^{8T 305} Chytrácká mysl společně se zlem neustále pracují na tom, aby odpoutaly pozornost od Božího Slova a plněji ji soustředily na lidské názory. Usilují o to, abychom přeslechli Boží výzvu: "To je ta cesta, choďte po ní." Výchovným úsilím se všemožně snaží zatemnit nebeské světlo.

Filosofická spekulace

Filosofická spekulace a vědecké bádaní, v němž Bůh není uznáván, činí z tisíců mladých lidí skeptiky. Závěry, k nimž v dnešních školách dospěli učení lidé po svém dlouhém vědeckém bádání, jsou pečlivě zvěstovány a důkladně vysvětlovány; a přitom se zvlášť zdůrazňuje, že tito učení lidé mají pravdu, zatímco Písmo ji nemůže mít. Skepticismus velice přitahuje lidskou mysl. Mládež v něm vidí nezávislost, které upoutává jejich představivost a jsou oklamáni. Satan vítězí; je to zcela podle jeho plánu. Pěstuje každé zrnko pochybnosti, které je zaseto do mladých srdcí. Podporuje jeho vzrůst i plodnost, a brzy dozrává hojná žeň nevěry.

Pro náklonnost lidského srdce ke zlému, je velice nebezpečné rozsévat símě skepticismu do mladých myslí. Cokoliv oslabuje víru v Boha, olupuje duši o sílu odolnosti v pokušení. Odstraňuje jedinou skutečnou zábranu proti hříchu.

Nemáme zřizovat školy vědecké filosofie nebo pro tzv. "vyšší vzdělání". Naše velikost spočívá v uctívání Boha prostou praktickou zkušeností každodenního života. Potřebujeme chodit s Bohem, uvést Ho do svého srdce a do svého domova. ^{8T 306}

Nevěřící autoři

Mnozí se domnívají, že za účelem vzdělání je nutno studovat výplody spisovatelů šířících nevěru, neboť jejich díla obsahují několik třpytivých myšlenkových perel. Kdo však byl původcem těchto duchovních hodnot? Byl to Bůh a jedině Bůh. On je zdrojem veškerého světla. Proč bychom se měli prodírat, spoustou bludů, obsažených v díle pohanů a nevěřících, pro několik duchovních pravd, když máme po ruce celou pravdu?

Existuje důvod, proč tito lidé někdy projeví obdivuhodnou moudrost. Satan sám byl vzdělán v nebesích a zná dobro i zlo. Směšuje převzácné s bezcenným a v tom spočívá moc jeho svodů. Avšak proto, že satan sám se přiodívá rouchem nebeského jasu, máme ho snad přijímat jako anděla světla? Tento pokušitel má své nástroje, vzdělané podle svých metod, inspirované jeho duchem a přizpůsobené jeho dílu. Budeme s nimi spolupracovat? Přijmeme díla jeho nástrojů, jako podstatně důležitá, k získání vzdělání?

"Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden." Job 14,4. Můžeme pak očekávat, že si mládež udrží křesťanské zásady a rozvine křesťanský charakter, když je jejich výchova velkou měrou ovlivněna naukami pohanů a nevěřících?

Kdyby čas a úsilí, strávené v hledání jasných myšlenek nevěřících, byl věnován studiu převzácných věcí obsažených v Božím slově, pak by tisíce těch, kteří nyní sedí v temnotě a ve stínu smrti, těšili se ve slávě Světla života. ^{8T 307}

Historické a teologické vědomosti

Mnozí, kteří se chtějí připravit pro službu v Božím díle, se domnívají, že je podstatně důležité nashromáždit veliké svazky historických a teologických spisů. Domnívají se, že studium těchto děl bude velikou pomůckou pro ně, a že je naučí, jak přistupovat k lidem. Toto je však omyl. Vidím-li police naplněné těmito knihami, do nichž se zřídka kdy někdo podívá, myslím si, proč utrácet peníze za to, co není chlebem? Šestá kapitola Janova nám řekne víc, než nalezneme v těchto dílech. Kristus říká: "Já jsem ten chléb života… Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou." Jan 6,35.63.

