Milí bratři a sestry ve --- sboru: Bylo mi ukázáno, že jako sbor nerostete v milosti a známosti pravdy. Není tu ono posvěcení Bohu, ona odevzdanost Jeho službě a ono nezištné úsilí o vybudování Jeho díla, které by z vás činilo zdárný a zdravý sbor. Nejste odevzdáni jeden druhému. Příliš mnozí mezi vámi se řídí svými vlastními názory a jdou za svými sobeckými plány a někteří na předních místech ve sboře mezi ně také patří.

Bratr K. nemá svůj zrak obrácen výhradně na slávu Boží. Nevidí věci ve správném světle. Naslouchá satanovu našeptávání a radí se svým neposvěceným úsudkem, chápe se každého slova, které může použít na omluvu svého nesprávného jednání. Klame se, nevidí, že opouští Božího Ducha. Když se vydal touto cestou, nevěděl o jejích nebezpečích, ani si neuvědomil, kam ho zavede. Všichni, kdo kráčejí touto cestou, by udělali dobře, kdyby své nohy okamžitě obrátili na bezpečnou cestu.

Žijeme v době nestřídmosti a uspokojování chuti. Choutky milovníků ovocných vín jsou urážkou Boha. ^{5T 355} Spolu s ostatními jste se dali do práce, protože jste se neřídili světlem. Kdybys byl ve světle, nebyl bys to udělal, protože bys to nemohl udělat. Každý z vás, kdo se podílel na této činnosti, bude Bohem odsouzen, nezmění-li cele své zaměstnání. Musíte to brát vážně. Musíte hned začít dílo očišťování svých duší, abyste se zbavili odsouzení.

Někteří z vás ve --- vyvinuli obdivuhodnou horlivost při odsuzování „klubu červené stužky“. Pokud se týká touhy odsoudit zlo těchto společností, konali jste správně, když jste však jednali jako kdyby bylo zločinem mluvit vůbec v jejich zájmu anebo k nim projevit tu nejmenší dobrou vůli, zašli jste do krajnosti. Měli byste být důslední ve všem. Vy jste nenáviděli už i samotné jméno "klub červené stužky", který nemá příchuť Ducha Kristova a vaše nenávist nepomohla ani vám, ani nikomu jinému.

Použili jste Svědectví, týkajících se směšování našeho lidu se společnostmi střídmosti ke škodě jejich duchovního zájmu a překroucením těchto svědectví jste utlačovali a zatěžovali duše. Takovýmto zacházením s daným světlem jste znevážili mé dílo. To však nebylo ani nejméně nutné a někteří z vás tu musí usilovat o nápravu. Chtěli jste udělat pro jiné železnou postel; jsou-li příliš krátcí, nutno je natáhnout; jsou-li příliš dlouzí, nutno z nich uříznout. "Nesuďte, abyste nebyli souzeni."

I při svém rozhodném postoji proti aktivní účasti v díle abstinentních spolků, byste si mohli přece ponechat vliv nad ostatními a to v zájmu dobra, kdybyste byli poctivě jednali podle své víry, kterou vyznáváte. Avšak tím, že jste se pustili do výroby ovocného vína, velice jste poškodili svůj vliv a což je horší, potupili jste pravdu a ublížili své duši. Postavili jste překážku mezi sebou a dílem střídmosti. Vaše jednání vedlo nevěřící k pochybnostem o vašich zásadách. Nečiníte ^{5T 356} „přímé kroky nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.“ Žid 12,13

Nechápu, jak ve světle Božího zákona se mohou křesťané s klidným svědomím pustit do pěstování chmele anebo výroby vína, či jiných opojných nápojů na prodej. Všechno to zboží, ovšem nezkažené lze dobře použít a může být k určitému požehnání, ale také se to může zneužít a být pokušením a kletbou. Jablečná i hroznová šťáva lze na dlouhou dobu konzervovat a použijeme-li je v nekvašeném stavu, nezbaví nás rozumu. Kdo však zpracovává jablka na víno pro trh, nedbá o jakost ovoce a ve mnoha případech získaná šťáva je ze zkaženého ovoce. Ti, kteří nechtěli použít nahnilá, poškozená jablka jiným způsobem, budou z nich pít nápoj a ještě si na něm pochutnají. Avšak mikroskop by ukázal, že tento příjemný nápoj se často nehodí pro lidský žaludek, i když je v čerstvém stavu. Jestli ho převaříme a pečlivě odstraníme nečistoty, pak je méně závadný.

