^{8T 166} Cooranbong, N. S. W., 1. února 1899

Obracím se na ty, kdož jsou na zodpovědných místech Generální konference, jakož i na ty, kteří pracují ve zdravotně misijním odvětví. Jsem pověřena promluvit také v battle-creekském sboru, jakož i ke všem jiným našim sborům.

Mám říci, pokud jde o zdravotně-misijní dílo, že je nebezpečí, že se bude vyvíjet příliš jednosměrně. Co však říkám v tomto ohledu, nesmí být chápáno, že se tím nějak ospravedlňují ti, kteří se straní zdravotně-misijní činnosti. Jsou mnozí, kteří toto dílo neměli rádi. Dnes by měli velice dbát na to, jak o něm mluví, neboť mu nerozumí, jelikož nechodili ve světle. Ať je jejich postavení v díle Božím jakékoli, měli by velice dbát na vyjádření svých pocitů, které znechucují a překáží našim konferencím chopit se tohoto díla. Stanovisko, jež někteří přijali ohledně zdravotně-misijní činnosti znemožňuje, aby jejich slova o tomto předmětu měla nějakou závažnost. Nejsou prozíraví a jejich úsudek je zkreslený.

Každé odvětví díla je nutné. Avšak každé odvětví díla má být pod Božím dohledem. Zdravotně-misijní dílo má být Božímu dílu tím, čím je pravá ruka tělu. Nebylo by dobré, aby všechny síly těla šly do pravé ruky a také by nebylo správné, aby všechny síly Božího díla se zužitkovaly ve zdravotně-misijní činnosti. Služba Slova musí být zachována a musí být jednota, dokonalá jednota v Božím díle. Ti, kteří nepociťovali žádný zájem o zdravotně-misijní dílo, nemají tuto pravou ruku Božího díla v úctě. Všichni takoví by měli změnit svůj postoj k tomuto dílu. ^{8T 167} Ať mluví pokud možno co nejméně, dokud nezaujmou správné postavení. Mlčení je výmluvností, když mysl není posvěcena a proto nemůže rozeznat duchovní věci.

Potřeba varování

V současné době je veliká potřeba varování. "A tak bratři moji milí, budiž každý člověk rychlý ke slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu." Jak.1,19. Dbejme na toto varování: "Prosím pak vás, bratři, abyste šetřili těch, kteříž různice a pohoršení činí, na odpor učení tomu, kterémuž vy jste se naučili a varujte se jich. Nebo takoví Pánu našemu Ježíši Kristu neslouží,... a lahodnými řečmi a pochlebenstvím svádí srdce prostých. Nebo vaše poslušenství všech došlo. Protož raduji se z vás. Než chciť, abyste byli moudří k dobrému a prostí ke zlému." Řím.16,17-19.

"Prosím pak vás, bratři, skrze jméno Pána našeho Jezukrista, abyste jednostejně mluvili všickni a aby nebylo mezi vámi roztržek, ale buďte spojeni jednostejnou myslí a jednostejným smýšlením." 1.Kor.1,10. Taková je vůle Boží s námi. Poslechneme ji? "Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. Neboť psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhnu. Kde jest moudrý? A kde učený? A kde chytrák tohoto světa?... Neboť když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázání spasiti věřící. Poněvadž i Židé zázraků žádají i Řekové hledají moudrosti. My pak kážeme Krista ukřižovaného, Židům zajisté pohoršení a Řekům bláznovství. Ale povolaným i Židům i Řekům Krista, Boží moc a Boží moudrost." 1.Kor.1,18-24. ^{8T 168}

Jakou změnu bychom uviděli, kdyby si všichni, kteří jsou na zodpovědných místech uvědomovali, že pracují pod dohledem vševidoucího Boha. Nyní je potřebné volné působení Svatého Ducha na mysl a srdce. Bez tohoto naše úsilí bude marné. Když tento Duch formuje a utváří naše slova a činy, projeví se srdečné díkůčinění.

Důležitost zdravotně-misijního díla

Existuje veliká potřeba širšího poznání v každém odvětví zdravotní reformy. Ti, kteří měli přednost slyšet pravdu, mají vydat na trubce jasný zvuk při zvěstování třetího andělského poselství. Obzvláštní plán práce si vyžádá například zdravotně-misijní dílo. Toto dílo by mělo jít vpřed spolu s evangelijním poselstvím pro přítomnou dobu. Opravdová, zdravotně-misijní práce, je praktickým uskutečněním evangelia. Ti, kteří nemohou postřehnout dosah tohoto díla, neměli by se cítit povoláni řídit kterýkoli jeho úsek, dokud nepochopí jeho dosah.

Chci se vší rozhodností říci, že Pán uskutečnil veliké dobro prostřednictvím zdravotně-misijního díla a že použil našeho vedoucího lékaře za svůj zvláštní nástroj. Ne všechno v tomto zdravotním díle bylo bez chyby. Bylo v něm mnohé, které stíralo jeho svatost. Pán však převezme dohled nad svým dílem a způsobí, aby se nestalo neúměrným v tomto jednom odvětví. Toto dílo nebude zmařeno, jestliže církev povstane a bude svítit a prokáže-li, že její světlo přišlo a sláva Hospodinova vzešla nad ní.

