Moje pozornost byla obrácena zpět na měsíc květen, kdy Hospodin navštívil místo ---, a poukázal na příchod bratra D. On nebyl připraven na to, aby se mohl té práce zúčastnit. Jeho mysl a srdce ^{2T 226} byly jinde. Přemítal o manželství a nemohl naslouchat pozvání Ježíše. „Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.“ Luk.14,17. Jeho přemýšlení o manželství plně zaměstnalo jeho mysl. Neměl čas ani snahu otevřít dveře svého srdce milostivému Návštěvníkovi. Kdyby tak učinil, Kristus by mu dal dobrou radu, která jestliže by byla uposlechnuta, měla by pro něho nesmírnou cenu. Předložil by mu v pravém světle nebezpečí holdování převráceným sklonům a nebezpečí při odkládání Boží slávy a rozhodnutí zdravého rozumu na stranu. Upozornil by ho, aby se vyvaroval kráčet po stopách těch, kteří padli a byli zničeni. Ale tento bratr neuvažoval o tom, že Bůh má na něj požadavky a že neměl učinit ani krok bez rady Toho, který jej vykoupil. Jsme poučeni, že cokoli konáme, máme konat k Jeho slávě.

Šel jsi, bratře D, ke Kristu jako ten, který se učí a je Jeho učedníkem v pokoře a upřímné prosbě, aby jsi Mu svěřil své cesty? Ale, ty jsi to neudělal. Nezkoumal jsi všechny své pohnutky; nejednal jsi opatrně, abys nepřivedl pohanu na dílo Kristovo a na svého Spasitele. Neuvažoval jsi, zda by toto počínání mohlo mít nějaký vliv na zvýšení tvého duchovního cítění a na posílení tvé horlivosti a tvých snah zapřít sám sebe a postavit se pevně za pravdu. Přehlížel jsi potřeby svého srdce. Ve sboru byla viditelná práce Boha, ale ty jsi nezatoužil po Jeho Duchu. Nebeské věci byly pro tebe bez chuti. Byl jsi zaslepen novými nadějemi spojit své zájmy se zájmy jiných. Nebral jsi v úvahu, že manželský svazek může značně ovlivnit tvé životní zájmy, přesto že život je tak krátký.

Měl bys pocítit, že se svým vlastním hříšným srdcem, bys neměl přijít do styku s vlivem, který by ti ještě více ztížil vlastní přemáhání a udělal tvou cestu nahoru k nebesům ještě více hrbolatou. ^{2T 227} Nyní jsi však učinil svůj duchovní pokrok desetkrát obtížnějším, než když jsi byl sám. Je pravda, že jsi byl osamocen, neboť jsi ztratil drahocenný klenot. Ale kdyby ses poradil se svými bratry a svěřil své cesty Pánu, otevřel by ti cestu ke spojení s člověkem, který by ti mohl být pomocí, namísto překážkou.

Jestliže se nyní pokorně obrátíš k Pánu celým svým srdcem, smiluje se nad tebou a pomůže ti. Ty se ale nacházíš ve stavu, kdy jsi zbaven své síly a jsi připraven vzdát se své víry a svého spojení s Bohem, aby ses zavděčil své nové ženě. Bůh se slitovává nad tebou; ale jestliže nepovstaneš jako opravdový voják Krista a nezapojíš se znovu do bojování o věčný život, očekává tě zkáza. Tvým jediným bezpečím je spojit se se svými bratry, aby jsi získal od nich potřebnou sílu k vytrvání v pravdě. Hodláš obětovat pravdu, aby jsi získal klid a štěstí zde na zemi. Prodáváš svoji duši velice levně. Je tvojí povinností, aby jsi učinil vše proto, aby tvoje manželka byla šťastná, a přesto bys neměl obětovat zásady pravdy. Musíš se cvičit ve snášenlivosti, trpělivosti a pravé zdvořilosti. A když to budeš dělat, můžeš ukázat moc opravdové milosti a vlivu pravdy.