Často jsem slyšela, jak lidé říkají: "Vždyť je to jen sladký jablečný mošt! Je naprosto neškodný, ba zdravý." Celé litry ho nosí domů. Několik dnů je tento nápoj sladký, pak začíná kvasit. Ostrá příchuť mnohým lahodí a milovník sladkého vína nebo-li moštu není ochoten přiznat, že jeho oblíbený nápoj se někdy stane alkoholický nebo kyselý. Lidé se mohou právě tak opojit vínem a moštem, jako silnými lihovými nápoji a nejhorší opojení pochází právě z těchto takzvaných mírných nápojů. Tyto vášně jsou ještě zvrácenější, změna charakteru větší, rozhodnější a tvrdší. Několik litrů moštu nebo vína může probudit žádost po silnějších nápojích a v mnoha případech ti, kteří se stali opilci, si takto položili základ k pití. Pro některé osoby není nijak bezpečné mít víno anebo mošt doma. Zdědili chuť k dráždidlům, k nimž je satan ustavičně podněcuje. Jestliže se oddali jeho pokušením nezastaví se; chuť se dožaduje další povolnosti ^{5T 357} a je uspokojena k jejich záhubě. Mozek je zatemněn a oslaben, rozum už neovládne uzdu a je vydán na pospas žádosti. Chlípnost, smilství a zločiny téměř každého druhu jsou výsledkem povolnosti chuti po vínu a moštu. Věřící, který miluje tyto dráždidla a zvykne si je požívat, nikdy neroste v milosti. Začíná být hrubý a smyslný, nízké vášně ovládají jeho vyšší duševní schopnosti a nepěstuje ctnostný život.

Mírné pití je školou, v níž se lidé vzdělávají na opilce. Tak postupně satan odvádí od zásad střídmosti, tak vytrvale působí neškodné víno a mošt svým vlivem na chuť, že na cestu opilství vchází zcela nepozorovaně. Pěstuje se chuť po dráždidlech, nervový systém je vykolejen. Satan zachovává mysl v jistém horečnatém neklidu a ubohá oběť v naději úplného bezpečí upadává, až jsou všechny překážky strženy a každá zásada obětována. Nejmocnější rozhodnutí jsou podkopány, věčné zájmy nejsou dostatečně silné, aby udržely nízkou chuť pod dohledem rozumu.

Někteří nejsou nikdy skutečně opojeni, nýbrž vždy jsou pod vlivem moštu anebo kvašeného vína. Jsou rozpálení, myšlenkově nevyrovnaní, rozladění, celkově ve špatném stavu, neboť všechny ušlechtilé myšlenkové síly jsou zvrácené. Sklon k nemocem různého druhu, jako vodnatelnost, nemoci jater, nervová slabost a návaly krve do hlavy, jsou výsledkem užívání kvašeného moštu. Jeho používáním jsou mnozí trvale nemocní. Někteří umírají na tuberkulózu a jiní na mrtvici jen z tohoto důvodu. Někteří trpí nechutenstvím. Každá životní funkce je oslabena a lékaři jim říkají, že trpí na játra, zatímco, kdyby neotevřeli sud moštu a nikdy ho znovu nenaplnili, jejich poškozené životní síly by se zotavily.

