Drahá sestro T: Bylo mi ukázáno, že ve tvém náboženském životě byla chyba. Vlastnila jsi příliš bojového ducha. Zatímco je tvou výsadou přemýšlet a jednat pro sebe, tuto záležitost jsi příliš přeháněla. Měla jsi více nezávislosti než pokory. Svými skutky jsi více dráždila než uklidňovala. Bylo nutné, abys měla pevnost tak, abys stála na obranu pravdy; a přece ses často mýlila v tom, že jsi nevlastnila onoho mírného, tichého ducha, kterému Bůh přisuzuje tak velkou cenu. Ve tvé rodině ses střetla s odporem a projevila jsi nechuť k pravdě, ale neuspěla jsi v tom, abys prošla těmito zkouškami nejlepším způsobem. Příliš mnoho jsi hovořila a byla jsi příliš sebejistá. Se svým úsilím pro rodinu jsi slučovala málo lásky a něžnosti, zvláště pro svého manžela. Jsi v nebezpečí, že budeš zacházet do extrémů a přehánět záležitosti, zraňovat, namísto léčit. Kdekoli můžeš povolit svému úsudku a neobětovat zásady pravdy, je pro tebe lepší tak činit, i když si myslíš, že máš pravdu. Máš svou zodpovědnost, totožnost, která nemůže být převedena na tvého manžela, a přece je zde pouto, které vás činí jedno v mnoha věcech. Jestliže budeš víc ustupovat, bylo by to daleko lepší pro tvého manžela, tvé 2T 437 děti a pro tebe samu. Jsi příliš náročná. Nesnažíš se, abys získala ty, kteří se od tebe odlišují. Rychle rozpoznáš, kdy máš výhodu a snažíš se ji co nejvíce využít. Jestliže by ses pro Krista vzdala mnoha věcí, které vnášíš do domu, a vytváříš tak nepohodlné pocity, byl by tvůj vliv lepší, mnohem více vedoucí ke spáse. Potřebuješ lásku, něžný soucit a příchylnost.

Vidíš pravdu a potom naznačuješ, jak by ji tento nebo onen měl vykonávat. Jestliže neuspějí v tom, aby se dostali na úroveň, kterou jsi jim stanovila, cítíš, že se od nich vzdaluješ. Nedovedeš je sdružovat a láska pro ně ve tvém srdci odumírá, i když mají ve skutečnosti téměř pravdu jako ty sama. Činíš z nich své nepřátele, zatímco bys z nich měla činit své přátele. Máš horlivou a sebejistou povahu, a když vidíš otázky pravdy, zacházíš v záležitostech do krajností. Takto si mnohé odpuzuješ namísto toho, abys je získala a přitahovala ke svému srdci. Pohlížíš na negativní rysy povahy těch, se kterými se stýkáš, a přemítáš o zdánlivých nedostatcích a chybách, přehlížejíc jejich spásné rysy. Odvolám se na tento verš: „Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jestli která ctnost, a jestli která chvála, o těch věcech přemyšlujte.“ Fil.4,8. Zde, drahá sestro, můžeš přemítat a rozjímat s užitkem. Přemýšlej o dobrých vlastnostech těch, se kterými se stýkáš, a dívej se co nejméně, jak je to jen možné, na jejich omyly a nedostatky. Máš v sobě příliš velmi bojovného ducha a uvádíš věci do zmatku a sváru. Svůj charakter a život musíš změnit, jestliže jednou chceš být počítána mezi ty, kdož uslyší slova: „Blahoslavení, kteříž pokoj působí, nebo oni synové Boží slouti budou.“ Mat.5,9. ^{2T 438} Ať ze tvých rtů vyplývají laskavá, milující slova, zejména pokud jde o členy tvé rodiny, či církve.

Své srdce potřebuješ otevřít lásce; lásce, která přebývala v Ježíšově hrudi. Kdyby tvůj Spasitel s tebou zacházel tak, jak ty zacházíš s těmi, kdož se od tebe liší, jistě bys byla ve stísněném postavení. Tvůj případ by byl téměř beznadějný, ale děkuj Pánu, že máme milost Nejvyššího Kněze, který byl dojat pocity naší nepevnosti charakteru. Byla jsi zkoušena jinými a pracovala jsi pro ně způsobem, který nebesa neschvalují. Práci musíš vykonat tak, abys do svého srdce nechala vstoupit změkčující vliv milosti Boží. Hledej pokoru, hledej spravedlnost.

Ve věci pravdy jsi horlivá. Miluješ ji a přeješ si něco do ní investovat. Toto je v pořádku. Pečlivě se snaž o to, aby návody, které dáváš jiným, byly podporovány příkladem. Musíš hledat mír. Můžeš tak učinit a neobětovat jedinou zásadu pravdy. Tvá cesta byla plná boje a bouře a nyní potřebuješ změkčit, osladit a uhladit svůj vliv, namísto vyvolávání odporu. Do značné míry jsi vlastnila sebedůvěru, sebeúctu a povýšenost. Nyní potřebuješ, abys vyvýšila Ježíše a napodobila Jeho bezúhonný život, který všude přinášel pokoj.

Milá sestro, uvedeš Boží lid do těžkostí, jestliže nebudeš ochotna se učit a jestliže si nedáš poradit. Nesmíš pokračovat tak, abys cítila, že znáš všechno. Před tebou je mnohé, čemu se musíš učit, abys byla před Bohem dokonalá. Nejsladším a nejdokonalejším naučením, které je třeba získat, bude pokora. „Učte se ode mne“, řekl pokorný Nazaretský, „neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým.“ Mat.11,29. Tomuto naučení o pokoře, snášenlivosti, trpělivosti a lásce, se musíš ještě naučit a provozovat jej. Můžeš být požehnáním. Můžeš pomáhat takovým, kteří potřebují pomoc, ale musíš odložit svůj metr, neboť ten ti není k ^{2T 439} užitku. Ten, který se nemýlí ve svých úsudcích, který chápe slabost našich padlých, zkažených povah, má míru. Váží na vahách svatosti a Jeho spravedlivou míru všichni přijmeme.

Mýlíš se ve svém vztahu vůči manželovi. Musíš vůči němu pěstovat více laskavosti a vážnosti. Jsi náročná. Zacházíš do extrémů a škodíš své vlastní duši a pravdě. Činíš pravdu odpudivou a působíš, že duše se jí bojí. Nechť láska změkčí tvá slova a tvé skutky a ty nalezneš změnu v těch, kdož se s tebou stýkají. Pak bude mír, jednota a harmonie namísto sváru, žárlivosti a nesouladu. Ať láska a něžnost konají svůj vliv zvláště ve tvé rodině a ty obdržíš požehnání.