^{8T 192} Oakland, Kalifornia, 13. června 1901

Jednomu lékaři a jeho manželce -

Drahý bratře a sestro: Navštívila jsem shromáždění na mnoha místech, a byla jsem překvapena, že v Indianopolis jsem se setkala s tak velikým počtem věřících. Promluvila jsem tam dvakrát. Pán mi dal pro lid poselství podobné tomu, které jsem pronesla v Battle-Creeku, ohledně bludů, které pronikly mezi nás. Lid ochotně poslouchal a přijal toto poselství.

Když bludy přicházejí mezi nás, nemáme se pouštět do sporů o ně. Věrně máme přinést varovné poselství, a pak máme mysl lidu odvracet od oblíbených, falešných představ a předložit jim pravdu proti bludu. Zvěstování nebeského poselství, utvrdí mysl v zásadách, které spočívají na věčném základě.

Ti věřící, jejichž křesťanské přesvědčení je důsledné a pevné, jejichž charakter má pevnou hodnotu, konají velikou službou Mistru. Nikdo je nemůže odvrátit od víry. Pravda jim je převzácným pokladem.

Boží pravda se nachází v Jeho Slově. Ti, kteří se domnívají, že přítomnou pravdu musí hledat někde jinde, potřebují znovu prožít obrácení. Mají nesprávné zvyky, které musí zanechat, nesprávné cesty, které musí opustit. Znovu musí hledat pravdu, jaká je v Ježíši, aby stavba jejich povahy odpovídala Kristovu učení. Opustí-li své lidské představy a převezmou-li Bohem svěřené povinnosti, budou-li hledět na Krista a budou-li se snažit přizpůsobit se Jeho podobě, řeknou: „Blíž k tobě Bože můj, jen k tobě blíž.“

S Božím Slovem v rukou se můžeme přibližovat krok za krokem v posvěcené lásce k Ježíši. Jakmile lépe poznáváme Ducha Božího, ^{8T 193} přijímáme Písmo jako jediný základ víry. Boží lid přijme Slovo jako listí ze stromu života, vzácnější než jemné zlato, přečištěné v ohni a mocnější k posvěcení, než cokoliv jiného.

Odplata věrného zkoumání Slova

Kristus a Jeho Slovo se dokonale shodují. Když je přijmeme a poslechneme, otevřou jistou cestu všem, kteří jsou ochotní kráčet ve světle, jako je Kristus ve světle. Kdyby lid Boží chtěl ocenit Jeho Slovo, měli bychom nebe v našem církevním společenství již zde. Křesťané by hladověli po Slovu. Pečlivě by srovnávali Písmo s Písmem a přemýšleli o tomto Slovu. Více by toužili po světle Slova než po novinách, časopisech nebo románech. Jejich nejvyšší touhou by bylo jíst z těla a pít z krve Syna Božího. V důsledku toho by jejich život byl přizpůsoben zásadám a zaslíbením tohoto Slova. Jeho poučení by bylo pro ně jako listí ze stromu života. Bylo by v nich jako studnice vody, proudící k věčnému životu. Čerstvé proudy milosti osvěžovaly a oživovaly by duši, takže by zapomněla na všechnu námahu a únavu. Byli by posíleni a povzbuzeni těmito inspirovanými slovy.

Kazatelé by měli být prodchnuti Boží vírou. Jejich modlitby by se měly vyznačovat vážností, měly by být naplněny božskou jistotou pravdy. Únava by byla zapomenuta ve slunečním světle nebes. Pravda by byla vetkána do jejich životů, a jejich nebeské zásady by byly jako čerstvě tekoucí proud, ustavičně uspokojující duši.

Základní Boží myšlenky jsou náplní křesťanova života. Celé lidské bytí je prostoupeno životodárnými zásadami nebes. ^{8T 194} Nečinnost mnohých lidí je samotné srazí do nízkého postavení. Na předním místě stojí zdravá a posvěcující zbožnost pocházející z Bible.

Bible a jedině Bible může přinést tento dobrý výsledek. Ona je Boží moudrostí i mocí a působí celou silou v přístupném srdci. Ó, jaké výšiny bychom mohli dosáhnout, kdybychom přizpůsobili své chtění vůli Boží! Je to Boží moc, kterou potřebujeme, ať jsme kdekoliv. Povrchnost, která zaplavuje církev, ji zeslabuje a zlhostejňuje. Otec, Syn a Duch Svatý hledají a touží po prostředcích, jimiž by sdělili světu božské zásady pravdy.
Mohou se objevit také umělá světla a tvrdit, že pocházejí z nebe. Nemohou však svítit jako hvězda svatosti, hvězda nebeského jasu, aby vedly nohy poutníka z cizího kraje do Božího města. Falešná světla přijdou místo pravých, a mnoho duší bude na nějakou dobu svedeno. Kéž Pán nedovolí, aby tomu bylo tak i s námi. Nyní září to pravé světlo a ono bude osvěcovat duše, jejichž okna jsou otevřena k nebesům.