Pití ovocných zkvašených moštů vede k používání silných nápojů. ^{5T 358} Žaludek ztrácí svou přirozenou sílu a je nutné něco silnějšího k povzbuzení jeho činnosti. Při jedné příležitosti, když jsme s manželem cestovali, byli jsme nuceni strávit několik hodin čekáním na vlak. Zatímco jsme čekali v čekárně, do vedlejší restaurace vstoupil červenolící, nafoukaný sedlák a silným, hrubým hlasem se ptal: "Máte prvotřídní koňak?" Dostal kladnou odpověď a objednal si půl sklenice. "Máte pepřovou omáčku?" "Ano", zněla odpověď. "Dobrá, dejte mi dvě velké lžíce." Pak si ještě rozkázal dvě velké lžíce alkoholu navíc a k tomu "notnou dávku černého koření". Muž, který mu to připravoval se zeptal: "Co s tou směsí uděláte?" Sedlák odpověděl: "Doufám, že to pomůže." A přiložil plnou sklenici ke rtům a všechnu tuto pekelnou směs vypil. Tento člověk používal dráždidla, až úplně umrtvil jemnou sliznici svého žaludku.

Mnozí se při četbě pousmějí nad takovýmto varováním před nebezpečím. Řeknou si: "Jistěže mi trochu vína nebo moštu nemůže uškodit." Satan si takové vyhlédl jako svou kořist, vede je krok za krokem, oni to nepozorují, až okovy zvyku a chutě jsou příliš silné a nelze je zpřetrhat. Vidíme jakou moc nad lidmi má chuť po silném nápoji! Vidíme, jak mnozí lidé různého vyznání, významného postavení a skvělého nadání, lidé velikých ideálů a jemných citů, silných nervů a dobrého rozumu obětují všechno povolnosti chuti, až jsou sraženi na úroveň zvířat a v mnoha případech jejich pád začal používáním vína nebo moštu.

A když inteligentní mužové a ženy křesťanského vyznání tvrdí, že připravováním vína nebo moštu na prodej nevzniká žádná škoda, protože nezkvašené nápoje nejsou opojné, je mi smutno u srdce. Vím, že tato věc má také druhou stranu, k níž nechtějí přihlédnout, neboť sobectví zavřelo jejich oči před strašnými a zlými důsledky, které mohou vyplynout z používání těchto dráždidel. Nevím, jak naši bratři mohou uniknout hříchu a přitom se volně zaměstnávat pěstováním chmele, ^{5T 359} když vědí, k čemu se chmel používá. Ti, kdo pomáhají vyrábět tyto nápoje, které vytvářejí a podporují chuť na silná dráždidla, budou odměněni podle svých skutků. Jsou přestupníky Božího zákona a budou potrestáni pro hříchy, jichž se dopustili a k nimž svedli druhé v důsledku pokušení, která jim postavili do cesty.

Nechť všichni vyznavači přítomné pravdy a reformátoři jednají podle své víry. Jestliže někteří, jejichž jména jsou zapsána v církevní knize, vyrábí víno nebo mošt pro trh, měli by být důkladně poučeni a nepřestanou-li, měli by být dáni do církevní kázně. Ti, kteří se nechtějí rozloučit z touto prací, nejsou hodni toho, aby měli místo a jméno mezi Božím lidem. Máme být Kristovými následovníky. Své srdce a vliv musíme postavit proti každému nesprávnému způsobu. Jak se budeme cítit v den, kdy budou vylity Boží soudy, když potkáme lidi, kteří se našim vlivem stali opilci? Žijeme v předobrazeném dni smíření a Bůh brzo rozhodne o našem případu. Jak obstojíme před nebeským soudem, pakliže naše jednání podněcovalo používání dráždidel, která převracejí rozum a poškozují ctnost, čistotu a lásku Boží?

Zákoník se ptal Krista: "Mistře, co dobrého čině, obdržím život věčný?" řekl mu: "Co je psáno v zákoně? Jak čteš?" A odpověděl mu řekl: "Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, ze vší mysli své a z celé duše své a ze všech sil svých a bližního svého jako sebe samého." A řekl mu: "Správně jsi odpověděl, čiň to a budeš živ." V sázce je věčný život a Kristus nám říká, že ho můžeme získat. Vede nás k psanému Slovu: "Jak čteš?" Cesta je vyznačena, máme milovat Boha nadevše a svého bližního jako sebe. Milujeme-li své bližní jako sebe, nebudeme prodávat nic, co jim může být osidlem.

