho přítomnosti, svědčí o jejich hrozném výbuchu hněvu. S trpkostí zvolali: "Ó, bychom byli zemřeli v zemi Egyptské, aneb na této poušti, ó bychom byli zemřeli! A proč Hospodin vede nás do země té, abychom padli od meče, ženy naše i dítky naše, aby v loupež byly? Není-liž nám lépe navrátiti se zase do Egypta? I řekli jeden druhému: Ustanovme sobě vůdce a navraťme se do Egypta." Nu 14,2-4
V pokoře a zármutku Mojžíš a Aron padli "na tváře své přede vším množstvím shromáždění synů Izraelských" (Nu 14,5), nevěděli co činit, aby je odvrátili od jejich unáhlenosti a vášnivého záměru. Kálef a Jozue se snažili utišit tuto vřavu. Roztržením svého roucha na znamení zármutku a pohrdání vtrhli mezi lid a jejich zvučné hlasy bylo slyšet nad bouří nářku a odbojné zloby: "Země, kterouž jsme prošli a vyšetřili, jest země velmi velice dobrá. Bude-li Hospodin laskav na nás, uvede nás do země té a dá ji nám a to zemi takovou, kteráž oplývá mlékem a strdí. Toliko nepozdvihujte se proti Hospodinu, ani se bojte lidu země té nebo jako chléb náš jsou. Odešla od nich ochrana jejich, ale s námi jest Hospodin, nebojte se jich." Nu 14,7-9 5T 378
Falešná zpráva nevěrných vyzvědačů byla plně přijata a v důsledku toho celé shromáždění bylo tak svedeno, jak to chtěl satan. Boží hlas Jeho věrných služebníků zůstal bez povšimnutí. Zrádcové vykonali své dílo. Celé shromáždění jako jedním hlasem volalo, aby Jozua a Kálefa ukamenovali.
A nyní se mocný Bůh zjevil ve zmatku svého neposlušného, reptajícího lidu. "Ale sláva Hospodinova ukázala se nad stánkem úmluvy všechněm synům Izraelským." Nu 14,10 Jaká starost dolehla na Mojžíše a Arona a jak vážné byly jejich prosby, aby Bůh nezničil svůj lid! Mojžíš prosí Hospodina o zázračný projev božské moci, která jméno Izraelského Boha učinila hrůzou jejich nepřátelům a žádá, aby nepřátelé Boha a Jeho lidu neměli příležitost jásat, říká: "Proto že nemohl Hospodin uvésti lidu toho do země, kterouž jim s přísahou zaslíbil, zmordoval je na poušti." Nu 14,16 Hospodin vyslyšel Mojžíšovu modlitbu, prohlásil však že ti, kteří proti němu vedli odboj, ačkoli byli svědky Jeho moci a slávy, padnou na poušti a nikdy neuzří zemi, která jim byla slíbena za dědictví. O Kálefovi však řekl: "Služebníka svého Kálefa, (nebo v něm byl jiný duch a cele následoval mne,) uvedu jej do země, do kteréž chodil a símě jeho dědičně obdrží ji." Nu 14,24
Víra v Boha dodávala Kálefovi odvahu, a uchránila ho před strachem z lidí, dokonce před strachem ze silných obrů, synů Enakových a uschopnila ho, aby směle a neochvějně obstál i v obraně práva. Z téhož vznešeného zdroje mocného Velitele nebeských armád, musí každý věrný vojín Kristova kříže obdržet sílu a odvahu zdolat překážky, které často vypadají jako nepřekonatelné. Hospodinův zákon je zbavován platnosti a ti, kteří by rádi konali svou povinnost, musí být vždy připraveni promluvit slova, která jim dává Bůh a ne slova pochybnosti, znechucení a zoufalství. 5T 379
Bratře M , třebaže tě mnozí mohou podporovat zrovna tak, jak byli podporováni nevěrní vyzvědači, přece názory ve tvém dopise nejsou inspirovány Duchem Hospodinovým. Dávej pozor, aby tvá slova a tvůj duch nebyly podobné jejich a tvé dílo nepůsobilo zhoubně, podobně jako jejich. V dnešní době si nesmíme dovolit myšlenku nebo slovo nevěry, ani nesmíme podporovat službu sobě samým. Toto se dělo ve sdruženích U.C a N.P. a za tím jsme tam pocítili do jisté míry zármutek, zmrtvění a znechucení, které zakusili Mojžíš a Aron, Kálef a Jozue. Snažili jsme se usměrnit proud tekoucí opačným směrem. Bylo to však za cenu svízelné práce, velkého znepokojení a vyčerpání mysli. Dílo reformy v těchto sdruženích bylo teprve v začátcích. Je to práce mnoha let, abychom přemohli ledy nedůvěry a podezírání. Satan měl velkou mírou úspěch při uskutečňování svých záměrů v těchto sdruženích, protože zde našel ty, které mohl použít jako své nástroje.