Zdravotně misijní pracovníci mají být očištěni, posvěceni a zušlechtěni. Mají dospět k nejvyššímu bodu výtečnosti. Mají být utváření a uzpůsobeni podle Boží podoby. Pak uvidí, že zdravotní reforma a zdravotně-misijní dílo má být spojeno se zvěstováním evangelia. ^{8T 169} Důvod, proč členové církve nerozumí tomuto odvětví díla je ten, že nenásledují světla a nejdou krok za krokem za svým velikým Vůdcem. Zdravotně misijní úsilí je Boží dílo a nese Jeho pečeť. Z toho důvodu ať člověk raději stáhne své ruce a zřekne se usměrňovat ho podle svých vlastních nápadů.

Naše poselství je světoširým poselstvím. I když prostředky nemá pohltit pouze jedno odvětví díla, takže by tím evangelijní poselství nebylo neseno do nových polí, zdravotně-misijní dílo nemá být žádným způsobem zneváženo; nemá být představeno jako podřadné dílo. Svět je veliká nemocnice, jeho obyvatelé jsou zkažení a bída je všeobecná. Pán dal našemu vedoucímu lékaři dílo, aby připravil lid, který ostojí ve veliký den Hospodinův. Má však pracovat pod Božím dohledem. Jsou některé věci v jeho úsilí, které by se mohly utvářet ještě přesněji podle zásad hlavního Pracovníka.

Příčina nedostatku v církvi

Ten, kdo je určen konat něco v díle pro přítomnou dobu, měl by si uvědomovat slavnostní odpovědnost, která na něm spočívá. Pracujme pro věčnost. Jíme-li z nebeského chleba, budeme Kristu podobni duchem i povahou. Žijeme v době, kdy by se neměla vyskytovat žádná duchovní lenost. Každá duše je pověřena nebeským poselstvím života. Častokrát se vyskytne otázka: "Co je příčinou nedostatku duchovní moci v církvi?" Odpověď zní: "Členové nechávají odvést svoji mysl od Božího slova." Tělesně jsme budováni tím, co jíme, a podobným způsobem o charakteru naši duchovnosti rozhoduje pokrm, kterým sytíme duši. Mysli a srdci máme dát patřičnou výživu tím, že budeme jíst tělo a pít krev Syna Božího.

Kristus říká: "Amen, amen pravím vám: ^{8T 170} Kdož věří ve mne, máť život věčný... Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem z nebe sestoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa... Kdož jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já jej vzkřísím v nejposlednější den. Neboť tělo mé právě jest pokrm a krev má právě jest nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm. Jakož mne poslal ten živý Otec a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne i on živ bude skrze mne." Jan 6, 47-57.

Musíme zůstávat v Kristu a Kristus musí zůstávat v nás; neboť jsme "zajisté pomocníci Boží." Dílo křesťana je individuální dílo. Boží pracovníci ať přestanou vyhledávat chyby, neboť to je hřích. Sami ať se napraví v tom, kde myslí, že jejich spolupracovníci potřebují nápravy. Jejich předností je žít s Kristem tím, že budou jíst z chleba života. Ti, kteří toto činí, budou mít zdravou, rozmáhající se zkušenost a spravedlnost Boží bude je předcházet, když budou konat dílo vyznačené v 58. kap. proroka Izaiáše.

Každý má své dílo

Každé odvětví díla Božího má být uznáváno. "A on dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele, pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova." Efez.4,11-12. Tento text nám ukazuje, že zde mají být různí pracovníci, různé nástroje a každý má konat jiné dílo. Na nikom se nežádá, aby se chopil díla jiného a i když necvičen, snažil se ho konat. Bůh dal každému podle jeho schopností. Člověk si může myslet, že jeho postavení jej opravňuje diktovat jiným pracovníkům, avšak není tomu tak. Protože nezná jejich dílo, mohl by ho rozšiřovat tam, kde by mělo být omezeno a omezovat ho tam, kde by se mělo šířit, ^{8T 171} neboť může vidět pouze část vinice, na níž pracuje.

Žijte pro Pána. Ať je Spasitelovo učení součástí vašeho života. Vaše stezka bude osvětlena jasným, zářivým světlem. Obdržíte nebeské pomazání a budete zachováni před vážnými omyly. Nebuďte tak zaměřeni na dílo, které konáte v jedné části Boží vinice, abyste nemohli ohodnotit dílo, které konají jiní v ostatních odvětvích vinice. Oni mohou svědomitě rozvíjet své nadání, aby je mohli vrátit zdvojnásobené svému Bohu. Ať každý hledí na své vlastní dílo a snaží se ho dokonat bez poskvrny nebo vrásky, která by mařila dokonalost. A tak ho předejte Bohu, aby mohl povědět: "To dobře služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdi v radost pána svého." Mat.25,23.