Bylo mi ukázáno, že milování peněz je tvou léčkou. Peníze, které nejsou vynakládány na konání dobra, požehnání potřebným a na pokrok Božího díla, mají opravdu jen malou hodnotu. To málo, co vlastníš, je pro tebe osidlem, a jestliže toho nepoužiješ jako věrný a moudrý šafář pro službu svého Mistra, nebude to pro tebe ziskem, ale pouze chudobou. Jsi nuzný a skoupý. Potřebuješ vypěstovat v sobě šlechetného a ochotného ducha a oddělit své záliby od světa, jinak budeš přemožen. Klam bohatství takto zkazí tvoji duši natolik, že dobro bude překonáno zlem. Sobectví a láska k zisku budou triumfovat.

^{2T 228} Jestliže budeš, můj milý bratře, spasen, bude to opravdu jen zázrak milosti. Láska ke světu u tebe neustále vzrůstá. Pečlivě zvaž slova Kristova: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své. To jest přední a veliké přikázání. Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Na těch dvou přikázáních všechen zákon záleží i proroci.“ Mat.22,37-40. Můj bratře, neposlechl jsi ani první, ani druhé z těchto přikázání. Neváhal jsi být bezohledný, abys získal výhody pro sebe, přestože jsi věděl, že tím způsobuješ újmu tvému bližnímu. Pohlížíš na své vlastní sobecké zájmy a říkáš: „Zdaliž jsem já strážným bratra svého?“ 1.Mojž.4,9.

Neskládáš svůj poklad v nebesích a nestáváš se bohatým před Bohem. Vlastní já a sobecké zájmy sžírají opravdovou zbožnost tvé duše. Klaníš se před bohem tohoto světa. Tvé srdce se odcizilo Bohu. Jak říká inspirovaný pisatel: „Stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.“ Přísl.4,18. Kroky křesťana často vypadají jakoby klopýtal a potácel se, avšak přece při veškeré své slabosti spoléhá na Všemohoucího, který jej může podepřít. Dostává pomoc a spěje dále k vyšší dokonalosti. Denně získává nová vítězství a stále víc se blíží k úrovni dokonalé svatosti. Jeho zrak nesměřuje dolů k zemi, ale nahoru, a má stále na zřeteli nebeský Vzor.

Bratře D, pozlátka a cetky snadno zničitelných pozemských věcí zastínily půvaby nebes a způsobily, že život věčný má pro tebe jen malou cenu. Jako služebníka Kristova tě vyzývám, aby ses probudil a mohl se vidět takový, jaký jsi. Zisky, které obdržíš na cestě, kterou se nyní ubíráš, budou věčnou ztrátou. Nakonec zjistíš, že jsi učinil strašnou chybu, která nemůže být nikdy napravena.

^{2T 229} Můžeš nyní otevřeně hledět vpřed a naslouchat volání milosti a takto být živ. Raduj se, že doba milosti pro tebe ještě neskončila a že můžeš nyní trpělivě pokračovat v konání dobra, hledajíc slávu, čest, nesmrtelnost a věčný život. Raduj se, že ta, která byla po léta tvou věrnou společnicí, opět povstane, a smrtelnost bude pohlcena životem. Očekávej to slavné ráno vzkříšení, kdy ta, která přes dvacet let snášela s tebou radost i žal, vyjde ze svého vězení. Chceš, aby se marně rozhlížela po tobě jako po svém druhovi? Nechceš být tam, až se ozve její jásavý a vítězný hlas: „Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?“ 1.Kor.15,55. Bude to slavný den pro svaté! Potom již nebude hanby, potupy, utrpení, ale pokoj, radost a nesmrtelný chvalozpěv na rtech všech vykoupených. Kéž by Bůh promluvil ke tvému srdci, aby jsi pochopil význam věčného života. Kéž bys byl veden, můj bratře, k tomu, abys vždy vlastnil ušlechtilého ducha štědrosti, abys mohl věrně konat povinnosti tvého šafaření a měl na zřeteli slávu Boží, aby tvůj Mistr mohl říci: „To dobře, služebníče dobrý a věrný… vejdi v radost pána svého.“ Mat.25,21.