Bratře M , pro Krista a Jeho pravdu nenechávej dílo ve svém sdružení v takové situaci, že bude nemožné komukoliv kdo přijde po tobě uvést věci do pořádku. Lid získal nepatrný a omezený pohled na práci; sobectví bujelo a světáctví zůstalo bez pokárání. Vyzývám tě, abys učinil vše co je ve tvé moci a setřel nesprávný ráz, který jsi dal tomu sdružení, abys napravil smutné důsledky své zanedbané povinnosti a tak připravil pole pro jiného pracovníka. Neučiníš-li to, kéž Bůh se slituje nad pracovníkem, který přijde po tobě.
Předsedové sdružení by měli být lidé, jimž je možno cele svěřit Boží dílo. Měli by to být poctiví, nesobečtí, odevzdaní, pracovití křesťané. Mají-li nedostatek těchto vlastností, pak sbory pod jejich péčí nebudou prospívat. Oni, mnohem více než jiní Kristovi služebníci, mají dávat příklad svatého života a nesobecké odevzdanosti zájmům Božího díla, aby ti, kteří na ně hledí jako na příklad, nebyli svedeni. V některých případech se snaží sloužit Bohu i mamonu. Nezapírají se, 5T 380 nepečují o duše. Jejich svědomí není citlivé. Nad ranami v Božím díle nejsou zarmouceni. Ve svém srdci váhají a pochybují nad Svědectvími Ducha Božího. Nenesou Kristův kříž, neznají žhavou Ježíšovou lásku. Nejsou věrnými pastýři stáda, na něž měli dohlížet; jejich záznam není takový, z něhož by měli radost v Hospodinův den. Jak mnoho se požaduje od kazatele v jeho povolání strážce duší, který se má za ně zodpovídat! Jaká odevzdanost, jaká prostota záměru, jaká vznešená zbožnost by se měla projevit v jejich životě a povaze. Jak mnoho je ztraceno nedostatkem taktu a moudrosti při zvěstování pravdy jiným - kolik nedbalých jednání, drsných řečí a světáctví, které nijak nepředstavuje Ježíše a nepřináší vůni nebes. Naše dílo brzy skončí. Brzy bude v nebesích řečeno: "Kdo škodí, škoď ještě a kdo smrdí, smrď ještě a kdo jest spravedlivý, ospravedlní se ještě a svatý posvěť se ještě." Zj 22,11 V této slavnostní době je církev povolána bdít, protože satan je velice činný. Jeho nástroje vidíme všude, a přece kazatelé a lid jednají jakoby nevěděli o jeho záměrech a jako by byli ochromeni jeho mocí. Nechť se každý člen církve probudí. Nechť každý pracovník pamatuje, že vinice, na níž pracuje není jeho, nýbrž patří jeho Pánu, který odešel na dalekou cestu a po dobu své nepřítomnosti pověřil své sluhy, aby dohlédli na Jeho zájmy a měli by pamatovat, že bude-li nevěrný, musí vydat počet svému Pánu, když se vrátí.
Zatímco pochybující jednotlivci mluví o nemožnostech, zatímco se chvějí při pomyšlení na vysoké zdi a mocné obry, nechť věrní Kálefové, kteří mají "jiného ducha" jdou kupředu. Spásná Boží pravda půjde vpřed k lidu, pakliže kazatelé a vyznavači nebudou stát v cestě jako nevěrní vyzvědači. Naše dílo je útočné. Něco musí být uděláno, aby svět byl varován. Nechť není slyšet 5T 381 žádný hlas, který by povzbuzoval sobecké zájmy a vedl k zanedbání misijních polí. Do práce se musíme pustit srdcem, duší i hlasem. Jak rozumové, tak i tělesné síly musí být probuzeny. Celá nebesa se zajímají o naše dílo a Boží andělé se stydí za naše chabé úsilí.