Milovat Boha a bližního je křesťanská povinnost člověka. ^{5T 360} Zákon lásky je vepsán do srdce a Duch Kristův v něm přebývá a Jeho charakter se zjevuje v dobrých skutcích. Ježíš se stal chudým, abychom jeho chudobou zbohatli. Jaké oběti jsme proto ochotni přinést? Máme jeho lásku skrytou ve svém srdci? Milujeme své bližní jako Kristus miloval nás? Máme-li tuto lásku k duším, povede nás k tomu, abychom pečlivě zvážili, zda svými slovy, činy, nebo jakýmkoli vlivem nepokoušíme ty, kdo mají méně mravní síly. Neměli bychom kritizovat slabé a trpící, jak to ustavičně dělali farizeové. Měli bychom se však vynasnažit odstranit každý kámen úrazu z cesty svého bratra, aby to, co je chromé, neodvrátilo se z cesty úplně.

Jako lid vyznáváme, že jsme reformátoři a nositeli světla světu a věrnými Božími strážci, strážícími každý chod, jímž by satan mohl vejít se svými pokušeními a zvrátit chuť. Náš příklad a vliv musí mocně působit ve prospěch reformy. Musíme se zdržet všeho, co zatemní svědomí nebo podnítí pokušení. Nesmíme otevřít dveře, aby satan měl přístup k duši lidské bytosti stvořené k Božímu obrazu. Kdyby všichni bděli a věrně strážili malé otvory střídmého požívání takzvaného neškodného vína a moštu, cesta k pití by byla uzavřena. V každém společenství je potřebné pevné rozhodnutí a vůle nedotýkat se, neochutnat a nemít nic společného, pak reforma střídmosti bude mocná, trvalá a důsledná.

Milování peněz vede lidi k zatvrzování svědomí. Snad by samy peníze mohly být přineseny do Boží pokladny. On však žádnou takovou oběť nepřijímá, neboť mu je ohavností. Byla získána přestupováním jeho zákona, který žádá, aby člověk miloval svého bližního jako sama sebe. Pro přestupníky není omluvou, řeknou-li, že když víno nebo mošt neudělá on, udělá ho někdo jiný a jeho bližní se může opít zrovna tak. Protože někdo jiný může přiložit svému bližnímu láhev ke rtům, odváží se křesťané poskvrnit své roucho krví duší, a budou stahovat na sebe zlořečenství ^{5T 361} vyřknuté nad těmi, kteří toto pokušení kladou do cesty bloudícím lidem? Ježíš vyzývá své následovníky, aby se postavili pod Jeho prapor a pomáhali mařit skutky ďáblovy.

Vykupitel světa, který dobře ví, jaký je stav společnosti v posledních dnech představuje jídlo a pití jako hříchy, které jsou kletbou této doby. Říká nám, že jako bylo za dnů Noé, tak bude i za příchodu Syna člověka. "Žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé vešel do korábu. A nezvěděli, až přišla potopa a zachvátila všecky." Mt 24,38.39 Právě takový stav bude existovat v posledních dnech a ti, kdo věří těmto napomenutím, použijí nejkrajnější opatrnosti, aby nedělali to, co je nakonec přivede k odsouzení.

Bratři, hleďme na tuto otázku ve světle Písma a vynaložme všechno úsilí v zájmu střídmosti ve všem. Jablka a hrozny jsou Boží dary; můžeme je skvěle použít jako součást zdravé výživy, anebo mohou být zneužity nesprávným upotřebením. Pán již ranil hrozny a jablka kvůli hříšným způsobům člověka. Stojíme před světem jako reformátoři. Nedejme žádnou příležitost nevěrným nebo nevěřícím, aby hanili naši víru. Kristus řekl: "Vy jste sůl země", "světlo světa". Ukažme, že naše srdce a svědomí je pod proměňujícím vlivem Božské milosti a že náš život je ovládán čistými zásadami Božího zákona, i kdyby tyto zásady vyžadovaly obětování časných zájmů.