Ovšem, existuje studium dějin, které nelze odsuzovat. Posvátné dějiny se studovaly i v prorockých školách. V záznamech o Božím jednání s národy byly patrné stopy Hospodina. Tak i dnes máme uvažovat o Božím jednání s národy země. V dějinách máme vidět naplnění proroctví, studovat díla Prozřetelnosti ve velikých reformačních proudech a porozumět sledu událostí, cestě národů k poslednímu utkání toho velikého sporu.

Příliš často však pohnutka těch, kteří studují tyto mnohé knihy nespočívá v tom, aby obdrželi nějaký duševní pokrm. Je to určitá ctižádost být obeznámen s filozofy a teology a snažit se předkládat lidem křesťanství učenou řečí a způsoby.

Ten největší Učitel světa řekl: "Učte se ode mne. Vezměte jho mé a učte se z mé tichosti a pokory". Vaše duchovní pýcha vám nepomůže při práci s lidmi, kteří hynou pro nedostatek chleba života. ^{8T 308} Při studiu těchto knih dovolujete, aby jejich obsah zaujal místo ve vaší mysli a srdci, místo praktických nauk, jimž byste se měli učit od toho velikého Učitele. Výsledkem toho studia je, že lid není nasycen. Velice málo z tohoto únavného studia a bádaní poskytuje něco, co by z člověka udělalo úspěšného pracovníka pro záchranu duší.

Mužové a ženy, kteří tráví své životy ve skromné, běžné práci, potřebují tak prostá slova, jaká Kristus používal při svém poučování, slova, jimž snadno porozumí. Spasitel přišel "kázat evangelium chudým! A je psáno, že "mnohý zástup ho rád poslouchal". Ti, kteří zvěstují pravdu pro tuto dobu, potřebují hlouběji prozkoumat Kristovo učení.

Slova živého Boha jsou tím nejvyšším vzděláním. Promyšlené fráze sestavené pro uspokojení vytříbeného vkusu, se minou účinkem. Ti, kteří slouží lidu, potřebují jíst chléb života. Ten jim dá duchovní sílu a tehdy budou připraveni sloužit všem třídám lidí. Zbožnost a duchovní síla církve se udržuje chlebem, který sestoupil s nebe. U Ježíšových nohou se máme učit prostotě pravé zbožnosti.

Pohádky a báje

Při výchově dětí a mládeže se dnes přenechává mnoho místa pohádkám, bajkám a vymyšleným příběhům. Knihy s tímto obsahem se používají ve školách a najdeme je i v mnohých domácnostech. Jak mohou křesťanští rodiče dovolit používat knihy tak lživé? Když se děti ptají po významu příběhů tak odporujících učení svých rodičů, ti jim odpovědí, že příběhy nejsou pravdivé; ^{8T 309} toto však neodstraňuje zlé následky jejich používání. Myšlenky představené v těchto knihách děti oklamaly. Dostaly falešné náhledy na život a vytvořily v nich určitou touhu po neskutečném.

Rozsáhlé používání takových knih v této době je jedním z prolhaných satanských výmyslů. On se snaží odvrátit myšlenky starých i mladých od toho velikého díla přípravy na ty věci, které přicházejí na zem. On chce, aby naše děti a mládež byla polapena ničivými svody, jimiž zaplavuje svět. Proto se snaží odvrátit jejich mysl od Božího slova, a tak jim překážet v získávání poznání těch pravd, které by byly jejich jistotou.

Nikdy by dětem a mládeži neměly být předkládány knihy obsahující překroucené pravdy. A jestliže by se ani dospělí nezajímali o takové knihy, byli by mnohem bezpečnější.

Čistý pramen

Máme toho mnoho, co je skutečné a božské. Ti, kteří žízní po poznání, nemusí chodit k nečistým pramenům. Kristus v evangeliu představil zásady pravdy. V Jeho učení můžeme pít z čistých pramenů, vytékajících od Božího trůnu.