Jsem zneklidněna nad lhostejností našich sborů. Jako obyvatelé Merozu nepřišli Pánu na pomoc. Laičtí členové si žili v pohodě. Složili ruce v domnění, že zodpovědnost spočívá na kazatelích. Každému člověku Bůh určil jeho úkol, ne snad pracovat na vlastním obilném poli, nýbrž konat vážné, vytrvalé dílo pro záchranu duší. Bratře M , kéž Bůh nedovolí, abys ty nebo kterýkoli jiný kazatel uhasil onu jiskru pracovního nadšení, která existuje. Neměl bys ji raději roznítit svými slovy a vroucím zápalem? Pán nás učinil opatrovníky svého zákona, svěřil nám svatou a věčnou pravdu, která má být zvěstována jiným věrným varováním, napomínáním a povzbuzováním. Prostřednictvím železnic a parníků jsme spojeni s každou částí světa a máme přístup ke každému národu se svým poselstvím pravdy. Rozsívejme símě evangelijní pravdy při všech vodách, neboť nevíme zda prospěje to nebo ono, anebo zda obojí bude stejně užitečné. Pavel může plánovat a Apollo zalévat. Bůh jediný však dává vzrůst. (1K 3,6)
"Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen a svítí všechněm, kteříž jsou v domě." Mt 5,15 "Nejste sami svoji, koupení jste za mzdu" 1K 6,19.20 , za drahou krev Syna Božího. Nemáme právo žít sami pro sebe. Každý kazatel by měl být posvěceným misionářem, každý laik pracovníkem, používajícím své hřivny ve službě svého Pána, neboť aktivní štědrost je životním principem křesťanství. Zkušenost této zásady má přinést snopy Pánu žně, zatímco její nedostatek překáží Božímu dílu a brzdí cestu záchrany duší. 5T 382
Kazatelé zanedbali posílit evangelijní dobročinnost. Patřičně nezdůrazňovali desátky a oběti. Lidé nejsou přirozeně nakloněni ke štědrosti, nýbrž k lakomství a sobectví. A satan vždy pohotově poukazuje na to, co lze získat, použijeme-li prostředky na sobecké záměry; těší se, když je může ovlivnit, aby zanedbali povinnost a oloupili Boha o desátky a oběti. V této věci není nikdo omluven. "Každý z vás sám u sebe slož, schovaje podle možnosti." 1K 16,2 Chudí i bohatí, mládenci i dívky a všichni výdělečně činní členové mají odložit určitou část na Boží požadavky. Duchovní prospěch každého člena církve záleží na osobním úsilí a přísné věrnosti k Bohu. Apoštol Pavel říká: "Bohatým tohoto světa přikazuj, ať nejsou vysokomyslní, a ať nedoufají v nejistém zboží, ale v Bohu živém, kterýž dává nám hojnost všeho ku požívání. A ať dobře činí a bohatnou v dobrých skutcích a snadní ať jsou k udílení i přívětiví, skládajíce sobě základ dobrý k času budoucímu, aby dosáhli věčného života." 1Tm 6,17-19 Od všech se požaduje, aby projevili hluboký zájem o Boží dílo v Jeho různých odvětvích a těžké neočekávané zkoušky dolehnou na ně, aby viděli, kdo je připraven přijmout pečeť živého Boha.
Všichni by si to měli uvědomit, že nejsou vlastníky, nýbrž šafáři a že přichází čas, kdy musí vydat počet za používání peněz svého Pána. V Božím díle budou potřebné prostředky. "Od tebeť jest zajisté všecko a i to z ruky tvé dali jsme tobě." 1Pa 29,14 Na různých místech mají být zřízeny školy, rozmnožovány publikace, budovány sbory ve velkoměstech a pracovníci vysláni nejen do měst, nýbrž i na cesty a mezi ploty. A nyní moji bratři, kteří věříte pravdě, máte příležitost. Stojíme skutečně na hranicích věčného světa. Očekáváme slavné zjevení se našeho Pána, noc již téměř pominula, den se přiblížil. Uvědomíme-li si velikost 5T 383 plánu vykoupení, budeme mnohem odvážnější, sebeobětavější a odevzdanější než nyní.