Kristus mohl udělit lidem takové poznání, které by převyšovalo výsledky všeho tehdejšího bádání, a zatlačilo do pozadí každý jiný objev. Mohl odkrývat tajemství za tajemstvím, a mohl soustředit kolem těchto obdivuhodných zjevení aktivní, vážné uvažovaní následujících generací až do konce času. On však chtěl využít každou chvíli k šíření vědy o spasení. Všechen svůj čas, schopnosti a celý svůj ^{8T 310} život věnoval k uskutečnění spásy člověka. Přišel hledat a spasit, což bylo zahynulo a nechtěl se dát odvrátit od tohoto svého jediného cíle. Nenechal se ničím rozptýlit.

Kristus šířil pouze to poznání, které mohlo být zužitkováno. Při svém poučování lidu, se omezil na potřeby jejich vlastního stavu v praktickém životě. Neuspokojoval zvědavost, která je pudila k Němu se spekulativními otázkami. Všechny takové dotazy využil pro příležitost ke slavnostním, opravdu životně důležitým výzvám. Těm, kteří byli tak dychtiví utrhnout ze stromu poznání, nabídl ovoce stromu života. Nalezli uzavřenou každou cestu, kromě úzké cesty, vedoucí k Bohu. Každý pramen byl zapečetěn, kromě pramene věčného života.

Náš Spasitel neradil nikomu, aby navštěvoval rabínské školy Jeho doby z toho důvodu, aby jejich mysl nebyla otrávena ustavičným opakováním "říkají" anebo "bylo řečeno". Proč bychom tedy měli přijímat nestálá slova mužů jako vznešenou pravdu, když můžeme přijmout větší, spolehlivější moudrost?

To, co jsem směla vidět z věčných věcí a co jsem viděla z lidské slabosti, jak mi to Pán ukázal, hluboce zasáhlo moji mysl a ovlivnilo můj život a povahu. Nevidím důvod, proč by člověk měl být vyvyšován, chválen a oslavován. Nevidím žádný důvod, proč bychom měli důvěřovat světským mudrcům a vyvyšovat je. Jak mohou mít ti, kteří nemají Boží osvícení, správné myšlenky o Božím plánu a Jeho cestách?

Ochotně se nechám poučovat Tím, který stvořil nebesa i zemi, Tím, který ustavil hvězdy v jejich pořádku na obloze ^{8T 311} a vymezil slunci i měsíci jejich běh. Nemusím chodit k nevěřícím autorům. Chci být vyučována Bohem.

Vzdělávání srdce

Je zcela správné, aby si mládež uvědomila, že musí dosáhnout toho nejvyššího vývoje svých duševních schopností. Nechtěli bychom omezovat vzdělání, jemuž Bůh neurčil žádné meze. Avšak naše výsledky nebudou k ničemu, nepoužijeme-li je k Boží cti a pro blaho lidstva. Bezcenné je naše poznání, není-li základem k dosažení vyšších cílů.

Potřebujeme poznání, které posílí mysl a ducha, které z nás učiní lepší muže a ženy.

Výchova srdce je mnohem důležitější, než vzdělání získané z knih. Je dobré, ba podstatně důležité, získat poznání světa, v němž žijeme; zapomeneme-li však počítat s věčností, dopustíme se omylu, který nebude možno nikdy napravit.

Není dobré obtěžovat mysl takovým studiem, které si vyžaduje veliké vypětí, které se však neuplatňuje v praktickém životě. Vzdělání tohoto druhu bude ztrátou pro studenta. Neboť toto studium jej zbavuje touhy a lásky k studování toho, co by ho připravilo k užitečné službě a uschopnilo splnit jeho zodpovědnosti.

Jestliže mladí lidé pochopili svoji vlastní slabost, měli by v Bohu hledat svoji sílu. Jestliže usilují o to, aby je On vyučoval, pak budou moudří v Jeho moudrosti a jejich život přinese požehnané ovoce světu. Jestliže svoji mysl zaměstnávají pouze světským a spekulativním studiem a tak se odlučují od Boha, připraví se o všechno, co obohacuje život.