Veliké dílo máme vykonat dřív, než naše úsilí bude korunovat úspěch. V našich domovech a sborech musí dojít k rozhodným reformám. Rodiče musí usilovat o záchranu svých dětí. Bůh bude podpírat naše úsilí, učiníme-li ze své strany vše co nám svěřil a k čemu nás připravil, avšak pro naši nevěru, světáctví a lenost, krví vykoupení duše ve stínu našich domovů umírají ve svých hříších a umírají bez varování. Bude satan vždy takto vítězit? Ó, nikoliv! Světlo zářící z golgatského kříže naznačuje, že má být vykonáno větší dílo, než naše oči dosud viděly.
Třetí anděl letící prostředkem nebe a zvěstující přikázání Boží a svědectví Ježíšovo, představuje naše dílo. Poselství neztrácí nic ze své síly za letu anděla, neboť Jan viděl jeho rozmach a moc, kdy celá země bude osvícena jeho slávou. Směr přikázání zachovávajícího Božího lidu je vpřed a vzhůru. Poselství pravdy, které neseme, musí jít k národům, jazykům a lidu. Brzy bude zvěstováno mocným hlasem a země bude osvícena jeho slávou. Připravujeme se pro toto veliké vylití Božího Ducha?
V tomto díle zvěstování mají být použity lidské nástroje. Horlivost a energie musí být oživeny; hřivny, které nečinností rezaví, se musí zapojit do služby. Hlas, který říká: "Počkej, neber břemena, jež ti byla uložena", je hlas zbabělých vyzvědačů. Nyní potřebujeme Kálefy, kteří půjdou vpřed - vůdce v Izraeli, kteří odvážnými slovy přinesou jasnou zvěst směřující k bezprostřední činnosti. Když sobecký, pohodlí milující, panikářský lid, bojící se vysokých obrů a nepřístupných zdí, žádá ústup, nechť zazní hlas Kálefův, i kdyby ustrašení jednotlivci stáli s kamením v rukou, připraveni ukamenovat je za jejich věrné svědectví.
Nedovedeme rozeznat znamení doby? Nemůžeme vidět 5T 384 jak vážně satan pracuje a svazuje koukol do svazku a sjednocuje živly svého království, aby získal vládu nad světem? Toto dílo svazování koukolu se šíří mnohem rychleji než si představujeme. Satan nastavuje pravdě každou překážku. Snaží se vytvořit názorovou nejednotu, povzbudit světáctví a lakomství. Pracuje úskočně jako had a když se to zdaří, pak nasazuje krutost lva. Jedinou jeho radostí je zkáza duší, jediným jeho zaměstnáním je jejich zničení; budeme snad jednat jako kdybychom byli ochromeni? Budou ti, kteří vyznávají, že věří pravdě, naslouchat pokoušení tohoto zločinného nepřítele a zůstanou sobeckými, omezenými? Dovolí, aby jejich světské zájmy ochromily jejich úsilí o záchranu duší?
Všichni, kdo vstoupí nebeskými branami, půjdou tam jako vítězi. Když se vykoupení shromáždí kolem Božího trůnu s palmami ve svých rukou a korunami na svých hlavách, bude známé, jaké vítězství získali. Bude jasné, jakou mocí satan ovlivňoval jejich mysl, jak k sobě připoutal ty, kteří si lichotili, že konají Boží vůli. Tak bude zřejmé, že jeho moci a úskočnosti nebylo lze úspěšně odolávat bez úsilí umocněného Boží pomocí. Člověk musí také vítězit nad sebou; jeho povaha, sklony a duch musí být podřízeny Boží vůli. Avšak spravedlnost a síla Kristova stačí pro všechny, kteří se dožadují Jeho zásluh.
Nechť je tedy vynaloženo opravdové a rozhodné úsilí na poražení toho strašného nepřítele. Potřebujeme si vzít celou výzbroj spravedlnosti. Čas ubíhá a my se rychle blížíme konci doby své zkoušky. Budou naše jména zaznamenána v Beránkově knize života, anebo budeme mezi nevěrnými? Jsme v počtu těch, kteří se shromáždí kolem bílého trůnu a budou zpívat píseň vykoupených? V tomto zástupu nejsou chladní, povrchní jednotlivci. Každá duše to bere vážně, každé srdce oplývá díkuvzdáním za obdivuhodnou Boží lásku a vítěznou milost, která umožnila Jeho lidu 5T 385 zvítězit v boji proti hříchu. A zvučným hlasem zpívají píseň: "Spasení jest od Boha našeho na trůnu sedícího a od Beránka." Zj 7,10.
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt